|
|
Snížená proočkovanost jako nový globální zdravotní problém
Galstyan, Elen ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sníženou proočkovanosti jako novou globální zdravotní hrozbou. Jedná se o nový trend, se kterým se potýkají evropské státy v posledních letech. Snížená proočkovanost je jedním z důvodu, proč může vypuknout epidemie a dále se rozšířit v pandemii. V případě, že se dosáhne proočkovanosti nad 95 % populace, nastane stav tzv. kolektivní imunity. Kolektivní imunita má za následek snížení výskytu nemocí. Světová zdravotnická organizace proto podporuje vakcinaci a snaží se o její dostupnost pro všechny na celém světě. Tato diplomová práce se konkrétně zabývá nemocí spalniček, kterou lze díky očkování plně vymýtit. Světová zdravotnická organizace proto vydává vydává strategické plány, které jsou mimo jiné cíleny na eradikaci spalniček. Každý členský stát této organizace má za úkol si tyto plány přizpůsobit dle jeho vnitrostátní politiky. V diplomové práci je zkoumáno, zda Česká republika aplikovala strategické plány v letech 2005-2010 a 2011-2020. Diplomová práce je složena z pěti kapitol, kde představuji teoretické přístupy mezinárodních vztahů, váhavost vůči očkování, strategické plány Světové zdravotnické organizace a strategické plány České republiky.
|
|
|
Krizové řízení během pandemie COVID - 19
Nesvadba, Vojtěch ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Krizové řízení během pandemie COVID-19 Cíle: Cílem této práce je shrnutí okolností, které vedly k vyhlášení nouzového stavu a popsat krizové řízení v České během pandemie COVID-19. Metody: Za účelem vypracování této práce byly nejprve vyhledány relevantní studijní prameny a následně byla provedena rešerše studijních pramenů. Metody použity v této práci jsou deskriptivně-analytického charakteru. Výsledky: Výsledkem práce jsou souhrnné informace o okolnostech, které vedly k rozšíření virového onemocnění COVID-19 do světa a především souhrnné informace o krizovém řízení na území České republiky během pandemie COVID-19. Klíčová slova: Krize, řízení, pandemie, epidemie
|
|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli
Füleová, Veronika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Škodová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli" zasazuje tzv. okurkovou paniku z léta 2011 do širšího kontextu s cílem odhalit, jakými znaky se současná rizika a jejich mediální reprezentace vyznačují. Uveřejňování nepotvrzených zpráv a neschopnost nalézt skutečného původce bakterie E.coli, která měla zapříčinit pandemii střevní nákazy, ovlivnily spotřební chování společnosti a přispěly k destabilizaci hospodářských struktur na globální úrovni. Většina příjemců mediálních sdělení je závislá na odborné nebo vládní autoritě vzhledem k tomu, že jim chybí hlubší znalost toho, co skutečně představuje riziko a co slouží jen jako prostředek k vytvoření tzv. mediální bubliny. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje na teorii sociální konstrukce reality, na mediální rutiny a teoretické koncepce, které podporují existenci pseudoudálostí. Obsahová analýza kauzy ve vybraných českých denících a týdenících a srovnání s podobnými kauzami z uplynulých let na závěr identifikuje společný jazyk charakteristický pro "pandemie" bakteriálního a virového původu 21. století.
|
|
| |
|
|
Chřipkové viry
Kaufmanová, Lucie ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chřipkových virů a jimi způsobenými onemocněními. Chřipka je jedna z nejčastějších infekčních nákaz, která každoročně postihuje téměř 10 % světové populace, v době pandemie dokonce 40 až 50 %. Velice často dochází k mylným představám, že chřipka je jakékoliv postižení horních cest dýchacích s provázející rýmou a kašlem. Práce je rozdělena na dva důležité segmenty. První část se věnuje obecné charakteristice virů, jejich zařazení do taxonomických jednotek, strukturnímu a stavebnímu složení virů, dále životnímu cyklu, a koloběhu virů v přírodě. Druhá část bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se chřipky; obecného vymezení, historie chřipkových virů včetně důležitých pandemií 20. století, obsahuje i epidemiologické charakteristiky chřipky. Zabývá se důležitostí očkování, poskytuje informace o jednotlivých druzích očkovacích vakcín. Můžeme zde najít i vysvětlení pojmů jako je epidemie a pandemie včetně rozdílů mezi nimi. Dále se v mé práci vyskytují nejdůležitější organizace zabývající se sledováním chřipky i samotný pojem surveillance. Práce shrnuje hlavní rozdíly mezi chřipkou a jinými respiračními infekcemi. Konkrétně se zaměřuje na jednotlivé typy chřipkových virů, jejich rozdělení, výskyt a variabilitu. Jsou zde uvedeny statistické údaje týkající...
