|
|
Ergoterapie v rámci interprofesní spolupráce v komunitní rehabilitaci osob po poškození mozku
Ptaková, Silvie ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Díky pokroku v urgentní a intenzivní medicíně, pacienti s těžkým dříve smrtelným poškozením mozku častěji přežívají. Avšak potýkají se s těžkými funkčními následky. V České republice je pro pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) v akutní fázi zajištěna špičková péče, není však zajištěna dostatečná rehabilitace. V systému chybí kontinuita, což vede k neefektivním výstupům a ve výsledku k celkovému navýšení nákladů na léčbu. Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti ergoterapeuta v rámci interprofesní spolupráce v komunitní rehabilitaci - myšleno v domácím prostředí klienta po poškození mozku. Poškození mozku lze rozdělit na získaná, vrozená, degenerativní a poškození vzniklá při porodu. Cílem bylo zjistit, jaké jsou základní problematické oblasti a nedostatky. Na podkladě zahraniční literatury a vlastní práce v týmu byly shrnuty výsledky, které mohou být podkladem ke vzniku doporučení směřujícím ke zlepšení této situace. Pro účely této práce bylo vybráno 5 osob se získaným poškozením mozku a 1 osoba s degenerativním onemocněním, žijících v domácím prostředí. Těmto osobám byla poskytnuta tříměsíční ergoterapeutická intervence, kdy ergoterapeut plnil úlohu case managera a spolupracoval s dalšími odborníky interprofesního rehabilitačního týmu. K objektivizaci...
|
|
|
Využití senzorických dat pro odvození stavu prostředí
Sakin, Martin ; Korček, Pavol (oponent) ; Viktorin, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou, popisem a možným využitím senzorových dat ze systému inteligentní domácnosti. Dále je popsán inteligentní systém BeeeOn, který slouží jako zdroj senzorových dat, a možnosti rozšíření tohoto systému o automatizační úlohy. Následuje analýza všech všech měřených fyzikálních veličin, jejich vlastnosti a vliv na člověka. Zjištěné výsledky z naměřených dat byly využity k vytvoření klasifikátoru, založeném na hlubokých neuronových sítích, k detekování aktuálně probíhajících událostí v domácnosti. Detekované události mohou být využity pro navazující automatizační systém a tím přispět ke zlepšení životních podmínek. V závěru práce jsou diskutovány dosažené výsledky a možnosti pokračování na projektu.
|
|
|
Soubor doporučení pro osoby po cévní mozkové příhodě a jejich rodiny po propuštění z včasných iktových lůžek
Kovářová, Iveta ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Iveta Kovářová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Název práce: Soubor doporučení pro osoby po cévní mozkové příhodě a jejich rodiny po propuštění z včasných iktových lůžek Pozadí výzkumu: Cévní mozková příhoda (CMP) je velmi závažné a časté onemocnění s vysokou mortalitou, u kterého je důležité zahájení včasné rehabilitace. Brzké propuštění umožňuje rehabilitaci v domácím prostředí podle volby pacienta a jeho rodiny. Největším cílem rehabilitace je pro pacienty návrat k všedním denním aktivitám. Cíl: Cílem práce je vytvoření edukačního materiálu "Soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny", jehož obsahem je problematika CMP, epidemiologie, důsledky a rizika, praktické rady do života, přehled kompenzačních pomůcek, možnosti rehabilitace, informace o sociálním poradenství, logopedii a ambulantní rehabilitaci a kontakty na právní poradenství v této problematice. Dalším cílem je získání zpětné vazby k vytvořenému edukačnímu materiálu. Metodologie: Práce shrnuje dostupnou literaturu v České republice i v zahraničí za účelem vypracování souboru doporučení pro pacienty. Metody sběru dat zahrnují kvalitativní předvýzkum formou případové studie u 10 pacientů, kterým byl před ukončením hospitalizace předán "Soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny". Po 3...
|
|
|
Ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy. Podtitul: Důležitost ergonomie a její vliv na soběstačnost pacienta.
