|
|
Dům s pečovatelskou službou
Nečinová, Lucie ; Kavan, Kamil (oponent) ; Fišarová, Zuzana (vedoucí práce)
Stavba plní funkci obytného domu s pečovatelskou službou (3 nadzemní podlaží, částečné podsklepení, stavba v mírném svahu). Základovou konstrukci tvoří železobetonové pasy. V přízemí je na stěnové konstrukce použito ztracené bednění BEST. Pro ostatní nosné i nenosné stěny je použito vápenopískových cihel. Schodiště jsou železobetonová monolitická, 2x lomená deska. Na stropní konstrukce je použito panelů Spiroll. Stavba je ukončena plochou jednoplášťovou střechou.
|
|
|
Zařízení sociální péče ve Svitavách - stavebně technologický projekt
Dvořák, Petr ; Hrůza,, Jaroslav (oponent) ; Hrazdil, Václav (vedoucí práce)
¨Diplomová práce řeší stavebně technologický projekt výstavby - Zařízení sociální péče ve Svitavách. Jedná se o novostavbu domova důchodců půdorysně vytvářející písmeno „U“. Objekt je dilatačně rozdělen na tři celky: celek „A“, celek „B“, celek „C“. Předmětem diplomové práce je návrh výstavby, který zahrnuje zařízení staveniště, technologický předpis, kontrolní a zkušební plán, časový a finanční plán. Součástí práce je i specializace v oblasti tepelné ochrany.
|
|
|
Volnočasové aktivity seniorů v Domově důchodců Horní Planá
AUGSTENOVÁ, Andrea
Tématem bakalářské práce jsou "Volnočasové aktivity seniorů v Domově důchodců Horní Planá". V teoretické části práce je proveden popis definice stáří a sociálních služeb pro seniory a obecné věci týkající se tohoto životního období. Na tuto teoretickou část navazuje část výzkumná. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda narativního rozhovoru. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké volnočasové aktivity nabízí konkrétní domov důchodců, porozumět tomu, jaký význam senioři přikládají nabízeným volnočasovým aktivitám a jak aktivity prožívají. Zda naplňují jejich představy o využití volného času a jestli je dokáží sblížit s ostatními seniory.
|
|
|
Hodnocení životní spokojenosti seniorů (zdravotnická zařízení, agentury domácí péče, domovy pro seniory)
FUJDLOVÁ, Radka
Teoretická východiska: Ústředním tématem mé práce je životní spokojenost seniorů, přitom obsah tohoto pojmu je vnímán velice subjektivně a navíc proměnlivě i u jednoho člověka v různých životních etapách a v závislosti na řadě okolností a událostí, které jedince na jeho životní dráze provázejí. Vždy je ovšem předpokladem prožívání spokojenosti saturace potřeb, a to jak fyzických, tak i psychických, sociálních a spirituálních. Většinou je člověk schopen uspokojování svých potřeb zajišťovat nebo alespoň ovlivňovat svými aktivitami a svojí vůlí, avšak čím je starší, tím více se stává v tomto směru závislým na pomoci okolí. Zčásti se tohoto úkolu obvykle ujímají rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni svému blízkému pomáhat a starat se o něj, ale nastávají i situace, kdy se člověk musí svěřit do rukou zdravotníků, zejména zdravotních sester. Náplní sester je nejen plnění ordinací lékařů, ale je nezbytné, aby věnovaly pozornost i osobním potřebám svých klientů. Význam obou těchto složek péče je zcela rovnocenný, neboť úspěšnost léčby do značné míry závisí na psychickém stavu, daném uspokojením klientových životních potřeb a naopak míra pacientovy pohody je výrazně ovlivněna zdravotním stavem odvíjejícím se od úspěšné léčby. Profesionální péče, jež se jejich klientům dostává, je často vázána na umístění seniora v některých zdravotních institucích, eventuelně se jedná o variantu, kdy senior zůstává ve svém domově a přijímá péči od terénních zdravotníků jen po určitý počet hodin denně. V každém případě by cílem takovéto péče, ať už realizované jakýmkoliv způsobem, mělo být dosažení co nejvyšší možné míry spokojenosti starých jedinců. Cíle práce: Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na věku Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na pohlaví Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na typu organizace Hypotézy: H1: Muži jsou spokojenější než ženy H2: S vyšším věkem klesá spokojenost seniorů H3: Nejvíce spokojení jsou senioři využívající služeb ADP Metodika: V praktické části byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Za