Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 169 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza potenciálu cestovního ruchu na Jindřichohradecku
CHLAŇ, Martin
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení potenciálu modelového území Jindřichohradecka z hlediska venkovského turismu na základě historické, sociodemografické a geografické deskripce a analýzy využití jeho potenciálu pro cestovní ruch včetně analýzy názorů vybraných subjektů na turismus a jeho rozvoj. V teoretické části jsou charakterizovány pomocí odborné literatury základní pojmy z cestovního ruchu, respektive venkovského cestovního ruchu. V další části práce je celé území ORP Jindřichův Hradec charakterizováno v rámci jednotlivých faktorů cestovního ruchu, tj. lokalizačních, selektivních a realizačních faktorů. Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v ORP Jindřichův Hradec je založeno na vyhodnocení faktorů a na dotazníkovém šetření, které se zaměřilo na pracovníky turistických informačních center a jejich názor na cestovní ruch a všechny složky infrastruktury cestovního ruchu. Nezbytnou součástí předkládané práce jsou také tabulkové, obrázkové a mapové výstupy.
Jana Zátková (1859-1933). Zapomenutá osobnost jihočeské historie?
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významné českobudějovické rodačky Jany Zátkové, která se do historie města zapsala nejen jako manželka vůdce českobudějovických Čechů Augusta Zátky. Své místo v dějinách rodného města i jihočeského regionu si zajistila především svou činností pro českou mládež a zejména pak vybudováním prvního českého dívčího lycea v Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti kapitol. První z nich je zaměřena na historii obou rodů, z nichž Jana Zátková pocházela (tj. Strandlů a Klavíků). Druhá kapitola popisuje její rodinné zázemí, dětství a výchovu až do doby sňatku s Augustem Zátkou. Jejich manželství je věnována třetí kapitola, která přibližuje také rodový původ Augusta Zátky a jeho veřejnou činnost, neopomíjí však ani životní osudy jejich tří dětí. V předposlední kapitole je zachycena veřejná činnost Jany Zátkové v rámci dámského spolku Ludmila. Poslední, pátá, kapitola pojednává o závěrečných letech jejího života.
Tourism and its promotion. Comparison between different strategies of South Bohemia and Upper Austria
BEZROUKOVÁ, Tereza
Anotace: Tato práce se věnuje dvěma sousedním regionům {--} jižním Čechám a Hornímu Rakousku {--} a to zejména z pohledu cestovního ruchu. Porovnává oba regiony z hlediska rozlohy, počtu obyvatelstva, struktury hospodářství, turistické návštěvnosti v minulých letech a jejich potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Součástí textu je také stručný seznam nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších turistických cílů jižních Čech a Horního Rakouska. Druhá část této práce se věnuje nejnovějším trendům v cestovním ruchu, dále pak managementu a marketingu turistické destinace. Zmíněn je také marketingový mix aplikovaný pro oblast turismu a hlavní formy propagace v turismu. Závěr textu obsahuje analýzu slabých a silných stránek obou regionů a návrhy opatření na zlepšení současného stavu, zejména v oblasti internetové propagace. Jedním z dalších návrhů je vytváření nových produktů cestovního ruchu a podpora přeshraniční spolupráce, čemuž se věnují dvě samostatné podkapitoly.
Struktura a rozšíření populací vranky obecné (Cottus gobio) v povodí Malše
BUREŠ, Ondřej
Cílem diplomové práce bylo přispět k poznání rybí fauny v Malši od Dolního Dvořiště po proudu ke Kaplici a ve vybraných pravostranných přítocích Malše (Černá, Pohořský, Huťský a Tisový potok). Ichtyologický výzkum se uskutečnil v létech 2005-2008. Bylo charakterizováno složení a struktura ichtyofauny. Vranka osídlovala většinu lokalit ve sledovaných tocích, které měly charakter pstruhové vody. Byly popsány populační charakteristiky vranky, habitaty populací vranky a populace porovnány mezi sebou i s předcházejícím stavem.
Sňatky rozvedených snoubenců v Jihočeském kraji v letech 1992-2008
Šípková, Adéla ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Práce je zaměřena na rozbor skladby sňatků oboustranně rozvedených snoubenců v Jihočeském kraji v letech 1992-2008. V práci je analyzována věková skladba snoubenců, jejich vzdělání, doba uplynulá od zániku předchozího manželství a regionální původ. Získané výsledky jsou porovnávány s celostátními daty. Účelem je také zjištění, zda se sňatečnost rozvedených v Jižních Čechách odlišuje nebo naopak neodlišuje od celostátních trendů.
Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací.
Kuchta, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent)
KUCHTA P., Tradice náboženského putování laiků. Procesí a poutě v 17. století v jižních Čechách na základě farářských relací. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 66 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Mikulec Csc. Klíčová slova: barokní religiozita, farářské relace, jižní Čechy, poutě, procesí. Práce pojednává o poutních tradicích, spojených s regionem jižních Čech, v období přelomu 17. a 18. století. Hlavní náplní předkládané práce je sonda do odpovědí na 26. otázku farářských relací (otázka se týká poutí a procesí). Jejím výsledkům je věnována třetí a čtvrtá kapitola, v nichž jsou vysledované zvyklosti dány do souvislosti s liturgickým rokem a náboženským životem římskokatolické církve obecně. V závěrečné kapitole práce je nastíněn i širší časový a prostorový kontext putování v daném regionu včetně nadregionálních tendencí.
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století
Klečková, Diana ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století Abstrakt Tato práce je sondou do života historické rodiny v jižních Čechách v druhé polovině 19. století. V tomto období probíhaly českými zeměmi nejvýznamnější kvalitativní změny v historii lidstva. Na jižní Čechy měly však tyto změny spojené s industrializací spíše negativní dopad a způsobily, že se jižní Čechy staly chudou zemědělskou oblastí s vysokou mírou emigrace. Na příkladu obce Bernartice je v práci analyzován za pomoci metod historické demografie vývoj nejen rodinných struktur, ale i struktur obyvatel a domácností, které jsou s rodinou velmi úzce spjaté. Analýzy jsou provedeny za období čtyřiceti let z dat prvních moderních sčítání lidu 1869 až 1900. Obyvatelstvo v Bernarticích ve sledovaném období stagnovalo a vysoká migrace z jižních Čech zde výrazně nenarušila strukturu obyvatel, rodin a domácností. Tíživější podmínky pro žití však nejspíš měly za následek zvyšování soužití rodin s příbuznými, menší počet členů v rodině nebo nižší zastoupení služebnictva. Klíčová slova: historická demografie, rodina, domácnost, struktury obyvatel, 19. století, jižní Čechy Počet znaků bez mezer: 182 758
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 169 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.