|
|
Integration and everyday life of Italian refugees exiled to Northern Bohemia in the First World War :a microhistorical look at the daily experience of Sannicoló in Jablonné v Podještědí
Sbroscia, Emilia ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Výzkumným tématem této práce je zkušenost italskojazyčných uprchlíků během první světové války, v jejímž průběhu byli obyvatelé oblasti Tridentska (Trentino, Itálie) nejdříve nuceni opustit svá bydliště a posléze přemisťováni v rámci rakousko-uherské monarchie. Práce se blíže zaměří na osobní deník konkrétního italsky hovořícího uprchlíka, který zachycuje jeho odchod z Tridentska a následný příjezd a pobyt v severočeském městě Jablonné v Podještědí. V textu bude diskutována problematika vnitřní migrace a související politiky habsburské monarchie, se zvláštním ohledem na zkušenosti italskojazyčných uprchlíků. Deník muže známého jako Sannicoló bude v tomto ohledu využit jako východisko pro mikrohistorickou analýzu jeho chápání přesunu z Rovereta (Itálie) do Jablonného v Podještědí. Jeho osobní zkušenost jakožto italskojazyčného uprchlíka a občana habsburské monarchie poté bude porovnána se stávajícími poznatky o situaci uprchlíků v rámci Rakouska-Uherska a italskojazyčných uprchlíků obecně, s cílem určení jeho úspěšnosti při integraci do nové místní komunity. Klíčová slova: vnitřní migrace; Italsky mluvící uprchlíci; Rakousko-Uhersko; první světová válka; mikrohistorie; deník.
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Přestavlky u Čerčan během okupace 1939-1945
Braný, Luboš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky): Náplní této práce je mikrohistorická sonda do dějin české vesnice v období okupace. Autor nejprve nastiňuje ve stručnosti vývoj v období První republiky a následně se pokouší zachytit nejvýraznější změny, které do každodennosti obyvatel přinesla válečná léta a okupační režim. Jedná se především o oblast politiky, živobytí, veřejné činnosti a konfrontace s policií a armádou. Nadto se snaží zasadit získané poznatky do širšího historického a územního kontextu. Využity jsou hlavně archivní materiály, literatura regionálního charakteru a soukromé zdroje.
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Rodinné strategie sedláků ve vsi Vítkov 1700-1850
ČERNÝ, Václav
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování rodinných strategií v selských rodinách ve vsi Vítkov v letech 1700-1850. Práce je založena na analýze evidenčních a pojišťovacích pramenů, zejména matričních a gruntovních knih, urbářů a soupisů poddaných. Metodologicky práce vychází z prolnutí historické demografie s mikrohistorií a genealogií. Hlavním předmětem výzkumu se staly převody selských gruntů a při nich uplatňovaná dědická praxe. V sekundární rovině se práce zaměřila na studium vstupu členů selských rodin do manželství, výběr životního partnera a sňatkové migrace. Rovněž byly nastíněny možnosti uplatnění těch členů selských rodin, kteří neměli nárok na převzetí otcovského gruntu. Podařilo se také doložit, jak odlišné i podobné mohly být rodinné strategie ve dvou různých od sebe nepříliš vzdálených částech jižních Čech. Zásadní přínos práce představuje potvrzení prospěšnosti propojení historické demografie a genealogie při studiu dějin českého venkova, včetně možností využití vybraných genealogických programů.
|
|
|
Radosti a strasti vesnice očima venkovských kronikářů na příkladu farnosti Bohumilice. Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1922-1948
MALÁ, Vladimíra
Diplomová práce se snaží v mikrohistorickém a historickoantropologickém přístupu na základě záznamů v dochovaných kronikách farnosti Bohumilice rekonstruovat každodenní život lidí v regionu v období let 1922 - 1948. Na pozadí historických skutečností velkých dějin je na základě výpovědí individuálních aktérů vymezeného prostoru rozkrývána pestrá mozaika lidského chování, jednání a prožívání venkovského člověka, každodenní život a lidová kultura venkova ve vymezeném období. Práce je rozdělena do šesti kapitol, kdy v první kapitole autorka přibližuje vymezený region z pohledu geografie, hospodářství a vývoje správy a následně v kapitole druhé seznamuje s historií centra farnosti, obcí Bohumilice, kostelem a školou v Bohumilicích. Třetí až pátá kapitola se zabývá stavem kronikářství regionu. Nejprve je uveden popis všech dochovaných kronik, dále nastíněn charakter záznamů jednotlivých kronik ve vymezeném období a nakonec představeny osobnosti kronikářů. V šesté kapitole se pak autorka snaží na základě výpovědí kronikářů rekonstruovat každodenní život vesnice, chování, jednání a především prožívání jejích obyvatel.
|
|
|
Panství Hluboká nad Vltavou - proměny hospodářských a sociálních struktur během 17. a 18. století (sonda)
VOVSOVÁ, Pavla
Uvedená bakalářská práce se zaměřuje na rozbor hospodářských a sociálních struktur na území panství Hluboká nad Vltavou. Časový rozsah této práce zaujímá období mezi lety 1654 - 1714. Mezi hlavní prameny patřily nejstarší české katastry, to znamená berní rula, revizitace berní ruly a tereziánský katastr. Na základě těchto pramenů bylo analyzováno hospodářství a sociální poměry poddanské společnosti po třicetileté válce. Hospodářský a sociální vývoj panství Hluboká nad Vltavou byl porovnán jak s obecnými trendy vývinu poddanské společnosti, tak i s dalšími lokalitami na území Čech. Kromě katastrů bylo využito i dalších pramenů, například matrik, soupisu obyvatel podle víry a pozemkových knih. Na základě těchto materiálů byl vypracován mikrohistorický rozbor rodiny Mičků z Levína.
|
host ::
RSS.