tímto účelem jsem použila zredukovaný standardizovaný dotazník SQUALA, který jsem vzhledem k cílové seniorské věkové skupině převedla do formy rozhovorů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Office Excel a k některým výpočtům byl využit program Statistica. V rámci výzkumného šetření byly získány odpovědi od sta respondentů z jihočeského kraje, konkrétně Českobudějovicka a Českokrumlovska. Oslovila jsem tři typu zdravotnických zařízení a to agenturu domácí péče, domovy pro seniory a oddělení následné péče v nemocnicích. V agentuře domácí péče jsem získala ke spolupráci 15 seniorů, v domovech pro seniory 39 a v nemocnicích 46. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost seniorů je nejvíce ovlivněna využívaným typem zdravotního zařízení, tedy prostředím, ve kterém je jim zdravotní péče poskytována. Jednoznačně nejspokojenější jsou lidé, kteří využívají služeb agentury domácí péče. Naproti tomu věk ani pohlaví při hodnocení životní spokojenosti podstatnou roli nehrál. Závěr: Význam mé diplomové práce spatřuji především v možnosti využít získaných poznatků, týkajících se spokojenosti seniorů a faktorů, jež tuto spokojenost ovlivňují, ke zkvalitnění péče zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta
HÁLOVÁ, Jana
Diplomová práce Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta se zabývá problematikou, jak si představují senioři domov pro seniory před umístěním, co jim dává podnět pro rozhodnutí odejít do domova pro seniory a jak probíhá život v domově pro seniory. Diplomová práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a empirickou část. Teoretická část diplomové práce je věnována stárnutí a stáří, kvalitě života, autonomii, dnešním rodinám a péči o seniory v přirozeném prostředí a v institucionálních zařízeních. V kapitole s názvem O stárnutí, stáří a seniorech jsou vysvětleny pojmy stárnutí a stáří. Dále jsou zde popsány změny, které s sebou stáří přináší a jak se staří lidé dovedou adaptovat na celkové změny a také jaký ke stáří zaujímají postoj. Seniory lze rozlišit podle ošetřovatelského hlediska na zdatný, nezávislý, křehký, závislý, zcela závislý a umírající. Podle hlediska rozdělení seniorů se určí, jakou péči je nutné seniorům zajistit. Ovšem při této skutečnosti nesmíme u seniorů zapomenout, aby byla u nich zachována přijatelná kvalita života a bral se ohled na jejich skutečné potřeby. A to nejen, že by měly být zajištěny základní fyziologické potřeby, ale nesmíme zapomínat i na vyšší potřeby jako je potřeba bezpečí, jistoty, lásky, přijetí, sounáležitosti, úcty, uznání a potřeba seberealizace. Jedním z dalších hlavních aspektů je autonomie osobnosti, na kterou musí být kladen také důraz. Osobní autonomie zahrnuje nezávislost a svobodu. Je to soběstačnost jedince ve vztahu k jeho možnostem, schopnostem a vůli využít šancí a voleb, které mu život nabízí. Člověk se má právo samostatně rozhodovat a svoje rozhodnutí ve svém sociálním prostředí prosadit či realizovat. Za autonomního jedince můžeme považovat osobu, která řídí a organizuje vlastní aktivity bez cizí pomoci, sám uspokojuje své fyziologické potřeby, stojí si za svými názory, nevynucuje si souhlas, blízkost a emocionální podporu. Neměl by být zatížen přílišným strachem z druhých lidí a ani pocity viny vůči nim. Pokud se senior stává ve stáří nesoběstačným z jakékoliv příčiny, je potřeba mu zajistit celkovou péči. Senioři by měli mít právo si zvolit formu péče. Péče o seniora může být zabezpečena, v jeho přirozeném prostředí, rodinou nebo terénní sociální službou. Pokud senior rodinu nemá nebo není možné se o něho postarat v jeho přirozeném prostředí, lze využít pobytovou sociální službu - domov pro seniory. Domov pro seniory poskytuje svým klientům činnosti jako je zajištění ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů (např. pomoc při vyřizování osobních záležitostí na úřadech, komunikaci s firmami apod.) Cílem empirické části diplomové práci bylo zjistit, jak se mění pohled seniorů na domov pro seniory před umístěním a po adaptaci. Dílčím cílem bylo zjistit názory rodinných příslušníků na změny v chování seniora po umístění do domova pro seniory. S ohledem na cíle práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který danou problematiku umožní prozkoumat do hloubky. