|
|
Aktuální problémy trestněprávního postihu domácího násilí
Králová, Lucie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá domácím násilím, jeho současnou úpravou v trestním právu a nedostatky této úpravy. První kapitola se zabývá fenoménem domácího násilí, tedy především samotným pojmem a jeho definicí. Dále obsahuje jednotlivé charakteristické znaky domácího násilí, formy, ve kterých se může vyskytnout, příčiny domácího násilí a mýty, které o domácím násilí panují ve společnosti. Druhá kapitola je zaměřena na jednotlivé subjekty, tedy pachatele a oběť. V první části kapitoly je popsán pachatel a představeny základní typologie. Druhá část kapitoly se nejprve zabývá mýtem "ideální oběti" a dále představuje jednotlivé charakteristické skupiny obětí - ženy, muže, děti, seniory a členy LGBT komunity. Ve třetí kapitole se práce věnuje platné trestněprávní úpravě České republiky. První podkapitola se věnuje hmotnému právu rozebírá pět trestných činů, k jejichž spáchání dochází v případě domácího násilí, zejména s důrazem na TČ týrání osoby žijící ve společném obydlí a TČ týrání svěřené osoby. Druhá podkapitola se věnuje procesněprávní úpravě a rozebírá postavení poškozeného a oběti, souhlas s trestním stíháním a roli Policie ČR. V souvislosti s těmito instituty jsou také poukázány jejich problematické aspekty. Čtvrtá kapitola je věnována těm problémům trestněprávního postihu domácího násilí, které...
|
|
|
Fiktivní oběti, fiktivní viníci
ČERNÁ, Lucie
Diplomová práce se na vybraných prozaických dílech české literatury (Zvuk slunečních hodin, Peníze od Hitlera, Vyhnání Gerty Schnirch, Chladnou zemí a Dobrou noc, sladké sny) zamýšlí nad možnostmi literární reprezentace viníků, obětí nacistického a komunistického totalitního režimu. Dále se soustředí na analýzu témat kolektivní paměti, postgenerace, identity, viny a traumatu v dílech spisovatelů střední a mladé generace.
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
Domácí násilí - kriminologické a trestněprávní aspekty
Mužíková, Kateřina ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Domácí násilí je současný problém jak pro teorii, tak i pro praxi. Jedná se o závažný společenský problém s vysokou mírou latence, proto je potřeba se stále tématu věnovat. Každý člen domácnosti může být obětí domácího násilí, ovšem nejčastěji jsou jimi ženy. Tato práce se zaměřuje i na muže jako oběti partnerského násilí. Pro každou z těchto skupin je násilí odlišné, což je v této práci popsáno. Práce se skládá ze sedmi kapitol. Úvodní kapitola se zaměřuje na vývoj přístupu k domácímu násilí. Práce analyzuje postavení oběti a zabývá se i novou Úmluvou Rady Evropy - Úmluvou o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulskou úmluvou). Druhá kapitola vysvětluje, co je domácí násilí, jaké jsou druhy a znaky. Je přitom nemožné přesně definovat fenomén domácího násilí. Na druhou stranu, můžeme nalézt pár pokusů o definici domácího násilí, proto je v této kapitole pár z nich zmíněno. Domácí násilí probíhá v určitém cyklu, kdy se střídají období klidu, napětí a násilí, což je také popsáno v této kapitole. Třetí kapitola popisuje jednotlivé formy násilí: fyzické, psychické, sexuální a ekonomické. Mezi tyto hlavní formy patří i řada dalších projevů násilí. Jednotlivé formy jsou nadále rozděleny podle pohlaví oběti, což ukazuje rozdíly mezi násilím na ženách a mužích. Čtvrtá kapitola se...
|
|
|
Problematika sexuálního zneužívání dětí ve věku od 3 do 9 let v Dětském krizovém centru z. ú., Praha
Zíková, Markéta ; Poláčková, Jana (vedoucí práce) ; Chittussiová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice sexuálního zneužívání dětí ve věku 3 až 9 let. Cílem teoretické části je sdělit čtenáři základní informace o sexuálním zneužívání. V práci jsou popsány jednotlivé formy sexuálního zneužívání. Pozornost je věnovaná obětem i pachatelům. Práce si všímá i následků sexuálního zneužívání, které si dítě nese po zbytek života. Důraz je kladen též na prevenci tohoto patologického jevu a organizace na, které se lze obrátit. Praktická část obsahuje kvalitativní a kvantitativní výzkum. Cílem je čtenáři přiblížit na skutečných příbězích dětí, jak závažné je sexuální zneužívání. Dotazníkové šetření mělo zjistit, zda rodiče mají informace o sexuálním zneužívání a jestli se svými dětmi hovoří o sexuálních tématech. Součástí práce jsou statistické údaje Dětského krizového centra, ze kterých je patrné, v jaké míře je sexuální zneužívání rozšířené.