Veselková, Eliška ; Hradilová, Iva (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Eliška Veselková Vedoucí práce: Bc. Iva Hradilová Název práce: Ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy: Důležitost ergonomie a její vliv na soběstačnost pacienta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy. Hlavním cílem bakalářské práce je poukázat na význam ergonomie a její vliv na soběstačnost lidí s míšním poraněním. Zaměřuje se převážně na kvadruplegické pacienty. V první, teoretické části jsou obecně shrnuty poznatky o poškození míchy, na které navazuje věcná charakteristika kvadruplegických pacientů. Odborné znalosti oboru ergonomie a ergoterapie upozorňují na jejich nezbytnou propojenost ve spojitosti s problematikou domácího prostředí pacientů. Teoretickou část uzavírá souhrn požadavků pro bezbariérové domácí prostředí v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Druhá, praktická část podrobně řeší problémové situace tří kvadruplegických pacientů. Těžiště práce spočívá ve vyšetření pacientů a zmapování jejich domácího prostředí. K tomuto účelu byl modifikován nástroj Quadriplegia Index of Function pro hodnocení soběstačnosti a byla využita metodika SEMAFOR home: Smart Evaluation...
|
|
| |
|
|
Pády seniorů v domácím prostředí
DOČEKALOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce je zaměřena na jeden z častých problémů postihujících seniory, který velice negativně ovlivňuje život seniora i jeho rodiny. Jedná se o pády seniorů v domácím prostředí, které bývají často důvodem dlouhodobé hospitalizace seniora, vedou často také ke zhoršování stavu, či v nejhorších případech k úmrtí seniora. Proto je důležité, aby senioři i jejich rodiny byli dostatečně informováni o způsobech, jak pádům předcházet a jaká opatření lze přijmout k předcházení pádů seniorů. Tato práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou v úvodní kapitole popsány vědní obory gerontologie a geriatrie a vymezeny pojmy stárnutí a stáří. Dále jsou pak popsány způsoby vyšetření geriatrického pacienta. V dalších kapitolách teoretické části jsou charakterizovány pády, jejich příčiny, fenomenologie, následky pádů a jejich prevence. Ve výzkumné části práce byly určeny čtyři cíle. Zjišťováno bylo, jaké jsou okolnosti pádů seniorů v domácím prostředí, jaké jsou důsledky pádů z pohledu seniorů a jejich rodinných příslušníků, zda senioři, kteří v minulosti již utrpěli pád, přijali nějaká preventivní opatření k předcházení dalším pádům a jaký postoj zaujímá k prevenci pádů rodina seniorů. Výzkumu se zúčastnilo 5 seniorů, kteří v minulosti utrpěli pád v domácím prostředí a 5 rodinných příslušníků. Při zpracování dat získaných rozhovory s respondenty vzniklo 5 kategorií a 6 podkategorií. Z výsledků vyplývá, že pád obvykle nepříznivě ovlivní další život seniora. Všichni dotazovaní respondenti v rozhovoru uvedli určitý strach z opakování pádů, nějaká preventivní opatření proti dalším pádům však přijali jen někteří respondenti. Na základě této bakalářské práce byl vytvořen krátký edukační materiál, který by mohl být dále využit jako edukační leták sloužící k předání praktických informací o prevenci pádů seniorům.
