|
|
Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát
Kaucká, Kristýna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná práce se snaží postihnout situaci v období první republiky na Křivoklátsku. Ve svém úvodu se zaměřuje na historiografické pojetí tématu pozemkové reformy, dále se zaobírá mechanismem fungování pozemkové reformy, jejího institucionálního zakotvení v podobě Státního pozemkového úřadu a právního vymezení. Nastiňuje atmosféru v nově vzniklé Československé republice a její vztah k bývalé šlechtě. Dále se zaměřuje na obranné mechanismy bývalých šlechticů a na konkrétním příkladě posledních soukromých majitelů hradu Křivoklát rodiny Fürstenbergů ukazuje fungování Svazu československých velkostatkářů a Svazu německých velkostatkářů a činnost Maxmiliána Egona Fürstenberga v nich. Práce se na pozemkovou reformu soustředí ve vztahu k půdnímu fondu, důlnímu majetku, akciového podílu v Buštěhradské dráze a nemovitostem. Snaží se zmapovat vzniklé zbytkové statky na tomto velkostatku a dovozovat, ze kterých sociálních skupin pocházeli nabyvatelé těchto statků. Ve vztahu k pozemkové reformě na Křivoklátsku zaznívalo podezření z korupce hlavně ze strany komunistických poslanců, což práce mapuje na článcích vycházejících v Rudém Právu, interpelaci předložené vládě a spisku s názvem "Zašantročené Křivoklátsko". V této souvislosti nezůstává stranou zájmu ani podezřelé hospodaření ředitele velkostatku Karla...
|
|
|
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře
|
|
|
První pozemková reforma na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice
Kaucká, Kristýna ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tématem disertační práce je analýza první pozemkové reformy na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice. Cílem je porozumět jak přerozdělování půdního fondu v období první Československé republiky, tak jeho důsledkům. Toho bude docíleno komparativní analýzou procesů, které proběhly na uvedených velkostatcích. Prvním kritériem komparativní analýzy je chování Státního pozemkového úřadu (SPÚ) k majitelům velkostatků - Metternichovi na Plasku, Fürstenbergovi na Křivoklátsku a Sternbergovi na Radnicku. Mezi kritéria disertační práce patří i hospodářské a sociální dopady pozemkové reformy na území bývalých velkostatků. Cílem komparativní analýzy je hledání shod a rozdílů v přístupu velkostatkářů k vyjednávání s SPÚ, které budou dále interpretovány v kontextu vývoje československého politického a hospodářského systému. Klíčová slova: pozemková reforma, Křivoklát, Plasy, Radnice, velkostatek
|
|
|
Krajinářská analýza a návrh obnovy
Majerová, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá komponovanou krajinou, jejím vývojem v jednotlivých obdobích, možnou obnovou a ochranou komponované krajiny. Okrajově se věnuje také tématikou alejí. K zpracování krajinářské studie byla vybrána kulturní zemědělská krajina bývalého panství Uherčice v nejzápadnějším okraji Znojemského okresu. V území byly prováděny průzkumy a zpracovány základní analýzy primární, sekundární a terciární krajinné struktury. Na základě výsledků těchto rozborů byly zjištěny hodnoty a problémy krajiny. Dále byly definovány principy obnovy řešeného území včetně návrhu řešení.
|
|
|
Osud velkostatkářů během pozemkové reformy za první republiky (léta 1918 - 1923)
Syrochmanová, Hana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Diplomová práce zkoumá pozemkovou reformu v Československé republice. v letech 1918 - 1923. Pojednává o postavení tehdejších velkostatkářů, zkoumá jejich vztah k republice, jak se politicky angažovali a jak se naopak politici angažovali v pozemkové reformě. Práce je zasazena do historických souvislostí tehdejšího Československa. Dále popisuje fungování Svazu čsl. velkostatkářů a vybrané problémy, které byly členy svazu řešeny. Druhá část práce obsahuje dvě případové studie -- konkrétní případy provádění pozemkové reformy na velkostatcích. Jedná se o panství Dobříš, vlastněné Colloredo Mannsfeldem a panství Netolice-Libějice, vlastněnél Janem Schwarzenbergem. V těchto dvou případech je zkoumáno, jak se dotkla pozemková reforma těchto panství, především majitelů a místních lidí zaměstnaných na těchto velkostatcích.
|
host ::
RSS.