|
|
Kuřáctví v zemích EU
TREFANCOVÁ, Petra
Kouření je v EU nejčastější příčinou úmrtí, jimž lze zabránit. Má závažnější dopad na veřejné zdraví než alkohol, drogy, vysoký krevní tlak, nadváha nebo vysoká hladina cholesterolu. V Evropské unii každoročně na následky kouření umírá kolem 650 000 osob. Odhaduje se, že náklady spojené s negativními dopady kouření činí v členských státech kolem 100 miliard eur. Cílem diplomové práce je zmapovat prevalenci kouření v EU a zjistit opatření Evropské unie v boji proti kouření. Práce se věnuje problematice kouření z hlediska historického vývoje, z hlediska zdravotních rizik a z hlediska aktuálních opatření států Evropské unie v boji proti kuřáctví. Výzkumná část obsahuje sekundární analýzu dat týkajících se prevalence kouření u dospělých a mladistvých, vývoje úmrtnosti na karcinom plic a spotřeby cigaret v jednotlivých zemích EU.
|
|
|
Mortalita plazů na silnicích a její řešení - literární rešerše
PORUBSKÁ, Nikola
Vysoká úmrtnost plazů na silnicích je způsobena rychlým rozvojem dopravy a neustálým budováním nové infrastruktury. Následně dochází k izolovanosti populací, což může ohrozit jejich dlouhodobou životaschopnost. Další příčinou úmrtnosti plazů může být rozvoj zemědělství a s tím spojená urbanizace. V této práci je uvedena situace pro několik vybraných druhů hadů na základě dostupných informací a jsou diskutovány negativními vlivy působící na druhy plazů. Také jsou zde navržena opatření pro zmírnění úmrtnosti jedinců na komunikacích a velmi nutná informovanost veřejnosti o tomto problému.
|
|
|
Porovnání úrovně plodnosti a úmrtnosti v ČR a SR od roku 1950
Hrbková, Jana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Čarnogurská, Katarína (oponent)
Bakalářská práce porovnává vývoj plodnosti a úmrtnosti v České a Slovenské republice v období od roku 1950 do roku 2009. Soustřeďuje se na vymezení shodných a odlišných trendů vývoje charakteristik plodnosti a úmrtnosti a zkoumá příčiny zjištěných rozdílů. Na základě analýzy dat jsou vyhodnoceny podobné a odlišné trendy vývoje demografických charakteristik plodnosti a úmrtnosti v České a Slovenské republice ve sledovaném období. Zjistili jsme, že slovenská populace je konzervativnější, vývoj demografických ukazatelů je stabilnější a podléhá méně výkyvům a vnějším vlivům. Dlouhodobě příznivější vývoj plodnosti na Slovensku je oslaben kratší střední délkou života a vyšší úmrtností, zejména mužů, v důsledku horšího životního stylu, četnějšího alkoholismu, zanedbávání prevence a celkově menší pozornosti, kterou slovenská populace věnuje péči o své zdraví.
|
|
|
Zvyšuje hospodářská expanze úmrtnost?
Volovecká, Petra ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, zda hospodářský cyklus ovlivňuje úmrtnost v České republice. První část práce se věnuje představení studií zabývajících se touto problematikou. Poté jsou uvedeny možnosti vlivu hospodářského cyklu na zdraví lidí a jeho průběh ve sledovaných obdobích 1921-1937 a 1994-2010. V další části jsou představena data, která jsou použita v analýze vlivu hospodářského cyklu na vybrané příčiny úmrtí (alkoholismus, cukrovka, infarkt, sebevraždy, tuberkulóza a dopravní nehody). Vysvětlující proměnnou je nezaměstnanost. Jako další vysvětlující proměnné jsou vhodně zvolené kontrolní skupiny tvořené lidmi v důchodovém věku. Po stacionarizaci dat je pro získání výsledků použita metoda difference-in-differences. Výstupy ukazují rozdíly mezi oběma obdobími. Procykličnost byla prokázána ve starším období u alkoholismu, infarktu a tuberkulózy. V novém období byl potvrzen proticyklický charakter sebevražd. Tento směr působení byl dále zaznamenán i u infarktu a dopravních nehod, což nepotvrzuje výsledky jiných analýz.
|
|
|
Oslabuje a zabíjí nás hospodářský růst?
