|
|
Stanovení obsahu vybraného nesteroidního antiflogistika – Ibuprofenu v léčivech pomocí UV/Vis a FTIR spektrometrie
Lindovský, Jiří ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo stanovení obsahu nesteroidního antiflogistika v léčivech pomocí spektrometrických metod a následné porovnání výsledků. Konkrétně se práce zaměřuje na ibuprofen, používající se hlavně jako analgetikum a antipyretikum. Tato účinná látka byla vybrána díky své významné schopnosti absorpce elektromagnetického záření v ultrafialové a infračervené oblasti. Pro tyto účely byla vybrána různá generická léčiva s obsahem ibuprofenu, která byla analyzována pomocí molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR). Důležitým faktorem, ovlivňujícím chemometrické charakteristiky získaných výsledků byla také optimalizace metod. Po navržení postupu práce byly z lékových forem obsahujících ibuprofen připraveny roztoky vzorků pomocí vhodného rozpouštědla, a tyto vzorky byly následně spektrometricky analyzovány. Z naměřených UV/Vis a FTIR spekter byl pomocí metody standartního přídavku vypočten obsah ibuprofenu v jednotlivých vzorcích. Z výsledků vyplývá, že vhodnější metodou pro stanovení obsahu ibuprofenu se zdá být infračervená spektrometrie. Nicméně je nutné podotknout, že velmi záleží na typu použitého extrakčního činidla. Získané informace z této bakalářské práce by mohly posloužit při budoucích rutinních kontrolách a monitorování léčiv.
|
|
|
Využití plazmatu pro degradaci ibuprofenu ve vodách
Bača, Ondřej ; Landová, Pavlína (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problémem zvyšujících se koncentrací zejména nesteroidních protizánětlivých látek ve vodách. Nárůst koncentrací těchto látek je způsoben zvýšeným příjmem léčiv s antiflogistickými účinky v moderní době. Čistírny odpadních vod nedokáží zcela eliminovat tyto látky v odpadních vodách, díky čemuž může docházet ke kontaminaci podzemní i povrchové vody. Dlouhodobý negativní dopad těchto látek na zdraví člověka nelze zcela vyloučit, proto je nutné vyvíjet nové metody, které by vedly k úplné degradaci jak nesteroidních protizánětlivých látek, tak i dalších polutantů. Literární rešerše této práce se zaměřuje na popis a vlastnosti nesteroidních protizánětlivých látek a jejich spotřebu v České republice. Dále je zde pojednáno o pokročilých oxidačních procesech, se zaměřením na plazma, a analytických metodách, které slouží ke stanovení protizánětlivých látek ve vodách. V experimentální části bylo k degradaci ibuprofenu ve vodách použito plazma. Během ošetřování roztoku plazmatem byly odebírány vzorky v pravidelných časových intervalech. Následně byly vzorky stanoveny analytickou metodou LC-ESI-MS. Výsledky byly srovnány s vědeckými studiemi zabývajícími se tímto tématem.
|
|
|
Interactions of pharmaceuticals with humic substances in model hydrogels
Fleischhackerová, Claudia ; Krouská, Jitka (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
This bachelor's thesis is focused on the study of drug diffusion in humic acid hydrogels. The instantaneous surface source diffusion method was used for this study. This method was based on the observation of emerging diffusion profiles of drugs which diffused in the humic gel at certain time intervals. Then, this method was used to determine the diffusion coefficients of the drugs used in the gels. The main aim of the experimental part was to study the influence of the interaction of drugs with humic acids that diffused through the humic gel. Two drugs were used as a diffusing medium, i.e. ibuprofen and tetracycline. They are pharmaceuticals, the consumption has been increasing in humans and animals in recent years, that's why they are often detected in the environment. The concentration profile of these drugs in humic acid hydrogels was determined by UV–VIS spectrometry.
