|
|
Development of Novel Electrochemical Methods Using Various Membrane Materials for Monitoring of Selected Anticancer Drugs and Phytochelatins
Skalová, Štěpánka
Předložená disertační práce je zaměřena na vývoj elektrochemických metod pro sledování vybraných protinádorových léčiv s použitím různých typů membrán pro jejich předběžnou separaci a studiu transportu těžkých kovů za přítomnosti fytochelatinů přes biologickou membránu. Jako modelová látka z oblasti protinádorových léčiv byla použita dobře dostupná sodná sůl kyseliny anthrachinon-2-sulfonové (AQS), neboť je strukturně podobná protinádorovým léčivům odvozeným od anthrachinonu (doxo/daunorubicin), která jsou snadno elektrochemicky oxidovatelná i redukovatelná. Voltametrické chování AQS bylo studováno v katodické oblasti pomocí cyklické voltametrie (CV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované (m-AgSAE) a na leštěné stříbrné amalgámové (p-AgSAE) elektrodě, Získané výsledky byly použity k vývoji mikroobjemové voltametrické cely (MVVC). Vhodnost MVVC k voltametrickému stanovení protinádorových léčiv byla následně potvrzena použitím doxorubicinu (DX) jako další modelové látky. Druhá část práce se zabývá terapeutickým sledováním protinádorových léčiv v krevním oběhu pacienta. K pilotním experimentům byl použit průtokový systém s dialyzačním katetrem a ampérometrickou detekcí. Bylo pracováno při rychlosti průtoku mobilní fáze (fyziologického roztoku (0.9% roztok NaCl)) 5 a...
|
|
|
Development of Novel Electrochemical Methods Using Various Membrane Materials for Monitoring of Selected Anticancer Drugs and Phytochelatins
Skalová, Štěpánka ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Labuda, Ján (oponent) ; Trnková, Libuše (oponent)
Předložená disertační práce je zaměřena na vývoj elektrochemických metod pro sledování vybraných protinádorových léčiv s použitím různých typů membrán pro jejich předběžnou separaci a studiu transportu těžkých kovů za přítomnosti fytochelatinů přes biologickou membránu. Jako modelová látka z oblasti protinádorových léčiv byla použita dobře dostupná sodná sůl kyseliny anthrachinon-2-sulfonové (AQS), neboť je strukturně podobná protinádorovým léčivům odvozeným od anthrachinonu (doxo/daunorubicin), která jsou snadno elektrochemicky oxidovatelná i redukovatelná. Voltametrické chování AQS bylo studováno v katodické oblasti pomocí cyklické voltametrie (CV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované (m-AgSAE) a na leštěné stříbrné amalgámové (p-AgSAE) elektrodě, Získané výsledky byly použity k vývoji mikroobjemové voltametrické cely (MVVC). Vhodnost MVVC k voltametrickému stanovení protinádorových léčiv byla následně potvrzena použitím doxorubicinu (DX) jako další modelové látky. Druhá část práce se zabývá terapeutickým sledováním protinádorových léčiv v krevním oběhu pacienta. K pilotním experimentům byl použit průtokový systém s dialyzačním katetrem a ampérometrickou detekcí. Bylo pracováno při rychlosti průtoku mobilní fáze (fyziologického roztoku (0.9% roztok NaCl)) 5 a...
|
|
|
Elektrochemický výzkum nových redoxních indikátorů pro detekci poškození DNA
Otépka, Tomáš ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zkoumání nových redoxních systémů, které by bylo možné využít pro detekci poškození DNA na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE). Jako slibné se nabízely komplexy 1,10-fenantrolinu (phen) a iontů přechodných kovů. Konkrétně byly provedeny pokusy s komplexy kobaltaných iontů a phen, jejichž příprava byla provedena slitím roztoků obou složek v příslušném poměru. Chování komplexů v této směsi bylo porovnáno se syntetizovaným komplexním kationtem [Co(phen)3]3+ , a to jednak s využitím voltametrické techniky, jednak spektrofotometricky pomocí UV/VIS spektrofotometrie. Analýzy na m-AgSAE probíhaly s využitím techniky diferenční pulsní voltamerie (DPV) ve vodném prostředí. Jako základní elektrolyt byl zvolen 0,1 mol.dm-3 KCl, který poskytoval nejširší potenciálové okno v katodické oblasti potenciálů. Nízkomolekulární DNA z lososího spermatu byla využita v následujícím modifikační kroku pro vytvoření modifikované elektrody. Poškození DNA bylo provedeno vystavením takto připraveného biosenzoru UV-C záření o vlnové délce 254 nm. Poškozená DNA naadsorbovaná na m-AgSAE byla testována pomocí DPV v elektrochemické cele obsahující ionty Co2+ nebo komplex Co2+ a phen, obojí o koncentraci 1.10-3 mol.dm-3 . Na získaných voltamogramech byla sledována...
