|
|
Realita compliance diabetické diety u seniorů
ZAVADILOVÁ, Miroslava
Tato práce se zabývá problematikou onemocnění diabetes mellitus ve stáří a doporučeních týkajících se dietní léčby. Cílem práce je zjistit, zda je patrný rozdíl v dodržování diabetické diety u seniorů žijících v domově pro seniory a v domácím prostředí, a to především u seniorů s diagnózou DM 2 typu, kteří i přes doporučení zdravotnických pracovníků (lékařů, sester) podceňují možné riziko vzniku komplikací. Teoretická část se zabývá stručnou charakteristikou stárnutí a stáří a popisuje pojmy a definice diabetes mellitus, jeho rozdělení, diagnostiku, komplikace a léčbu. Stručně shrnuje dietní doporučení pro osoby trpící DM 2 typu. V praktické části je zkoumána realita dodržování zásad diabetické diety za pomoci kvalitativního šetření. První část výzkumu tvoří týdenní jídelníčky od každého respondenta a jejich propočty v programu Nutriservis Professional a následné zhodnocení. V každém jídelníčku se sleduje příjem základních živin, bílkovin, tuků a sacharidů, dále i celkový energetický příjem a množství přijatých mono- a disacharidů, které jsou porovnány s vypočítanými hodnotami doporučených množství živin dle Harris-Benedictovy rovnice. Druhou část tvoří polostrukturované rozhovory. Rozhovor byl tvořen 14 základními otázkami, které byly pro všechny respondenty stejné a 2 dodatkovými, které byly cíleny na respondenty žijící v domově pro seniory. Výzkumný soubor tvořilo celkem 12 respondentů (6 žijících v domově pro seniory a 6 žijích v domácím prostředí). Z výzkumného šetření vyplývá, že dodržování stravovacích zvyklostí není závislé na prostředí, ve kterém respondenti žijí. Výsledky byly víceméně srovnatelné a v obou skupinách se objevili více či méně svědomití respondenti.
|
|
|
Úskalí ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku
ZIMOVÁ, Eva
Poranění mozku se řadí mezi jedny z nejčastějších úrazů obecně. Pacient s poraněním mozku je ve většině případů hospitalizován v nemocničním zařízení, kde by mu měla být poskytována komplexní ošetřovatelská péče. Jelikož sestra má nezastupitelnou a významnou roli v průběhu ošetřování a obvykle bývá s pacientem při příjmu, podílí se na léčbě, je u vzniklých komplikacích a nebo při uzdravení a propuštění pacienta, je důležité, aby měla dostatek vědomostí a znala úskalí této péče. Cílem této práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním mozku a dále zjistit povědomí všeobecných sester o možných komplikacích, které mohou nastat u pacientů s poraněním mozku. Byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké mají všeobecné sestry znalosti v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku? Jaké jsou nejčastěji se vyskytující komplikace u pacientů s poraněním mozku? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním mozku? Jak sestry reagují na vzniklé komplikace u pacientů s poraněním mozku? Jaké možnosti mají sestry ve vzdělání v oblasti problematiky ošetřování pacientů s poraněním mozku? Pro zpracování empirické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněné pozorování. Dle výsledků této práce lze říci, že co se týče ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku a jejích specifik, mají sestry dobré znalosti. Sestry na traumatologii ale kladou větší důraz při příjmu na pacienta, odpovědích sester z nejmenovaného z oddělení se pacient ztrácí a sestry hovoří spíše o vyšetření či operacích. Sestry jsou také schopny odhalit komplikace a vhodně je řešit. Ovšem sestry z nejmenovaného oddělení jsou zas schopny lépe referovat o tomto poranění i komplikacích, než sestry z traumatologie. Proto považuji za důležité, nabídnout sestrám další vzdělávání v této problematice, které dle výsledků rozhovorů v některých případech chybí. Výsledky této bakalářské práce mohou být prezentovány na seminářích anesteziologicko-resuscitačního a traumatologického oddělení.
