|
|
Dynamika bankovních úvěrů a vkladů v zemích Visegrádské čtyřky
Bubeníčková, Petra
BUBENÍČKOVÁ, P. Dynamika bankovních úvěrů a vkladů v zemích Visegrádské čtyřky. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2018. Diplomová práce zkoumá vliv makroekonomických faktorů na celkový objem úvěrů a vkladů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku v období let 2004 až 2017. Empirická analýza využívá vícerozměrný regresní model časových řad, kde všechny proměnné jsou pro zohlednění dynamiky ve formě relativních meziročních změn.
|
|
|
Faktory vplývajúce na objem poskytnutých hypotekárnych úverov v krajinách V4
Jurašková, Ľudmila
Diplomová práce se zaměřuje na identifikaci faktorů, které působí na objem poskytnutých hypotečních úvěrů v zemích Visegrádské skupiny. Pro zjištění proměnných ovlivňující vývoj objemu hypotečních úvěrů v jednotlivých zemích a odhadnutí modelů byla použitá vícerozměrná regresní analýza. Na odhad faktorů působících společně ve všech zemích V4 byla použitá analýza panelových dat.
|
|
|
Vliv monetární politiky na investiční aktivitu firem v zemích V4
Růžičková, Elena
Růžičková, E. Vliv monetární politiky na investiční aktivitu firem v zemích V4. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Cílem této práce je zjištění vlivu monetární politiky na investiční aktivitu firem v odvětví automobilového průmyslu v zemích V4, spolu s ověřením vlivu dalších firemně specifických charakteristik. K analýze jsou využita panelová data mikroekonomického charakteru, která byla čerpána z databáze Amadeus v rozmezí let 2006–2015. Jako nezávislá proměnná zastupující vliv monetární politiky, byla vybrána 12měsíční úroková míra PRIBOR, BRIBOR, EURIBOR, BUBOR a WIBOR, zastupující každý ze zkoumaných států. Ostatní nezávislé proměnné byly vybrány jako firemně specifické charakteristiky. Za závislou proměnnou byla zvolena čistá fixní aktiva, jež mohou sloužit jako vyjádření investic do dlouhodobého majetku. Sestavení modelů pro vybrané státy ověří vliv monetární politiky na vývoj investiční aktivity ve vybraném odvětví.
|
|
|
Srovnání ekonomické úrovně zemí V4
Foglová, Denisa
Foglová, D., Srovnání ekonomické úrovně zemí V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Bakalářská práce se zaměřuje na srovnání ekonomické úrovně států Visegrádské skupiny pomocí zvolených makroekonomických ukazatelů. První část práce se zabývá charakteristikou Visegrádské skupiny, zvolených makroekonomických ukazatelů a popisem ekonomické situace v jednotlivých zemích. Druhá část je zaměřena na vysvětlení metod, které jsou využívané v praktické části. V poslední části jsou uvedeny jednotlivé vícerozměrné regresní modely zemí, které vyjadřují, jak se mění ekonomická úroveň se změnou hodnot ukazatelů.
|
|
|
Regionálne disparity nezamestnanosti mladých v krajinách Vyšehradskej skupiny
Harvánková, Veronika
Diplomová práce se zabývá regionálními disparitami nezaměstnanosti mladých lidí v zemích Visegrádské skupiny. Cílem práce je zachytit vývoj nezaměstnanosti mladých lidí v regionech Visegrádské čtyřky a zjistit, které determinanty, ať už ekonomické, demografické nebo sociální ovlivňují rozdíly v nezaměstnanosti mladých mezi jednotlivými regiony. Práce vychází z dat dostupných na stránkách Evropského statistického úřadu. Analytická část práce zkoumá závislost mezi nezaměstnaností mladých (na úrovni regionů NUTS 2) a mírou vzdělanosti, HDP na hlavu a mírou obecné nezaměstnanosti. V práci je použita metoda srovnávací analýzy závislosti mezi jednotlivými činiteli a metoda trendové analýzy vývoje nezaměstnanosti.
