|
| |
|
| |
|
|
Komparace patentového práva v zemích EU
NIGLIAZZO, Hana
Diplomová práce na téma "Komparace patentového práva v zemích EU", se zabývá právními předpisy v oblasti ochrany patentového práva ve vybraných zemích jako je Německo a Česká republika. V rámci EU dochází v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví ke značné harmonizaci legislativy všech členských zemí a ke snaze o vytvoření jednotného právního systému. Práce se zaměřuje zejména na ochranu patentem, který je nejdůležitějším institutem v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Vedlejší cíl se pak zaměřuje na identifikaci odpovědných orgánů a zjištění finanční a časové náročnosti na získání patentu. Druhým hlavním cílem je pak vyhodnocení využívání patentové ochrany v rámci českých a německých univerzit a na ni navazující transfer technologií. Praktická část obsahuje analýzu obou vybraných zemí z hlediska patentového práva, platné legislativy, odpovědných institucí a patentových statistik za posledních deset let. Následující kapitola popisuje výsledky výzkumu a vývoje v univerzitním prostředí na třech vysokých školách v České republice a Německu. Porovnání těchto dvou zemí ukázalo na jisté podobnosti, ale také na markantní rozdíly, které mezi nimi v této oblasti jsou. Česká republika nyní také pomalu objevuje výhody patentové ochrany, jejíž výsledky bude možné zhodnotit až s odstupem několika let.
|
|
| |
|
|
Veřejné finance a inovace
Dobrovolný, David ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Zídková, Hana (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat vliv nepřímé podpory výzkumu a vývoje na zdanění daňových subjektů. V první části práce byl vymezen pojem výzkum a vývoj a dále uvedeny možné formy nepřímé podpory výzkumu a vývoje. Následně byl představen český legislativní rámec nepřímé podpory výzkumu a vývoje. V praktické části byla na základě dvou scénářů vypočtena daňová povinnost u modelové společnosti, která uskutečňovala projekt výzkumu a vývoje. V rámci scénáře jedna - při dosahování konstatní ziskovosti - společnost dosáhla vyšší daňové úspory z titulu uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje v porovnání s druhým scénářem, ve kterém společnost dosáhla v jednom z řešených zdaňovacích období daňové ztráty. Na základě výsledků této práce je praktickým doporučením pro daňové subjekty uplatňující odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvážit daňovou optimalizaci v případě, že jim hrozí dosažení daňové ztráty.
|
|
|
Švédská inovační politika: úspěch nebo paradox?
Bärtl, Štěpán ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá švédskou veřejnou politiku na podporu inovací v posledních dvou dekádách. Na Švédsko, které pravidelně kraluje žebříčkům v oblastech konkurenceschopnosti a inovací, však nenahlíží s nekritickým optimismem, jež k této severské zemi často směřuje. Naopak vychází z předpokladu, že zde existuje paradox, spočívající v nepoměru mezi inovačními vstupy, které charakterizuje skutečně impozantní míra investic do výzkumu a vývoje, a inovačními výstupy, v podobě hospodářských výsledků, které můžeme označit maximálně jako průměrné. Prizmatem teorie inovačních systémů, která se od počátku 90. let stala populárním nástrojem nejen mezi akademiky, ale především mezi politickými elitami, tato studie nahlíží na inovační politiku s cílem zjistit, zda opravdu plní ty aktivity, jež jsou klíčové pro efektivní fungování inovačního systému. Na základě analýzy inovační politiky lze soudit, že se Švédsko věnuje celé škále aktivit, jež teorie považuje za důležité. I přesto však existují oblasti, ve kterých existuje prostor pro zlepšení, a které inovační paradox, byť ve zmírněné podobě, udržují.
