|
| |
|
|
Nízkoprahové adiktologické služby na malých městech
Jiříková, Adéla ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky nízkoprahových adiktologických služeb na malém městě. V úvodu práce autorka přibližuje, jaké nízkoprahové adiktologické služby existují a jaké činnosti vykonávají. Práce přináší stručný vhled do základních principů těchto služeb a jejich uplatňování v České republice. Jádro diplomové práce tvoří průzkum, který byl proveden mezi pracovníky o. s. Prevent, kteří pracují v nízkoprahových adiktologických službách na malých městech. Při průzkumu byla využita metoda semistrukturovaného narativního rozhovoru. Cílem šetření bylo zjistit, jak vnímají specifika své práce na malých městech samotní pracovníci. Záměrem bylo dále srovnání práce na malých městech a práce ve městech velkých. Zjištěné výsledky mají poukázat na úskalí a výzvy práce na malých městech, dále mají ilustrovat nastavení služeb v těchto lokalitách a nastínit další možnosti do budoucna očima pracovníků. Závěry, ke kterým autorka práce dospěla, mohou napomoci pracovníkům v podobných službách k lepší orientaci v situacích, se kterými se setkávají. Práce může rovněž sloužit zřizovatelům nízkoprahových adiktologických zařízení ke změně nastavení služeb a k efektivnější podpoře pracovníků. KLÍČOVÁ SLOVA uživatelé drog, nízkoprahové adiktologické služby, kontaktní centra, terénní programy, malá města, Harm...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita života u drogové závislých klientů před a po ústavní léčbě v Praze
Brachtlová, Veronika ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Miroslav (oponent)
VÝCHODISKA: Kvalita života je definována podle WHO jako individuální vnímání vlastního postavení v životě, bere ohled na kulturní aspekty a systémem hodnot, ve které člověk žije a ve vztahu k jeho cílům, standardům a zájmům. Jde o individuální vnímání každého jedince a jen on může zhodnotit jeho míru kvality života. CÍLE: Cílem diplomové práce bylo porovnání kvality života u drogově závislých klientů před nástupem a po ústavní léčbě. SOUBOR A METODY: WHOQOL-BREF dotazník byl vytvořen je sběru dat. Výzkumný soubor tvořili všichni klienti (muži i ženy) v ústavní léčbě na oddělení léčby závislostí Kliniky adiktologie, klienti vyplnili dotazník před nástupem do ústavní léčby nebo během prvního týdne hospitalizace a poté při propuštění z ústavní léčby. VÝSLEDKY: Nikdo z respondentů nebyl se svojí kvalitou života před léčbou velmi spokojen. Po léčbě hodnotily spíše pozitivně kvalitu svého života ženy. Ty hodnotily svou kvalitu života jako dobrou (44 %). Jako velmi dobrou úroveň kvality svého života ohodnotilo 13 % žen. U mužů se hodnocení kvality života po léčbě příliš nezměnilo. Co se týče jednotlivých domén dotazníku WHOQOL-BREF, k nejmenší změně došlo v oblasti osobních vztahů a sexuálního života. Před léčbou převažovala nespokojenost respondentů s osobními vztahy (48 %). Nespokojenost v této oblasti...
|
|
|
Souvislost vybraných osobnostních rysů se sociálním začleněním klientů vybraného kontaktního centra.
Kocianová, Zuzana ; Reichelová, Lenka (vedoucí práce) ; Nevoralová, Monika (oponent)
Vysoká škola: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: 1. lékařská fakulta Klinika adiktologie 1.LF a VFN Školní rok 2011/2012 Abstrakt diplomové práce Jméno: Bc. Zuzana Zástěrová Obor: Adiktologie Vedoucí práce: Mgr. Lenka Endrödiová Počet stran: Oponent: PhDr. Monika Nevoralová Název bakalářské práce: Souvislost vybraných osobnostních rysů se sociálním začleněním klientů vybraného kontaktního centra Abstrakt Cílem diplomové práce je specifikovat osobnostní rysy klientů kontaktního centra a jejich spojitost s mírou sociálního začlenění. Dílčím cílem je určit nejčastěji se vyskytující osobnostní rysy a souvislost s užíváním návykových látek. Teoretická část se věnuje zejména tématům vymezení osobnosti, struktura osobnosti, vybrané teorie osobnosti, Jungovo pojetí osobnosti, indikátor osobnostních typů Myersové a Briggsové, sociální vyloučení a sociální začlenění, životní styl uživatelů drog, výzkumy v oblasti osobnostních typů uživatelů drog. Ve výzkumné části jsou pomocí statistické analýzy dat zprostředkovány odpovědi na výzkumné otázky. Použitými metodami získávání dat jsou dotazník MBTI a vybrané otázky z dotazníku EuropASI. V diskusi se zamýšlím nad vhodností dotazníku MBTI pro danou cílovou skupinu- možnosti a meze užití dotazníku, a nad možnostmi uplatnění daných poznatků v daném zařízení. Klíčová slova...
