|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Mezioborová spolupráce při plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózou v pobytové odlehčovací službě
Linhartová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivitou mezioborové spolupráce nastavením procesů zaměřených na oblast komunikace a sdílení informací v multidisciplinárním týmu (MDT). Opírá se o teoretická východiska především v souvislosti se systemickým přístupem ke klientovi. Uplatnil se zde princip case managementu, individuální spolupráce s klientem a poradenské paradigma sociální práce. Cílem práce je identifikace možné podoby efektivní mezioborové spolupráce ve vybraném zařízení, na jehož příkladě uvádí prvky ovlivňující kvalitu výstupů plánování péče o klienty s roztroušenou sklerózu v podmínkách konkrétní pobytové odlehčovací služby. V teoretické části práce je představena jedinečná organizace v České republice dlouhodobě se zabývající péčí o osoby zejména v pokročilé fázi nemoci, jejíž součástí je pobytová odlehčovací služba. Uvedená odlehčovací služba usiluje o zkvalitnění péče o klienty nastavením efektivní mezioborové spolupráce s využitím metody Human Centered Design (HCD). Prostřednictvím případové studie je popsán proces zavedení změny a nastavení procesů spolupráce v konkrétním multidisciplinárním týmu. Výzkumná část se zabývá procesní evaluací implementace tohoto programu. Procesní evaluace posuzuje kvalitu implementace navržených změn, poskytuje zpětnou vazbu a identifikuje faktory, které...
|
|
|
Multidisciplinární tým a péče o pacienty s morbus Parkinson
Svobodová, Martina ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Cílem práce je zmapovat potřeby klientů sociální služby s Parkinsonovou nemocí. Na základě potřeb je cílem práce navrhnout multidisciplinární tým, jeho složení a fungování. V teoretické části se věnuji Parkinsonově nemoci jako takové, diagnostice, průběhu, léčbě a jejím vedlejším účinkům. Dále se věnuji sociálním službám, zejména těm, které se specificky zaměřují na klienty s Parkinsonem. Tuto část uzavírají kapitoly věnující se participaci a zmocnění, pacientským organizacím a multidisciplinárnímu týmu jako takovému. Třetí část se zabývá metodologií výzkumu. Využila jsem kombinovaného výzkumu, konkrétně rozhovory, terénní výzkum a dotazník. Popisuji zde analýzu dat a etické aspekty zkoumání. Výstupy z výzkumu ukazují, že pro naplnění některých potřeb klientů, je multidisciplinární tým vhodnou variantou péče. Sleduji zde, kde se pohled klienta samotného a pečujících osob na klientovy potřeby od sebe liší a kde jsou v souladu. Na základě výzkumu následně navrhuji složení multidisciplinárního týmu a modeluji jeho fungování. V diskusi se snažím kriticky nahlédnout na svou práci a také ji konfrontovat s jinými pracemi, které se zaměřují na podobné téma. Závěr shrnuje obsah diplomové práce a hodnotí, zda byly naplněny cíle této práce. Klíčová slova Parkinsonova nemoc, multidisciplinární tým, sociální...
|
|
|
Tvorba metodiky práce v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
Zajícová, Nina ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tématem diplomové práce je tvorba metodiky práce v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Práce je rozdělena do šesti kapitol, z nichž první čtyři jsou věnovány teoretickým poznatkům. První kapitola se věnuje obecnému popisu nízkoprahových zařízeních, jejich principů, cílů, cílové skupině a historii. Druhá kapitola popisuje standardy kvality sociálních služeb, které se dle obsahu informací dělí na tři typy - procedurální, personální a provozní. Další kapitola popisuje pojmy jako je sociální znevýhodnění, sociální vyloučení či sociálně vyloučená lokalita a dále popisuje etnickou menšinu a tradiční romskou rodinu. Čtvrtá kapitola se věnuje pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům a speciálním pedagogům v sociální službě. Výzkumná část práce se zabývá procesem tvorby metodického dokumentu v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež ve Šluknově. Popisuje zařízení, ve kterém probíhal výzkum, jeho zásady práce, cíle, cílovou skupinu a časté nepříznivé sociální situace klientů. Pomocí kvalitativního výzkumu diplomová práce ukazuje na čtyřech tematických okruzích, jak probíhal proces vzniku metodického dokumentu v rámci diskusí, porad a připomínek. Analyzovaná témata jsou typický klient, spolupráce se školou, NZDM Bary Ambrela, OSPOD a stížnosti a jejich vyřizování. Hlavním cílem práce...
