|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Blaškovanová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na postavení obhájce v přípravném řízení, neboť účast obhájce v trestním řízení je z pohledu teorie i praxe velmi aktuální téma. V práci je popsána geneze postavení obhájce, jakož i jeho posílení nejen v světle historického vývoje, ale též v důsledku vývoje judikatury. Samotným těžištěm práce je vymezení osoby obhájce a jeho práv a povinností v přípravném řízení. Osoba obhájce má přiznaná "obhajovací" práva pro všechny fáze trestního řízení, neboť je z pohledu obhajoby nedílnou součástí práva obviněného na obhajobu. Téma práce je přínosné (zejména z pohledu potenciálního využití) pro každého, neboť postavení obhájce a jeho účast již v předsoudní fázi trestního řízení je stěžejní nejen pro řádné uplatnění práva obviněného na obhajobu, ale též pro další fáze trestního řízení. Přípravné řízení slouží k prověření prvotní informace o tom, že byl spáchán trestný čin, zda je tato informace pravdivá, a k vypátrání osoby důvodně podezřelé z takového činu a ke shromáždění důkazních prostředků použitelných v řízení před soudem k podpoře obžaloby.1 Vzhledem k důležitosti této fáze řízení je pak zcela zásadní i postavení obhájce v něm. 1 Fryšták, M.: Přípravné řízení de lege ferenda. Trestněprávní revue 6/2015, 133 s. a násl.
|
|
|
Právo na obhajobu v českém trestním řízení
Klofáčová, Anna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu je ústavně garantované právo obviněného a jako takové představuje jednu z podmínek spravedlivého procesu. Spravedlivého rozhodnutí ve věci je možné docílit pouze pokud je obviněnému po celou dobu řízení zajištěno řádné uplatnění práva na obhajobu. Cílem mé diplomové práce je přiblížit jednotlivá práva obviněného, které ve svém souhrnu tvoří právo na obhajobu. V celé diplomové práci se snažím o předložení aktuální právní úpravy, upozorňuji na její nedostatky, které se ukazují v praxi a popisuji vzájemný vztah obviněného a obhájce. V první části diplomové práce se věnuji obecnému vymezení práva na obhajobu tak, jak je upraveno na zákonné úrovni a ústavní úrovni v České republice a zároveň uvádím jeho zakotvení v mezinárodních úmluvách, jejichž zněním je Česká republika vázána dle čl. 10 Úmluvy. Ve druhé kapitole popisuji postavení obhájce a obviněného v trestním řízení a osoby, které mohou v trestním řízení vystupovat na straně obhajoby. Třetí kapitola tvoří meritum diplomové práce a zabývá se třemi složkami práva na obhajobu, kterými jsou materiální obhajoba, formální obhajoba a povinnosti ogránů činných v trestním řízení. Čtvrtá kapitola přibližuje status obhájce v trestním řízení, popisuje postavení zvoleného, ustanoveného a určeného obhájce a blíže se věnuje problematice...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Dvořáčková, Eva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby je součástí práva na obhajobu - základního práva v demokratických zemích, které je uvedeno ve článku 40 Listiny základních práv a svobod a také v různých mezinárodních úmluvách. Role obhájce je v trestním řízení nezastupitelná. Své služby poskytuje ve všech stadiích trestního řízení, v této práci se však věnuji pouze úloze obhájce v přípravném trestném řízení. Obhájce svému klientovi pomáhá od počátku trestního stíhání, ale advokát může poskytovat pomoc i před zahájením trestního stíhání při podávání vysvětlení. Mezi prostředky, kterými obhájce svého klienta může hájit, a kterými může ovlivňovat průběh trestního řízení, patří právo obhájce vyhledávat, předkládat a navrhovat důkazy. Dále právo účastnit se jednotlivých vyšetřovacích úkonů a právo nahlížet do spisu. Další práva obhájce jsou uvedena v § 41 trestního řádu. Má práce je strukturovaná do šesti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje právu na spravedlivý proces a právu na obhajobu. Další kapitoly popisují přípravné řízení a roli obhájce v jednotlivých formách trestního řízení - ve standardním a rozšířeném vyšetřování a zkráceném přípravném řízení. Ve třetí kapitole se věnuji úloze obhájce při procesních návrzích, konkrétně sjednávání dohody o vině a trestu, navrhování podmíněného zastavení trestního...