|
|
|
Vliv jednobodových mutací hemaglutininu na patogení potenciál chřipkového viru
Nitkulincová, Lucie ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Chřipkový virus v posledních letech vzbudil hned několikrát celosvětové obavy ze vzniku pandemie. Nejzávažnějším problémem v boji proti tomuto viru je jeho schopnost neobvykle rychle měnit antigenní specifitu jednak přeskupením genových segmentů, jednak pomocí bodových mutací, a to především v povrchových glykoproteinech - hemaglutininu a neuraminidáze. V této práci jsem se zaměřila na bodové mutace zasahující hemaglutinin chřipkového viru, které způsobují změnu vazebné preference. Tato změna následně umožňuje chřipkovému viru jednak přenos mezi různými hostiteli a také neomezené šíření v jejich tkáních. Neustálá změna aminokyselinové sekvence a tím i povrchu hemaglutininu také do značné míry znemožňuje imunitnímu systému hostitele virus efektivně zlikvidovat a dostatečně rychle rozpoznat při další nákaze. Každý ze subtypů hemaglutininu má ovšem jiné pozice aminokyselin ovlivňující jeho vazebnou preferenci. Jejich souhrn je obsažen v této práci. Klíčová slova: chřipka, jednobodové mutace, pandemie, patogenita, hemaglutinin
|
|
|
Infekční choroby v povědomí žáků SŠ
Rančáková, Hana ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Erhart, Lukáš (oponent)
Povědomí o infekčních chorobách a očkování je v dnešní době velice důležité. Dotazníkové šetření, které je součástí této diplomové práce, je určeno pro žáky čtyřletých gymnázií a vyšších ročníků víceletých gymnázií. Je zaměřeno na znalosti a postoje žáků týkající se infekčních onemocnění a očkování. Znalosti i postoje žáků jsou poměrně dobré a žáci dokáží vyjádřit také svůj vlastní názor. Lepší znalosti pak mají dívky a starší žáci. Práce se dále zaměřuje na zařazení tohoto tématu v rámci vzdělávacího programu a zkoumá také preventivní programy nabízené školám. Zabývá se též hrozbou pandemie a současným stavem poznání a informovaností společnosti o tomto tématu.
|
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
|
Senzory pro ptačí chřipku
Krejčová, Ludmila
Rychlost mutací chřipkových virů je až stonásobně vyšší v porovnání s ostatními viry a právě díky rychlosti mutačních změn je chřipka považována za nejsilnějšího člena skupiny potencionálních původců pandemie. Abychom byli schopni předcházet vzniku a šíření pandemie, která by mohla ohrozit život sedmi miliard lidí, je nezbytné mít k dispozici metody pro rychlou a citlivou detekci jakéhokoliv subtypu chřipkového viru. Jedním z progresivních směrů detekce biomolekul jsou elektrochemické senzory a biosenzory. Cílem dizertační práce bylo navržení senzoru pro detekci chřipkových virů, především ptačí chřipky subtypu H5N1, založeného na izolaci částí virionu pomocí paramagnetických částic a následné elektrochemické detekci cílové molekuly. Byly navrženy a optimalizovány metody pro izolaci a detekci chřipkového antigenu (hemaglutininu) a nukleové kyseliny (DNA oligonukleotidu odvozeného od chřipkového genomu). V obou případech bylo použito kvantových teček (QDs) pro označení cílové molekuly. QDs, respektive jejich elektro-aktivní kovová část byla využita k nepřímé elektrochemické detekci cílové molekuly. Cílem práce bylo vyvinout rychlé, citlivé a levné metody pro izolaci a následnou elektrochemickou detekci chřipkových virů s možným využitím square-wave voltametrie a diferenční pulzní voltametrie.
|
host ::
RSS.