Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  začátekpředchozí17 - 26další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Land art jako prostředek k vytvoření iluze ideálního prostoru
Hladová, Anežka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Kurt, Kurt (oponent)
Diplomová práce je zaloţena na koncepci projektu akcentujícího na principu land artu iluzi intervence do prostoru na základě historické události nebo objektu, který v prostoru schází. Projektová část obsahuje šest landartových návrhů s představením konceptu a klíčový sedmý landartový návrh, který je realizován na vrchu Vítkov. Součástí řešení prostoru Vítkova je návrh parkových a terénních úprav, doplněný o land art odkazující na historii. Návrh se zabývá zejména předimenzovanou asfaltovou cestou, která nyní vytváří plochý vrchol tohoto významného kopce - skutečný vrchol tak Vítkov postrádá. Snahou je vrátit Vítkovu jeho přírodnější a neznásilněný vzhled. Cesta je navíc v letních měsících kvůli asfaltovému povrchu vyprahlým nehostinným místem. Návrh přináší řešení v podobě návratu k úvozové cestě, která bude pod úrovní terénu, dláţděná přírodními kameny a mírně zúţena. Podél hlavní úvozové cesty jsou vedeny mlatové cesty pro chodce a běţecká dráha, jeţ zde doposud byla pouze jako ţivelná cesta v trávníku. Asfaltová zůstane pouze jedna cesta určená zejména pro in-line bruslaře. Okolo tras jsou navrţeny terénní modelace, díky nimţ se ze všudypřítomných výhledů stávají výhledy vzácnější, intimnějšího charakteru. Všechny úpravy mají navozovat pocit, ţe vrchol Vítkova nikdy nebyl zploštěn, jak je tomu dnes, a člověk je zde pouhým návštěvníkem procházejícím zářezem napříč vrcholem a terénní úpravy pak poskytují pocit vrcholu, kde kdyţ člověk stane, ocitne se na nejvyšším bodě Vítkova. Památný vrch Vítkov je veřejným prostorem, jenţ má svůj nenahraditelný význam, avšak je stále opomíjen. Jedná se o zelený vrch promítající se do dalekých pohledů Prahy, místo, kde se udála historická bitva a v neposlední řadě je to park určený k rekreaci. Realizovaný landartový projekt je zařazen do programu mezinárodního Landscape festivalu 2018 v Praze a kromě toho, ţe je jiţ dnes jeho součástí, tuto událost předznamenává. Z návrhu vzniká tedy dílo ve veřejném prostoru s cílem akcentovat historickou událost s bolestnou vzpomínkou paměti daného místa. Zároveň poukazuje na scházející strom v prostoru a jeho zánik propojuje s rozměrem pomíjivosti a hodnoty, kterou pro nás měl. Land art zde umocňuje představu, ţe zde rostoucí šeříky a akáty proti sobě stojí na bitevním poli jako v bitvě na Vítkově či jako dnes tak trochu Karlín a Ţiţkov. Poraţené akáty (Křiţáci) prchají z 5 karlínského svahu před vítězícími šeříky (Husité) a po nich zde zůstává jen jeden padlý voják, padlý akát či spousta zabodaných kopí. Další landartové návrhy mají společné to, ţe se nacházejí ve městech či na hranici města a přilehlé krajiny a autor je dobře zná. Kromě viditelných skutečností je v návrzích tedy kladen důraz i na vnitřní souvislosti vyjádřené iluzí. Kolemjdoucí by při pohledu na navrhovaný land art měl být schopen uvědomit si, ţe je v daném prostoru určitá chyba, kterou si před tím neuvědomoval. Záměrně je divák staven do pozice, kdy musí zapojit svou fantazii, protoţe k němu místo náhle promlouvá, avšak jen jakýmsi stínem či obrysem neexistující skutečnosti. Tato práce chce mimo jiné ukázat na fakt, ţe iniciativa obyvatelstva dokáţe město měnit a můţe přinášet zajímavé nápady, jako tomu bylo například v případě High Line v New Yorku. V neposlední řadě literární rešerše přináší vhled do tématu land artu, jako uměleckého směru, ale také jako prvku ve veřejném prostoru, který je dnes častým tématem, mnohdy kvůli jeho nesprávnému utváření. Práce se zaměřuje zejména na české autory.
Trvalkové výsadby se zvýšenou autoregulační schopností
Malošíková, Ester ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stínomilné trvalkové záhony založené v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Jedná se o extenzivní podrostové výsadby fungující na principu autoregulace. Cílem práce je přiblížení problematiky a následné vyhodnocení výsadeb z hlediska estetického působení. Rešeršní část je souborem teoretických podkladů a zabývá se obecnou definicí trvalek, jejich historií, morfologií, rozdělením a jejich využitím. Specificky pak obecnou charakteristikou a pěstebními podmínkami dvou skupin: trvalek stínomilných a trvalek slunných stanovišť. Dále se zabývá použitím trvalek ve výsadbách, vybraná kapitola je věnována extenzivním výsadbám (jejich popisu, významu, principu a péči o ně). Druhá, výzkumná část práce je hodnocením již konkrétních trvalkových výsadeb pro stinná stanoviště. Na základě sebraných dat z hodnotitelských listů jsou tyto výsadby hodnoceny a následně porovnány s výsadbami slunných stanovišť. Data z hodnotitelských listů jsou převedena na hodnoty vážených průměrů a ty jsou podkladem pro grafy, ze kterých vychází samotné vyhodnocování a porovnávání. Vizuální hledisko je zaznamenáno díky fotodokumentaci pořizované během celého sledovaného období.