|
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
The Importance of two German-Czech European Battlegroups with regard to German-Czech Relations
Žemla, Daniel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je význam dvou česko-německých European Battlegroups pro česko-německé vojensko-bezpečnostní vztahy. Tato práce se zabývá vzájemnou bezpečnostní spoluprací obou zemí od roku 1990. Zmiňuje dynamický vývoj v bilaterálních vztazích, především vyrovnání se s minulostí, které bylo předpokladem pro pozdější úspěšnou spolupráci. Odlišné historické zkušenosti se promítly do přístupu obou zemí k ozbrojeným silám, které je patrné dodnes. Předkládaná práce dále analyzuje německou roli při rozšiřování NATO v roce 1999 a věnuje se vojenské spolupráci České republiky a Spolkové republiky Německo jak v Severoatlantické alianci, tak Evropské unii. Největší pozornost je věnována konceptu European Battlegroups a jeho praktické realizaci na čtyřech konkrétních příkladech, a to na česko-slovenské (2-2009), první německo-české (2-2012), první Visegrádské (1- 2016) a druhé německo-české (2-2016) European Battlegroups. Práce neopomíjí ani aktuální vývoj, a proto je v závěru nastíněn plánovaný vznik druhé Visegrádské (2- 2019) a třetí německo-české bojové skupiny (2-2020). Data pochází především z četných cizojazyčných publikací a sekundárních internetových zdrojů, neboť se jedná o relativně historicky "mladé" téma. Na základě zjištěných údajů je možné říci, že společné EUBG Čechů...
|
|
|
Virtual National Phonoteque - increasing cooperation
Malinová, Iva ; Horová, Iva
Od loňského roku má Národní technická knihovna v Praze ve své správě unikátní databázi záznamů zvukových nosičů uložených v českých institucích - Virtuální národní fonotéku. Tato databáze a portál sdružuje na jednom místě záznamy z institucí různého typu - knihovny, komerční vydavatelství (nejvýznamnější je spolupráce s vydavatelstvím Supraphon), Český rozhlas, Česká televize i soukromí sběratelé. Uživatelé portálu mohou zjistit, která instituce vlastní požadovanou nahrávku, a následně stojí na křižovatce s několika směry: mohou do instituce zajít a nahrávku si poslechnout či půjčit, mohou si díky odkazu poslechnout ukázku nahrávky, mohou si nahrávku zakoupit na e-shopu vydavatele či si mohou zobrazit digitalizovanou verzi dané nahrávky. Portál v současnosti obsahuje asi 500 tis. metadatových záznamů od 24 dodavatelů. Díky navázané spolupráci můžeme realizovat také další návazné projekty. Ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon jsme připravili pro uživatele naší knihovny novou službu - mohou na přístupových bodech v budově NTK poslouchat nahrávky z produkce Supraphonu na svých mobilních zařízeních. Našimi cíli pro nejbližší 2 roky je zejména navázat spolupráci s dalšími dodavateli záznamů do VNF a připravit novou verzi portálu tak, aby splňoval kritéria moderní a bezpečné databáze. Vzhledem ke společné historii našich dvou zemí uvítáme také spolupráci od slovenských knihoven a dalších partnerů v oblasti zvukových dokumentů.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
A Tale of Two Europes. How the refugee crisis reopened the dichotomies of "East" vs. "West".
Wielander, Anna ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Spor o tom, jak správně zacházet s takzvanou uprchlickou krizí v Evropě vedl k tomu, ze se vztahy mezi Evropskou únií a Višegrádskou skupinou změnily. Politický spor se vyhrotil poté, co byl návrh o zřízení systému kvót pro přerozdělování uprchlíků V4 odmítnut. Koalice, která se skládá z České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, poprvé vyjádřila svůj postoj ohledně migrace v září 2015 a následně stále častěji. Na základě těchto vyjádření se dají shrnout následující požadavky: (1) Chránit vnější hranice Evropské únie a zdůrazňovat význam plnění povinností Evropské únie; (2) Účelně řešit hlavní příčiny migrační vlny, které by pomohlo snížit počet migrantů; (3) Odmítnout německou migrační politiku "otevřených dveří". I když většina států Evropské únie zastává stejný názor, V4 byla na počátku sporu vnímána jako koalice, která se proslavila svou taktikou kladení překážek. Kvůli nesouhlasu s tímto postojem vznikla nová vlna spekulací o vzrůstajícím rozštěpení mezi "starou" a "novou" Evropou a i o možném posunutí hranic směrem na východ. Mnozí politici i veřejné mínění v Západní Evropě neustále vyčítali Višegrádským zemím nedostatek solidarity a chybějící spolupráci při řešení uprchlické krize. I když Východní Evropa prošla od roku 1989 několika změnami, Višegrádská skupina vznikla jako klasické...
|
host ::
RSS.