|
|
Vývojové tendence v ruské teorii tlumočení na přelomu 20.a 21.století (teoretická studie)
Mistryukova, Ekaterina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Csiriková, Marie (oponent)
Diplomová práce Vývojové tendence v ruské teorii tlumočení na přelomu 20. a 21. století představuje teoretickou studii věnovanou aktuální situaci v oblasti teorie tlumočení v Ruské federaci. Cílem práce je na základě analýzy dostupných informací o vývoji ruské teorie tlumočení v mezinárodním kontextu, výzkumné činnosti současných badatelů, univerzitách zajišťujících výuku konferenčního konsekutivního a simultánního tlumočení, profesních organizacích sdružujících vysoce kvalifikované překladatele a tlumočníky, vědeckých časopisech a o situaci v oblasti tlumočení na trhu vyvodit závěry o celkové současné situaci, jejích příčinách a předpokládaném vývoji do budoucna. Kromě úvodní a závěrečné kapitoly je práce rozdělena na čtyři části. První část je věnována badatelským východiskům ruské tlumočnické školy v mezinárodním translatologickém kontextu. Druhá část se zabývá hlavními směry výzkumu ruských autorů v počáteční etapě utváření teorie tlumočení jako samostatné vědní disciplíny. Předmětem třetí části je srovnání některých významných ruských modelů tlumočení s modely západními. Čtvrtá část představuje kritický pohled na vývojové tendence v ruské teorii tlumočení na přelomu 20. a 21. století. V závěrečné části práce je vyhodnocena aktuální situace v ruské teorii tlumočení, včetně jejích...
|
|
|
Překlad do znakového jazyka v německé státní správě: bezbariérový přístup k informacím
Lišková, Kateřina ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Práce se zaměřuje na přístupnost webových stránek orgánů státní správy ve Spolkové republice Německo ve vztahu k sociodemografické skupině neslyšících uživatelů německého znakového jazyka, kteří si neměli možnost dostatečně osvojit znalost německého jazyka v psané formě. Nárok neslyšících na informace v přístupném formátu podložený právními předpisy usouvztažňujeme s teoretickými aspekty překladu do znakového jazyka. V praxi formou řízených rozhovorů ve dvou německých firmách poskytujících překladatelské služby zjišťujeme, jak vypadá proces překladu psaných textů do znakového jazyka. Závěrem uvádíme, že vizuálně přístupné informace mohou mít vliv na kvalitu života Neslyšících. Klíčová slova: překlad, tlumočení z listu, tlumočení, neslyšící tlumočník, německý znakový jazyk, Spolková republika Německo, přístup k informacím, neslyšící, osoby se sluchovým postižením
|
|
|
Historie a současnost etického kodexu v pomáhajících profesích
Baroťáková, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku etických kodexů. Nastiňuje historické kořeny od nejstarších dob po současnost. Podává informace o zásadách, pravidlech, normách a cílech, které etické kodexy spojují. Ve druhé části se zaměřuje na Etický kodex tlumočníků znakového jazyka, který byl vytvořen Českou komorou tlumočníků znakového jazyka. Detailně rozebírá jednotlivé body tohoto kodexu a představuje základní specifika a zásady tlumočení. Hlavním cílem této práce je analyzovat dodržování jeho zásad a celkový stav tlumočnických služeb v České republice. A to za pomocí rozhovorů s tlumočníkem a neslyšícím, které reflektují dva protilehlé pohledy na tuto problematiku.
|
|
|
Tlumočení znakového jazyka na vysokých školách v České republice
Tesaříková, Daniela ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Tlumočení znakového jazyka na vysokých školách v České republice" se zabývá zmapováním současné situace v zajišťování tlumočníků na vysokých školách, popisuje způsoby zajištění a problémy, na které odpovědná centra narážejí. Práce je spíše formálně rozdělena do dvou částí. První, teoretická část popisuje legislativní ukotvení tlumočnické profese v platných zákonech České republiky, dále se zaměřuje na zpracování přehledu servisních pracovišť, která v současné době poskytují služby zdravotně znevýhodněným studentům na jednotlivých vysokých školách s důrazem na poskytování tlumočnických služeb studentům a nakonec na dva vysokoškolské obory, které jsou určeny především neslyšícím studentům a tlumočení je samozřejmostí. Druhá část je praktická a zahrnuje výzkum, který byl zpracováván pomocí dotazníkového šetření. Výzkum se zaměřuje na názory neslyšících studentů vysokých škol na úroveň poskytovaného tlumočení a jejich vlastní zkušenosti a názory na tlumočení zajištěné v průběhu studia. Výsledky výzkumu jsou v práci popsány a doplněny o návrhy řešení zjištěných problematických situací. Klíčová slova: tlumočník českého znakového jazyka, znakový jazyk, tlumočení, neslyšící student, univerzita, centrum pro pomoc studentům se specifickými potřebami, zákon.
