|
|
Kontrola teritoria jako faktor pro efektivní realizaci politického cíle islamistického násilného nestátního aktéra.
Ludvík, Zdeněk ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato disertační práce má za úkol precizovat teoretický koncept v podobě testovatelné hypotézy o vztahu mezi politickou kontrolou teritoria násilným nestátním aktérem (Violent Non-State Actor, dále VNSA) a efektivitou realizace jeho politického cíle (politik). Jelikož v literatuře neexistuje žádná explicitní teorie či teoretizace, která by variující míru efektivity reflektovala s ohledem na variující stupeň teritoriální penetrace, a neexistují ani žádné explicitní parametrické ukazatele a hodnoty, které mohou být nutné pro efektivní dosažení politického cíle ve vazbě na teritorium, bude smyslem výzkumu nalézt odpověď na otázku, zda, jak a nakolik souvisí intenzita fyzické penetrace teritoria s mírou schopnosti snáze a efektivněji dosahovat cílů, za jejichž účelem se VNSA etabloval a o něž usiluje. Rámcové stanovení prahových hodnot penetrace může současně také poskytnout dílčí poznatky pro praktické politiky a přístupy k teritoriálně působícím VNSA ze strany států (protipovstaleckých aktérů). Ačkoliv ve výzkumu není explicitně využívána žádná z rodiny teorií mezinárodních vztahů, přesto je užitý teoretický rámec inspirován východisky, která mají blízko a) k přístupům politické geografie a k vývodům o relevanci teritoria postulovaným autory zabývajícími se problematikou řešení teritoriálních sporů a...
|
|
|
Kontrola teritoria jako faktor pro efektivní realizaci politického cíle islamistického násilného nestátního aktéra.
Ludvík, Zdeněk ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato disertační práce má za úkol precizovat teoretický koncept v podobě testovatelné hypotézy o vztahu mezi politickou kontrolou teritoria násilným nestátním aktérem (Violent Non-State Actor, dále VNSA) a efektivitou realizace jeho politického cíle (politik). Jelikož v literatuře neexistuje žádná explicitní teorie či teoretizace, která by variující míru efektivity reflektovala s ohledem na variující stupeň teritoriální penetrace, a neexistují ani žádné explicitní parametrické ukazatele a hodnoty, které mohou být nutné pro efektivní dosažení politického cíle ve vazbě na teritorium, bude smyslem výzkumu nalézt odpověď na otázku, zda, jak a nakolik souvisí intenzita fyzické penetrace teritoria s mírou schopnosti snáze a efektivněji dosahovat cílů, za jejichž účelem se VNSA etabloval a o něž usiluje. Rámcové stanovení prahových hodnot penetrace může současně také poskytnout dílčí poznatky pro praktické politiky a přístupy k teritoriálně působícím VNSA ze strany států (protipovstaleckých aktérů). Ačkoliv ve výzkumu není explicitně využívána žádná z rodiny teorií mezinárodních vztahů, přesto je užitý teoretický rámec inspirován východisky, která mají blízko a) k přístupům politické geografie a k vývodům o relevanci teritoria postulovaným autory zabývajícími se problematikou řešení teritoriálních sporů a...
|
|
|
Velikost a stabilita teritorií tropických ptáků
Charvátová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Velikost a stabilita ptačích teritorií v tropických oblastech se již na první pohled zcela liší od oblastí pásu mírného. Tropická ptačí teritoria jsou stabilnější, co se času i prostoru týče. Jejich vlastníci obhajují teritoria celoročně, během let, a i hranice území zůstávají neměnné. Patrné je též, že velikost tropických teritorií je mnohonásobně větší. Tyto specifické vlastnosti jsou podmíněny mnoha faktory, které se navzájem prolínají. Výrazný vliv mají velikost vlastníka a potravní dostupnost. S velikostí vlastníka roste i rozloha teritoria. Naopak s vyšším množstvím potravy vlastník území zmenšuje. A právě potravní dostupnost úzce souvisí s kvalitou prostředí. Obecně je v méně kvalitnějších místech nižší hustota jedinců, a i té vlastníci přizpůsobují území, která obhajují - dochází ke zvětšování teritorií. To je v tropech obzvláště zajímavé, pokud uvážíme, že je zde mnohem vyšší druhová bohatost a nižší hustota v rámci druhu oproti pásu mírnému. K odlišnostem v teritoriích může docházet i z důvodu rozdílné nadmořské výšky, kdy se v tropických horských mlžných lesích nalézají teritoria větší. Stejně tak má vliv i umístění v dané oblasti a případné bariéry. Spíše je to však dopad poziční než velikostní. Právě studium těchto všech faktorů vysvětluje odlišnosti v tropických teritoriích a může...