Ságner, Petr ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Práce zkoumá vliv hospodářského cyklu (zastoupeného mírou nezaměstnanosti) na zdraví (zastoupené měrami úmrtnosti). Regresní analýza prováděná na panelových datech pro 20 evropských států v letech 2000-2007 metodou fixních efektů se zahrnutím robustních směrodatných chyb potvrzuje statisticky významný vliv hospodářského cyklu na 3 specifické míry úmrtnosti. Odhaluji, že zvýšení míry růstu nezaměstnanosti o 1% bod je spojeno s 1,4% poklesem míry růstu úmrtnosti způsobené onemocněním jater, 1,4% poklesem míry růstu úmrtnosti způsobené dopravními nehodami a 1,7% zvýšením míry růstu úmrtnosti způsobené sebepoškozením (sebevraždou). To potvrzuje hypotézu o krátkodobém pozitivním vlivu hospodářského poklesu na lidské zdraví, se sebevraždami jako významnou výjimkou.
|
|
|
Jak blízké jsou si dny výplatní a úmrtní?
Cahová, Veronika ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Kovanda, Lukáš (oponent)
V této práci je zkoumán vliv výplatních dní na úmrtnost v rámci oběhových a vnějších příčin úmrtí v letech 2008 až 2010 v ČR. Práce dochází k závěru, že denní úmrtnost v rámci oběhových příčin úmrtí u věkové skupiny 20-64 let se v období vyšší likvidity výplatních dní zvyšuje v průměru o 4,2 %. U obou modelů pro věkovou skupinu 65+ let vykazovala statistickou významnost proměnná výplatní den ekonomicky aktivních obyvatel, což se dá vysvětlit možným větším objemem transferů v období poloviny měsíce. Významnými jsou v modelu dále některé meteo proměnné, konkrétně vliv deště, průměrné teploty a teplotních změn, dále měsíce prosinec, leden a červenec, podle kterých se v zimních měsících úmrtnost zvyšuje o 5 -- 6,8 % a v červenci naopak snižuje o 8 - 9,6 %.
|
|
|
Demografické změny v ČR jako sociální a ekonomický problém
Nekutová, Tereza ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Krbová, Jana (oponent)
Práce se zabývá demografickými změnami v České republice a identifikuje sociální a ekonomické problémy, které tyto změny přinášejí. V teoretické části je popsán demografický vývoj v naší zemi od roku 1950 do roku 2010, uvedeny prognózy do budoucnosti -- do roku 2065, nastíněny možné sociální a ekonomické problémy spojené s demografickým vývojem a jejich možná řešení. Praktická část, obsahující dotazníkové šetření, zkoumá ochotu dnešní mladé bezdětné generace mít v budoucnosti děti, za jakých podmínek, a zdali by na toto rozhodnutí měla vliv výrazná změna v sociálních dávkách spojených s rodičovstvím.
|
|
| |
|
| |
|
|
Demografický vývoj zemí Evropské Unie
Valeš, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Arltová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá demografickou analýzou dvaceti sedmi zemí Evropské unie, které byly členy v roce 2010. Zpočátku jsou teoreticky popsány jednotlivé ukazatele demografických charakteristik přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva, které jsou doplněny praktickými výpočty a grafickým zobrazením vývoje mezi roky 1960 a 2007. Druhá část se zaměřuje na konstrukci předpovědi demografického vývoje Evropské unie jako celku až do roku 2060 a to včetně teoretických podkladů. V závěru jsou zhodnoceny důsledky demografického vývoje pro ekonomiku.
|
host ::
RSS.