|
|
|
Elektrochemická redukce dehydrocholové a chenodeoxycholové kyseliny na stacionárních rtuťových a amalgámových elektrodách
Patáková, Adéla ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Vyskočil, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem elektrochemického chování kyseliny dehydrocholové a chenodeoxycholové na stacionárních elektrodách na bázi rtuti - visící rtuťové kapkové elektrodě a rtuťovým meniskem modifikované stříbrné tuhé amalgámové elektrodě. Dehydrocholová kyselina, pro kterou se jedná o první studii elektrochemického chování, poskytuje tři píky s potenciály kolem -1270 mV, -1450 mV a -1800 mV, kdy poslední redukční pík zřejmě odpovídá redukci karboxylové skupiny postranního řetězce steroidního skeletu. Elektrodové děje jsou quasireversibilní a jsou významně ovlivněny adsorpcí DHCA na elektrodu a hodnotou pH prostředí určující stupeň disociace karboxylové skupiny. Metodami DC, DP a "square-wave" voltametrie byla měřena koncentrační závislost DHCA v prostředí BR pufr (pH 7,0) - methanol (9:1), avšak ani jednou z uvedených metod nebylo dosaženo uspokojivých detekčních limitů a širokých lineárních dynamických rozsahů. Opakovatelné odezvy v širokém spektru pH však mohou být použity k elektrochemické charakterizaci látky. CDCA poskytuje v prostředí 0,04 mol·l-1 borátový pufr (pH 9,1) - methanol (9:1) signál při potenciálu ca -1350 mV. Jeho poloha i výška jsou ovlivněny přítomností methanolu a acetonitrilu: Postupným zvyšováním obsahu organického rozpouštědla dochází ke zhoršení odezvy...
|
|
|
Studium elektrochemického chování kyseliny tauroursodeoxycholové na elektrodách na bázi rtuti
Pišnová, Kateřina ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce je věnována studiu elektrochemického chování kyseliny tauroursodeoxycholové (TUDCA) na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné tuhé amalgámové elektrodě (m-AgSAE), leštěné stříbrné tuhé amalgámové elektrodě (p-AgSAE) a visící rtuťové kapkové elektrodě (HMDE). Předkládaná práce je součástí širšího výzkumného projektu věnovaného syntéze a charakterizaci supramolekul na bázi přírodních steroidních sloučenin a jejich konjugátů. Na m-AgSAE v Brittonově - Robinsonově pufru o pH 6,0 - 13,0 a v 0,04 mol∙l-1 borátovém pufru o pH 9,1 kyselina tauroursodeoxycholová (TUDCA) poskytuje jeden redukční pík okolo potenciálu −1200 mV. Děj odehrávající se na elektrodě je quasi reverzibilní; redukce je řízena difuzí, anodický děj je řízen adsorpcí. Kalibrační závislost se na HMDE metodou DC voltametrie v 0,04 mol∙l-1 borátovém pufru (pH 9,1) je lineární ve dvou koncentračních rozmezích, a to 1∙10-3 - 2∙10-4 mol∙l-1 a 1∙10-4 - 8∙10-6 mol∙l-1 TUDCA. Na amalgámových elektrodách nebyl pro žádnou z testovaných metod (DC voltametrie, diferenční pulsní voltametrie, cyklická voltametrie, "square wave" voltametrie) zaznamenám postupný nárůst píku s rostoucí koncentrací. Na HMDE se metodou CV podařilo naměřit v několika kratších koncentračních rozmezích lineární závislost výšky katodického IK i anodického...
|
|
|
Využití elektrodových materiálů na bázi rtuti ke studiu elektrochemické redukce vybraných žlučových kyselin
Hulová, Dagmar ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Bylo studováno elektrochemické chování žlučových kyselin (kyseliny cholové, glykocholové, deoxycholové, ursodeoxycholové a lithocholové) na rtuťovým meniskem modifikované tuhé stříbrné amalgámové elektrodě (m-AgSAE) metodou diferenční pulzní voltametrie. Žlučové kyseliny poskytují v roztoku Brittonova - Robinsonova pufru a methanolu (9:1) v rozmezí pH 3,0 až 12,0 katodický signál v oblasti vysoce záporných potenciálů: kyselina cholová, deoxycholová, ursodeoxycholová a lithocholová okolo −1400 mV a kyselina glykocholová, která je jediná konjugátem s glycinem, okolo −1500 mV. Kyseliny cholová, glykocholová, deoxycholová a ursodeoxycholová poskytují nejvyšší píky do pH 5,0, tedy přibližně do hodnoty jejich pKa. Kyselina lithocholová poskytuje píky od pH 7,0. Cyklickou voltametrií bylo dokázáno, že elektrochemické chování je ovlivněno adsorpcí žlučových kyselin na elektrodu; předpokládaná reakce na pracovní elektrodě - redukce protonu karboxylové skupiny, je řízena difúzí a děj je quasireversibilní. Využití elektrochemické redukce žlučových kyselin pro jejich voltametrické stanovení se nejeví jako příliš vhodné. Pro kyselinu glykocholovou bylo dokázáno, že přítomnost methanolu zhoršuje výsledky měření. V přítomnosti tetrahydrofuranu je na m-AgSAE pro metodu diferenční pulzní voltametrie mez detekce...
