|
|
Molekulární charakteristika mikrosporidií způsobujících nosematózu u včel
HANUŠOVÁ, Adéla
Mikrosporídie rodu Nosema apis a Nosema ceranae způsobují střevní onemocnění včel, které je hojně rozšířeno po světě včetně České republiky. Cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnotit výskyt Nosema na různých místech České republiky. Literatura obsahuje jen omezenou míru informací o nosematóze, kterou obě mikrosporídie způsobují. Celkem bylo odebráno přes 135 vzorků z 27 stanovišť. Vzorky byly odebírány od listopadu 2019 do ledna 2020. Odběry probíhaly v okolí velkých měst, v jejich okolí, kde byla zemědělsky obdělávána krajina a na zemědělsky málo ovlivněných místech. Po rozboru získaných vzorků pomocí PCR byla v drtivé většině přítomna mikrosporídie Nosema cerenae zatímco Nosema apis nebyla nikde.
|
|
|
Sledování opylovačů v porostech pohanky seté a jejich význam
NOLČ, Radek
Pohanka setá je hmyzosnubná rostlina lákající řadu opylovatelů. Nejvýznamnějším z nich je včela medonosná. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaký podíl na opylení pohanky seté má včela medonosná a zhodnotit její význam pro výnos nažek při různých termínech výsevu. Maloparcelový polní pokus byl založen v oblasti Plzeňského kraje, místo Zábělá, ve třech termínech výsevu (1.5., 1.6. a 1.7. 2019). U porostu pohanky seté bylo hodnoceno: doba kvetení, celková doba vegetace porostu, počet květenství a květů na rostlině, počet nažek na rostlině, hmotnost tisíce nažek, výnos nažek. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 11 a 14 hodin, po dobu 10 minut, pomocí fotografických snímků. Podíl včely medonosné na opylení pohanky seté byl 29 % z účinných opylovatelů. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 24 druhů hmyzu. Nejvyšší počet druhů opylovatelů pohanky byl zaznamenán v červenci (21 druhů). Nejčastějším účinným opylovatelem pohanky byly pestřenky (57 %). Nejvíce návštěv včely medonosné bylo zaznamenáno u II. výsevu (vysetého 1. 6.), u kterého byl také nejvyšší předpokládaný výnos.
|
|
|
Rozdíly ve viromu včel u různých populací včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera), hlavní komerční opylovač, má nezastupitelnou roli v zemědělské produkci. U A. mellifera bylo do dnes objeveno velké množství virů, o řadě z nich zatím není známo, zda jsou pro tento druh opylovačů patogenní. U jiných se ukazuje, že koinfekce s jinými patogeny, jako je Varroa destructor, mohou mít pro tento druh fatální následky. Cílem této studie bylo jednak ověřit robustnost metody vypracované v laboratoři pro detekci viromu včel a charakterizovat složení viromu u různých skupin zdravých včelstev v České republice. V neposlední řadě i analyzovat parazitaci včel dalšími patogeny a korelovat jejich přítomnost s detekovanými viry. V této studii bylo identifikováno velké množství virových sekvencí pocházejících z nejrůznějších čeledí. Celkové složení viromu bylo nejvíce podmíněno včelstvem, ze kterého byly včely získány. Velkou váhu na tomto vztahu hrály přítomné bakteriofágy. Oproti tomu analýza jednotlivých virů, u kterých je známo že infikují včelu, naznačila, že u jednotlivců ve včelstvu bude prevalence a virová nálož různých virů odlišná. To vyvrátilo předpoklad, že při přítomnosti virové nákazy je infikovaná většina jedinců v úle. Byla také nalezena velká diverzita Lake Sinai virů. Mezi některými viry bylo možné pozorovat závislosti, buď na přítomnost jiného...
|
|
|
Paraziti včely medonosné a jejich vliv na mikrobiom zažívacího traktu.