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Výzkum probíhal ve dvou domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů ve věku od 60 do 88 let. Cílový soubor byl vybrán kvótním výběrem. Respondenty tvořili klienti umístění v domově pro seniory bez ztráty kognitivních schopností, kteří si dokázali vybavit svojí představu o domově pro seniory před nástupem do zařízení. Dalším cílovým souborem byli rodinní příslušníci jednotlivých dotazovaných klientů. V diplomové práci jsou stanoveny otázky, které se týkají stanovených oblastí...
|
|
|
Úloha sestry v adaptaci klienta v domově pro seniory
ŽÁKOVÁ, Ludmila
Teoretická východiska Nástup seniora do domova pro seniory představuje velké změny v jeho životě. V souvislosti s tím je nezbytné, aby se senior na tuto situaci účinně adaptoval a předešel tak rozvoji komplikací souvisejících s tzv. maladaptačním syndromem. Adaptaci lze definovat jako základní lidskou vlastnost, umožňující lidem přežít i velmi obtížné situace a můžeme ji rozdělit na několik fází. Každý senior postupně prochází jednotlivými fázemi, které mohou být různě dlouhé a mohou se též různě prolínat. K celému procesu adaptace klienta je důležité přistupovat zodpovědně, neboť na jeho průběhu přímo závisí jeho následující život. Cíl práce Cílem práce je zjistit, jak může sestra přispět k efektivnímu průběhu adaptačního procesu klienta v domově pro seniory. Výzkumné otázky Jak vnímá úlohu sestry v adaptačním procesu sám klient? Jak vnímá svou úlohu v adaptačním procesu klienta sestra? Jaké faktory ovlivňují průběh adaptačního procesu klienta? Jakou úlohu hraje rodina v adaptaci klienta na nové prostředí domova pro seniory? S jakými problémy se potýká nově přijatý klient do domova pro seniory? Metodika Výzkumná část bakalářské práce byla zrealizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byly dvě varianty polostrukturovaného rozhovoru. První varianta rozhovoru byla určena všeobecným registrovaným sestrám pracujícím v domově pro seniory. Druhá varianta rozhovorů byla určena seniorům žijícím v domově pro seniory. První soubor tvořilo osm respondentů, z toho bylo sedm žen a jeden muž. Druhý soubor tvořilo sedm respondentů, z toho bylo pět žen a dva muži. Všechny sebrané rozhovory byly následně doslovně přepsány a výsledky zpracovány formou otevřeného a axiálního kódování. Výsledky Výsledky práce můžeme rozdělit do několika oblastí, dle jednotlivých výzkumných otázek. V první části výsledků jsme se zaměřili na úlohu sestry v adaptačním procesu z pohledu klienta. Bylo zjištěno, že klienti vnímají tuto úlohu sestry jako velmi důležitou. Druhá část informuje o úloze sestry v adaptačním procesu z pohledu samotné sestry. Bylo zjištěno, že i sestry vnímají tuto svoji úlohu jako důležitou. Třetí část přinesla odpověď na to, jaké faktory ovlivňují průběh adaptačního procesu. Nejčastěji byly uvedeny změny po nástupu do domova pro seniory, jako je nové prostředí a domácí řád, rodina, sestra, mezilidské vztahy a oblíbené věci z domova. Čtvrtá oblast přinesla informace o tom, jakou úlohu hraje rodina v adaptaci klienta na nové prostředí domova pro seniory. V této oblasti se většinou respondenti shodovali a uváděli, že návštěvy rodiny jsou velice přínosné. Pátá a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, s jakými problémy se potýká nově přijatý klient do domova pro seniory. Bylo zjištěno, že nejobtížnějším problémem je nový způsob života, mezilidské vztahy, kam patří i nový spolubydlící, a ztráta domova a soukromí. Závěr Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku adaptace klienta na prostředí domova pro seniory a úlohu sestry při jejím zvládání. Výsledky práce mohou být využity jako výukový materiál pro studenty ošetřovatelství a příbuzných oborů či prezentovány sestrám, pečovatelkám a dalším pracovníkům formou semináře, zaměřeného na problematiku adaptace nových klientů v domově pro seniory. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. V neposlední řadě může být práce využita jako informační materiál pro sestry pracující v gerontologické praxi.