|
|
|
Ergoterapeutická intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní fázi. Podtitul: Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek
Kovářová, Iveta ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Iveta Kovářová Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: ………………….………………….… Název bakalářské práce: Ergoterapeutická intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní fázi Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek Abstrakt bakalářské práce: Cévní mozkové příhody (CMP) jsou velmi závažným a častým onemocněním s vysokou mortalitou. Prevalence a incidence cévních mozkových příhod je dlouhodobě sledována. V současné době dochází k neustálému zvyšování pochopení problematiky cévních mozkových příhod, jejich hodnocení a léčebné intervenci. Cílem rehabilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě je obnova soběstačnosti a snížení závislosti pacienta na dalších osobách. Nedílnou součástí rehabilitace je i ergoterapie. Tato práce upozorňuje na následky cévní mozkové příhody a představuje možnosti ergoterapeutické intervence s cílem navrátit pacienta do domácího prostředí. Praktická část práce popisuje průzkum, který byl proveden u pacientů po CMP. Vyhodnocení průzkumu zjišťuje nedostatečnou informovanost pacientů o možnostech následné rehabilitace a na základě výsledků je vytvořen "Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek." Obsahem přehledu jsou praktické rady a doporučení, která by pacientům po CMP měla usnadnit...
|
|
|
Rodinné soužití s osobou se zdravotním postižením
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá rodinným soužitím s osobou se zdravotním postižením. Téma bylo zvolené z důvodu, že k osobám se zdravotním postižením konkrétně s mentálním postižením mám velmi kladný vztah. Hlavním úkolem této práce je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití s osobou se zdravotním postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola teoretické části se zabývá problematikou zdravotního postižení a jeho dělení. Druhá kapitola je zaměřena na osoby s mentálním postižením, konkrétně na příčiny vzniku tohoto postižení, klasifikaci jednotlivých stupňů postižení a na výchovu a vzdělávání. Třetí kapitola je soustředěna na rodinu, která pečuje o osobu s mentálním postižením. Zde jsou popsány reakce rodičů na narození dítěte se zdravotním postižením, vztahy mezi sourozenci a péče o člověka s mentálním postižením. Čtvrtá a poslední kapitola popisuje základní sociální služby, jejich formy. Dále jsou zde zmíněny konkrétní sociální služby, které mohou osoby s mentálním postižením využívat. Ve výzkumné části je vytyčen cíl práce a byla stanovena hlavní výzkumná otázka ,,Jak ovlivňuje rodinné soužití péče o osobu se zdravotním postižením?" a pro její zodpovězení byly použity čtyři dílčí výzkumné otázky. Pro získání potřebných dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že péči o osobu se zdravotním postižením pečující osoby zvládají dobře. Informanti se většinou shodli, že pociťují spíše psychickou zátěž. Nejčastěji využívanou sociální službou mezi informanty je denní stacionář. Podle většiny dotazovaných se péče o osoby se zdravotním postižením v budoucnu nezmění. Z výzkumu také vyplynulo, že všichni informanti tráví svůj volný čas s osobou se zdravotním postižením. Získané informace mohou sloužit jako informační materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Mezigenerační rodinná solidarita pohledem pečujících osob
TUŠEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezigenerační rodinné solidarity pohledem pečujících osob. Hlavním cílem je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu mezigeneračního soužití, využití sociálních služeb, péči o seniora v domácím prostředí, jeho potřeby spojené s věkem a v neposlední řadě na psychohygienu pečující osoby. V kapitole nazvané současný stav je práce zaměřena především na mezigenerační vtahy. Je zde zmiňován pojem sendvičové rodiny a sním spojená rodinná solidarita. Další část je věnovaná stáří, potřebám ve stáří a fyziologickým změnám, které ve vyšším věku nastávají. V následující kapitole, která je nazvaná péče o seniora v domácím prostředí, je definována podoba péče o seniora rodinným příslušníkem, rizika, která přináší i důležitost péče o osobu, která sama poskytuje péči seniorovi. Poslední část je věnována psychohygieně pečujících osob. Ve výzkumné části byl vymezen cíl práce, a to: Zmapovat faktory soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jak vnímají pečující osoby mezigenerační soužití v jedné domácnosti?