|
|
|
The use of high-performance separation techniques for monitoring the bioaccumulation of selected micropollutants in plants of model root treatment plants
Modroczká, Karin ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá stanovením ibuprofénu v modelových koreňových čistiarňach z extraktov z Phalaris arundinacea. Cieľom bolo zistiť či je rastlina schopná akumulovať ibuprofén z vodného roztoku, ktorý bol pridaný rastline. Taktiež bola optimalizovaná HPLC metóda s UV/VIS detekciou k stanoveniu obsahu ibuprofénu. K analýze vzoriek bola použitá kolóna C18 (4.6 mm × 150 mm × 3.5 µm). Využitý bol izokratický program, v ktorom mobilná fáza pozostávala z methanolu a vodného roztoku kyseliny octovej o pH = 3,27. V rámci validácie metódy bola overená opakovateľnosť, robustnosť a výťažnosť metódy, ktorá činila 99,04 %. Ďalej bola zistená lineárnosť metódy od 0,01 mg ml-1 do 2,0 mg ml-1 , limit detekcie (LOD = 0,049 mg ml-1 ) a limit kvantifikácie (LOQ = 0,16 mg ml-1 ). Po validácií metódy môžeme tvrdiť, že je metóda presná, pretože hodnoty relatívnych smerodajných odchýlok nepresiahli 2 %. K overeniu čistoty šarží ibuprofénu bola využitá infračervená spektroskopia. V neposlednej rade bolo dokázané, že Phalaris arundinacea má schopnosť akumulácie ibuprofénu z vodného roztoku. Kľúčové slova: HPLC, ibuprofén, koreňová čistiareň, odpadné vody, Phalaris arundinacea
|
|
|
Interactions of pharmaceuticals with fulvic acids – calorimetric study
Papko, Nadezhda ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The focus of this master thesis was to investigate the interactions between soil organic matter and various drugs (ibuprofen, diclofenac, sulfapyridine) using isothermal titration calorimetry. The experiment included the use of three fulvic acids and drugs, which were dissolved in NaCl and MgCl2 solutions due to the presence of the metal ions in soil organic matter. Drug mobility in soil is dependent on sorption, which refers to the interaction between drugs and soil particles. The sorption behaviour is influenced by factors such as drug properties, soil properties, and environmental conditions. To optimize the ITC method for the study, the experimental work was facilitated, and the data evaluation was improved. Thermal effects were determined, measured, and compared to investigate the interactions between fulvic acids and drugs.
|
|
|
Huminové látky jako modifikátory transdermální absorpce aktivních farmaceutických ingrediencí
Blahuš, Petr ; Klučáková, Martina (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem huminových látek na transdermální penetraci analgetického léčiva ibuprofenu. Analgetika ve formě perorálního podání mají zásadní vedlejší účinky. Díky topickým přípravkům by se působení vedlejších účinků mohlo snížit a také přinést řadu dalších benefitů. Problémem při vývoji transdermální formy léčiva je velmi účinná bariérová schopnost lidské kůže. Proto se řada výzkumů zaměřuje na hledání různých urychlovačů, které dokážou díky interakci s léčivem vylepšit jeho vlastnosti. Mezi takové látek by v budoucnu mohly patřit i huminové kyseliny, které mají dlouhou tradici použití v řadě terapeutických přístupů a v poslední době se stále častěji objevují příklady jejich využití v humánní medicíně. Výzkum byl zaměřen na difuzní transport ibuprofenu sodného a jeho kyselého protějšku. Pro simulaci reálného prostředí byly použity Franzovy difuzní cely a jako membrána byla použita kůže izolovaná z uší prasat. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie a HPLC byly vzorky analyzovány. Z naměřených dat bylo vypočítáno několik parametrů, např. efektivní difuzní koeficient, které byly následně porovnány a statisticky interpretovány. Výsledkem této práce jsou data, která ukazují pozitivní vliv huminových látek na transport léčiv přes kožní membránu.
|
|
|
Fytoextrakce směsných vzorků farmak z vodných roztoků
Hájková, Eliška ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
V životním prostředí byla detekována řada kontaminantů, včetně léčiv. Jejich přítomnost v půdě a vodních zdrojích může mít pro jejich neustále se zvyšující koncentraci toxický vliv na necílové organismy. Metoda fytoremediace využívá schopnosti rostlin vychytávat tyto kontaminanty a různými mechanismy je detoxikovat. Cílem této práce byla fytoextrakce ibuprofenu za využití kukuřice seté (Zea mays) z vodných roztoků média. Byla provedena také fytoextrakce ibuprofenu v kombinaci s dextromethorphanem. Kvantitativní množství extrahovaného ibuprofenu bylo detekováno pomocí HPLC s UV detekcí. Ibuprofen byl velmi dobře rostlinami extrahován. V přítomnosti dextromethorphanu byla účinnost fytoextrakce snížena. Účinnost fytoextrakce ibuprofenu byla 0,10 mg na gram čerstvé hmotnosti listu, zatímco za přítomnosti dextromethorphanu byla fytoextrakční účinnost 0,09 mg na gram čerstvé hmotnosti listu. Po fytoextrakci ibuprofenu byla stanovena antioxidační kapacita v listech a kořenech experimentálních rostlin, z nichž nejvyšší hodnoty vykazovaly kořeny rostlin pěstované s ibuprofenem v kombinaci s dextromethorphanem v médiu. V listech a kořenech byl detekován i obsah fenolických látek, kde nejvyšší zastoupení fenolických látek bylo detekováno v kořenech rostlin pěstovaných s oběma léčivy. Metodou dle Bradforda...