|
|
|
Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením
NĚMCOVÁ, Nicol
Diplomová práce s názvem Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením nahlíží do vzájemné spolupráce a interakce obou osob při práci s cílem pomoci dítěti s postižením v sociální službě. Pečující osoba je většinou rodič nebo jiný zákonný zástupce, který se stará a pečuje o osobu s postižením či znevýhodněním. Z mých zkušeností na pozici sociální pracovnice je práce s pečujícími osobami někdy náročná a ráda bych tedy zmapovala postoje obou osob díky rozhovorům, ve kterých budu zjišťovat jejich potřeby buď za sebe samé, směrem k organizaci či k osobě, se kterou spolupracuje. Ráda bych zjistila konkrétní věci, jak pečujícím osobám více pomoci, jak je pochopit a nastavit díky tomu společně co nejlepší fungování dítěte v sociální službě.
|
|
|
Možnosti a limity streetworku s uživateli návykových látek v online prostoru
HÝŽOVÁ, Aneta
Bakalářská práce Možnosti a limity streetworku s uživateli návykových látek v online prostoru se zabývá poskytováním terénní sociální služby v online prostoru. Cílem práce bylo popsat možnosti a limity streetworku s uživateli návykových látek v online prostoru. V teoretické části jsou uvedeny poznatky týkající se sociální práce s danou cílovou skupinou, jako je metoda práce streetwork, kontaktní práce, krizová intervence a harm reduction. Druhá kapitola se zaměřuje na samotnou online práci v sociálních službách. Praktická část závěrečné práce představuje proces a výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného metodou polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky terénní sociální služby Jihočeský streetwork PREVENT v Českých Budějovicích. Tato organizace pracuje s uživateli návykových látek a poskytují svou službu mimo jiné v online prostředí.
|
|
|
Manažerské pojetí bezdomovectví ve městě Brně
Braunerová, Terezie
BRAUNEROVÁ, T. Manažerské pojetí bezdomovectví v Brně. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020. Bakalářská práce se zabývá fenoménem bezdomovectví. Jejím cílem je zmapovat bezdomovectví a následně navrhnout doporučení pro jeho snížení. V analytické části se pracuje se souhrnem finančních nákladů na bezdomovce, kde je zjištěno, že ročně přesahují částku 7 mld. Kč. Dále je zde zpracován kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 70 osob. Kvalitativní výzkum byl realizován za pomoci strukturovaného rozhovoru, kterého se podrobilo 7 osob. Výsledky ukazují, že největší problém mají bezdomovci s vyřizováním úředních záležitostí, s převzetím zodpovědnosti a samotou. V rámci doporučení jsou uvedeny kroky, které vedou k řešení těchto problémů.
