|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum
Jurajda, Štěpán ; Münich, Daniel
V České republice nebyl dosud vytvořen systém hodnocení výzkumu a vývoje (VaV), který by nabízel užitečné a adekvátní srovnání výsledků výzkumných pracovišť a vědních oborů, a který by pomáhal identifikovat excelenci ve VaV. I proto u nás přetrvává obrovský nedostatek informací o kvalitě výzkumu, které jsou k efektivnímu řízení systému VaV nutně potřeba. Byť vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) spoluzajišťuje sběr informací o výsledcích VaV, na jejichž základě si lze určitý obrázek o pracovištích ve většině oborů udělat, ani tyto již existující údaje nejsou využívány tak, jak by mohly být. Proto jsme na základě těchto dat zpracovali jednoduchý, v ČR ale dosud unikátní oborový přehled výsledků výzkumných organizací. Informace zde obsažené představují poměrně věrohodné vodítko pro identifikaci pracovišť s největším rozsahem excelentních výsledků ve vědních oborech v ČR a zároveň ukazují na rozsah časopisecky publikovaného výzkumu v jednotlivých oborech. Studie má tři základní cíle: (i) poskytnout akademické obci a širší veřejnosti dosud neexistující srovnání rozsahu excelentních vědeckých výsledků pracovišť financovaných z veřejných zdrojů v rámci jednotlivých vědních oborů, (ii) osvětlit přínosy, nedostatky a omezení bibliometrických analýz pro účely hodnocení pracovišť a oborů a (iii) upozornit na přetrvávající vážné nedostatky v hodnotících nástrojích, které jsou součástí systému řízení VaV v ČR.
|
|
|
Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému
Münich, Daniel ; Ondko, Peter ; Straka, Jan
Dlouhodobý hospodářský růst se nezanedbatelně promítá do zvyšování kvality života země. Významným faktorem ovlivňujícím tento růst je vzdělanost obyvatel. Vztah mezi hospodářským růstem a vzdělaností je však velmi dlouhodobý a zůstává běžnému pohledu skryt. Tyto dlouhodobé souvislosti ozřejmujeme pomocí kvantifikovaných projekcí. Využíváme pro ně nedávné empirické odhady Erika Hanusheka a Ludgera Woessmanna, prezentované mimo jiné ve zprávě OECD. Pokud by se v České republice (ČR) podařilo zlepšením vzdělávacího systému zvýšit průměrnou úroveň kognitivních dovedností patnáctiletých žáků (měřeno šetřením PISA) o pouhých 25 bodů – tedy o jednu čtvrtinu standardní odchylky celkové distribuce výsledků – během příštích 80 let by to v současné hodnotě kumulativních přírůstků představovalo dodatečný produkt ve výši více než 12 biliónů korun, tedy 357% současného ročního hrubého domácího produktu (HDP). Snížení úrovně kognitivních dovedností, ke kterému v ČR došlo během poslední dekády, naopak odpovídá obdobné ztrátě HDP. Pokud by se průměrné kognitivní dovednosti českých žáků podařilo dotáhnout až na úroveň Finska, dodatečný produkt by představoval dokonce 707 % dnešního HDP. Zvýšení kognitivních dovedností žáků rodičů bez maturity na úroveň vrstevníků rodičů s maturitou by přineslo dodatečný produkt odpovídající 152% současného HDP. Potenciální přínosy rozpočtené na jeden rok tak např. převyšují současné deficity státního rozpočtu nebo rozpočet na školství. Zvýšený růst HDP by navíc nezanedbatelně přispěl ke snížení kumulovaného salda důchodového systému.
|
|
| |
host ::
RSS.