|
| |
|
|
Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze
Šmídová, Ludmila ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
disertační práce Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze Kritická edice notového textu // Studie ke vzniku, vydání a provozování díla Práce je věnována Koncertu pro klavír Antonína Dvořáka z roku 1876, výjimečnému dílu jak v české hudební tvorbě 19. století, tak v evropském kontextu, jež bylo po velmi dlouhou dobu zatracováno pro svůj klavírní part. Disertace shrnuje veškeré dosavadní poznatky v oblasti historie vzniku a recepce Dvořákova Klavírního koncertu. Ty dále na základě dobových písemných pramenů (korespondence a dobového tisku, mnohdy dosud neznámých) prověřuje, opravuje zkreslené a mylné informace a doplňuje o nová zjištění (týkající se provedení, interpretů, úprav). Díky nim předkládá nový pohled na historii recepce této kompozice od vzniku až do začátku našeho století. Jako první detailně zkoumá i všechny notové prameny a vyhodnocuje vztahy mezi nimi (autograf s revizemi mezi lety 1876 - 1883, opis, který si pořídil Leoš Janáček v letech 1878/9 a materiály prvního tisku J. Hainauera z roku 1883). Kriticky se staví k vydání z roku 1956 Společnosti Antonína Dvořáka v Praze a ve svazcích II a III disertace předkládá editorské manuskripty nové kritické edice - a to jak definitivní verze z roku 1883, tak i nedávno objevené, dosud nepublikované rané verze díla...
|
|
|
Klavírní dílo Leoše Janáčka a možnosti jeho interpretace
Landkammerová, Veronika ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
díla Bakalářská práce Klavírní dílo Leoše Janáčka a možnosti jeho interpretace pojednává o životě, skladatelském stylu a hudebním přínosu Leoše Janáčka a o jeho klavírním díle. V první části se práce zabývá především Janáčkovým moravským původem, jeho vztahu k hudbě, studiemi a skladatelskými úspěchy i neúspěchy. Krátce popisuje i jeho rodinný život, který velice ovlivnil tvorbu a mistrovu životní filozofii. Dále práce shrnuje nejdůležitější rysy mistrova skladatelského slohu, především co se týče klavírních skladeb, a uvádí návod, jak skladby studovat z interpretačního hlediska. Druhá část je věnována čistě klavírnímu dílu. Skladba po skladbě je zkoumána, jsou hledány možnosti její interpretace a objevovány její interpretační problémy. Jejich řešení je nacházeno na nahrávkách významných českých interpretů Janáčkova díla. Bakalářská práce dochází k závěru, že Leoš Janáček byl originálním, jedinečným skladatelem světového formátu. Byl unikátem, který neměl a dosud nemá ve světě obdoby a jeho dílo bylo velkým přínosem do hudebního světa a života. Klavírní dílo je vesměs intimního charakteru a při jeho zkoumání zjišťujeme, že možnosti, jak jej pojmout, jsou téměř nevyčerpatelné. Důležité je, aby tóny "procházely výhní srdce", jak mistr sám řekl. Dokladem toho je fakt, že i ti největší mistři hrají...
|
|
|
Glagolská mše od Karla Douši
Lišková, Marie ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Glagolské mši Karla Douši. Doušova skladba je zasazena do kontextu dobových kompozičních přístupů k žánru glagolské mše a srovnána s dalšími podobnými díly Doušových současníků. Součástí práce je stručný Doušův životopis a seznam jeho děl. Práci doplňuje přiložený kompaktní disk s první - a zatím jedinou - nahrávkou Doušovy mše.
|
|
|
Věc Makropulos. Od myšlenky k provedení
Mudrová, Jitka ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává komplexně o Janáčkově opeře Věc Makropulos, zabývá se její genezí (a genezí opery obecně), představuje osobnost Leoše Janáčka z různých úhlů pohledu a nabízí didaktické zpracování této tematiky. Práce zahrnuje dvě roviny - teoretickou a didaktickou. Nahlížíme-li na text z teoretického pohledu, pak jsou zde uvedeny informace o operní tvorbě Janáčka z hlediska námětů, úprav, inscenací a inspirace ženami. Dále obecné informace o rysech libreta, libretistické praxi, roli režiséra, Janáčkově osobnosti, tvůrčích obdobích, hudební řeči a vstupu prózy na operní pole. Didaktické hledisko vidíme v uspořádání práce i v množství informací. Učitel může využít práci jako východisko pro výuku, včetně poslední kapitoly, která je věnovaná pouze praktickým úkolům a námětům. Tato diplomová práce by měla sloužit jako pomůcka pro učitele, který se bude chtít zaměřit na operu nebo na osobnost Leoše Janáčka při výuce.
|
|
|
Libreto versus divadelní hra s využitím textu Karla Čapka Věc Makropulos
Mudrová, Jitka ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
V diplomové práci jsem se pokusila doložit shodné rysy dramatu a libreta. Využila jsem k tomu text dramatu Věc Makropulos Karla Čapka a text libreta Věc Makropulos Leoše Janáčka. Cílem bylo představit nejen shodné dramatické rysy, ale také specifické postupy libretistické praxe, kterých musel Janáček využít při přepracování Čapkovy hry v operní libreto. Ukázalo se, že dramatické prvky se projevují v libretu především v rovině struktury, libretistické potom v oblastech týkajících se děje, charakterizace postav a vyjádření vztahů mezi postavami. Rozborem byly potvrzeny úvodní hypotézy.
|
|
|
Leoš Janáček : Glagolská mše
Kružík, Robert ; MÁTL, Lubomír (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.