|
|
|
Vývoj obrazu tlumočníka ve vybraných světových a českých médiích
Salajková, Linda ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem tlumočníka a tlumočení vytvářeným českými tištěnými periodiky v období let 1990 až 2012. Cílem práce je zjistit, jak tlumočníci v médiích prezentují sami sebe, jak je prezentují novináři a nakolik tento obraz akceptuje veřejnost. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zaměřuje na metody mediální a diskursivní analýzy, na charakteristiku oblastí tlumočení, vzdělávání tlumočníků a na jejich profesní organizace v České republice. Empirická část prostřednictvím analýzy více než osmi set článků o tlumočení hledá mediální diskurs o tlumočení vytvářený českým tiskem během sledovaného období. Analýza ukázala, že diskurs se s postupem času měnil a že tlumočníci sami sebe vidí jinak, než je popisují novináři. Empirická část obsahuje i výsledky ankety reprezentující veřejné mínění. Z ankety vyplynulo, že veřejné mínění je odlišné od mediálního diskursu.
|
|
|
Vybrané jazykové problémy při procesu tlumočení mezi češtinou a portugalštinou
Hrušovská, Petra ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Práce Vybrané jazykové problémy při procesu tlumočení mezi češtinou a portugalštinou roze- bírá z tlumočnického hlediska tyto dva jazyky, které patří do různých jazykových rodin. Úvod obsahuje motivaci pro výběr tématu a stanovuje základní strukturu práce. První kapitola (Jazyky a tlumočení) nastiňuje teoretická východiska podle Skaličkovy jazykové typologie a podává obecný úvod do tlumočení, jako základní téma jsou stanoveny vybran jazykové prob- lem, s nimiž se sektává tlumočník při převodu mezi češtinou a portugalštinou. Druhá kapitola (Překladatelské postupy) je zaměřena na překladatelské metody a postupy zejména s odkazem na Vinaye a Darbelneta. Třetí kapitola (Tvarosloví a skladba) kontrastivně analyzuje a na překladech ilustruje použití podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a členů v obou jazy- cích. Poslední kapitola (Slovní zásoba) se zabývá některými jevy z oblasti slovníku (interfer- ence, synonymie a frazeologie). V závěru práce se zdůrazňuje úloha kontextu pro tlumočení a jistá metodologická omezení s ní spojená. Klíčová slova: Čeština, Portugalština, Typologie jazyků, Kontrastivní lingvistika, Tlumočení
|
|
|
Profesionální tlumočník ve 21. století: nové technologie a sociální sítě
Stoklasová, Hedvika ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Předkládaná práce se zabývá novými technologiemi a sociálními sítěmi v oblasti tlumočení. Teoretická část popisuje, jak technologický vývoj v průběhu času proměnil samotné tlumočení i způsob práce tlumočníků a jaké možnosti nabízí tlumočení nové technologie. Dále teoretická část nastiňuje historii a fungování sociálních sítí Facebook, Twitter a LinkedIn a popisuje možnosti, které tyto sítě nabízí v oblasti marketingu. Empirická část představuje výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zmapovat obecné trendy v používání nových technologií a sociálních sítí mezi českými tlumočníky. Online dotazníkové šetření se zaměřilo mj. na to, do jaké míry jsou čeští tlumočníci vybaveni chytrými zařízeními, jaké mají povědomí o technických novinkách a zdali využívají sociální sítě i pro profesní účely. V neposlední řadě pak dotazník zjišťoval, jestli tlumočníci využívají i možnosti marketingu na sociálních sítích. Výzkum proběhl na vzorku 150 lidí. Výsledky analýzy sebraných odpovědí ukázaly, že vybavenost chytrými zařízeními je mezi respondenty poměrně vysoká, vůči netradičním způsobům tlumočení jsou respondenti spíše skeptičtí a sociální sítě tlumočníci využívají spíše ke komunikaci v rámci tlumočnické komunity, nikoliv pro marketing. Klíčová slova: tlumočení, nové technologie, tablet, sociální sítě,...