|
|
|
Míra vyšetření uživatelů drog
VÁVROVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá problematikou vyšetření uživatelů drog na infekční choroby. Je zde zpracována problematika testování uživatelů návykových látek v nízkoprahových centrech. Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog působí v oblasti sekundární a terciární prevence. Včasné vyhledávání infikovaných osob je mimořádně významné i z hlediska ochrany běžné (nerizikové) populace. Práce je rozdělena na 2 základní části, teoretickou a praktickou část.Teoretickou část tvoří v první řadě aktuální informace o drogové scéně v ČR. Dále je v práci pojednáno o zdravotních důsledcích, které se týkají užívání drog, převážně pokud jde o injekční aplikaci drogy a sdílení injekčního materiálu. Jsou zde popsána jednotlivá onemocnění HIV, VHB, VHC, syfilis, protidrogová politika ČR a legislativní rámec testování v nízkoprahových centrech. Praktická část práce je rozdělena na několik dílčích výzkumů. Kvantitativní výzkum zaměřený na nízkoprahová centra, kde je zjišťováno, využívání možnosti testování na onemocnění HIV, VHB, VHC a syfilis za rok 2014. Jakým způsobem testování probíhá kde je testování prováděno a kdo ho provádí. Výzkumná data byla získávána pomocí vlastního dotazníku určeného nízkoprahovým centrům v ČR. Dle Výroční zprávy drogové epidemiologie za rok 2014 je v ČR 76 nízkoprahových center. Celkem bylo sebráno 32 dotazníků. Dotazník tvořilo 32 otázek. Uzavřené otázky byly použity pro zjišťování typu zařízení, zda zařízení testují na vybraná one-mocnění HIV, VHB, VHC a syfilis, jaký typ testů používají, kdo testování provádí a na jakém místě kde se testování provádí. Kvalitativní výzkumu tvoří 18 rozhovorů vedených s uživateli návykových látek z Kontaktního centra Český Krumlov, který v rámci terénního programu pracuje v lokalitách Český Krumlov, Větřní, Kaplice, Horní Planá, Loučovice, Frymburk, Vyšší Brod a v příhraničních lokalitách, jako Horní a Dolní Dvořiště a Studánky, ve kterých je problematika návykových látek výrazná. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl anonymní. Rozhovor tvořily 4 okruhy: identifikační údaje: věk, pohlaví, bydlení, vzdělaní a ekonomická aktivita, drogová anamnéza: první užití drogy, druh užívané drogy, nitrožilní užívání, sdílení injekční stříkačky,testování: zda byl uživatel na testech, kdy naposled, jak často, z jakého důvodu,informovanost: znalost rizik, které souvisí s nitrožilním užíváním a sdílením injekční jehly. K tomuto výzkumu je připojeno 30 dotazníků získaných od respondentů Kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích. Pro sběr dat byl použit anonymní dotazník, tvořený 3 základními okruhy. Byla zjišťována základní drogová anamnéza a identifikační údaje, informace o testování na infekční onemocnění a informace o znalostech týkajících se zdravotních rizik. V práci je stanoveno 6 cílů. První 3 cíle se zabývají zmapováním protestovanosti VHB, VHC a HIV u uživatelů drog v nízkoprahových centrech za rok 2014. Účelem mého čtvrtého cíle je zjistit, jakým způsobem testování v nízkoprahových centrech pro-bíhá. Pátým cílem zjišťuji, zda mají uživatelé drog zájem o testování VHB, VHC a HIV. Mým šestým cílem je zjistit, zda byli uživatelé drog testováni za rok 2014. Po zpracování výsledků jsem stanovila následující hypotézy, které z výzkumu vyplynuly. H:1 Uživatelé drog se zajímají o svůj zdravotní stav H2: Uživatelé drog znají rizika, která plynou z těchto nemocí. H3: Testování v nízkoprahových centrech není uživateli dostatečně využíváno. Výzkumné šetření ukázalo, že uživatelé drog mají dostatečné informace o rizicích souvisejících s injekční aplikací drog a sdílením injekčního materiálu, přesto je protestovanost poměrně nízká. Závěrem práce lze říci,že uživatele návykových látek je třeba neustále informovat o důležitosti provádět testování pravidelně. Pro navýšení počtu testovaných by bylo vhodné přizpůsobit testování potřebám uživatelů, možnost provádět více testů v terénních službách. Řešením by byla místní návaznost zdravotnických zařízení s kontaktními centry.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.