|
|
|
Nízkoprahová centra na vybraných sociálních sítích
ŠTURMOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zaměřuje na význam sociálních sítí v sociální práci a jejich přínos pro sociální pracovníky v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Teoretická část zahrnuje vymezení této sociální služby, definici cílové skupiny, terénní a ambulantní práce. Dále je popsána sociální práce online, přístup k online práci v zahraničí, následuje téma trávení volného času dětí a jak pandemie Covid-19 ovlivnila služby nízkoprahových zařízeních. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaký význam mají sociální sítě pro sociální práci v nízkoprahových centrech. Dílčí cíl charakterizoval význam využívání sociálních sítích pro sociální pracovníky. Byla využita kvalitativní výzkumná strategie, polostrukturované rozhovory a zpracováním dat pomocí IPA analýzy byla podrobně prozkoumána subjektivní zkušenosti informantů s danou problematikou. Výzkumný soubor tvořili informanti z Jihočeského kraje (N=8) a Prahy (N=8), kteří pracují v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Analýzou bylo zjištěno šest hlavních témat, která zahrnují význam sociálních sítích pro sociální pracovníky, pro klienty, význam sítí v době pandemie, zařazení online sociální práce jako jednu z forem sociální práce, vnímaní sociálních sítí sociálními pracovníky a jejich význam do budoucna. Práce by mohla pomoci pro rozšíření sociální práce s dětmi a mládeží do digitální sféry a více se jim tak přiblížit v online světě. Do budoucna by se digitální práce mohla využívat i pro další cílové skupin. Má práce může sloužit také jako podklad pro studenty sociálních oborů, sociální pracovníky, odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Vliv vybraných preventivních programů v NZDM
REMEŠOVÁ, Lenka
Diplomová práce poukazuje na přínosy preventivních programů realizovaných v sociální službě Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež CROSS Prevent. Toho je dosaženo na základě teoretických poznatků získaných z přezkumu literatury a výsledků výzkumného šetření. V něm je kvalitativně zkoumáno sedm informantů pomocí tří metod šetření. Každá z těchto metod odpovídá na jednu výzkumnou otázku. Konkrétně se jedná o případovou studii, polostrukturovaný rozhovor a analýzu dokumentu. Vzhledem k tomu, že preventivní programy v NZDM nejsou nijak metodicky definovány, popíšu i jejich vlastní realizaci. Diplomová práce je doplňována výsledky, které byly během výzkumného šetření zjištěny.
|
|
|
Využití sociálních sítí pro komunikaci s klienty zařízení poskytujících sociální služby
FIALOVÁ, Pavlína
Sociální sítě jsou bezpochyby neodmyslitelnou součástí dnešní společnosti. Pro mnohé může být jen těžko představitelné být tzv. off-line a nepřipojit se během dne alespoň k jedné z dostupných sociálních sítí. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat, jaké sociální sítě jsou využívány v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež ke komunikaci s jejich klienty. Práce je konkrétně zaměřena na NZDM v kraji Vysočina. Dalším cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak tato komunikace mezi těmito zařízeními a jejich klienty probíhala v době nouzového stavu (COVID-19) a v jaké formě byla využívána. V návaznosti na cíle práce byly zvoleny tři výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na účel využívání sociálních sítí. Prostřednictvím druhé otázky byly zjišťovány překážky, se kterými se NZDM při komunikaci s klienty setkávají. Třetí otázka zkoumá, zdali on-line komunikace pomohla udržet kontakt mezi nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež a klienty v době nouzového stavu. Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena do tří částí. První část charakterizuje sociální sítě společně s jejich znaky, rozdělením, popisem konkrétních sociálních sítí a nechybí zde ani rizika s nimi spojená. Druhá část je věnována sociálním službám, jejich rozdělení, registraci, která je potřebná k jejich vykonávání a standardům kvality. Ve třetí části je konkrétně charakterizována sociální služba nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Společně s posláním, cíli, cílovou skupinou a principy poskytování služby jsou zde zmíněny základní činnosti, které jsou v rámci této služby poskytovány, a průběh služby. Pro praktickou část této diplomové práce byla využita kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaných rozhovorů. K analýze získaných dat bylo použito otevřené kódování a následná kategorizace dat. Z výsledků rozhovorů s jednotlivými nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež je patrné, že sociální sítě, především Facebook a Instagram, si v rámci poskytování této sociální služby získaly své místo a jsou těmito zařízeními využívány ke komunikaci s klienty a s veřejností, pro informační a preventivní účely a také k jejich propagaci. Bylo také zjištěno, že sociální sítě hrály v období nouzového stavu (COVID-19) důležitou roli. Výsledky praktické části této diplomové práce mohou být inspirací pro další nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo také pro zařízení poskytující ostatní sociální služby. Diplomová práce také může sloužit jako zdroj informací pro studenty, laickou či odbornou veřejnost.
|
host ::
RSS.