|
|
Zhodnocení zátěže půd a sedimentů v oblasti řeky Jihlavy těžkými kovy
Marek, Milan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá půdou a sedimenty z pohledu životního prostředí. Pro vybrané rizikové prvky – měď, kadmium, olovo a rtuť, které jsou blíže specifikovány, jsou uvedeny limitní koncentrace a metody stanovení v půdě a sedimentech. Studovanou lokalitou pro zhodnocení znečištění půd a sedimentů bylo vybráno město Jihlava a jeho okolí. V rámci této práce byly odebrány vzorky půd a sedimentů řeky Jihlavy, ve kterých byly stanoveny obsahy kadmia, mědi, olova a rtuti s využitím atomové absorpční spektrometrie (F-AAS, ET-AAS, AMA 254). Z naměřených výsledků bylo vyhodnoceno zatížení půd a sedimentů řeky Jihlavy vybranými rizikovými prvky.
|
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR – ZNOJMO – NÁBŘEŽÍ ŘEKY DYJE
Moggert, Monika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Téma mé práce je diskutabilní pro města situovaná v blízkosti řek. Nábřeží jsou pěkným veřejným městským prostorem, který ve většině případů bohužel není tvořen pro lidi. Před počátkem celé této práce jsem se zabývala otázkou, která část města Znojma je opomenutá či přehlížená. Ano, město má dost zajímavých míst, které by zasloužily také novou tvář. Ve většině případů se jedná o brownfieldy. Na tyto problematické lokality však bylo zpracováno nespočet řešení. Proto jsem se chtěla vydat trochu jinou cestou a zkusit obnovit a zlepšit veřejný prostor v návaznosti na řeku Dyji. Pro své zadání jsem si vybrala lokalitu, která je spojnicí mezi velice významnými objekty, hradem a Louckým klášterem, i když spíše než s hradem, řeším návaznost s centrem volnočasových aktivit. Hrad je však v úzké souvislosti s tímto územím - přístupnost, výhledy na řeku ap. Dalším mým cílem je zlepšení napojení lokality na město, ať jeho centrální a nebo jižní část, a kraví horu. Tyto části by měly být zároveň vzájemně propojené.
|
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR - LOKALITA VYŠKOV
Šupák, Lukáš ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Projekt obsahuje urbanistickou studii přestavby veřejného městského prostoru bývalých prádelen v centrální městské zóně. Konverze tohoto areálu zahrnuje revitalizaci a asanaci staré zástavby a okolí, nové objekty, volné prostory pro relaxaci s širokým programem funkcí i služeb jako např. fitness, galerie, restaurace, administrativní prostory, obchodní prostory, bydlení, loftové bydlení . Objekty i plochy jsou umístěny či vytvářeny pro jednoduchý pobyt návštěvníků a pohyb pasantů. Důležitou součástí projektu je řešení a transformace říčního nábřeží. Studie zohledňuje veškerá specifika soudobé architektury v historickém prostředí.
|
|
|
Komunitní centrum v centru
Krajčovičová, Barbora ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Mesto Považská Bystrica v priebehu 70-tych rokov úplne zmenilo celú svoju centrálnu zónu. Pri návrhu sa rátalo s 30 percentami plošnej rezervy, z ktorej sa v priebehu rokov stali parkoviská.Toto centrum, bez historickej zástavby s kompaktne uzavretým námestím je iste zaujímavým predmetom sociologického skúmania. Čo v tejto zóne chýba sa týkajú hlavne voľnočasových aktivít, priestorov pre mamičky s malými deťmi, galéria, športové centrum, alebo napríklad múzeum strojární. Všetky tieto funkcie som sa snažila vložiť do svojho urbanistického konceptu budov, z ktorých som si pre podrobnejšie rozpracovanie vybrala budovu Komunitného centra. To v sebe obsahuje galériu, bistro, materské centrum, multifunkčnú sálu a dve väčšie miestnosti pre rozvíjanie hudobno-pohybových a výtvarných schopností .Okolité budovy majú výhradne plochú strechu, sú prevažne kubické, preto i ja som zvolila tvar tomu podobný. Forma reaguje aj na myšlienku uzatvorenia námestia, no svojou mierkou a celkovým tvarom korešponduje s okolím a priamo s ním komunikuje. Výška budovy je v rovnováhe s výškami okolitých budov, a to štyri klasické podlažia. Navrhovaná stavba má z východnej časti, kde je riešený prechod medzi budovami po pôvodnej ceste od kostola, vstup do materského centra cez kryté ihrisko až k polootvorenému átriu.Výtvarné aj materiálové riešenie odpovedá mestskému prostrediu, do ktorého je budova zasadená. Keďže v jej okolí je množstvo zelene, s ktorou je v priamom kontakte (park, rieka so zeleným pásom) a preto som volila farbu fasády, ktorá by kontrastovala so zeleňou, ale aj dlažbou námestia. Vybrala som bledé prefabrikované pigmentované betónové diely, ktoré aj výtvarne oživili fasádu a doplnili tak aj rozloženie okien a dverí. Okná a dvere boli navrhnuté so zreteľom na funkciu miestností, ale aj ich členením, keďže niektoré z nich, ako vstupná hala, sa rozprestierajú cez dve podlažia, a naopak niektoré učebne respektíve záujmové miestnosti majú aj mezonetové časti. Doplnkom sú interiérové farebné rolety, ktoré sú nielen funkčným, ale aj estetickým prvkom, keďže sú farebne diferencované podľa funkcie miestnosti. Konštrukčne je objekt riešený stenovým systémom kombinovaným so stĺpmi a materiálovo sa zase jedná o betón a železobetón.