|
|
|
Domácí péče versus ústavní péče o seniory z hlediska ošetřovatelství
SLÁDEČKOVÁ, Petra
Již mnoho let se věnuje velká pozornost péči o seniory z důvodu celosvětového stárnutí populace. Téměř všichni lidé si přejí, aby mohli strávit celé stáří doma ve svém prostředí. Tato myšlenka je podporována i mnoha odborníky, kteří se problematikou stáří zabývají a poukazují na výhody, které to obnáší jak pro daného seniora, tak i pro společnost. Proto je paradoxem, že mnoho starých lidí je umístěno v různých zdravotních a sociálních zařízení a to i přes velkou nabídku různých terénních služeb, které umožňují seniorům v domácím prostředí setrvat. Právě proto si tato diplomová práce klade za cíl porovnat ošetřovatelskou péči o seniory poskytovanou v jejich domácím prostředí s péčí v ústavních zařízeních, a to jak z pohledu sestry, která péči poskytuje, tak z pohledu samotného seniora či jeho rodinných příslušníků. Celá práce je členěná na dvě hlavní časti. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení stáří a změn, které s sebou stáří přináší. Také poukazuje i na to jak je stáří vnímáno v současné společnosti. Dále se zaobírá různými typy péče o seniory, která je nejčastější dělena na rodinnou, zdravotní a sociální péči. Praktická část práce je zaměřena přímo na jednotlivé rodiny seniorů, kteří žijí ve své domácnosti s podporou domácí péče a na rodiny, které mají svého člena na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Dále jsem se v praktické části zaměřila i na ošetřující personál, konkrétně zdravotní sestry, které přicházejí každý den do styku s těmito seniory. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Ke sběru dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. První část výzkumného souboru tvořily sestry pracující na oddělení dlouhodobě nemocných a sestry, které pracují v domácí péči. Druhá část souboru se skládala ze seniorů a jejich rodin, kteří pobývají na oddělení dlouhodobě nemocných a seniorů a jejich rodin, kteří využívají služeb domácí péče. Výpovědi jednotlivých sester, seniorů a jejich rodin jsou rozděleny do jednotlivých kategorií, jimiž jsou: informovanost, důvod umístění na LDN, spokojenost s poskytovanou péčí, výhody a nevýhody domácí péče/LDN, odlišnosti v péči na LDN a v domácím prostředí, ve stravování a pitném režimu, v polohování a výskytu dekubitů, v hygieně, v podávání léků, v převazech, ve vyprazdňování, v chování personálu/rodiny, v zázemí seniora. Z celého šetření vyplývá, že rodiny seniorů hodnotí péči v nemocnici i péči doma jako velmi dobrou, nicméně si lze všimnout, že sestry z domácí péče se těší větší důvěře rodiny a mají s ní daleko bližší vztah, než je tomu v nemocnici. Obě skupiny sester si myslí, že péče, kterou poskytují je kvalitní a odborná, ale poukazují na nedostatek financí, které má jak nemocnice, tak agentura domácí péče. Jako velmi překvapující se ukázal fakt, že rodiny, které mají svého seniora v ústavní péči, jsou rády, za jeho umístění, neboť se domnívají, že by se sami o něho nezvládly náležitě postarat. Z provedeného šetření nelze jednoznačně posoudit, který typ péče je nejvýhodnější, neboť oba způsoby mají své pozitivní i stinné stránky pro každou zúčastněnou stranu a velkou roli zde hrají různé proměnné, jako je třeba zdravotní stav seniora, jeho rodina či sociální zázemí. Pro důkladné zmapování celé situace by bylo zapotřebí realizovat kvantitativní výzkum v delším časovém úseku, který by mohl dlouhodobě sledovat poskytovanou péči a vzít v úvahu i výše uvedené proměnné, které se mohou v průběhu času měnit.
