|
|
Optimalizace databázového systému Teradata
Krejčík, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Štaud, Karel (oponent)
Databázový systém Teradata je určen pro prostředí datových skladů. Práce zkoumá využití Teradaty právě v takovém prostředí a popisuje jeho vlastnosti a možnosti optimalizace. Teoretická část je zaměřena na uživatele, aby ji mohli používat jako pro ně určený studijní materiál, a obsahuje hlavní principy fungování tohoto systému a popis faktorů, které ovlivňují významně výkon systému Teradata. Další části se zabývají využitím nabytých poznatků pro analýzu a optimalizaci několika oblastí popisovaného prostředí.
|
|
|
Problémy využívání informačních zdrojů v akademickém prostředí
Harant, Petr ; Sklenák, Vilém (vedoucí práce) ; Šubrta, Václav (oponent)
Cílem práce je hledání překážek ve využívání elektronických informačních zdrojů zainteresovanými subjekty. Mezi subjekty jsou zařazeny studenti, producenti, poskytovatelé (knihovny) a odborníci, respektive pedagogové. Práce se zaměřuje na konkrétní problémy nalezené u subjektů a snaží se navrhnout možná řešení k zlepšení této situace. Při definování problémů a hledání možných řešení bylo využito úzké spolupráce se zástupci jednotlivých skupin subjektů. S pomocí odborné pomoci bylo sestaveno množství méně či více závažných nedostatků. Konzultace byla využita i při zpracování řešení, která situaci již zlepšují nebo potenciál ke zlepšení nabízejí. Práce je strukturována do dvou velkých částí. První část zahrnuje obecné seznámení s pojmy jako informace, informační potřeba, informační chování nebo informační gramotnost. Elektronické zdroje představují současnou dostupnou situaci a blíže se zabývají technikou vyhledávání. Prostor je věnován populární multioborové databázi ProQuest 5000. Druhá část práce zkoumá konkrétní problémy a nabízí možná řešení využívání, respektive nevyužívání elektronických informačních zdrojů.
|
|
|
Přístup k databázím v PHP frameworcích Zend a Nette
Moravec, Petr ; Pavlíček, Luboš (vedoucí práce) ; Burkoň, Lukáš (oponent)
Hlavním přínosem této práce je velice podrobná dokumentace PHP frameworků a rovněž detailní pohled na databázovou vrstvu, jako jsou především vrstvy ve frameworku zend a frameworku nette. Oba frameworky budou popsány nezávisle na sobě. Tato práce se věnuje návrhovým vzorů od Martina Fowlera. Tyto vzory budou podobněji vysvětleny a demonstrovány na praktických příkladech v jednotlivých frameworkcích. Jedná se o vzory Table Data Gateway, Row Data Gateway, Active Record a Data Mapper. Poslední část této práce bude věnována samotnému přístupu k databázi ve vybraných frameworkcích. Budou popsány základní knihovny a demonstrovány praktické ukázky. Na úplný závěr budou uvedeny empirické testy, které pomohou analyzovat slabé a silné stránky jednotlivé databázové vrstvy.
|
|
|
Přehled a porovnání nástrojů pro administraci databázového systému ORACLE
Chovítek, Jakub ; Macák, Petr (vedoucí práce) ; Buus, Martin (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit přehled aplikací vhodných pro administraci databázového systému Oracle a tyto aplikace pak porovnat. Dalším cílem, který je přímo spojen s předchozím, bylo na těchto nástrojích prakticky vyzkoušet úkony, které provádí administrátor databáze. Práce porovnává nástroje z různých hledisek, jako jsou grafické zpracování, přehlednost, funkcionalita a cena. Čtenář si udělá představu o tom, jaké nástroje se dají použít k administraci databázového systému Oracle a o tom, jak se v jednotlivých nástrojích pracuje. Pokud má čtenář zájem o pořízení takového nástroje, může dát na doporučení vycházející z porovnání.