Řezníková, Johanka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Vzhledem k velikému ekologickému i ekonomickému významu včely medonosné je zdravotní stav včelstev předmětem intenzivního výzkumu. Přesto jsou odpovědi na některé otázky stále nejasné. V současnosti čelíme rozsáhlým ztrátám včelích kolonií o jejichž pochopení se vědecká komunita usilovně snaží. Oslabení včelstev mohou působit například insekticidy, počasí, špatné složení stravy, narušení mikrobiomu, některé bakterie, viry a parazité. A právě včelím parazitům je věnována tato práce. O jednotlivých stresorech víme hodně. Méně je však známo o interakcích, k nimž mezi nimi dochází. Tato práce je proto zaměřena na shrnutí informací o některých vybraných parazitech včely medonosné s přihlédnutím k jejich vlivu na mikrobiom zažívacího traktu. Vybráno bylo šest nejvýznamnějších nebo často diskutovaných druhů parazitů: Nosema apis a Nosema ceranae, Crithidia mellificae a Lotmaria passim, Varroa destructor a Acarapis woodi. První kapitola je věnována včele medonosné, jejímu taxonomickému zařazení, anatomii, životu ve včelstvu a ochraně před patogeny. V druhé kapitole je podrobněji rozebrán střevní mikrobiom včel, jeho složení, funkce a narušení. Následující části jsou zaměřeny na jednotlivé včelí parazity a jejich vliv na střevní mikrobiom hostitele.
|
|
|
Paenibacillus larvae jako patogen ničící populace včely medonosné (Apis mellifera)
Haltufová, Kristýna ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Paenibacillus larvae je Gram-pozitivní, sporulující bakterie tyčinkovitého tvaru. Tento nebezpečný patogen ohrožuje jednoho z nejvýznamnějších světových opylovačů - včelu medonosnou (Apis mellifera). Způsobuje chorobu včel zvanou mor včelího plodu. Přestože dokáže napadnout pouze včelí larvy, nejlépe první den jejich života, je schopný velice oslabit až vyhubit celou včelí kolonii. Dospělé včely nejsou náchylné vůči nákaze, avšak kvůli obrovské odolnosti spor P. larvae, zprostředkovávají roli hlavního přenašeče a šiřitele choroby. K většímu rozšíření napomáhají mnohdy i nedbalí a nezkušení včelaři. Choroby včel jsou vyšetřovány státní veterinární správou, jelikož je včela zařazována mezi hospodářská zvířata. Pokud se nemoc rozvine až do klinické fáze, nakažené včely a úl se všemi pomůckami je nařízeno spálit. Mor včelího plodu je jedna z nejvážnějších včelích chorob. Tato bakalářská práce pojednává o problematice celé choroby a zaměřuje se na interakce mezi bakterií Paenibacillus larvae, blanokřídlým hmyzem včelou medonosnou a lidským faktorem v podobě včelařů, státní veterinární správy i konkrétních zákonů. Klíčová slova: Paenibacillus larvae, mor včelího plodu, entomopatogenní bakterie, Apis mellifera, včela medonosná
|
|
|
Včelařská expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy a její využití ve výuce
Fialová, Alžběta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem plánované včelařské expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části popisuji včelu medonosnou (Apis mellifera) - její anatomii, etologii, nemoci a včelí produkty. V závěrečné kapitole teoretické části uvádím příklad možnosti využití včelího klátu ve výuce na ZŠ. Ve druhé části věnované samotné včelařské expozici jsem zařadila dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, v jakém rozsahu se v rámci výuky téma včely medonosné probírá, jestli k tomuto tématu organizují školy nějaké aktivity (besedy, exkurze do ekocenter, apod.) nebo jestli by měly zájem o připravovanou expozici a k ní dostupné materiály (pracovní listy). Dále jsem v této části navrhovanou expozici popsala a uvedla její možné využití ve výuce. Významné včelařské rostliny, které jsou zmiňované v popisu návrhu expozice, jsem dále podrobněji charakterizovala v přehledné tabulce. Na základě návrhu expozice a výsledků dotazníkového šetření jsem na závěr práce zařadila pracovní list pro 2. stupeň ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií. Klíčová slova: včela medonosná, včelařská expozice, dotazníkové šetření, pracovní list
|
|
|
Rozdíly ve viromu včel u různých populací včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera), hlavní komerční opylovač, má nezastupitelnou roli v zemědělské produkci. U A. mellifera bylo do dnes objeveno velké množství virů, o řadě z nich zatím není známo, zda jsou pro tento druh opylovačů patogenní. U jiných se ukazuje, že koinfekce s jinými patogeny, jako je Varroa destructor, mohou mít pro tento druh fatální následky. Cílem této studie bylo jednak ověřit robustnost metody vypracované v laboratoři pro detekci viromu včel a charakterizovat složení viromu u různých skupin zdravých včelstev v České republice. V neposlední řadě i analyzovat parazitaci včel dalšími patogeny a korelovat jejich přítomnost s detekovanými viry. V této studii bylo identifikováno velké množství virových sekvencí pocházejících z nejrůznějších čeledí. Celkové složení viromu bylo nejvíce podmíněno včelstvem, ze kterého byly včely získány. Velkou váhu na tomto vztahu hrály přítomné bakteriofágy. Oproti tomu analýza jednotlivých virů, u kterých je známo že infikují včelu, naznačila, že u jednotlivců ve včelstvu bude prevalence a virová nálož různých virů odlišná. To vyvrátilo předpoklad, že při přítomnosti virové nákazy je infikovaná většina jedinců v úle. Byla také nalezena velká diverzita Lake Sinai virů. Mezi některými viry bylo možné pozorovat závislosti, buď na přítomnost jiného...