|
|
|
Porovnání jazykové vybavenosti ošetřujícího personálu na zdravotnických pracovištích v ČR, Německu a Rakousku
BOŽOŇ, Jiří
Komunikace je jedním ze základních stavebních kamenů ošetřovatelství a bez kvalitní komunikace lze jen velmi obtížně poskytovat ošetřovatelskou péči na vysoké úrovni. Přitom jakákoliv z komunikačních bariér může znatelně ovlivnit celý výsledek komunikace. V dnešní době, kdy počet ošetřených a hospitalizovaných cizinců v České republice a okolních zemích narůstá téměř každým rokem a prakticky každý z nás se může během pobytu v zahraničí dostat do situace, kdy bude nucen vyhledat pomoc ve zdravotnickém zařízení, může být jednou z těchto komunikačních bariér mj. bariéra jazyková. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat a porovnat znalosti cizích jazyků u ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu a Rakousku. Dalším cílem bylo zjistit připravenost vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku na komunikaci s cizincem. K dosažení potřebných dat pro zpracování bakalářské práce bylo použito dvou druhů výzkumu. Kvantitativní výzkumné šetření bylo prováděno formou nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazníky byly statisticky zpracovány a graficky vyhodnoceny. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím krátkého nestandardizovaného rozhovoru, přičemž hlavními tématy rozhovoru byly možnosti, které má ošetřující personál v daném zdravotnickém zařízení při komunikaci s pacientem cizincem, a možnosti dalšího jazykového vzdělávání personálu při vykonávání profese. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkumné šetření tvořily sestry z vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku. Výzkum probíhal ve 2 zdravotnických zařízeních v každé z těchto zemí, celkem v 6 zdravotnických zařízeních. Od října do listopadu 2015 bylo rozdáno celkem 300 ks dotazníků, do každého z těchto 6 zdravotnických zařízení 50 ks, tzn. do každé z výše uvedených zemí 100 ks. Z celkového počtu rozdaných dotazníků se jich vrátilo 80 ks z České republiky (80 %), 55 ks z Německa (55 %) a 78 ks z Rakouska (78 %), přičemž po vyřazení neúplně či chybně vyplněných kusů bylo ke konečnému zpracování výzkumného šetření použito 72 ks dotazníků z České republiky (100 %), 50 ks dotazníků z Německa (100 %) a 67 ks dotazníků z Rakouska (100 %). Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkumné šetření tvořily hlavní sestry, popř. vedoucí a ředitelé ošetřovatelské péče (Pflegeleiter/in, Pflegedirektor/in) v nemocnicích, kde probíhalo kvantitativní výzkumné šetření. Z výsledků výzkumných šetření vyplynulo, že mezi členy ošetřujícího personálu v jednotlivých zemích jsou skutečně rozdíly v ovládání cizího jazyka a že členové ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v Německu a Rakousku jsou připraveni zejména na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit anglicky, v České republice na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit německy a dále v menší míře anglicky či rusky. Další část výzkumného šetření se zabývala připraveností vybraných zdravotnických zařízení na komunikaci s cizincem, přičemž z výsledků vyšlo najevo, že vybraná zdravotnická zařízení, ve kterých výzkumné šetření probíhalo, jsou s výjimkou jednoho připravena zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření. Výsledky výzkumného šetření poukazují na fakt, že jazyková vybavenost ošetřujícího personálu je při komunikaci s pacientem cizincem sice velmi důležitá, nicméně ošetřující personál hovoří zpravidla jen běžně užívanými jazyky a v případě, že pacient cizinec bude hovořit jazykem, kterým hovoří jen několik členů personálu či dokonce žádný z nich, je nezbytné, aby daná nemocnice byla schopna zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření.
|
|
|
Tlumočení a překlad v Evropské unii
ZDRAŽILOVÁ, Romana
Tato bakalářská práce se zabývá tlumočnickými a překladatelskými službami ve strukturách Evropské unie. Jejím cílem je představit tyto služby v rámci jednotlivých evropských institucí, popsat jejich organizaci, fungování a poukázat na význam jejich úlohy. Práce nejprve popisuje jazykovou situaci v Evropské unii a jejích členských státech a zdůrazňuje význam politiky mnohojazyčnosti a jazykové a kulturní rozmanitosti pro fungování EU. Hlavní část práce se věnuje jednotlivým překladatelským a tlumočnickým servisům a charakteristice jejich činností, včetně popisu pracovních technik či pomocných překladatelských nástrojů. Závěrečná část se zaměřuje na postavení České republiky v rámci těchto služeb a stručně popisuje aktivity v oblasti překladu a stanovení oficiální české terminologie v souvislosti s jejím vstupem do EU.
|
|
| |
host ::
RSS.