|
|
|
Analýza obranného výzkumu a vývoje v České republice
Fiala, Karel ; Knobloch, František (vedoucí práce) ; Stejskal, Libor (oponent)
Výzkum a vývoj v oblasti obrany státu je významným veřejně-politickým problémem, který je důležitým prvkem bezpečnostní politiky a v širší perspektivě zasahuje mnoho dalších oblastí. V mojí diplomové práci jsem provedl analýzu české politiky obranného výzkumu a vývoje a mezinárodní porovnání s Nizozemskem a Slovenskem. Deklarovaná vládní politika je nastavena v oblasti obranného výzkumu a vývoje poměrně proaktivně, což však platí zejména na deklarativní úrovni. V praxi obranného výzkumu a vývoje lze identifikovat řadu problematických oblastí. Výdaje Ministerstva obrany na výzkum a vývoj v jeho gesci od roku 1999 klesaly a nacházejí se poměrně výrazně pod zákonem daným limitem prostředků garantovaných této oblasti. Negativně lze také hodnotit nedostatečné využívání zahraničních zdrojů. Z provedené analýzy vyplynuly základní nedostatky českého systému, který má k optimálnímu fungování daleko. Svou povahou jde především o nedostatky systémového charakteru, jež nelze odstranit parciálními úpravami. Z tohoto důvodu navrhuji alternativní řešení politiky obranného výzkumu a vývoje v České republice přechodu k agenturnímu modelu, inspirované nizozemskou praxí.
|
|
|
Scientometrické hodnocení vědy se zaměřením na Českou republiku
Troupová, Alžběta ; Souček, Martin (vedoucí práce) ; Boudová, Lucie (oponent)
(česky) Diplomová práce je zaměřena na scientometrické metody evaluace výzkumu a vývoje a jejich využití v konkrétním systému uplatněném v České republice. V úvodní části je představen obor scientometrie, scientometrické a bibliometrické indikátory a citační rejstříky. Kapitola 7 je zasvěcena hodnocení výzkumu a vývoje v České republice. Podrobně jsou popsána pravidla hodnocení výzkumu a vývoje v dokumentech Metodiky hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků a je poukázáno na změny, ke kterým docházelo v rámci každoročních aktualizací. Střet názorů odpůrců a příznivců Metodiky je tématem osmé kapitoly, především v kontextu zavedení institucionálního financování poskytovatelů na základě výsledků hodnocení výzkumu a vývoje podle Metodiky. Jsou představeny názory významných osobností na poli české vědy a politiky. Krátce je pojednáno i o auditu českého systému výzkumu a vývoje provedeném firmou Technopolis Limited. Závěr práce je shrnutím a zamyšlením, bilancujícím klady a zápory českého systému hodnocení vědy.
|
|
|
Veřejná podpora výzkumu a vývoje poskytovaná nepřímou formou v podmínkách malých a středních podniků s důrazem na informační zajištění
Filipová, Vladimíra ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Valder, Antonín (oponent) ; Nedělník, Jan (oponent)
Inovace je kritickým faktorem rozvoje země, protože je hlavním zdrojem konkurenční výhody a primárním faktorem ovlivňujícím hodnotu firem (Zhang, 2O13); technologické inovace jsou vnímány jako endogenní faktor, který reaguje na ekonomické výzvy (McKenzie, 2OO8). Jedním ze zdrojů inovací je činnost výzkumu a vývoje, tvorba výstupů výzkumu a vývoje je spojena s externalitami, které snižují návratnost investic do této činnosti pro soukromé podniky, proto je činnost výzkumu a vývoje předmětem veřejné podpory. Veřejná podpora je poskytována přímou či nepřímou formou, mezi kterou patří zejména daňové pobídky. Z rešerše literatury současného poznání v oblasti daňových pobídek vyplývá, že zejména malé a střední podniky, které jsou v inovačním procesu klíčové mají méně prostředků jak na vlastní investice do výzkumu a vývoje, tak také méně zdrojů, které mohou vynaložit na administrativu spojenou s uplatněním daňových pobídek. Malé a střední podniky jsou tak více citlivé na administrativní problémy spojené s uplatněním daňových pobídek. Proto byl cíl práce stanoven