|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
|
|
Chitinozoa nejvyššího ludlow pražské pánve a jejich význam pro korelace a vývoj faun napříč kozlowskii/lau eventem
Vodička, Jakub ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Štorch, Petr (oponent)
Dva profily, Všeradice a Kosov, představují sedimentární sledy s kontinuální sedimentací situované v pražské pánvi. Detailní výzkum, zaměřený na skupinu chitinozoa, v úrovni graptolitové zóny N. kozlowskii, dosud chyběl nejen v pražské pánvi, ale vzácný je i celosvětově. Vápencové polohy, odkud byla chitinozoa izolována, nejsou příliš produktivní. Při kompilaci obou odebraných profilů potvrzují chitinozoová data reakci na vymírání. Pre-exktinkční společenstvo je charakaterizováno hlavně chitinozoami z čeledi Conochitinidae, společenstvo následné obnovy faun rodem Eisenackitina. Vzorky z post-exktinkčního intervalu produktivní nebyly. V intervalu následné obnovy faun je potvrzena globální zóna stanovená pro nejvyšší ludford E. barrandei. Indexový druh předcházející zóny E. philipi nebyl dosud nalezen v pražské pánvi, což potvrzuje i tato práce. E. lagenomorpha se vyskytuje stratigraficky jen nepatrně níže, než E. barrandei a nelze ji proto využít jako taxon, nahrazující zónu E. philipi, jak je tomu v oblasti Baltiky. chitinozoa, pražská pánev, kozlowskii, lau, vymírání, ludford, stratigrafie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Okrouhlík. Výzkum mezolitického sídelního areálu v soutěsce Kamenice v roce 2005
Svoboda, Jiří ; Hajnalová, M. ; Horáček, I. ; Novák, Martin ; Přichystal, A. ; Šajnerová, A.
Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu nově objevených mezolitických lokalit situovaných pod skalními převisy v areálu soutěsky řeky Kamenice (Okrouhlík, Dolský Mlýn, Šamanská rokle, Prasečí převis, Ferdinandova soutěska, Kostelní rokle). Skalní převis Okrouhlík, patřící do období staršího mezolitu, byl díky plytkému uložení nálezových vrstev prozkoumán v celé jeho ploše. Výzkum tak zachytil vnitřní uspořádání sídliště: centrální ohniště ze systémem kotlíkovitých jamek v okolí a dvě okrajová ohniště vyplněná kameny. Analýza kamenné industrie z hlediska surovinového složení, typologie a traseologie je doplněná analýzami archeobotanických a archeozoologických vzorků.
|
|
|
K poznání středověké baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě
Nechvátal, Bořivoj
Bazilika sv. Vavřince leží na rozhraní knížecí a královské akropole a východního předhradí. Byla dlouhodobě zkoumána již od roku 1884, kdy zde. byly nalezeny raněstředověké dlaždice v barokní rezidenci čp. 14, která je součástí baziliky. Později v roce 1903 zde archeologický výzkum B. Matějky objevil základy baziliky s vloženou příčnou lodí. Stavba byla datována do 11. a 12. století. Po výzkumu byla zasypána. Bazilika byla znovu odkryta při archeologickém výzkumu K. Gutha v letech 1924-1926. Tehdy nad ní byla umístěna betonová deska a zůstala již odhalena do dnešní doby. Nový výzkum, třetí v pořadí, byl proveden v letech 1968-1970, kdy byla ověřena stratigrafická poloha dlaždic. Upřesněno datování do konce 11. století, do doby, kdy byl Vyšehrad sídlem prvého českého krále Vratislava II. (1061-1092). Tehdy byla také objevena předrománská otonská sakrální stavba, která byla pod základy baziliky.
|
|
| |
host ::
RSS.