|
|
Vývoj české politiky sociálního začleňování
Šálková, Eva ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Navrátil, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj české politiky sociálního začleňování" se zabývá tím, jaké faktory ovlivňovaly vývoj a podobu politiky sociálního začleňování se zaměřením převážně na sociálně vyloučené Romy od roku 1989. V období po roce 1989 působilo na českou veřejnou a sociální politiku mnoho vlivů jak vnějších, plynoucích ze snahy České republiky o připojení se k Evropské unii nebo později ze samotného členství, tak i vnitřních, vyplývajících z potřeby zajistit fungování systému v rychle se měnících socioekonomických podmínkách. Při mapování vývoje zkoumané politiky je v práci věnována pozornost zejména dopadům procesu evropské integrace a institucionálním změnám, které se promítly do implementace politiky sociálního začleňování. Dále se text snaží odhalit příčiny a dopady jednotlivých změn ve vývoji zkoumané politiky, přičemž při určování faktorů, které lze považovat za podstatné pro vývoj české politiky sociálního začleňování, bylo vycházeno z výsledků tematické analýzy rozhovorů s experty. Data získaná od respondentů jsou pak často doplněna o podrobnější informace z odborné literatury a veřejně politických dokumentů. Změny v české politice sociálního začleňování od roku 1989 se práce snaží vysvětlit pomocí teorií evropeizace a nového institucionalismu.
|
|
|
Selective adjustment to EU regulatory provisions in new member states : the case of electricity market liberalization in Bulgaria and Czech Republic
Neofitov, Alexander ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se pokouší nabídnout komplexní analýzu vývoje politiky, jejímž prostřednictvím byly evropské předpisy, týkající se liberalizace národních trhů s elektřinou, přizpůsobeny domácímu politickému kontextu Bulharska a České republiky jako dvou nových členských států Evropské unie. Přesto, že byla vystavena jednotným požadavkům, adaptace na unijní regulační opatření v obou zemích byla odlišná co do vývoje příslušných politik s tím, že zatímco Česká republika byla schopná unijním požadavkům vyhovět, Bulharsko neuspělo. Výzkum, jehož cílem je vysvětlit tento nesoulad, identifikuje příčinnou souvislost mezi výsledky dodržování regulačních opatření a vlivem regulační politiky jako sektorově specifického způsobu uplatnění evropského modelu vládnutí na dynamiku přerozdělování zdrojů na domácí úrovni. Pozornost se soustřeďuje na kontextuální faktory, např. na to, jak rovnováha stávajících mocenských struktur v relevantních populacích daných oblastí podmiňuje dopad evropských rozhodnutí na domácího rozhodování. V tomto ohledu je vyslovena hypotéza, že s ohledem na tranzitivní "sedimenty" v nových členských státech EU mohou být vnější pravidla odchylována selektivním způsobem tak, aby vyhovovala místním poměrům, což vyvolává výsledky neodpovídající původnímu regulačnímu záměru.
|
|
|
Evropeizace stranického systému v Bulharsku
Bursová, Denisa ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat evropeizaci ve stranickém systému v Bulharsku. V rámci úvodu jsou vysvětleny základní definice a přístupy k evropeizaci, které jsou v práci použity jako teoretické východisko. Za základ pro tuto analýzu poslouží teorie Roberta Ladrecha, která zkoumá stranické programy, organizační strukturu, stranický systém, vztahy mezi politickou stanou a vládou a zachycuje politické strany nad rámec stranické soutěže. První část práce se věnuje transformačnímu procesu a zachycuje vývoj stranického systému od pádu komunismu, včetně charakteristik jednotlivých politických stran, které se v demokracii etablovaly. Druhá část práce se zaměřuje na vztahy Evropské unie a Bulharské republiky. V rámci této kapitoly dochází k představení krátkého působení Bulharska v EU, zachycení voleb do Evropského parlamentu a analýze politických stran v kontextu jejich postoje k evropské integraci a evropského tématu v jejich programu. Zasazení předešlých poznatků do teoretického rámce Roberta Ladrecha tvoří poslední - analytickou - část práce, na základě níž se podaří potvrdit či vyvrátit hypotézu, zda došlo k evropeizaci stranického systému v Bulharsku.
|
|
|
Analýza současné situace organizací občanské společnosti v oblasti čerpání evropských dotací v Praze
Svěchotová, Petra ; Hyánek, Vladimír (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat možnosti pražských organizací ob anské spole nosti ohledn erpání pen z z evropských fond . V rešeršní ásti jsem se zam ila na zmapování sou asných evropských program pro pražské organizace ob anské spole nosti (program stanovených na programovací období 2007 - 2013). Dále jsem pak sou asné možnosti srovnala s t mi, které byly v p edchozím programovacím období 2004 - 2006. Sou ástí rešeršní ásti jsou i kapitoly v nované financování organizací ob anské spole nosti a prom jejich organiza ní struktury. V ásti empirické jsem se v rámci výzkumu soust edila na vybrané organizace ob anské spole nosti, které administrovaly projekt v rámci Opera ního programu Praha - adaptabilita. Cílem výzkumu bylo pomocí polostrukturovaných rozhovor zjistit, jak se jednotlivé organizace ob anské spole nosti dívají na celý pr h administrace evropských projekt , s jakými se potýkaly problémy, i jaké p ipomínky k celému procesu mají. P i analýze rozhovor a dokument jsem rovn ž sledovala, zda se vybrané organizace ob anské spole nosti v souvislosti s erpáním z evropských fond n jak prom nily, co se organiza ní struktury tý e. Klí ová slova Evropská unie, evropské fondy, organizace ob anské spole nosti, Opera ní program Praha - Adaptabilita, evropeizace, organiza ní izomorfismus.