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do pěti dílčích výzkumných otázek: "Jak vnímá pečující osoba přínosy a nevýhody soužití se seniorem?", "Jak vidí pečující osoba péči o člena rodiny v budoucnosti, kdy hrozí zhoršení soběstačnosti?", "Jak vnímá pečující osoba využití sociálních služeb v péči o seniora?", "Jak probíhá psychohygiena pečující osoby?" A poslední zněla: "Jaké další zdroje rodina využívá?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrný kvótní a tvořilo ho sedm osob, které pečují o seniora v domácím prostředí. Výzkum proběhl v etapách, nejdříve byl proveden předvýzkum. Poté následoval vlastní výzkum. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a doslovně přepsány. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracována data a pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována dle jednotlivých dílčích otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři kladou důraz na kvalitní péči o jejich blízké v rámci rodiny a očekávají stejný postoj k péči o ně samé od svých dětí. Rádi by ale uvítali jistou formu odlehčení k získání více času, který mohou věnovat relaxaci a zájmům. Dále byly zjištěny faktory ovlivňující soužití se seniorem v jedné domácnosti, a to např.: nezájem a malá informovanost o sociálních službách, málo volného času, výrazná psychická náročnost, ale velkou roli při péči v domácím prostředí mají také pocity uspokojení, jistoty a opory. Výsledky mohou sloužit studentům, kteří se zabývají problematikou mezigeneračního soužití a stáří, stejně tak i pro širokou veřejnost k uvědomění si nelehké situace pečujících osob. A v neposlední řadě může posloužit pečujícím osobám, k orientaci v sociálních službách a získání informací o prevenci v rámci osobní psychohygieny.
|
|
|
Psychosociální zátěž osob pečujících o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální zátěže osob pečujících o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Problematika rodinných pečujících v přirozeném prostředí jedince závislého na péči nabírá stále na aktuálnosti. Cílem diplomové práce je definovat rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dílčím cílem je zjistit, v jakých oblastech cítí pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zvýšenou zátěž. Dalším dílčím cílem je zjistit, zda znají a uplatňují pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zásady duševní hygieny. V závislosti na cílech diplomové práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Který druh stresu považují pečující osoby za nejzávažnější při své práci? Výzkumná otázka 2 zní: Které možné symptomy vyhoření na sobě pozorují pečující osoby? Praktická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla použita technika pozorování. Výzkum byl doplněn o Inventář projevů syndromu vyhoření, upravený pro účely tohoto výzkumu. Výběrový soubor je tvořen osmi osobami pečujícími o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí, kteří splňovali předem nastavená kritéria, a byl zvolen metodou sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Pro osoby pečující je náročná oblast fyzické namáhavosti péče, vědomí odpovědnosti v souvislosti s péčí, oblast komunikace a pochopení se s osobou závislou na péči a samotné vyrovnání se s osudem a přihlížení bezmocnosti. Z výpovědí bylo zjištěno, že osoby pečující považují tuto činnost za stresující, přičemž stres při výkonu péče pociťují akutní i chronický, pociťují ho v souvislosti s nedostatkem času ale i s odpovědností, v souvislosti s obavami z budoucnosti ale i v souvislosti s nevyrovnáním se s minulostí. Osobám pečujícím o osoby závislé na péči nejvíce pomáhá zvládat náročnost této péče rodina a přátelé, kteří jim poskytují jak psychickou oporu, tak také pomoc s výkonem péče. Dále také samota a odpočinek, sportovní vyžití a kultura. V souvislosti s pečováním cítí pečující pocit dělání správné věci, ale také pocity smutku, pochybností a beznaděje. Ti pečující, kteří u sebe vnímají riziko vzniku syndromu vyhoření, na sobě pozorují symptomy v rovině emocionální, rozumové, tělesné i sociální. Tato práce může přispět k pochopení významnosti práce pečujících osob v domácím prostředí. Přinese informace o tom, jaké jsou rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dále může přispět k možnému rozvoji služeb odpovídajících potřebám osobám pečujícím o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí.
|
host ::
RSS.