takto: přispět ke stávajícímu poznání v oblasti uplatnění daňových pobídek a navrhnout odpovídající nástroj pro podporu řízení a informačního zajištění daňových pobídek na výzkum a vývoj v podmínkách malých a středních podniků. Cíl práce byl rozdělen do těchto dílčích cílů: (1) identifikovat problémy související s uplatněním daňových pobídek na výzkum a vývoj v podmínkách malých a středních podniků a porovnat je s referenčním výzkumem, který provedl Chittenden & Derregia (2O1O); (2) navrhnout systém pro zlepšení informačního zajištění projektů výzkumu a vývoje realizovaného v podmínkách malých a středních podniků pro uplatňování daňových úlev. Pro řešení cíle byla zpracována cílená rešerše, ze které zejména vyplynulo, že pro efektivní uplatnění daňových pobídek je způsob vymezení činnosti VaV a souvisejících nákladů nezbytný (Billings et al., 2OO1); vzhledem k obtížné přiřaditelnosti nákladů ke konkrétnímu projektu výzkumu a vývoje (Švejda a kol., 2OO7, Godfrey & Hamilton, 2OO5) je velmi důležité vytvořit systém, který informačně zajišťuje průběh projektu výzkumu a zobrazuje související náklady podobně, jako u reportingu projektů výzkumu a vývoje realizovaných s přímou veřejnou podporou (Chittenden & Derregia, 2O1O) a tyto systémy reportingu by měly využívat formalizovaný systém s prvky účetnictví Bhimani (2OO6) a projekty rozdělit do fází (Jorgensen 2O1O). Volbě metodologie řešení předcházela rešerše výzkumných postupů; v souladu s doporučením Chittenden & Derregia (2O1O), Bourgeois and Eisenhardt (1988), Koners and Goffin (2007), Workman (1993) Singleton and Straits (2OO5), Morandi (2O11), Yin (2OO3) byla pro řešení prvního cíle práce zvolena metoda kvalitativního šetření pomocí strukturovaných dotazníků, pro řešení druhého cíle práce, metoda případové studie. Výzkum vedl ke zjištění, že v analyzovaných společnostech byli o projektech výzkumu a vývoje, na které byly uplatňovány daňové pobídky, informováni vedle pracovníků účetních a ekonomických oddělení také pracovníci top managementu, avšak nikoliv pracovníci středního managementu nebo oddělení výzkumu a vývoje. Pokud se tito pracovníci podíleli na přípravě podkladů souvisejících s projekty výzkumu a vývoje, jednalo se převážně o projekty realizované s přímou veřejnou podporou, na jejichž realizaci a přípravě podkladů se podíleli jak techničtí pracovníci, tak pracovníci účetního oddělení. Podklady pro využití daňových pobídek připravovali pouze pracovníci účetního oddělení. Výzkum realizovaný v rámci případové studie vedl jednoznačně k závěru, že formalizovaný systém řízení a evidence činnosti výzkumu a vývoje jednoznačně vymezuje projekt na který podnik uplatňuje daňové pobídky, od ostatních podnikových aktivit. Přínosy případové studie společnosti E se shodují s přínosy studie realizované týmem Hargaden & Ryan (2O15), kteří mezi ně řadí zlepšení rozhodovacího procesu a zlepšení transparentnosti ve sledované společnosti. Z vyjádření vedoucího technické přípravy rovněž vyplývá, že nastavení podnikových procesů řízení projektů výzkumu a vývoje může přispět ke zvýšení inovační výkonnosti společnosti, což je v souladu se závěry Bossink (2OO2). Hlavní omezení prováděného výzkumu spočívá ve zvolené metodě. Dotazníkové šetření bylo provedeno ve vybraném vzorku malých a středních podniků, případová studie byla realizována ve vybraném malém a středním podniku. Závěry této práce nelze tedy zobecnit. V rámci dalšího výzkumu je tedy jednou z možností realizace dotazníkového šetření v rozsahu, který umožní statistické zobecnění, v souladu s Galala &Wiener (2OO3) by bylo vhodné věnovat se v dalším výzkumu sociálním dopadům podpory činnosti výzkumu a vývoje nebo mapovat rozdíly mezi přístupem k výzkumu a vývoje u podniků, které neuplatňují daňový odpočet, jak doporučuje (Lokshin & Mohnen (2O12).
|
|
| |
host ::
RSS.