|
|
Paliativní péče o umírající s mentálním postižením v chráněných bytech
Hušnerová, Lucie ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Má diplomová práce se nazývá Paliativní péče o umírající osoby s mentálním postižením v chráněných bytech. Záměrem textu je vytvořit přehledovou studii paliativní péče o umírající s mentálním postižením. Rozhodla jsem se zaměřit na takto zásadní téma, protože v České republice máme pouze omezený zdroj informací k problematice oproti zahraničním zemím. Osoby s mentálním postižením se nyní dožívají stále častěji seniorského věku a paliativní péče o ně začíná být aktuálním problémem. Svou práci rozděluji do šesti hlavních kapitol. V první kapitole hovořím o etických dilematech paliativní péče. Etickými dilematy mám na mysli problémy, se kterými se v paliativní péči musíme potýkat. Jedním z nich je rozhodnutí, zda je vhodnějším řešením umírání doma či v instituci. V této části práce například popisuji nutnost sdělování pravdy pacientovi o jeho zdravotním stavu. V textu také hovořím o medicínském pokroku a kvalitě života posledních dní umírajícího. Definuji, co kvalita života znamená a jak ji dosáhnout v paliativní péči. Ve druhé části práce dělím služby na sociální, zdravotní a jiné, které jsou poskytované umírajícím osobám a jejich příbuzným. Většina jmenovaných služeb je také vhodná pro osoby s mentálním postižením. Třetí část práce je věnována službě chráněného bydlení. Definuji chráněné bydlení a...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné faktory, které této adaptaci napomáhají a zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje samotného jedince a jeho další život. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případné možnosti intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty. Zároveň popisuje, jak tato ztráta život jedince ovlivňuje. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které prožily ztrátu dítěte. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Na základě výsledků kvalitativního šetření jsme identifikovali čtyři hlavní podpůrné aspekty v adaptaci na ztrátu dítěte - sociální oporu, vlastní aktivitu, odbornou pomoc a víru. Dále jsme zjistili, že ztráta dítěte přinesla do života jedinců i...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Rigorózní práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné aspekty, které této adaptaci napomáhají, a aspekty, které jí naopak komplikují. Dalším cílem je zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje jedince i jeho další život a popsat samotný proces ztráty dítěte. Teoretická část rigorózní práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují, a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případnými možnostmi intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty, a aspekty, které ji naopak znesnadňují. Zároveň mapuje samotný proces ztráty dítěte a její dopady na další život jedince. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které ztrátu dítěte prožily. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výzkumnou sondu doplňuje Škála přístupu k zármutku (AAG), jež znázorňuje míru vyrovnanosti se ztrátou....
|
|
|
Etické aspekty doprovázení umírajících a pečujících v hospicové péči
ČERNÍKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty doprovázení pečujících a umírajících v hospicové péči a také dilematickými situacemi, které mohou v rámci péče nastat. Tato práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se zabývá hospicovou péčí jako takovou, formami, cíli a definicí hospicové péče. Druhá kapitola je zaměřena na hospicovou péči v rámci sociální práce, která k hospicům patří. Třetí kapitola se zabývá etikou v sociální práci, etickými dilematy v sociální práci a významem etiky v samotné sociální práci. Čtvrtá kapitola je pak zaměřena na etiku v hospicové péči, dilematy a etickými aspekty komunikace a truchlení v rámci hospicové péče.
|
|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
|
|
Psychosociální pomoc při ztrátě blízké osoby
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zbývá tématem pomoci při úmrtí blízké osoby. V první kapitole se zaměřuji na téma smrti a umírání obecně. Poukazuji na proměny smrti v minulosti a dnes, které mají za následek vymizení důležitých rituálů a tabuizaci fenoménu smrti. Práce má motivovat k zařazení tématu smrti zpátky do našich běžných rozhovorů, jako tomu bylo dříve, což je první krok při vyrovnávání se s úmrtí blízké osoby. Následující část se zaměřuje na práci se zármutkem a reakcemi pozůstalých na úmrtí jejich blízkého. V poslední části popisuji možnosti podpůrné činnosti poradců pro pozůstalé, psychologů, psychiatrů, svépomocných skupin a krizových center. Tato práce se soustřeďuje na důležitost mezilidských vztahů, potřebu solidarity a empatie v průběhu truchlení.
|
|
|
Jak seznámit děti s tématem smrti?
BRISUDOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem Jak seznámit děti s tématem smrti. Sleduje především truchlení, přijímání a ovlivnění dětí v otázce smrti. Pohled sociologie, který se zabývá historickým a současným nahlížením na smrt. Zde je nastíněna problematika smrti a pohřbívání, se kterou úzce souvisí úmrtí blízkého člověka, smutek a vzpomínání pozůstalých. Práce dále ukazuje pohledy dětské literatury na téma smrti. Tato literatura se stává průvodcem dítěte pro pochopení pocitů vnímaných při osobním kontaktu se smrtí. Dále uvádí, jak dítě přijímá a jak je ovlivňováno smrtí během svého života. V neposlední řadě poukazuje na důležitost komunikace a vysvětlení stávající situace dítěti. Hlavní roli zastává rodina či odborná pomoc, která by měla být dítěti poskytnuta. Přínos této práce vidím v tom, že kriticky sumarizovala dostupnou českou literaturu a krátce porovnala se zahraniční.
|
|
|
Smrt před narozením
ŠILAROVÁ, Hana
Předmětem práce je péče o matku v době porodu mrtvého dítěte a péče v období po porodu. Jak matka prožívá těžké období, jaký vliv má způsob péče na zpracování ztráty, jak mohou poskytovatelé péče ovlivnit truchlení, které by mělo po ztrátě následovat.
|
|
|
Jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak jim při tom pomoci?
URBÁNEK, Lukáš
Práce se zabývá tématem, jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak by se jim v jejich krizové situaci mohlo pomoci. Práce se snaží o srovnání poznatků z vlastního výzkumu provedeného v okrese Strakonice a výsledků, které jsou známy z odborné literatury. Bakalářská práce se zaměřuje především na truchlení pozůstalých, je však nastíněna i problematika smrti a pohřbu, úzce související s úmrtím blízkého člověka. V práci jsou zohledněny výsledky odpovědí respondentů, s jakým úmrtím se poprvé setkali, v jakém věku a jaké měly pocity. Velká část práce je věnována tomu, co pro pozůstalé znamená ztráta blízkého. Práce se zaměřuje na zpracování zármutku u pozůstalých respondentů, kdo a co jim nejvíce pomáhalo při vyrovnávání se s úmrtím blízkého. Dále uvádí možnosti laické a odborné pomoci pro pozůstalé a jejich konfrontaci se zkušeností respondentů. Získaná empirická data jsou v práci průběžně podrobena kritice s odbornou literaturou a je zde snaha o to vytvořit jakýsi tvůrčí projekt, který by mohl přispět k rozšíření vědění o fenoménu smrti a truchlení.
|
|
|
Podoba poradenství pro pozůstalé a význam a úloha poradenských služeb pro pozůstalé v procesu vyrovnávání se zármutkem v ČR
VARECHOVÁ, Pavla
Práce se zabývá poradenstvím pro pozůstalé v České republice. Cílem práce je nastínit podobu poradenství pro pozůstalé v ČR a objasnit význam a úlohu poradenských služeb pro pozůstalé z pohledu hospicových zařízení a poraden pro pozůstalé. První část práce objasňuje základní pojmy jako smrt, truchlení, poradenství pro pozůstalé a jeho průběh. Na tuto část navazuje kapitola operacionalizace, která objasňuje výzkumné otázky. Výzkum byl veden s pracovníky v hospicových zařízeních a poradnách pro pozůstalé. Výsledky výzkumu objasnily podobu, význam a úlohu poradenství pro pozůstalé v procesu vyrovnávání se zármutkem. Práce se také zabývá institucionalizací a profesionalizací poradenství pro pozůstalé a upozorňuje na absenci systematického vzdělávání v této oblasti.
|
host ::
RSS.