|
|
|
K využívání volnočasových aktivit v pobytových sociálních zařízeních
HŘEBEČKOVÁ, Věra
Předkládaná diplomová práce se zabývá využíváním volnočasových aktivit v domovech pro seniory. Primárním cílem diplomové práce je zmapovat spektrum volnočasových aktivit a sekundárním cílem je zjistit využívání volnočasových aktivit seniory včetně komparace aktivit mezi testovanými zařízeními. Diplomová práce je strukturovaná do dvou částí. První část charakterizuje fenomén stáří a stárnutí, sociální péči o seniory, potřeby seniorů ve volném času, na které navazuje spektrum volnočasových aktivit včetně možností jejich využívání. Okruh první části uzavírají analýzy volnočasových aktivit v domovech pro seniory. Navazující výzkumná část se věnuje výzkumu kvalitativní metodou polostrukturovaným rozhovorem zjistit spektrum a využívání volnočasových aktivit ve dvou domovech pro seniory v Českých Budějovicích včetně komparací se zjištěnými teoretickými analýzami využívání volnočasových aktivit v dalších domovech pro seniory.
|
|
|
Vybrané aspekty životního stylu klientů v domovech pro seniory
DVOŘÁKOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá problematikou seniorů ve vztahu s vybranými aspekty životního stylu a to stravováním a pohybovou aktivitou. V teoretické části práce jsou zmiňovány základní souvislosti, které se vztahují ke stáří a stárnutí člověka. V praktické části popisuji metodologické aspekty zpracování výzkumné části. Pro výzkum byla zvolena komparace metod kvalitativních a kvantitativních. Anketa se seniory proběhla ve dvou zařízeních, kdy dotazováno bylo vždy 10 klientů. Cílem práce bylo zjistit, zda ve vybraných aspektech životního stylu došlo k posunu, vlivem pobytu v zařízení - domov pro seniory. Z výzkumu vyplývá, že důvodem pro změnu životního stylu jsou akceptované změny zdravotního stavu včetně pochopení diety jako součásti léčby.
|
|
|
Podnikatelský plán, výstavba domova pro seniory - Senior Home
Řeháčková, Karolína ; Dvořáček, Jiří (vedoucí práce) ; Krause, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je sestavení podnikatelského plánu pro výstavbu a provozování domova pro seniory s následným hodnocením investice finančních prostředků vložených do podnikatelského záměru. Objektem vhodným pro realizování investice je bývalá Pilnáčkova továrna na mýdlo, která se nachází se v Hradci Králové. Žadatelů o lůžko v domovech pro seniory je v královéhradeckém kraji více, než dostupných lůžek. Právě tento důvod byl za myšlenkou výstavby domova seniorů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vysvětluje a popisuje části, které musí každý podnikatelský plán obsahovat. Praktická část se již zabývá samotnou realizací výstavby a provozu domova pro seniory. Nosnou částí práce je finanční analýza, ve které jsou sestaveny veškeré účetní výkazy. Následně je celá investice hodnocena pomocí NPV, IRR či ukazatelem ROI. Na závěr byla aplikována SWOT analýza, která umožňuje správně posoudit výhodnost investice ze všech úhlů pohledu.
|
host ::
RSS.