|
|
The Language of Vernacular Earthen Architecture
Bažík, Lenka
Cílem článku bylo specifikovat prvky jazyka lidové hliněné architektury na jižní Moravě pomocí analýzy a interpretace. Výzkum proběhl za účelem lepšího pochopení lidové hliněné architektury a možného dalšího používání prvků jazyka v současné architektonické tvorbě.
|
|
|
Historický vývoj venkovských sídel ve zvolené lokalitě
PFLEGEROVÁ, Adéla
Název mé diplomové práce zní "Historický vývoj venkovských sídel ve zvolené lokalitě". Jak už název zmiňuje, v mé práci se zabývám vývojem venkovských sídel. Pro zpracování jsem si vybrala obce Horní Dvořiště a Pištín. Teoretická část pojednává o historickém vývoji venkovských sídel skrze různá období. Dále také popisuji faktory, které ovlivňovaly osidlování naší krajiny. V dalších kapitolách jsou vypsány typické stavební prvky lidové architektury. Předposlední část je věnována lidovým stavbám dle regionů a v poslední řadě jsem se věnovala jihočeské lidové architektuře, kterou jsem popisovala podle jednotlivých oblastí. Praktická část obsahuje popis obou obcí, Horního Dvořiště a Pištína. Vývoj je popisován z pohledu katastrálního území, proto se také v kapitole o Horním Dvořišti zmiňuji o Českém Heršláku, který k Hornímu Dvořišti patří. Následně jsou zaznamenány metody popisu a sběru dat, které bylo nutné pro mou práci použít.
|
|
| |
|
|
Mapování prvků lidové architektury ve vybrané lokalitě
CÁBA, Jan
Diplomová práce je svým obsahem zaměřena na mapování památek lidové architektury v různých oblastech Jihočeského kraje. V úvodní, teoretické části je nejprve uveden přehled o historickém vývoji venkovských staveb, používaných materiálech a konstrukčních prvcích staveb, ale i základních regionálních typech lidového stavitelství na území České republiky. Následně jsou popsány metody sběru, zpracování a vyhodnocování dat potřebných k tvorbě závěrečné, praktické části této práce. V té jsou v souladu s dříve provedeným terénním průzkumem zmapovány všechny z architektonického hlediska ty nejzajímavější stavby, které se nacházejí v lokalitě šesti vybraných jihočeských obcí, konkrétně v Kojákovicích, Blansku, Dobré, Borových Ladech, Krašovicích, Ounuzi.
|
|
| |
|
|
České středohoří - kulturní krajina
Štefaniková, Jana ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Drápala, Daniel (oponent)
Disertační práce "České středohoří - kulturní krajina" nahlíží na území vytyčené převážně současnou linií Chráněné krajinné oblasti České středohoří jako na krajinu sídel, konkrétně sídel venkovské povahy. Na základě terénního průzkumu jsou přiblíženy základní charakteristiky venkovského stavitelství na zmíněném území a vybrané vlivy, které zástavbu místních obcí dotvářely. Práce také přináší četné doklady regionálního vlastivědného zájmu o České středohoří, zejména pak o venkovské stavitelství. Tento vlastivědný zájem je diskutován v kontextu vývoje české a německé národní emancipace. V celé práci je kladen důraz na období od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Searching for Styles of National Architecture in Habsburg Central Europe1890-1920. Art Nouveau and Turn-of-the-Century Architecture as Nation-Building
Veress, Dániel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Michaud, Eric (oponent)
Český abstract Hledání národního architektonického stylu v habsburské Střední Evropě 1890-1920 Národní hnutí a architektura na přelomu století Středoevropská národní hnutí na počátku 20. století významně zasáhla také do architektury. Ve jménu národních idejí docházelo ke snahám o vytvoření specificky národního architektonického slohu, který by reflektoval unikátní národní charakter. Historikové architektury, inspirováni vývojem na poli sociálních a kulturních dějin, se výzkumu vlivu nacionalismu na architekturu věnují od 90. let minulého století. Politický a mocenský vzestup evropských národních hnutí před První světovou válkou a souběžný posun od historismu k secesi v architektuře se stal v tomto smyslu jedním z nosných témat. Zpracování však v drtivé většině zůstávalo limitováno na konkrétní národní hnutí. Tato práce se pokouší překonat dominanci národní perspektivy. S využitím metodologie komparativních dějin souhrnně zpracovává tři případové studie. Na přelomu století maďarská, polská i česká inteligence usilovala o vytvoření národně specifické architektury. V Maďarsku příhodné politické uspořádání umožnilo rychlé a široké přijetí národního stylu, vycházejícího ze secesní estetiky a spojovaného zejména s architekty Ödönem Lechnerem či Bélou Lajtou. V polském a českém případě k rozvinutí národního stylu...
|
|
| |
|
|
Hliněné povrchy v současné architektuře
Šmardová, Kateřina ; Prof.Ing.arch.Jiří Škabrada (oponent) ; Suske, Petr (oponent) ; Ing.arch.Zuzana Kierulfová (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem disertační práce jsou povrchy tvořené nepálenou hlínou uplatňované v architektuře. Práce se zaměřuje především na důkladné zmapování a analýzu současné situace. Neopomíjí však ani historické kořeny hliněných povrchů na území dnešní České republiky, ve kterých hledá souvislosti s dnešní praxí. Z důkladného zhodnocení současné situace pak práce vyvozuje závěry, kterými jsou perspektivy a možné tendence budoucího vývoje hliněných povrchů a to jednak v mezích architektury, jednak přesahující do dalších oborů.
|
host ::
RSS.