|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Konečná, Zuzana ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá pojmem a vybranými aspekty principu nemo tenetur se ipsum acussare. Jde o jeden ze základních pilířů obhajoby v trestním řízení a úzce tak souvisí s právem na spravedlivý proces. Práce se zaměřuje na teoretická východiska zásady a pokouší se nastínit problematické otázky související s interpretací jejího obsahu při aplikaci v praxi, a to zejména s ohledem na přípustnou míru donucení. První kapitola diplomové práce se věnuje historickému vývoji zásady v oblasti kontinentálního i angloamerického právního systému. Druhá kapitola obsahuje přehled o tom, jakým způsobem je zásada zakotvena v mezinárodních i vnitrostátních právních pramenech. Třetí kapitola se zabývá vztahem mezi zásadou zákazu donucení k sebeobviňování a právem odepřít výpověď na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu USA. Čtvrtá kapitola je věnována dokazování, a to zejména procesním důsledkům porušení předpisů při dokazování se zaměřením na zákonné a nezákonné způsoby donucení a jednotlivým vadám z nich plynoucím. Součástí kapitoly je také pojednání doktríně plodů z otráveného stromu, která se zabývá otázkou účinnosti důkazů v trestním řízení. Pátá kapitola pojednává o tom, jak se zásada nemo tenetur projevuje při identifikačních...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Přípustnost důkazů v trestním řízení
Nejdl, Oldřich ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Přípustnost důkazů v trestním řízení Abstrakt Tato práce je věnována problematice zákonnosti a přípustnosti důkazů v komparaci trestního procesu v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických a v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Veřejný zájem na účinném potlačování trestné činnosti se na tomto poli střetává s dalšími právem chráněnými hodnotami, zejména právy a svobodami jednotlivce. O řešení této kolize se pokouší nejen právní úprava, ale zejména rozhodovací praxe soudů v konkrétních případech. Po úvodním výkladu základních teoretických východisek se práce zaměřuje na vybrané oblasti, v nichž pravidelně vyvstávají otázky spojené se zákonností a procesní použitelností důkazů. Nejprve je věnována pozornost mezím, v nichž orgány činné v trestním řízení mohou vůči jednotlivci užít donucení či jeho hrozby za účelem opatření důkazů k objasnění skutkového stavu věci, důsledkům, jež lze vyvozovat z odepření této součinnosti, a dopadům nezákonného donucení na další využití tímto způsobem opatřených důkazů. Další oddíl se zabývá materiálními a formálními předpoklady přípustnosti zásahu do soukromí jednotlivce, včetně možností procesního využití takto získaných důkazních prostředků. Policejní provokace trestné činnosti je předmětem zkoumání jak z hlediska její skutkové...
|
|
|
Předběžná opatření v civilním řízení
Horecká, Anna ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Předběžná opatření v civilním řízení Abstrakt Předběžné opatření je tradičním institutem občanského právu procesního, který poskytuje rychlou a efektivní ochranu subjektivním právům. Této ochraně je však vlastní, že je vždy pouze dočasná, přičemž je předpokládáno, že k uspořádání právních vztahů účastníků řízení dojde až v řízení ve věci samé. Cílem diplomové práce je jednak podat přehledný výklad platné právní úpravy předběžných opatření, a to jak obecného předběžného opatření upraveného v občanském soudním řádu, tak zvláštních předběžných opatření zakotvených v zákoně o zvláštních řízeních soudních, jednak konfrontovat platnou právní úpravu předběžných opatření s požadavky plynoucími z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Text diplomové práce je členěn do čtyř kapitol. První z nich představuje institut předběžných opatření v obecné rovině; podává jejich základní charakteristiku, popisuje modifikaci procesních zásad v předběžném řízení a nastiňuje dělení předběžných opatření. Druhá kapitola je věnována obecné úpravě předběžných opatření v občanském soudním řádu. Vymezuje důvody nařízení předběžného opatření, procesní podmínky a popis průběhu řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, a to včetně řízení odvolacího. Nechybí ani výklad o náhradě škody vzniklé předběžným...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Hejdová, Petra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení - Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem práva na obhajobu v trestním řízení. Jejím cílem je podat nástin právní úpravy práva na obhajobu de lege lata a zaměřit se přitom na její problematické aspekty. Mezi takové analyzované problematické aspekty v práci patří především aktuální interpretační problémy, kdy jsou v ní následně také navržena jejich možná řešení. Práce je rozčleněna do tří jednotlivých částí, ve kterých je problematice práva na obhajobu systematicky věnována pozornost, a to od nejobecnější právní úpravy obsažené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv v části první, přes konkrétnější zakotvenou v českém právním řádu v části druhé, až po rozbor podrobné právní úpravy institutu nutné obhajoby v České republice v části třetí. V první části rigorózní práce je právo na obhajobu nejprve zařazeno do kontextu práva na spravedlivý proces, kdy jsou následně rozebrány jeho dílčí prvky ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Vzhledem k poměrně vágní formulaci jednotlivých dílčích práv v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, tvořících ve svém komplexu právo na obhajobu, je v práci snaha o vyřešení nejasností spojených s jejich výkladem, kdy je základ pro argumentaci čerpán především v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva či související odborné...