|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra
PRÁŠKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra. Výskyt rozštěpových vad se zásluhou moderní prenatální diagnostiky snížil, ale stále je rozštěp patra a rtu na začátku žebříčku mezi nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Práce se dělí na dvě části, teoretickou část a empirickou část. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie oronasální oblasti, prenatální péče, klasifikace rozštěpů rtu a patra, historie léčby a současná chirurgická léčba, ošetřovatelský proces a multidisciplinární péče. V této bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči v oblasti výživy u dětí s rozštěpovou vadou rtu a patra. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči po operaci dítěte s rozštěpovou vadou. Posledním třetím cílem bylo zjistit informovanost rodičů o rozštěpové vadě rtu a patra u jejich dětí. Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou případové studie. Případová studie obsahuje popis situace, popis faktorů, které situaci způsobily, popis použitých postupů a jejich dopady na řešení situace, a zejména vyhodnocení řešení situace, popřípadě návrhy na další opatření. Obsahovou strukturou se staly kazuistiky: charakteristika klienta a jeho výchozí situace. Pro získání těchto informací byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, ošetřovatelské dokumentace, sledování dítěte a ošetřovatelského procesu k vytvoření podrobné ošetřovatelské kazuistiky dětí s danou problematikou za pomocí Nanda taxonomie II. Ošetřovatelský plán jsme sestavily na podkladě získaných informací a vytvořily jsme ošetřovatelský plán pro dvě děti s chirurgickou korekcí této vady. Byla provedena kategorizace případové studie. Dle podrobné analýzy ošetřovatelských kazuistik jsme vytvořily kategorie a podkategorie, které podrobně rozebíráme a popisujeme pod jednotlivými schématy. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaném pracovišti zaměřeném na léčbu vývojových vad rtu a patra u dětských pacientů. Výzkum probíhal od února do poloviny dubna roku 2023. Pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči dětí s rozštěpovými vadami. Všechny tyto informace, které byly zjištěny, jsou zcela anonymní. Rozhovor obsahoval celkem 23 předem připravených otázek. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na mobilní telefon a následně doslovně přepsány do programu Microsoft Word. Poté byla provedena analýza a kategorizace rozhovorů rodičů metodou tužka papír. Na základě výzkumného šetření vyplynulo, že je péče poskytována individuálně, dle vrozeného defektu v oblasti rtu a patra a rozsahu jeho poškození. Od toho se odvíjí včasnost operační léčby a s tím spojená výživa. Byla provedena podrobná analýza ošetřovatelského procesu a vytvoření ošetřovatelských diagnóz vztahujících se ke konkrétnímu pacientovi s vrozenou vadou v oblasti rtu a patra. Z výzkumu vyplynulo, že se dbá na pečlivou odbornou informovanost rodičů. Přes to, že matky sdělily dostatečnou informovanost, některé vyhledávaly další informace na internetu anebo v letácích od lékaře. Z hlediska ošetřovatelské péče u dětí po operaci, jsou tyto děti hospitalizovány co nejdříve po narození. Tyto časné operace se uskutečňují z důvodu rychlejšího hojení a z psychického hlediska. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické výuce v ošetřovatelském procesu zaměřeném na chirurgickou problematiku. Dle mého názoru by tato práce mohla být využita i pro rozšíření povědomí o rozštěpových vadách zdravotníků v praxi.
|
|
|
Úloha sestry v dárcovství orgánů u dětských pacientů
Votavová, Kateřina ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Téma diplomové práce jsem zvolila problematiku ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů před odběrem orgánů na resuscitačním oddělení. Považuji toto téma za společensky velmi aktuální, protože počet čekatelů na transplantačních listinách se stále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že právě dětští čekatelé na transplantaci jsou nejvíce ohroženou skupinou, zaměřila jsem se na dětského dárce orgánů. V teoretické části se zabývám koncepcí smrti a jejím stanovením, včetně vyšetřovacích metod, které ve- dou k potvrzení smrti mozku. Představuji činnost Koordinačního střediska transplantací a úlohu koor- dinátora v dárcovském programu, která se zároveň prolíná do programu transplantačního. Podstatnou složkou je právní legislativa a etická hlediska, která jsou nedílnou součástí dárcovského systému v ČR. Studijní materiály jsem vyhledávala v databázích NLK, SVKKL, Medvik, Embase, PubMed, Wiley Online Library, Medscape. Vodítkem mi byla také vypracovaná rešerše z Národní lékařské knihovny a rešerše ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Statistické údaje jsem získala z internetových zdrojů, především z KST. Metodika: Volba případové studie nejlépe plní požadavky nutné k zmapování...