|
|
|
Variabilita ve velikosti teritorií a domovských okrsků ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Teritorium a domovský okrsek jsou nejmenší prostorové jednotky přítomnosti druhu v krajině, určující, jakým způsobem a na jakých škálách živočichové vnímají a využívají své okolí. Jejich dostatečná velikost (zahrnující dostatek zdrojů) je zcela zásadní pro přežití a reprodukci jedince. Procesy a faktory ovlivňující velikosti teritorií a domovských okrsků proto představují jedno ze základních témat ekologie. Navzdory své důležitosti je však znalost variability ve velikostech teritorií a domovských okrsků ptáků na velkých škálách malá a omezuje se na zjištění, že plocha využívaného území je určena energetickými nároky druhů, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a produktivitou prostředí. Cílem této práce proto bylo pokusit se na základě údajů shromážděných z dostupné literatury popsat variabilitu ve velikostech teritorií a domovských okrsků ptáků během hnízdění. Zajímalo mě, jaký je charakter rozložení velikostí teritorií a domovských okrsků ptáků, zdali jsou tyto velikosti druhově specifické a zda a jak je kromě velikosti těla a trofické úrovně ovlivňují i různé charakteristiky prostředí na globálním měřítku, jako jsou zeměpisná šířka, teplota a srážky, sezonalita prostředí, nadmořská výška a typ habitatu. Zjistila jsem, že distribuce velikostí teritorií i domovských okrsků je na vnitrodruhové...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
|
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
|
|
|
Vliv magnetického pole Země na komunikační strategii srnců a ryb
Brus, Radek ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikačními strategiemi srnců a ryb. Srnci žijí od dubna do září teritoriálním způsobem, zbývající část roku žijí ve společných tlupách. K značkování teritoria používají chemickou a optickou biokomunikaci- vytloukání parůžků a hrabánkování. Práce je zaměřena také na naší nejrozšířenější rybu kapra obecného. Kapr jako jediný z našich ryb intenzivně vyskakuje nad vodní hladinu, což může být jeden ze způsobů jeho komunikace. Je to hejnová ryba, žije tedy sociálním způsobem života. Nejvíce aktivní je v létě, v létě jsou také výskoky kaprů nejčetnější. Po vyhodnocení získaných dat vyplynulo, že se srnci i kapři orientují v severo- jižní ose, s preferencí severu. Výsledný vektor při přímém pozorování hrabánkování srnců 7,5° a výsledný vektor u přímého pozorování výskoků kaprů nad vodní hladinu 341,5° potvrzují magnetorecepci u obou druhů živočichů.
|
|
|
Opuštěný prostor. Série nástěnných maleb v prostředí městské periferie.
MALÁK, Martin
V této teoreticko-prakticky zaměřené diplomové práci se zabývám problematikou opuštěného prostoru a jeho potenciálem pro vlastní výtvarnou tvorbu. Nejprve se pokouším nastínit moderní aspekty v umění ve vztahu k periferní tvorbě. Zaměřuji se na výrazný fenomén graffiti a jeho úlohu v rámci kulturního vývoje moderní společnosti. V této souvislosti se snažím charakterizovat fenomén místa a prostoru. Následně se věnuji významu periferie z pohledu psychologie životního prostředí. Po té provádím kritickou reflexi fragmentů teoretických poznatků a nová zjištění uplatňuji v rámci řešení daného výtvarného problému. V praktické části práce vytvářím triptych nástěnných maleb v prostředí městské periferie na téma opuštěného prostoru a následně provádím jejich interpretaci.
|
host ::
RSS.