|
|
|
Dospělci včely medonosné (Apis mellifera) jako přenašeči a reservoár moru včelího plodu (Paenibacillus larvae)
Haltufová, Kristýna ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Paenibacillus larvae je grampozitivní sporulující bakterie, která napadá a zabíjí larvy včely medonosné (Apis mellifera) a způsobuje onemocnění mor včelího plodu. Dospělci se nakazit nemohou, ale přenáší odolné spory v rámci úlu i mezi včelstvy a při péči o larvy je mohou nakazit. Mor včelího plodu je v ČR ze zákona zakázáno léčit, ale doporučovanou preventivní metodou pro snížení počtu spor, které se ve včelstvu nachází, je přemetení na mezistěny (včely se přesunou do nového čistého úlu a starý úl je zlikvidován spolu s plodem a zásobami). Cílem této práce bylo detekovat a kvantifikovat bakterii P. larvae ve včelích dělnicích pomocí metody kvantitativní polymerázové řetězové reakce v reálném čase (qPCR). Byly zpracovány vzorky včel před provedením metody přemetení na mezistěny a po něm, kdy se však očekávaný pokles spor ve vzorcích odebraných po přemetení nepotvrdil, a naopak došlo navíc k amplifikaci nespecifických produktů. Dále byla porovnávána přítomnost spor P. larvae ve vzorcích ze silně nakažených včelstev (s klinickými příznaky moru včelího plodu) a ze včelstev s téměř nulovými nálezy spor P. larvae pocházejících ze stejného stanoviště. Zde byly rozdíly jasně viditelné. Pro plánované nalezení limitů či hranic detekce P. larvae pomocí qPCR nebyl dostatek vhodných dat. Detekce a kvantifikace...
|
|
|
Uplatnění medu ve výrobě potravin
Lukášová, Lucie
Bakalářská práce Uplatnění medu ve výrobě potravin charakterizuje med jako včelí produkt, jeho skladbu, složení, jakož i ostatní včelí produkty produkované včelou medonosnou. Praktická část zahrnuje recepturu litého perníku s pěti různými ingrediencemi. Je z nich patrné jednoznačné prvenství medu a jeho nenahraditelnost v potravinářském průmyslu.
|
|
|
Srovnání vývoje a produkce včelstev zimovaných na zásobách z invertního a řepného cukru
Musila, Jan
Práce je zaměřena na specifika výživy včely medonosné (Apis mellifera) a jejich vývojových stádií, zejména pak na sacharidovou složku potravy. Hodnotí efekt řepného cukru (sacharosy) a invertního sirupu z cukrové řepy, jakožto krmiv pro doplnění zimních zásob včelstev, na přezimovatelnost, jarní kondici a následný medný výnos. Polní experiment byl proveden na vzorku 70 včelstev, na 6 stanovištích ve 4 lokalitách České republiky. Práce pojednává také o některých látkách, obsažených v krmivech, s negativním účinkem na včely a nabízí řešení jejich redukce. V práci jsou otevřena témata, mající souvislost s falšováním medu s ohledem na typ užitého zimního krmiva včelstev.
|
host ::
RSS.