|
|
|
Strategie poskytování péče v rámci vybraného endoskopického výkonu
ŠAVRDOVÁ, Soňa
Diplomová práce se zabývá strategií poskytování péče v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. Cílem této práce bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům v průběhu kolonoskopického a gastroskopického výkonu, jaké komunikační techniky sestry využívají v rámci snižování strachu u pacientů a jaké očekávání mají pacienti od sester před kolonoskopickým a gastroskopickým výkonem. Bylo stanoveno šest výzkumných otázek, které zjišťovaly, jaké informace poskytují sestry pacientům v průběhu výkonu, jaké komunikační techniky sestry využívají v rámci snižování strachu u pacientů a jaké očekávání mají pacienti od sester. Dále zjišťovaly, s jakými problémy se pacienti a sestry potýkají a jak sestry zajišťují intimitu pacientů v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. V teoretické části je práce zaměřena na anatomii a fyziologii trávicí soustavy, na vývoj endoskopických přístrojů, endoskopické výkony a ošetřovatelský proces v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. A v neposlední řadě zajištění intimity pacienta a role sestry komunikátorky v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. Za účelem dosažení cíle byla využita kvalitativní metoda výzkumného šetření, metodou dotazování, technikou rozhovoru, a to u pacientů podstupujících kolonoskopický a gastroskopický výkon a sester pečujících o tyto pacienty. Výzkumné šetření bylo doplněno zúčastněným pozorováním sester. Výsledky získaných dat vedly ke zjištění, že sestry patřičně zajišťují intimitu pacienta, efektivně využívají komunikační techniky ke snižování strachu, poskytují pacientům informace v souvislosti s endoskopickým výkonem a s problémy se setkávají pouze zřídka. Výzkumné šetření dále odhalilo, že rozmanitá část pacientů se nesetkala s žádnými problémy a jejich kladné očekávání od sester před výkonem se naplnilo. Výsledky výzkumného šetření budou nabídnuty pracovníkům na endoskopickém pracovišti, kde bylo šetření prováděno, jako zpětná vazba v přístupu k pacientům v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu.
|
|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Problematika poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19
TURKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19. Teoretická část práce začíná přehledem organizace psychiatrické péče v České republice. Dále se zaměřuje na vybrané akutní stavy pacientů, kteří jsou přijímáni na akutní oddělení psychiatrie, včetně schizofrenie, neurotických, stresových a somatoformních poruch, poruch duševního zdraví způsobených užíváním alkoholu a psychoaktivních látek. Zvláštní pozornost je věnována onemocnění Covid-19 a jeho dopadu na akutní psychiatrická oddělení. Teorie se dále zabývá problematikou poskytování ošetřovatelské péče během pandemie covidu-19, včetně hygienických opatření. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního šetření s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí otevřeného kódování byla data rozdělena do tří kategorií a šesti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů. Byly to sestry z různých zařízení, jež pracují na akutních psychiatrických odděleních a které pracovaly na tomto oddělení za doby pandemie covidu-19. Jejich praxe ve zdravotnictví se pohybuje od čtyř do 49 let. Soubor byl vybrán účelovou metodou. Výsledná část práce je zaměřena na dopady pandemie covidu-19 na akutní psychiatrická oddělení a ošetřovatelskou péči. Výsledky analýzy dat poskytují cenné poznatky o této problematice. Jednou z klíčových zkoumaných oblastí byly změny v provozu psychiatrických oddělení z důvodu pandemie. Některá oddělení byla přeorganizována na specializované covidové oddělení, zatímco jiná byla rozdělena na sekce pro pacienty s onemocněním a bez něj. S tímto opatřením souviselo intenzivní školení personálu pro práci v infekčním prostředí a zvýšené sledování pacientů s ohledem na možnou nákazu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci ledviny
Ondřichová, Adéla ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
(v ČJ) Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci ledviny. Prezentuje případovou studii konkrétního pacienta s chronickým selháním ledvin na podkladě Alportova syndromu, který podstoupil transplantaci ledviny od kadaverózního dárce. Cílem této práce je popsat a zhodnotit ošetřovatelskou péči, která pacientovi byla poskytována po transplantaci ledviny. Teoretická část obsahuje přiblížení renálního selhání, eliminační metody, aspekty související se samotnou transplantací a velmi důležitou část o edukaci pacienta po transplantaci. V praktické části jsou popsány základní kroky přípravy pacienta na transplantaci a následná ošetřovatelská péče v prvních dnech po transplantaci. Případová studie pacienta je prezentována pomocí popisu jeho zdravotního stavu před a po transplantaci. V závěru práce jsou popsané ošetřovatelské diagnózy a výsledky ošetřovatelské péče a její efektivita v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta. Klíčová slova: transplantace ledviny, ošetřovatelská péče, pooperační péče, edukace pacienta, imunosupresivní terapie