|
|
|
Elektrochemická oxidace ibuprofenu
Bolíková, Markéta ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
- 3 - Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá elektrochemickou oxidací aktivní farmaceutické látky ibuprofenu jako jedné ze součástí studií stability léčivých přípravků. Úkolem je zajistit optimální podmínky pro průběh elektrochemické oxidace, při kterých vzniká největší procento degradačních produktů, porovnat průtokové a statické experimentální uspořádání a jeho vliv na výsledek elektrochemické oxidace a provést identifikaci vzniklých degradačních produktů. Mezi zkoumané podmínky patří pH pufru použitého pro rozpouštění ibuprofenu, potenciál vkládaný na pracovní elektrodu a délka trvání oxidace. K separaci a stanovení degradačních produktů byla použita metoda ultra- vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí. Jako kolona byla zvolena Acquity UPLC BEH C18 o rozměrech 2,1 × 100 mm; 1,7 µm. Mobilní fázi tvořila vodná složka (10mM mravenčan amonný o pH 3,0) a organická složka (acetonitril). Detekce probíhala pomocí detektoru s fotodiodovým polem při vlnové délce 222 nm a pomocí kvadrupólového hmotnostního detektoru v rozsahu skenu m/z 50-400. Elektrochemická oxidace byla uskutečněna v radiální elektrochemické průtokové cele a podmínky, za kterých vznikalo největší procento degradačních produktů, byly následující: 100mM octan amonný o pH 3,5, napětí vkládané na pracovní elektrodu...
|
|
|
Příprava nanočástic a nanovláken s obsahem antimikrobiálních látek
Kubišová, Veronika ; Slaninová, Eva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problému, kterým je nedostatečná současná terapie ran a představuje řešení v podobě krytů ran na bázi nanomateriálů. Konkrétně je zaměřena na vývoj a charakterizaci různých nanovlákenných materiálů s integrovanými liposomovými částicemi, které by mohly sloužit jako zdroj terapeutických látek a být využitelné právě v oblasti terapie ran. Rešerše v úvodní části práce byla nejprve zaměřena na zmíněný problém, kterým jsou nedostatky stávajících konvenčních obvazových materiálů. Nebyl opomenut ani popis lidské kůže z anatomického a funkčního hlediska, a ani samotný proces hojení ran. Představeny byly i různé typy krycích materiálů. Velká část však byla zaměřena na nanomateriály a jejich využití právě v oblasti terapie kožních poranění. Zmíněnými nanomateriály byly především liposomové částice a nanovlákna, neboť experimentální část práce byla zaměřena právě na tyto struktury. Popis se zabýval jak samotnou charakteristikou těchto struktur, tak i biopolymery použitelnými k jejich přípravě. Cílem však byla příprava nanovláken o obsahu liposomů, proto byl popsán způsob tvorby takových systému. Nedílnou součástí krycích materiálů jsou také různá terapeutika, zejména taková, která potlačí vznik infekce a sníží bolest v ráně, rešerše byla proto zaměřena na antibiotikum ampicilin a analgetikum ibuprofen. Experimentální část byla věnována samotné problematice výroby nanovláken s liposomy a také kvalitativnímu prokázání přítomnosti liposomů v elektrostaticky připravovaných nanovláknech. Vybranými polymerními složkami těchto systémů byl polyhydroxybutyrát (PHB) a želatina. Nanovlákna a liposomové částice (i kombinované liposomy s PHB) byly však nejprve připraveny v samotné formě a charakterizovány zejména z hlediska postupného uvolňování léčivých látek. Získané výsledky byly pak porovnány s výsledky dodávání terapeutik prostřednictvím kombinovaných nanovlákenných struktur s liposomy. U těchto kombinovaných struktur bylo cílem dosáhnout synergie v oblasti dodávání léčiv mezi těmito systémy. Snahou práce bylo vytvořit kryt z biomateriálů s řízeným uvolňováním léčiv. Léčivy obsaženými v těchto materiálech byl již zmíněný ampicilin a ibuprofen. Důležitou součástí práce bylo pak stanovení bezpečnosti připravených materiálů, testovány byly z hlediska cytotoxicity, kdy provedeným testem byl MTT test a LDH test. A samotná schopnost nanovláken v oblasti hojení ran byla pak sledována v rámci scratch testu neboli testu „hojení ran“. Na závěr práce jsou uvedena doporučení pro další práce, které na toto téma budou navazovat.
|
|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
host ::
RSS.