|
|
Rekrystalizace automatové oceli studované technikou in-situ SEM/EBSD
Babinský, Tomáš ; Němec, Karel (oponent) ; Petrenec, Martin (vedoucí práce)
Rekrystalizační žíhání bývá zařazováno při výrobě součástí z automatových ocelí za účelem zvýšení tažnosti tvářených polotovarů před tvářením na finální tvar. K pochopení dějů odehrávajících se během žíhání v materiálu je vhodné užít in-situ technik, které umožňují sledovat změny v materiálu v reálném čase na původním místě, kde děj probíhá. Ke sledování změn na úrovni zrn je ideální metodou pozorování na základě difrakce zpětně odražených elektronů – EBSD – v rastrovacím elektronovém mikroskopu – SEM. Je tak možné sledovat nukleaci, růst a následně potenciální hrubnutí rekrystalizované struktury. Speciální konstrukce tahového stolku umožňuje pozorovat změny na vzorku přímo při tahové zkoušce. Díky tomu lze posoudit vliv vměstků MnS na plasticitu automatových ocelí. Materiály studovanými v této práci jsou konvenční automatová ocel 11SMnPb30 a její bezolovnatá varianta 11SMnBi30.
|
|
|
Nové analytické techniky studia jantaru a jeho fosilií
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Jantar je amorfní organická látka vzniklá fosilizací rostlinné pryskyřice především mezozoických a kenozoických stromů rostoucích na zamokřených stanovištích. Dříve byl využíván zejména ve šperkařství, avšak s rozvojem paleobiologie našel uplatnění taktéž na poli vědy, a to díky svým jedinečným schopnostem konzervovat nejrůznější organizmy v jejich trojrozměrné podobě a neobvyklé zachovalosti jednotlivých struktur. Díky tomu má zvláštní postavení v oblasti výzkumu fosílií. Typickými inkluzemi nalézanými ve fosilních pryskyřicích jsou různé skupiny hmyzu a klepítkatců. Spektrum těchto fosilních organismů je však mnohem širší - od jednobuněčných až po obratlovce. Pro účelný výzkum fosilního materiálu jsou nutné přesné analytické techniky, jejichž vývoj se v posledních letech zásadně posunul kupředu. Práce shrnuje přehled vybraných technik i inkluzí, které byly popsány v několika minulých letech z různých světových nalezišť jantaru (jejichž stručný přehled je také uveden). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dynamics of structural defects in CdTe-based semiconductors
Bugár, Marek ; Belas, Eduard (vedoucí práce) ; Holý, Václav (oponent) ; Fochuk, Petro (oponent)
Název práce: Dynamika strukturních defektů v polovodičích CdTe Autor: RNDr. Marek Bugár Ústav: Fyzikální ústav Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí doktorské práce: Doc. Ing. Eduard Belas CSc.; Fyzikální ústav Univerzity Karlovy v Praze Abstrakt: Práce je zaměřena na výzkum vlivu žíhání na strukturní, elektrické a optické vlastnosti epitaxních podložek na bázi CdZnTe a detektorů rentgenového a gama záření na bázi CdTe a CdZnTe. První část práce zkoumá strukturní vlastnosti mikrodefektů - inkluzí - snižujících kvalitu obou typů materiálů a je zaměřena na nalezení efektivního žíhacího procesu pro jejich odstranění. V případě podložek CdZnTe se žíhací experimenty zaměřují také na nalezení temperančních podmínek zvyšujících jejich infračervenou propustnost. V detektorech vysokoenergetického záření je cílem žíhacích experimentů také zachování vysokoodporového stavu materiálu. Práce obsahuje také měření transportních vlastností CdTe přímo při vysokých teplotách. Klíčová slova: CdTe, žíhaní, inkluze, detektor, defekty
|
|
|
Vliv použití sekundární metalurgie na vlastnosti oceli
Navrátil, Horymír ; Fila, Pavel (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou popsány metalurgické pochody při výrobě oceli v elektrické obloukové peci. Je zde popsána oxidační i redukční fáze tavby. Dále jsou popsány základní prvky sekundární metalurgie používané ve slévárnách oceli a možnosti jejich využití. Práce se také zabývá nečistotami v oceli, konkrétně nekovovými vměstky, plyny a stopovými prvky, s čímž souvisí i výsledné užitné vlastnosti oceli. V této bakalářské práci byly blíže popsány technologické vlastnosti oceli. Popsán byl i vliv několika vybraných prvků na vlastnosti oceli. Byl zde zhodnocen vliv sekundární metalurgie na objem vad v ocelových odlitcích, na mechanické vlastnosti a na výsledné chemické složení.