|
|
|
Režim diabetika při hospitalizaci na chirurgickém oddělení v IKEM
Slavíková, Petra ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem při hospitalizaci tří diabetiků, kteří trpí diabetem II. typu, na klinice transplantační chirurgii v IKEM. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje anatomii, historii diabetu, diagnostiku, případné komplikace diabetu, možnou terapii, také edukaci diabetů a ošetřovatelskou péči o diabetika. Praktická část je zaměřena na samostatný výzkum režimu, kdy proběhlo sledování diabetiků po dobu dvou dnů hospitalizace. Cílem práce je zaměření se na přesný průběh hospitalizace u diabetiků. Cílem není kontrolovat správný průběh, ale jde spíše o to, jaký režim se dostává diabetikům právě na chirurgickém oddělení v IKEM. Hodnotí pravidelnost a množství podávání stravy, měření glykémie, aplikaci inzulinu a dodržování dietních opatření. Práce popisuje jednotlivou výživu mnou vybraných diabetiků, dále jsou zde uvedené přesně naměřené hodnoty glykémie a následně i množství aplikovaného inzulinu. Součástí je i závěrečné dotazování pacientů na dané otázky, které jsou úzce spjaty s režimem. Cílem rozhovoru bylo zjištění případných komplikací, kterými pacienti trpí. Klíčová slova: Diabetes Mellitus, glykémie, IKEM, ošetřovatelská péče
|
|
|
Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči
Novotná, Michaela ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Michaela Novotná Instituce: Univerzita Karlova - Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 107 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: Komunikace, senioři, demence, etika, důstojnost, ošetřovatelský personál, ošetřovatelská péče, syndrom vyhoření Bakalářská práce se věnuje komunikaci ošetřovatelského personálu se seniory s demencí v ošetřovatelské péči. Zabývá se komunikací s ohledem na lidskou důstojnost, dále se věnuje prevenci syndromu vyhoření. Základ bakalářské práce tvoří kvantitativní výzkum způsobu komunikace ošetřovatelského personálu se seniory se syndromem demence a zjišťování metod odreagování personálu od práce. Zkoumaným personálem jsou pracovníci poskytující přímou ošetřovatelskou péči v nemocnicích a domovech pro seniory v celkem 11 zařízeních (4 nemocnicích a 7 domovech pro seniory) v Královéhradeckém kraji.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kardiometabolickým syndromem
TUROŇOVÁ, Irena
Současný stav: Civilizační onemocnění jako je obezita, hypertenze a diabetes mellitus jsou známy již dlouhodobě. Cílem práce bylo zmapovat informovanost pacientů a sester v oblasti kardiometabolického syndromu a zároveň zjistit jak o něm všeobecná sestra edukuje. Metodika: Byla použita kvantitativní metoda výzkumu, formou strukturovaných dotazníků. Dotazníky byly vytvořeny pro pacienty s diagnostikovaným kardiometabolickým syndromem a pro všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů a na lůžkových odděleních. Celkové množství 327 respondentů zahrnovalo 220 pacientů a 107 všeobecných a praktických sester. Výzkum probíhal ve dvou nemocnicích Kraje Vysočina a několika ordinacích praktických lékařů. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Velikost souboru byla dána nasycením dat. Výsledky: Zjistili jsme, že na lůžkovém oddělení edukuje pouze 83 % sester, zatímco v ordinaci praktického lékaře každá sestra. Dále jsme zjistili, že délka praxe nemá vliv na edukaci všeobecné sestry v ordinaci praktického lékaře ani na lůžkovém oddělení. Potvrdil nám to chí-kvadrát test, jehož výsledek byl 61 %. Bylo vyzkoumáno, že délka léčby u pacientů má vliv na znalost rizikových faktorů u onemocnění kardiometabolickým syndromem. Opět jsme si tuto tezi ověřili chí-kvadrát testem, kde byla příliš nízká hladina významnosti (p < 0,05) a výsledek byl 0, 20 %. Dalším zjištěním bylo, že věk pacientů nemá vliv na znalost rizikových faktorů kardiometabolického syndromu, což dokládá výsledek 16 % v chí-kvadrát testu. Závěr: Závěrem lze konstatovat, že informovanost mezi pacienty i sestrami v oblasti kardiometabolického syndromu je příznivá, ale i nadále je zapotřebí se vzdělávat. Výstupem práce je informační materiál "Edukace pacienta s kardiometabolickým syndromem", který je určen pro nelékařské zdravotnické pracovníky k edukaci pacientů.
|
host ::
RSS.