|
|
|
Postavení obhájce v přípravném řízení
Nevařil, Vít ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
v českém jazyce Práce "Postavení obhájce v přípravném řízení" zkoumá postavení obhajoby v přípravném řízení, tj. v předsoudní fázi trestního řízení. Text nejprve pojednává o významnějších novelách trestního řádu a o vývoji přípravného řízení, účelu přípravného řízení a jeho jednotlivých formách. Následně práce podává stručný nástin (model) průběhu přípravného řízení, nabízí elementární vymezení základních institutů přípravného řízení. Druhá část práce se nejprve věnuje rozboru základních zásad trestního řízení a z těchto zásad je pak nejpodrobněji zkoumána zásada práva na obhajobu a její jednotlivé složky. Ve třetí části pak práce pokračuje popisem požadavků na obhájce, popisem jeho práv a povinností, institutu nutné obhajoby a v posledku pak nejzásadnějším zásahem do práva obviněného na svobodnou volbu obhájce - vyloučením obhájce. V této části práce je také pojednáno podrobněji mlčenlivosti obhájce a jsou analyzována specifika obhajoby právnických osob. V práci je na různých místech pojednáno také například o advokátním tarifu. Často je polemizováno se zákonodárcem, autor se snažil předkládat k diskutabilním bodům současné či historické právní úpravy rozdílné názory odborníků a citovat k těmto judikaturu jak českých soudů, tak Evropského soudu pro lidská práva.
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Zaorálek, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
-1- Abstrakt Cílem diplomové práce je analyzovat platnou právní úpravu postavení obhájce v trestním řízení, zhodnotit její dostatečnost, resp. nedostatečnost, případně poskytnout pohledy a návrhy ve smyslu de lege lata a de lege ferenda a podrobněji se zaměřit na některé dílčí aspekty, které s postavením obhájce v trestním řízení bezprostředně souvisejí. Kvalitní právní úprava postavení obhájce v trestním řízení, jeho procesních práv a povinností, je předpokladem dosažení účelu trestního řízení a odráží se v možnosti poskytovat obviněnému efektivní právní pomoc, a tak naplňovat ústavně garantované právo obviněného na obhajobu, resp. právo na spravedlivý proces. Obhájce jakožto činitel vyskytující se v trestním řízení sehrává významnou úlohu při prosazování práv a oprávněných zájmů obviněného. Obhájce zvládá problematiku právní argumentace, strategie obhajoby a taktiky obhajoby, lépe dovede artikulovat myšlenky, čerpá ze zkušeností nabytých v dřívějších případech, zatímco pro obviněného je jeho procesní pozice zcela nová a neznámá, v této situaci se mnohdy vyskytl poprvé v životě. Fundovaný obhájce vyvažuje a eliminuje faktickou nerovnost mezi obviněným coby právním laikem a profesionálními orgány činnými v trestním řízení. Obhajoba představuje specifickou agendu; jde o vysoce profesionální a kvalifikovanou...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Jelínek, David ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu je jedním ze základních práv demokratického právního státu. Je obsaženo jak v různých mezinárodních úmluvách, tak v našem ústavním pořádku, jmenovitě v článku 40 LZPS. V případě trestního řízení ho dále upravuje trestní řád. Zastoupení obhájcem je jedním z nejvýznamnějších způsobů jak toto právo naplnit. Obhájce se tak stává nezastupitelnou složkou trestního řízení. Obzvláště v přípravném řízení je obhájce a jeho pomoc obviněnému nepostradatelná. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl se ve své diplomové práci věnovat právě postavení obhájce v přípravném řízení. Má diplomová práce se skládá z pěti kapitol, přičemž první tvoří úvod a poslední tvoří závěr. První kapitola tvoří úvod do problematiky obhajoby a postavení obhájce v trestním řízení. Dále se zabývá prameny práva na obhajobu a jeho stručnou historií od trestního řádu z roku 1873 po současný trestní řád. V druhé kapitole se práce věnuje obecně právu na obhajobu a v samostatných podkapitolách různým institutům s ním spojeným. Podkapitoly tak tvoří problematika zastoupení advokátem a na ní navazující institut nutné obhajoby. Věnuje se také volbě a ustanovení obhájce. Stručně se také zabývá náklady obhajoby. Jádrem práce je však kapitola třetí, která obsahuje samotnou úpravu postavení obhájce v přípravném řízení. Podkapitoly tvoří...