|
| |
|
|
Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce
Manoch, Karel ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozchodem severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce. Hledá počátky spolupráce těchto států i kořeny divergentních tendencí v jejich bezpečnostních politikách. Snaží se také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které k němu vedly, ať již přímo či nepřímo. V poslední části se práce zaměřuje i na bezprostřední důsledky, které následovaly po rozhodnutí třech severských zemí přistoupit k Organizaci severoatlantické smlouvy, a z toho jsou také nakonec vyvozeny a předloženy přehledné a shrnující závěry.
|
|
|
Tradice a současnost česko-dánských vztahů
Lukaštíková, Iva ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce popisuje a analyzuje vztahy českého státu a Dánského království. Časově postihuje období od středověku až dodnes, zaměřena je však hlavně na podobu a průběh vzájemných poměrů ve 20. století. Práce se zabývá několika oblastmi česko-dánských vztahů. Především jde o rovinu politickou a diplomatickou, zaměřuje se ale i na vzájemný obchod a kulturní výměnu. Vzhledem k nedostatku tištěných zdrojů se práce opírá zejména o materiály z fondů Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a je prvním uceleným přehledem vztahů mezi těmito dvěma státy.
|
|
|
Severoatlantická aliance a Česká republika
Svobodová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá zajištěním bezpečnosti České republiky během studené války a po jejím skončení se zvláštním důrazem na vztah ČR a NATO. Hlavní pozornost je věnována období po pádu železné opony, kdy ČR hledala nové ukotvení v evropských bezpečnostních vztazích. V práci jsou představeny různé scénáře výstavby evropského bezpečnostního systému, se kterými se po skončení studené války pracovalo, a uvedeny důvody, které vedly k výsadnímu postaveni NATO v současné evropské bezpečnostní architektuře. Zvláštní kapitola je věnována vývoji vztahu ČR a NATO a politické diskusi, která v ČR vstupu do NATO v roce 1999 předcházela.
|
|
|
Legalita kosovského zásahu
Lachi, Olesea ; Kalová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospěchová, Lucie (oponent)
Údery NATO, hned po jejich zahájení, vyvolaly velké debaty na celém světě: dilema spočívala v tom, že snaha zastavit ?etnické čistky? kosovských Albánců ze strany Bělehradu měla tak nejistý právní základ: zásah NATO v Kosovu totiž neměl mandát Rady bezpečnosti OSN. Zákaz použití síly je jus cogens v mezinárodním právu a výjimky které vyjmenovává Charta OSN zásah neospravedlňují. Přesto, mezinárodní společnost považuje zásah legitimním. Ve své práce bych se chtěla zaměřit právě na otázku legality kosovského zásahu NATO, částečně i legitimity, nebo nakolik se dá vykompenzovat ?neúplnou? nebo ?nedostatečnou? legalitu právní legitimitou.
|
|
|
Rozšiřování NATO: Interakce s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let
Beneš, Libor ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Krátký, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent) ; Janošec, Josef (oponent)
Disertace popisuje interakci rozšiřování NATO s bezpečnostním prostředím Evropy 90. let. Propojuje teorii mezinárodních vztahů s teoretickými a praktickými zkušenostmi a argumenty, zejména kritikou, k rozšiřování. Potvrzuje tezi, že rozšiřování je přínosný, ba nenahraditelný proces pro Evropu i Západ. Rozšiřování zase uspělo, protože odpovědělo na problémy a potřeby Evropy. Mladší evropské demokracie rozšířením NATO získaly i NATO posílily. V zájmu jejich, Evropy i celého Západu je ocenit, studovat a rozvíjet přínos rozšiřování a jeho interakce s Evropou, podporovat silné NATO, vztahy Evropy s USA i posilování vztahů evropských zemí s USA přímějšími formami, aktuálně hlavně vybudováním americké základny v ČR.
|
|
|
Evropská politika obrany a bezpečnosti versus NATO
Venkrbcová, Martina ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Bakalářská práce popisuje snahu Evropské unie o vlastní bezpečnostní politiku. Nejprve vznik Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a poté postupné vyčleňování Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Práce přibližuje první uskutečněné mise EBOP a jejich význam pro EU. Dále popisuje vznik NATO, jeho vývoj v období před a po studené válce, a také nutnost transformace NATO. U obou organizací jsou přiblíženy síly rychlé reakce a u EBOP také nově vznikající bojové skupiny. Práce poukazuje na vztahy České republiky k oběma organizacím. A v neposlední řadě naznačuje problémy a výhody transatlantických vztahů, a dále také problematické vztahy obou organizací s Ruskem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv konce studené války na vztah USA - Evropa (1991-2001)
Tázler, Radek ; Krátký, Karel (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá euroatlantickými vztahy v politicko-bezpečnostní oblasti po konci studené války. V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz a komunistická hrozba, která se po celých 46 let studené války vznášela nad Evropou, opadla. Tato změna zásadním způsobem změnila postavení Evropy a USA. Spojené státy zůstaly jedinou světovou supervelmocí a sjednocená Evropa se chtěla vymanit závislosti na Spojených státech. 90. léta začínala myšlenkou "globálního světového partnerství" G. Bushe st., končila však tendencí k unilateralistickému přístupu G. Bushe ml. Přesto teroristické útoky z 11. září 2001 demokratický Západ významným způsobem sjednotily. Jestliže se Evropa chtěla stát velmocí podobnou Spojeným státům, pak se jí to ve vojenské oblasti nepovedlo. Přes tyto odstředivé tendence zůstalo mezi Evropou a USA spojenectví, které je vyjádřeny formou spolupráce v NATO.
|
host ::
RSS.