|
|
|
Svratecké nábřeží v Brně - architektonicko urbanistická studie
Hynková, Tereza ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nábřežím řeky Svratky v Brně. Navazuje na předešlé dva semestry, kdy jsem vypracovala podrobné analýzy nábřeží a také navrhla drobné zásahy. Práce se snaží podpořit aktivity kolem řeky, aby lidi přilákaly k navštívení jejích břehů. Jedním z navržených zásahů je tzv. “Sculpture park” – přírodní galerie uměleckých soch. Dále se práce zabývá návrhem objektů, které jsou věnovány bydlení pro seniory. Bydlení seniorů je doplněno občanskou vybaveností, která slouží jak ubytovaným, tak i lidem v blízkém okolí.
|
|
| |
|
|
Nábřeží Dunaje v Bratislavě
Krajčiová, Petra ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Nábrežie Dunaja v Bratislave je urbanisticko- architektonický projekt, ktorý sa zaoberá problematikou nábrežia najbližšie k centrum mesta. Riešené územie medzi Mostom SNP a Starým mostom je rozdelené do troch území. Každé je podrobne zanalyzované a výstupom je konkrétny návrh. V Územie 1 ( Námestie Ľ. Štúra ) navrhujem osobný prístav pod korunovačným pahorkom s Máriou Teréziou. V Území 2 ( Fajnovo nábrežie ) navrhujem podzemné parkovanie so študentských parkom na streche. Územie 3 ( Tyršovo nábrežie ) dopĺňam o novú stavbu Kreatívneho centra.
|
|
|
Městská knihovna v Přerově
Špidlová, Kateřina ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh městské knihovny v historickém části města Přerova. Řešená lokalita „Na Marku“ se nachází při břehu řeky Bečvy v místě setkání tří významných pěších tras. Atraktivitu místa zvyšuje vazba na obě hlavní přerovská náměstí, bezprostřední blízkost řeky a unikátní prvek zachovalého pivovarského sjezdu k řece. Každá krajina, město, místo, má svou paměť. Stejně tak lokalita Na Marku si toho pamatuje spoustu. Od vzniku osídlení při brodu řeky Bečvy, přes výstavbu hradeb, až po nedávné opravy Tyršova mostu. Formování prostoru bylo napříč dějinami doprovázené různými aktivitami místních obyvatel. Vznikly tak historické a prostorové vrstvy, navzájem se překrývající a doplňující, které mají v Přerově, stejně jako kdekoliv jinde, obrovský vliv na ztotožnění lidí s důvěrně známým místem. Tady stál kostel. Tudy se chodí k řece. Tady v létě sněží lípy. Ve své práci si dávám za cíl dokonale porozumět geniu loci místa a navrhnout dům, který dá unavené lokalitě s letitými zkušenostmi nový smysl k životu.
|
|
|
VODA + MĚSTO AQUADOMOS příběh řeky
Toman, Ondřej ; Vágnerová, Lenka (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Výsledkem návrhu je architektonické a urbanistické řešení nevyužitého území v Brně – Pisárkách. Toto územím patřilo vodárenské společnosti BVK, a.s. Území se nachází u řeky Svratky. Výsledkem je navržení výzkumného, informačního a výstavního centra. Celý návrh byl řešen v kontextu řeky Svratky. Budova nese jméno Aquadomos. Budova se skládá ze tří pavilonů. Každý z nich má rozlišné využití. Prostřední z nich obsahuje hlavní vstup, víceúčelový přednáškový sál, výstavní prostory, pokladny, informace a kavárnu. Největší z pavilonů obsahu expozici, která se skládá z šesti částí. Nejmenší pavilon, který je umístěn nejblíže k řece, obsahuje administrativní oddělení a laboratoře. Vnější výraz budovy, její tvar, je inspirován řekou, vlnami, krajinou. Zbytek parcely zaujímá park, kde jsou navrženy stupňovité terasy, které umožňují snadný přístup k řece. Jedna z hlavních myšlenek byla přivést život blíže k řece, znovuobjevit řeku ve struktuře Brna.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
host ::
RSS.