|
|
|
Psychologické aspekty braní rukojmích
Straka, Karel ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické části, na kterou navazuje návrh výzkumu. V teoretické části je nejprve vymezeno braní rukojmích a jeho historický vývoj. Dále je hlavní pozornost věnována psychologickým aspektům tohoto fenoménu. Jsou popsány druhy motivace pachatelů, dostupné typologie a způsob plánování incidentů. Následuje výklad o krizovém vyjednávání, osobnostních předpokladech vyjednavačů, roli psychologa ve vyjednávání a vlivu médií na vyjednávání. Pozornost je poté přesunuta na oběti braní rukojmích. Práce popisuje dynamiku jejich prožívání, Stockholmský syndrom a dopad incidentů na oběti. Návrh výzkumu si klade za cíl vytvořit a ověřit vhodnost screeningové metody pro odhad rizika rozvoje posttraumatického stresu u obětí braní rukojmích.
|
|
| |
|
|
Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí
Ivanko, Dana ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
IVANKO, Dana. Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013. 87 s. Diplomová práce. Diplomová práce - Možnosti sociální práce v situaci hromadných neštěstí ve vztahu k potřebám obětí - se zaměřuje na oblast psychosociální pomoci a sociální práce při hromadných neštěstích. Podrobněji popisuje typy pomoci při hromadných neštěstích, se zaměřením na psychosociální pomoc. V centru pozornosti stojí člověk, se svými biologickými, psychologickými, spirituálními a sociálními potřebami. Následně je představena sociální práce v situacích hromadného neštěstí a kompetence sociálního pracovníka. Mobilním krizovým týmům je věnována samostatná kapitola. Pro dosažení stanoveného cíle práce je uveden přehled o standardech psychosociální pomoci, včetně legislativního zakotvení pomoci při hromadných neštěstích v České republice. Výzkumná část přináší vhled do oblasti práce mobilních krizových týmů v České republice, formou příkladů dobré praxe. Metodika bude vypracována z příkladů práce mobilních krizových týmů, toho, co se osvědčilo při poskytování psychosociální pomoci. Klíčová slova Sociální práce při hromadných neštěstích, psychosociální pomoc, hromadné neštěstí, oběti, potřeby lidské existence, mobilní krizový tým
|
|
|
The victimization of women by men - "hunters" and "consumers" - in Margaret Atwood's novels The Edible Woman and Surfacing
Skřivanová, Martina ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ranou tvorbou kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové - romány Žena k nakousnutí (1969) a Z hlubin (1972). Práce se zaměřuje na viktimizaci a objektifikaci ženských postav skrze fotografování a konzumaci. Tato dvě témata jsou stěžejní pro dvě kapitoly statě bakalářské práce. První kapitola se zabývá teorií fotografie Susan Sontagové a Rolanda Bartha a aplikuje ji na oba romány. Pomocí fotoaparátu či kamery získává muž nad ženou nadvládu. Podobně jako střelná zbraň je fotoaparát jednoduše ovládán pomocí spouště, která přemění osobu svého zájmu na trofej - předmět v neměnné pozici, se kterým lze lehce manipulovat. Práce se proto také zabývá podobnostmi mezi ženskými a zvířecími obětmi a lovením. Roland Barthes se ve Světlé komoře (1980) věnuje pozóváním před fotografem. Je přesvědčen, že v momentu fotografování ze sebe osoba čekající na stisknutí spouště sama vytvoří objekt a ztrácí tak své vlastní já - s touto verzí vyobrazené osoby může fotograf potom naložit podle sebe. Pohled fotoaparátu a kamery je bezohledný a kořistnický, což je v práci rozvedeno pomocí feministické teorie Laury Mulveyové, která ve své antologii Vizuální a jiné slasti (1989) tvrdí, že fotoaparát je nástavbou mužského objektifikujícího pohledu. Druhá kapitola se zabývá konzumací. Hlavním argumentem...
|
|
|
Domácí násilí na ženách a informovanost o něm mezi potenciálními oběťmi
Vyhnalová, Lenka ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o domácím násilí na ženách a informovanosti o něm mezi potenciálními oběťmi. Je rozdělena na dvě hlavní části - teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje sedm hlavních kapitol, v nichž jsou zodpovězeny základní otázky týkající se dané problematiky. Zaměřuje se na obecnou charakteristiku domácího násilí a zainteresované osoby - tedy pachatele, oběť a dítě, které mnohdy stojí právě mezi pachatelem a obětí. Dále jsou identifikovány možnosti pomoci ženám jako obětem domácího násilí a instituce, které tuto pomoc poskytují. Není opomenuta ani základní legislativa, která ovlivňuje aktuální situaci v České republice, o níž vypovídají data několika dostupných výzkumů a statistik. Praktická část si klade za cíl zjistit situaci ohledně informovanosti o domácím násilí na ženách mezi potenciálními oběťmi a identifikovat rozdíly mezi ženami žijícími na venkově a ženami žijícími ve městě. Za tímto účelem bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož výsledky mimo jiné obsahují i cenné a originální návrhy, jak povědomí české veřejnosti o problematice domácího násilí na ženách zvýšit.
|
host ::
RSS.