|
|
|
Metalurgie a vlastnosti masivních ocelových odlitků
Kubík, Jiří ; Čech, Jan (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Práce se zabývá stanovením chemického složení a morfologie vměstků u experimentálního odlitku v provozních podmínkách slévárny ŽĎAS a.s. při dodržení optimálního obsahu vhodných dezoxidovadel v závislosti na podmínkách tuhnutí. Úvodní část práce je věnována teoretickému rozboru možných vad v odlitcích. Dále je popsán experimentální odlitek, místa odběru vzorků a jejich značení. Následně je vyhodnocena morfologie, mikroanalýza vměstků a vliv vměstků na mechanické vlastnosti a vznik vad v odlitku. Závěr obsahuje shrnutí výsledků a návrh dalšího směru ve výrobě masivních ocelových odlitků.
|
|
| |
|
|
Reoxidační pochody v ocelích
Kotásek, Petr ; Veselý, Pavel (oponent) ; Šenberger, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem a ověřením metodiky sběru dat, která je následně použita při výzkumu reoxidačních pochodů v ocelových odlitcích. K posouzení míry reoxidace byla měřena aktivita kyslíku v peci, pánvi a ve formě. Dále se vyhodnotilo chemické složení strusky odebrané z nálitku formy, změny chemického složení kovu a změřily se objemy a plochy vad. Každá metoda má stručně popsán princip měření a výsledky jsou pro každou metodu vyhodnoceny. V závěru je experiment shrnut a jsou uvedeny poznatky z experimentu.
|
|
|
Vliv filtrů na plnění formy při odlévání slitin hliníku
Makalouš, Jakub ; Veverka, Aleš (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato studie se zabývá vlivem filtrů na plnění formy při odlévání slitin hliníku. Hlavním cílem práce bylo popsat hydraulické odpory různých druhů filtrů a průběh zanášení vměstky. V teoretické části popisuje problematiku filtrace obecně, specifika filtrace hliníkových slitin a také hlavní charakteristiky vměstků vyskytující se v hliníkových slitinách. Experimentální část se zabývá prolévacími zkouškami filtrů, vlivem filtrů na naplynění taveniny a metalografickým rozborem. Bylo zjištěno, že nejmenší odpor pro dané podmínky lití tvoří ve vtokové soustavě filtr GEPHAL, naopak největší odpory tvořily pěnové keramické filtry typu LD. Pro studium průběhu zanášení vměstků je třeba zmenšení průtočné plochy filtrů. Při metalografických zkouškách byly nalezeny vměstky typu oxidických blan, spinely Al2O3.2MgO, kalové fáze i vměstky SiC.
|
|
| |
|
|
Filtrace slévárenských slitin
Šíma, Jakub ; Láník, Boris (oponent) ; Tomek, Ladislav (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá filtrací slévárenských slitin. Popsána je daná problematika se zaměřením na význam filtrace, nároky kladené na filtry, popis filtračních mechanismů, vliv použití filtrů na proudění tavenin, druhy filtrů a možnosti zařazení filtrů do vtokové soustavy odlitku. V druhé části práce je uvedena případová studie použití keramických pěnových filtrů ve slévárně a analýza vzorků odebraného z konkrétního odlitku.
|
host ::
RSS.