|
|
|
Evropeizace ODS a KSČM v kontextu stranického systému ČR
Jirota, Tomáš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl provést analýzu, objasnit vznik, vývoj a projevy procesu evropeizace u dvou aktérů českého stranického systému - ODS a KSČM. Práce je uvozena teoretickou částí, která shrnuje současné debaty evropeizaci v politologii a v kontextu stranictví. Snahou bylo vysledovat změny, které se projevovaly v důsledku zapojení uvedených politických stran do diskuse nad významem evropské integrace pro českou politiku a praktického zapojení do institucí EU. Základní hypotéza, která je ověřována, má za cíl prověřit jasnou a negativistickou korelaci ODS a KSČM k otázkám evropské integrace po dvacetiletí působení těchto subjektů ve stranickém systému ČR. Zároveň byla provedena analýza volebních výsledků zmíněných stran do Evropského parlamentu, jakožto i způsob volební kampaně těchto stran do téže instituce. Analytická část práce tedy analyzuje ODS a KSČM v rovině obecného impaktu evropských politik, programových východisek afektovaných stran, ale i volební soutěže při volbách EP a PS PČR. Klíčová slova: evropeizace, politické strany, ODS, KSČM, Evropská unie
|
|
|
Evropská unie a její schopnost utvářet společnou zahraniční politiku: Přístup k Rusku během krize na Ukrajině
Grycová, Adéla ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce se zabývá problematikou rámování a evropeizace zahraniční politiky Evropské unie, které studuje v souvislosti s aktérstvím EU. Tyto dva teoretické koncepty aplikuje na případ přístupu České republiky a Evropské unie vůči Ruské federaci během krize na Ukrajině. Cílem práce je zjistit, zda je Evropská unie schopna působit na své členské státy tak, aby vytvořila jednotnou a akceschopnou zahraniční politiku. První kapitola se věnuje teoretickému vymezení obou konceptů, na to následuje podrobné přiblížení postojů České republiky a Evropské unie včetně jejich změn. Na základě těchto dvou kapitol je zhodnoceno, zda probíhal pokus o určité ovlivnění přístupu České republiky ze strany EU a zda byl tento proces úspěšný.
|
|
|
Evropeizace Jihomoravského kraje
Kučerová, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem procesu evropeizace na Jihomoravský kraj a jeho zřízení. Cílem práce je analýza konkrétních změn, které se udály po vstupu České republiky do Evropské unie a které dále probíhají v závislosti na měnících se programových obdobích. První část práce je zaměřena na pojem evropeizace z odborného hlediska. Dále jsou tyto informace dány do kontextu s regionálním celkem, tedy Jihomoravským krajem. Konkrétně jsou řešeny aktivity spojené s uzavíráním partnerství s dalšími regiony, působení kraje v Bruselu a také jeho organizační struktura.
|
|
|
Europeanisation of Nuclear Policy
Krivošová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje evropeizaci členských zemí Evropské unie v oblasti jaderné politiky. Cílem práce je zanalyzovat dopad evropeizace podrobnou analýzou legislativních norem a zákonů schválených Radou a Evropským parlamentem a analýzou legislativních norem a zákonů vybrané členské země v oblasti jaderné politiky. Pro účely této práce a pro hloubkovou analýzu byla vypracována případová studie na příkladu Slovenské republiky. Bakalářská práce potvrzuje hypotézu, že i přes zařazení jaderné politiky (jako součásti energetické politiky) mezi politiky Evropské unie se sdílenou pravomocí, Evropská unie v značné míře omezuje samostatnost členských zemí při tvorbě vlastní jaderné politiky.
|
|
|
Evropeizace imigrační politiky České republiky
Janáčková, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce analyzuje imigrační politiku České republiky z pohledu teorií evropeizace. První kapitola poskytuje teoretické východisko pro následnou analýzu. Zabývá se konceptem evropeizace a jejími možnými významy, pozornost je věnována zejména tzv. evropeizaci shora a specifikům tohoto procesu ve státech střední a východní Evropy. Druhá kapitola poskytuje přehled vývoje přistěhovalecké politiky Evropské unie od prvních společných opatření v této oblasti v 80. letech 20. století do současnosti. Ve třetí kapitole je obdobně pojednáno o imigrační politice České republiky, přičemž tato je zkoumána od 90. let minulého století, kdy se u nás přistěhovalectví objevilo jako nový fenomén. Poslední kapitola poskytuje analýzu české přistěhovalecké politiky ve srovnání s děním na evropské úrovni a na základě teoretických koncepcí uvedených v první kapitole hodnotí procesy evropeizace v této oblasti.
|
|
|
Evropeizace jako zdroj euroskepticismu? Případ Chorvatska
Chrtková, Kristýna ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kný, Daniel (oponent)
Práce se zabývá vývojem elitního a veřejného euroskepticismu v Chorvatsku od počátku poslední vlny demokratizace, tedy od roku 2000, až do současnosti. Chorvatsko je příkladem země, kde s přibližujícím se datem vstupu do EU míra podpory veřejnosti klesala. Na rozdíl od této tendence veřejného mínění převažující část chorvatské politické elity se vyznačovala stálou podporou EU. Hypotéza této bakalářské práce zní: zdrojem euroskepticismu v Chorvatsku je evropeizace. Zkoumán je proto přístupový proces Chorvatska do EU se zaměřením na změny provedené pod vlivem EU a na konkrétní problémové případy, které proces zpomalily a negativně ovlivnily vnímání EU. Práce dále obsahuje průzkum postojů k EU vybraných chorvatským politických stran a chorvatské veřejnosti. Důraz je kladen na vystižení celkového obrazu postoje chorvatské společnosti k EU.
|
host ::
RSS.