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Vychyta, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu prostřednictvím profesionálního obhájce je elementárním prvkem demokratického trestního řízení a představuje bezpochyby jedno z nejdůležitějších práv osoby, proti níž se řízení vede. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní postavení obhájce v dnešní právní úpravě, tedy zejména v trestním řádu a zákoně o advokacii, shrnout dostupné poznatky významných českých teoretiků i praktiků trestního práva a doplnit je o stručný historický výklad a některé vlastní postřehy z fungování obhajoby v trestním řízení. Jádro práce tvoří deset kapitol, které se dále dělí na dvě úrovně podkapitol. Po stručném úvodu (kapitola 1) následuje kapitola zabývající se pojmem práva na obhajobu, jeho dělením a zakotvením v právních normách nejvyšší právní síly. Kapitola třetí obsahuje stručnou rekapitulaci novodobého vývoje postavení obhájce v trestním řízení a postupuje ve svém výkladu přibližně od poloviny devatenáctého století do současnosti. Čtvrtá kapitola nazvaná "Postavení obhájce v trestním řízení" je co do svého rozsahu kapitolou nejobjemnější. V rámci několika podkapitol popisuje postupně obecné postavení obhájce v justičním systému, substituční oprávnění, nemožnost výkonu obhajoby, nutnou obhajobu a soustředí se dále především na rozdělení obhájce činného na základě plné moci a obhájce...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Gilarová, Monika ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma obhájce v trestním řízení, neboť mi přijde nejen zajímavé, ale také poměrně dost praktické a i z toho důvodu, že v budoucnu bych se ve své profesi trestnímu právu ráda věnovala. Vzhledem k šířce záběru tohoto tématu bych hned na úvod chtěla v hrubých obrysech naznačit, na co se ve své práci zaměřím. Nejprve pojednám o právu na obhajobu a jeho pramenech, které považuji za základní kameny této problematiky. V této části budu popisovat prameny tohoto práva v mezinárodních úmluvách i jeho zakotvení v právním řádu České republiky a budu se snažit zdůraznit jeho roli v trestním řízení. Dále budu podrobněji rozebírat zásadu zajištění práva na obhajobu v českém právním řádu, její umístění mezi zásadami, dělení a také to, jak se tato zásada v některých případech projevuje v konkrétních právech a povinnostech obviněného. Vzhledem k tomu, že trestní právo se vyznačuje některými specifickými zásadami, použitelnými jen pro toto odvětví, považuji za důležité zmínit se o konstrukci i funkcích zásad v obecném pojetí. V následující fázi plynule přejdu k samotné osobě obhájce, kterého budu charakterizovat z hlediska podmínek, které musí splňovat k tomu, aby tuto funkci v trestním řízení mohl vykonávat, a dále popíši hlavně jednotlivé případy vzniku zastoupení obviněného...
|
|
|
Právo na obhajobu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení
KUBÁNKOVÁ, Hana
Právo na obhajobu je jednou ze základních zásad trestního řízení. Toto práva je zakotveno a upravováno v ustanovení § 2 odst. 13, § 33 a následující zákona číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Právo na obhajobu je vedle trestního řádu garantováno také ústavními zákony, a to Listinou základních práv a svobod v článku 40 odst. 3 a také mezinárodními úmluvami např. Evropskou úmluvou o lidských právech a základních svobodách. Předmětem mé bakalářské práce je objasnění problematiky dostupnosti práva na obhajobu bezplatnou nebo obhajobu za sníženou odměnu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení, za které jsem si vybrala osoby mladistvé, nezaměstnané, zdravotně znevýhodněné, a osoby odsouzené vykonávající trest odnětí svobody ve Vazební věznici v Českých Budějovicích. Bakalářská práce mapuje dostupnost práva na obhajobu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení ve světle platné a účinné právní úpravy České republiky.
|
host ::
RSS.