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Nezávislost a nestrannost soudů s důrazem na rozhodnutí Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva
Staňková, Jana ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo na nezávislý a nestranný soud je základním prvkem spravedlivého procesu a je proto nutné na něj i dnes klást značný důraz. Požadavek nezávislého a nestranného soudu je jedním ze základních kamenů demokratické a moderní společnosti, která ctí zásady právního státu. Jeho efektivní naplňování podporuje víru společnosti v soudy, soudní systém a ve spravedlnost jako takovou. Nezávislý a nestranný soud je nutným předpokladem pro ochranu ostatních práv. Ačkoli je tento požadavek zakotven ve značném množství mezinárodních smluv, dochází i dnes k problémům s jeho naplňováním v praxi. Na to mj. upozorňuje i Rada Evropy, která z důvodu problematického dodržování tohoto požadavku v Evropě přijala roku 2016 akční plán na posílení soudní nezávislosti a nestrannosti. Cílem této práce je analýza judikátů Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva týkajících se požadavku nezávislosti a nestranností soudu se zasazením do širšího mezinárodněprávního kontextu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ovlivňuje chápání pojetí lidských práv nejen v rámci Evropy jako takové, ale má též zásadní vliv na české právní prostředí. Tato práce je rozdělena na tři části. První část je věnována základnímu pojetí nezávislého a nestranného soudu na základě mezinárodněprávních dokumentů závazné i nezávazné povahy....
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Zásada kontradiktornosti a její uplatnění v trestním řízení
Zukalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zásada kontradiktornosti trestního řízení a způsob, jakým je v současné době uplatňována. Práce se skládá z šesti základních kapitol. Po stručném úvodu v první kapitole se kapitola druhá zaměřuje na koncept kontradiktorního trestního řízení v soudobé teorii a představuje možné přístupy k tomu, co kontradiktornost trestního řízení je nebo by měla být. Zároveň se dotýká terminologického problému, který spočívá v překladu anglického výrazu adversarial proceedings vyskytujícího se v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který pojem kontradiktorního trestního řízení ve smyslu, v jakém je používán v této práci, vyložil. Tento anglický výraz je v originálním znění problematický, neboť může vést k záměně adverzárního trestního řízení typického pro země s angloamerickou právní kulturou a kontradiktorního řízení, které definoval právě Evropský soud pro lidská práva a které může být (a ve skutečnosti je) uplatňováno v rámci trestního řízení jak v zemích s angloamerickou, tak v zemích s kontinentální právní kulturou. Třetí kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První dvě se zabývají vývojem adverzárního a inkvizičního (inkvizičně-obžalovacího) modelu trestního řízení a tím, co tyto dva základní modely trestního řízení mají společného, nebo v čem se naopak liší. Třetí...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Vychyta, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu prostřednictvím profesionálního obhájce je elementárním prvkem demokratického trestního řízení a představuje bezpochyby jedno z nejdůležitějších práv osoby, proti níž se řízení vede. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní postavení obhájce v dnešní právní úpravě, tedy zejména v trestním řádu a zákoně o advokacii, shrnout dostupné poznatky významných českých teoretiků i praktiků trestního práva a doplnit je o stručný historický výklad a některé vlastní postřehy z fungování obhajoby v trestním řízení. Jádro práce tvoří deset kapitol, které se dále dělí na dvě úrovně podkapitol. Po stručném úvodu (kapitola 1) následuje kapitola zabývající se pojmem práva na obhajobu, jeho dělením a zakotvením v právních normách nejvyšší právní síly. Kapitola třetí obsahuje stručnou rekapitulaci novodobého vývoje postavení obhájce v trestním řízení a postupuje ve svém výkladu přibližně od poloviny devatenáctého století do současnosti. Čtvrtá kapitola nazvaná "Postavení obhájce v trestním řízení" je co do svého rozsahu kapitolou nejobjemnější. V rámci několika podkapitol popisuje postupně obecné postavení obhájce v justičním systému, substituční oprávnění, nemožnost výkonu obhajoby, nutnou obhajobu a soustředí se dále především na rozdělení obhájce činného na základě plné moci a obhájce...
|
host ::
RSS.