|
|
Staré proboštství na Pražském hradě ve 14.-16. století
Žegklitzová, Lucie ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Boháčová, Ivana (oponent)
Staré proboštství ( p. 48/4) pat í k významným památkám Pražského hradu. Jeho po átky souvisely se sídlem pražského biskupa, které se práv zde, v t sném kontaktu s chrámem sv. Víta, nacházelo až do konce 13. století. V 80. letech minulého století prob hl ve Starém proboštství rozsáhlý archeologický a stavebn historický výzkum. Jeho dosavadní publikace se soust edily na problematiku biskupského domu, pozd jší etapy nebyly zhodnoceny. Bakalá ská práce se zabývá problematikou Starého proboštství ve 14. - 16. století. Klí ová slova: Pražský hrad, biskupství, proboštství, pozdní st edov k, raný novov k
|
|
|
Vývoj georeliéfu Pražského hradu v raném středověku a jeho význam pro poznání počátků pražské sídelní aglomerace
Herichová, Iva ; Cílek, Václav (vedoucí práce) ; Boháčová, Ivana (oponent) ; Podliska, Jaroslav (oponent)
Georeliéf významně ovlivnil sídelní strukturu raně středověkého rezidenčního areálu, který se v 9. stol. formoval na východní výspě hradčanského hřbetu. Podmínil rozsah a členění areálu, vedení komunikací a opevnění nebo vnitřní organizaci prostoru. Práce podává přehled o stavu a výpovědi publikovaných pramenů zabývajících se tematikou vztahu raně středověkého osídlení Pražského hradu k reliéfu. Digitální rekonstrukce původního reliéfu představuje hradčanský ostroh jako protáhlý úzký hřbet zbrázděný na svazích několika erozními rýhami, polohu s nevýhodnou morfologií vyžadující od počátku osídlení terénní úpravy. Podobu původního reliéfu vysvětluje geologická stavba území podrobně popsaná a přehledně zobrazená v geologické mapě. Vstupní data pro rekonstrukci jsou uvedena v soupisu a zobrazena v mapě dokumentačních bodů. Vývoj antropogenního reliéfu v raném středověku demonstrují příklady řešené ve třech vybraných částech hradu a proměna celého areálu je zachycen na modelu terénu kolem r. 1200. Práce stručně shrnuje současné poznatky o vývoji reliéfu v raně středověké pražské aglomeraci s ohledem na společný rozvoj osídlení malostranské kotliny, Pražského hradu a Hradčan. Pražský hrad - raný středověk - georeliéf - digitální model terénu
|
|
|
Stará Boleslav - přemyslovský hrad v raném středověku. Svědectví archeologie (vybrané kapitoly z publikace Mediaevalia archaeologica 5)
Boháčová, Ivana ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Stará Boleslav náleží k nejčastěji zmiňovaným místům v raně středověkých písemných pramenech. Vznikla patrně na sklonku 9. nebo na počátku 10. stol. Na východním okraji přemyslovské domény a jako místo náležící Přemyslovcům a později jako sídlo kapituly sehrála významnou roli především v počátečním období vývoje přemyslovského státu. V r. 1988 byl zahájen intenzívní archeologický záchranný výzkum, který v 80. a 90. letech provázel v maximální možné míře veškeré stavební aktivity spojené se zásahy do historických terénů (rekonstrukce veřejných ploch, komunikací a inženýrských sítí v historickém jádru i mimo něj, rekonstrukce komerčního centra aj.). Výzkum byl pojat jako systematický a byl zajišťován v rámci úzké a dlouhodobé spolupráce Archeologického ústavu AV ČR Praha (ARÚ) a Městského muzea v Čelákovicích (MMČ). Stará Boleslav v současnosti náleží mezi archeologicky nejvíce prozkoumané raně středověké lokality svého druhu v Čechách, a to přesto, že její části zkoumané v rámci záchranných aktivit jsou vzorkem pokrývajícím jen procentuálně nevelkou část plochy raně středověkého hradu. Vzhledem k rozsahu a k mocnosti dosud dochovaných archeologických situací je současně jednou z lokalit archeologicky nejvýznamnějších. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Archeologie počátků Prahy
Boháčová, Ivana
Studium dostupných pramenů z nejstarších vývojových fází Prahy prokázalo nejen synchronní vývoj jádra aglomerace, ale i současnost výstavby nejstarších fází opevnění jejích základních segmentů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.