|
|
|
Interrupce a její následky
ROZMILEROVÁ, Martina
Tématem bakalářské práce je interrupce a její následky. Interrupce a její problematika je v současnosti velmi aktuální a diskutované téma. Bakalářskou práci tvoří dvě části, a to část teoretická a část výzkumná. V teoretické části bakalářské práce je charakterizována interrupce, její metody, které jsou rozčleněny podle délky gravidity ženy a komplikací, které mohou vzniknout v důsledku umělého přerušení těhotenství. Teoretickou část dále tvoří kapitola zachycující historický vývoj interrupce od starověku po 21. století. Teoretickou část bakalářské práce uzavírá kapitola zabývající se etickou stránkou interrupce. Pro výzkumnou část bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prostřednictvím prvního cíle byly zjišťovány postoje žen k interrupci a jejím následkům. Stanovením druhého cíle byly mapovány názory porodních asistentek na problematiku interrupce. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno prostřednictvím polostrukturovaných individuálních rozhovorů. Před uskutečněním rozhovorů byli gynekologové, dotazované porodní asistentky a ženy seznámeni s tématem bakalářské práce, s výzkumnými cíli a otázkami. Na základě ujištění o zachování anonymity byly podepsány žádosti o souhlas ke spolupráci. Rozhovory se ženami byly provedeny v měsících duben a květen v roce 2017 v domácím prostředí respondentek. Pro rozhovory bylo sestaveno celkem patnáct otevřených otázek. Prostřednictvím prvních čtyř otázek byly zjišťovány základní identifikační údaje žen, následných jedenáct otázek bylo cíleno na interrupci, její komplikace a následky. Rozhovory s porodními asistentkami byly vykonány v měsících duben až červen 2017 ve vybraných gynekologických ambulancích v Jihočeském kraji. Pro rozhovor bylo sestaveno celkem třináct otevřených otázek, které se zabývaly interrupcí a okruhem problémů, které ji provázejí. Získané rozhovory se ženami a porodními asistentkami byly přepsány do tištěné formy a analyzovány metodou barvení textu. Na základě analyzovaných dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie. Data získaná z rozhovorů se ženami byla rozdělena do tří hlavních kategorií, které byly rozšířeny o sedm podkategorií. Analyzované údaje z rozhovorů s porodními asistentkami byly rozčleněny do čtyř hlavních kategorií, které byly doplněny devíti podkategoriemi. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že většina dotazovaných žen zaujímá k interrupci a její problematice neutrální postoj. Pět z osmi dotazovaných žen považuje interrupci za nezbytnou součást života žen, za volbu, na kterou má právo každá žena bez toho, aby ji musela jakémukoliv člověku vysvětlovat či ji před ním obhajovat. Pouze tři respondentky projevily negativní postoj k interrupci. Dvě ženy uvedly, že jejich negativní postoj k interrupci je silně ovlivněn křesťanskou vírou, kterou vyznávají. Pouze jedna žena uvedla, že negativní postoj k interrupci vychází z jejího vlastního přesvědčení. Podobně jako u žen i většina dotazovaných porodních asistentek zaujímá neutrální názor na interrupci a její problematiku. Pouze jedna z pěti dotazovaných porodních asistentek zaujímala negativní názor k interrupci, ale zároveň uvedla, že tento názor vždy ponechávala přede dveřmi ordinace a během své praxe nedovolila, aby její postoj ovlivnil profesionální přístup k ženě a pochopení jejího rozhodnutí. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity jako informační materiál pro porodní asistentky při edukaci žen na téma interrupce a její následky. Tato bakalářská práce by současně mohla být vhodná i pro samotné ženy jako zdroj informací o této problematice.
|
|
|
Možnosti edukace v prevenci vzniku inkontinence po operacích prostaty
ČEŠKOVÁ, Jana
Cílem práce je zajistit u pacienta bezpečný pocit v předoperační přípravě, aby následně aktivněji spolupracoval v rámci prevence inkontinence v pooperačním období. Dalším cílem práce je vytvořit edukační materiál určený pacientům s plánovanou operací prostaty. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou pomocí dotazování formou rozhovorů. Jedna skupina pacientů byla edukována dle zvyku oddělení a druhá skupina byla edukována pomocí brožury. Při vyhledávání respondentů byli osloveni pacienti urologické ambulance Nemocnice Písek. Analýza dat byla uskutečněna metodou kódování v ruce, která se také označuje jako metoda papír a tužka. Výsledky lze rozdělit do čtyř oblastí podle toho, k jaké výzkumné otázce se vztahují. První část výsledků poskytla informace, že pokud je pacient subjektivně dostatečně informovaný, zajistíme si tak aktivní spolupráci v prevenci inkontinence v pooperačním období. Ve druhé otázce jsme zjišťovali, zda nedostatek informací má vliv na pocit bezpečí a jistoty. I to se potvrdilo. Třetí oblast přinesla odpověď na to, zda je pacient spokojený, pokud při příjmu pociťuje časový tlak. Většina mužů byla nespokojena, pokud časový tlak pociťovala. Čtvrtá oblast posuzovala vhodnost edukace pomocí brožury a dle zvyklosti oddělení v úspěšnosti preventivního opatření vzniku pooperační inkontinence. Muži, kteří využili brožuru, měli vědomosti o možné komplikaci a její prevenci. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku edukace v prevenci vzniku inkontinence po operacích prostaty. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty urologické ambulance. Výsledky výzkumného šetření slouží pro zkvalitnění edukačního procesu u pacientů přicházejících k operačnímu výkonu prostaty.