|
|
|
Reakce na výjimky a alerty v ETL
Klimt, Roman ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Zajíc, Ján (oponent)
Tato práce se věnuje informačním systémům nazývaným Business Intelligence (BI). Konkrétně se zaměřím hlavně na část získávání dat z primárních systémů neboli etapu nazývanou jako extract, transform, load (ETL). ETL je jedna z klíčových fází BI řešení, jedná se o výchozí část, při které se načítají data z primárních systémů podniku. Na tom, v jakém stavu budou data přenesená do datového skladu, závisí veškeré prováděné analýzy a vytvářené reporty. Cílem této práce je navrhnout řešení pro již provozované projekty, které postrádají automatizovaný mechanismus informování uživatelů o chybných datech. V případě, že data z primárních systémů jsou v takovém stavu, že se k nim procesu ETL nepodaří přiřadit příslušné klíče, tak se tato data ukládají do speciálních tabulek a nezahrnují se do analýz. Jedná se o velmi závažný problém, jelikož analýzy a reporty, které systém vytváří, mohou být značně zkresleny. Tato data většinou nelze opravit nijak jinak, než opravou v primárních systémech. Aby se data mohla opravit, musí správci primárních systémů o těchto datech vědět. Právě pro informování správců systémů se pokusím navrhnout automatizovaný systém informování pomocí rozesílaných e-mailů s informacemi o špatných datech.
|
|
|
Optimalizace sourcingu v konkrétní frimě
Spejchal, Luděk ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Dudová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce je detailní pohled na průběh a způsob řízení veškerých sourcingových aktivit ve společnosti Thermo Fisher Scientific. Centrem zájmu je česká pobočka společnosti situovaná v Mukařově, ve které mimo výrobu dochází k sourcingu jak pro vlastní potřeby (kdy má ve většině případů v rukou rozhodovací pravomoc), tak pro celou společnost globálně (kdy funguje pouze jako prostředník hledající obchodní partnery, rozhodovací pravomoce jí však nepřísluší). Hlavním přínosem práce je porovnání obou variant, detailní průzkum a popis všech činností, které by pomohly globální sourcing optimalizovat. Zjistil jsem, že veškeré optimalizace spočívají především ve zlepšení komunikace mezi všemi nákupčími a technology v rámci celé společnosti. Na základě toho jsem navrhl šablony dokumentů, se kterými by nákupčí měli pracovat, databázi dodavatelů a informační server. Výsledkem práce je návrh procesu, který by měl přispět k optimalizaci outsourcovaných projektů.
|
|
|
Možnosti použití databázového systému Caché
Brož, Ondřej ; Palovská, Helena (vedoucí práce) ; Vedral, Pavel (oponent)
Struktura práce je rozdělena do několika hlavních kapitol, přičemž největší část je zaměřena na tvorbu a realizaci relačního a objektového schématu pro konkrétní příklad v databázi Caché. Mezi další cíle patří obecný teoretický popis této databáze, objektového principu jako takového a porovnání objektových principů s databází Oracle verze 10gR2. Hned po překonání pár vět popisujících nejdůležitější údaje z historie databází se čtenář má možnost seznámit s databází Caché a to především s její architekturou (právě ona je považována za největší výhodu oproti konkurenci). V následující kapitole je v rychlosti popsáno, jak databázi úspěšně nainstalovat a spustit. V další kapitole jsou zmíněny základní nástroje této databáze a sice vývojové prostředí Caché Studio, příkazová řádka Caché Terminal a webové rozhraní určené pro administraci Caché System Management Portal. Pátá a šestá kapitola pak má pokrýt hlavní cíl této práce. V páté části jde o to čtenáři teoreticky přiblížit objektový model (relační model je zde zmíněn pouze okrajově), konkrétně jeho základy zakořeněné ve standardech ODMG a jeho charakteristiky jako takové. Šestá část pak popisuje tvorbu a realizaci konkrétního objektového schématu krok za krokem, naplnění daty a jejich výběr. Finální kódy pro struktury i data jsou pak uvedeny v příloze. V poslední části se pokusím o srovnání objektových charakteristik u databáze Caché a databáze Oracle. Přínos této práce vidím hlavně ve vysvětlení objektových principů spolu s ukázkovým postupem tvorby a realizace objektového schéma na konkrétním případě v databázi Caché (oficiální dokumentace žádný konkrétní příklad neobsahuje).
|
|
| |
|
|
Návrh databáze pro Foram spol. s r.o.
Gottwald, Karel ; Palovská, Helena (vedoucí práce) ; Klas, Jan (oponent)
Práce se zabývá definováním pojmů, nastíněním historického vývoje a teorií navrhování databází. Hlavním cílem bylo navrhnout řešení pro firmu Foram spol. s r.o. na základě získaných teoretických znalostí tak, aby byla využitelná v praxi. Podstatou bylo logické zachycení části reality co nejlépe vystihující zadanou situaci. Bylo nutné komunikovat se společností a analyzovat jejich požadavky. Ty definovaly podklad pro sestavení konceptuálního a poté fyzického modelu. Schémata byla vytvořena v aplikaci PowerDesigner verze 12.0. Na závěr byla funkčnost návrhu ověřena na testovacích datech.
|
|
| |
host ::
RSS.