Pohled zvenčí - tematika únorové revoluce v prózách Zdeňka Němečka, Egona Hostovského a Lubora Zinka
Malinová, Lenka ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá srovnáním tří próz od exilových autorů, Egona Hostovského, Lubora Zinka a Zdeňka Němečka. Romány Nezvěstný, Únor a povídku Stín spojuje tematika únorové revoluce v Československu roku 1948. Autorka se zabývá třemi základními tématy, která se ve všech třech prózách objevují: binárními světy a dualismem, zrazeným slovem a obrazem velkých dějin. Tyto objevené motivy jsou v práci usouvztažněny s obecnými principy exilové literatury.
Sledování extenzivních trvalkových výsadeb založených v Průhonicích určených do stinných a polostinných podmínek
Kopecká, Klára ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Bakalářské práce se zabývá vyhodnocení vývoje extenzivních trvalkových záhonů založených v Dendrologické zahradě v Průhonicích v roce 2014 určených do stinných a polostinných podmínek. V práci je teoreticky popsána obecná charakteristika trvalek a zároveň přirozené lokality jejich výskytu. Pozornost je také zaměřena především na stinné a polostinné stanoviště a extenzivní typ výsadeb trvalek. Hlavní, praktická část této práce sleduje a vyhodnocuje jednotlivé směsi extenzivních trvalek použité na 26 záhonech v Dendrologického zahradě v Průhonicích. Sledování probíhalo v průběhu roku 2015. U záhonů se hodnotila jejich vitalita a estetické působení. Záhony se hodnotily od dubna do prosince ve 12 předepsaných termínech. Hlavní parametry byly: celkové hodnocení, barevnost a struktura záhonu. Z hlediska těchto parametrů vykazuje nejlepší výsledky směs Český venkov I. V rámci dílčího cíle práce bylo zaznamenáno i srovnání výsledků rozdílných lokalit, a to v Dendrologické zahradě v Průhonicích a v trvalkové školce v Hlavenci. V Hlavenci byla nejlépe hodnocená směs Schattenglanz oproti Českému venkovu I v Průhonicích. Podrobná fotodokumentace z průběhu sledování je zaznamenána v přílohách.
Detekce pohybujících se objektů ve video sekvenci
Hochman, Zdeněk ; Juránek, Roman (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Práce se věnuje detekci pohybujících se objektů ve video sekvenci. Zabývá se hlavně problematikou detekce pohybu, určení místa pohybu, nalezení jednotlivých objektů a sledováním průchodu objektu scénou. Následně se zaměřuje na odstranění stínů. V práci je představena metoda detekce pohybu založená na Local Binary Pattern, která spolu s diferenční metodou nad barevným prostorem HSV umožňuje rychlou a přesnou detekci pohybu.
Stín a stínohra - výtvarná řada ve výtvarné výchově na základní umělecké škole.
TICHÁČKOVÁ, Barbora
Diplomová práce je věnována teoretickému uvedení stínu jako svébytného námětu a výrazového elementu v dějinách výtvarné kultury s přesahem do dramatického umění, filmu a fotografie a také specifikaci stínohry jako expresivního média. Práce se rovněž zabývá popisem stínu z hlediska optiky a vizuální percepce, odpovídá na otázku, co je to stín. V diplomové práci není opomenuta analýza tradiční i moderní symboliky vztahující se k fenoménu stínu. Nemalá část práce je věnována didaktické analýze tématu a stručné charakteristice výtvarně - projektových metod a výtvarných řad ve VV s ohledem na praktické vyústění práce. Součástí diplomové práce byla příprava, realizace a dokumentace vlastní výtvarné řady (souboru výtvarných lekcí) na téma "Stín a stínohra" na druhém stupni základní školy.
Intimní osvětlení
TICHÁČKOVÁ, Barbora
Práce se v první polovině zabývá světelnou teorií, odpovídá na otázku co je to světlo. Zahrnuje tedy fyzikální studii světla. Nemalá část práce je také věnována optice a její historii. V druhé polovině práce lze nalézt kapitoly, jež řeší problematiku světla v umění, tedy světla jakožto výrazového prvku umění a také vývoj světelné kompozice v dějinách výtvarné kultury. Nebylo opomenuto ani téma světla ve fotografii, jež je spolu s kresebnou technikou základem praktické části této bakalářské práce. Práci uzavírá případová studie, která pojednává o světelné kompozici v médiu kresby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   začátekpředchozí17 - 26další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.