|
|
| |
|
|
Role sestry v péči o pacienta na eliminačních metodách
Ondrůšková, Monika ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Landerová, Jana (oponent) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat péči všeobecných sester a zdravotnických záchranářů o pacienty na kontinuálních eliminačních metodách. Zjistit, co všeobecným sestrám/zdravotnickým záchranářům činí obtíže při péči o dané pacienty a co by uvítaly do praxe pro zlepšení péče. Teoretická část práce byla zaměřena na popis eliminační metod, ošetřovatelskou péči a kompetence těchto zdravotníků v rámci péče o pacienty na eliminační metodě. Empirická část práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu, pro jehož zrealizování byla využita technika dotazníku. Dotazník byl určen všeobecným sestrám a zdravotnickým záchranářům pečujících o pacienty na kontinuální eliminační metodě. Pro statistické zpracování dat bylo využito odpovědí od 105 respondentů pracujících v Institutu klinické a experimentální medicíny. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že se všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři ve velké míře podílejí na specializované péči o pacienty s kontinuální eliminační metodou. Zdravotnický personál vnímá jako nejobtížnější v této oblasti zvládnutí velkého množství dovedností spojených s přípravou a obsluhou eliminačního přístroje. Na podkladě těchto zjištění byla vypracována brožura se zaměřením na kontinuální eliminační metody, která je výstupem z této práce. Klíčová slova:...
|
|
|
Ošetřování periferních žilních vstupů
Černohorská, Jitka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Ulrych, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování periferních žilních katétrů. Teoretická část práce je věnována základním pojmům, jako je ošetřovatelská péče, periferní žilní katétr a komplikace s ním spojené. Velká pozornost v této práci je soustředěna na ošetřovatelskou péči před zavedením, při aplikaci katétru a po jeho zavedení. Práce nás dále seznámí s komplikacemi katétrových sepsí, které jsou následkem nozokomiálních infekcí. V praktické části byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků a skryté pozorování. Šetření bylo provedeno v Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici v Praze na různých odděleních intenzivní péče. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 50,00 % respondentů používá při převazu periferního žilního katétru ke krytí netkanou textilii a 50,00 % respondentů používá fólii. Dále se zjistilo, že při zavádění periferního žilního katétru používá rukavice 88,10 % a při jeho převazu 82,14 % respondentů.
|
|
|
Podávání léčivých přípravků sestrou v zařízeních sociální péče
Havlínová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Marková, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podáváním léků v zařízeních zdravotně sociální péče. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na postupy při podávání léků sestrou a seznámit se s nejčastějšími komplikacemi při podávání léků v zařízeních sociální péče. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje sociální a zdravotní služby, systém zdravotně sociální péče, obecnou farmakologii, podávání léků, komplikace při podávání léků a kompetence sester. Výzkumná část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika výzkumného šetření a jeho organizace. Na základě informací, které byly získány pomocí dotazníkové metody, jsou v této části zpracovány a vyhodnoceny výsledky, s následnou diskuzí. Klíčová slova: sociální služby, zdravotní služby, zdravotně sociální péče, podávání léků, farmakologie, kompetence sester, komplikace
|
|
|
Prevence komplikací při ošetřování pacientů se zavedenou tracheotomickou kanylou
Biačková, Michaela ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na prevenci komplikací při ošetřování pacientů se zavedenou tracheostomickou kanylou. Tracheostomie je standardní, účinný a nenahraditelný zákrok při zajišťování dýchacích cest, ale musíme myslet na to, že mění fyziologické podmínky v dýchacích cestách a je to právě ošetřovatelská péče, která musí tyto podmínky nahradit. V teoretické části práce se snažím objasnit pojmy související s prevencí komplikací při ošetřování pacientů se zavedenou tracheostomickou kanylou. Praktickou část tvoří kvalitativní průzkumné šetření. Zkoumaný vzorek tvoří pacienti ležící na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Cílem práce je zmapovat jednotlivé respondenty s tracheostomickou kanylou a zhodnotit, zda správná ošetřovatelská péče je dostatečná k prevenci vzniku komplikací.
|
|
|
Prevence vzniku komplikací při ošetřování pacientů po cévní mozkové příhodě
Balcarová, Veronika ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prevencí vzniku komplikací u pacientů po prodělání cévní mozkové příhody. Tito pacienti jsou ohroženi celou řadou různých komplikací, spojených nejen se samotným onemocněním, ale i s jejich zdravotním stavem před hospitalizací. Pro účely své bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní metodu. Ta je specifická tím, že zkoumá daný problém detailně a poskytuje ucelený pohled na všechna zkoumaná kritéria. Sběr dat jsem uskutečňovala pomocí případových studií, které jsem dále zkoumala, analyzovala a následně porovnávala. Z výsledků mého průzkumného šetření vyplývá, jaké nejčastější komplikace ohrožují mnou vybrané respondenty. Dále rozebírám intervence, kterými jsem účelně zabraňovala komplikacím. V poslední části zhodnocuji výsledky prováděných preventivních opatření, a jak respondenti vnímali mnou prováděnou ošetřovatelskou péči.
|
host ::
RSS.