|
|
|
Stanovení olova technikou FIA se spektrofotometrickou a elektrochemickou detekcí
Hála, Petr ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato práce je zaměřena na stanovení olova v modelových vodných vzorcích pomocí komplexace s 4-(2-pyridylazo)-resorcinolem v prostředí 2-amino-2-hydroxymethyl-propan- 1,3-diol hydrochloridového pufru (Tris·HCl). Pro stanovení byla vybrána technika UV/VIS molekulová spektrometrie, a to ve statickém uspořádání. Následně bylo toto stanovení aplikováno v módu průtokové injekční analýzy. Za zjištěných optimálních podmínek byla sestrojena kalibrační závislost. Mez detekce pro stanovení olova ve statickém uspořádání činila 0,097 mol dm-3 , pro stanovení v módu průtokové injekční analýzy mez detekce činila 0,27 mol dm-3 . Na závěr práce bylo provedeno stanovení olova za použití diferenční pulsní voltametrie, kde byly nejprve zjištěny elektrochemické vlastnosti vznikajícího komplexu. Při elektrochemických experimentech bylo zjištěno, že se malé množství komplexu usazuje na povrchu pracovní stříbrné pevné amalgámové elektrody. Mez detekce činila 0,020 mol dm-3 . Klíčová slova Olovo, 4-(2-pyridylazo)-resorcinol, průtoková injekční analýza, UV/VIS molekulová spektrometrie, diferenční pulsní voltametrie, stříbrná pevná amalgámová elektroda.
|
|
|
Voltametrické stanovení 5-nitroindazolu na visící rtuťové kapkové elektrodě a leštěné stříbrné pevné amalgámové elektrodě
Hrdlička, Vojtěch ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem elektrochemického chování 5-nitroindazolu a na- lezením optimálních podmínek pro jeho stanovení pomocí DC voltametrie a diferenční pulzní voltametrie(DPV)navisícírtuťovékapkovéelektrodě(HMDE)aleštěnépevnéstříbrnéamal- gámové elektrodě (p-AgSAE) a porovnává dosažené limity stanovitelnosti (LQ ). Jako optimální podmínky pro DPV stanovení 5-NI v deionizované vodě na HMDE bylo vy- bráno pH 8 v prostředí Britton-Robinsonova (BR) pufru a počáteční potenciál +100 mV. Byla sestrojena kalibrační závislost v rozsahu 1·10-7 - 1·10-5 mol·dm-3 , získaný limit stanovitelnosti (LQ ) činil 1.8·10-7 mol·dm-3 . Takébylazkoumánamožnostvyužitíadsorbčnírozpouštěcívoltametrie(AdRV)prostano- vení 5-nitroindazolu v prostředí BR pufru o pH 8. Metoda byla neefektivní kvůli růstu pozadí. Pomocí cyklické voltametrie byl zkoumán mechanismus elektrodových oxidace a redukce v prostředí BR pufru o pH 8 na HMDE. Bylo zjištěno, že redukce 5-NI je řízena difúzí a násled- ná oxidace adsorbcí. Pro stanovení 5-NI metodou DPV na p-AgSAE v deionizované vodě byly učeny následující optimální podmínky: pH 8 v prostředí BR pufru a počáteční potenciál 0 mV. Pro pH 8 byly určeny regenerační potenciály Ereg,1 = 0 mV a Ereg,2 = −1200 mV. Byla sestrojena kalibrační zá- vislost v rozsahu 1·10-6 - 1·10-5...
|
|
|
Voltametrické stanovení 5-nitroimidazolu - strukturní jednotky nitroimidazolových léčiv
Šmídková, Monika ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem elektrochemického chování 5-nitroimidazolu (5-NI) a nalezením optimálních podmínek pro jeho stanovení technikami DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE) a borem dopované diamantové filmové elektrodě (BDDFE) a porovnává dosažené meze stanovitelnosti (LQ). Jako optimální prostředí pro naměření kalibračních závislostí 5-NI na m-AgSAE v deionizované vodě bylo vybráno prostředí Brittonova-Robinsonova pufru (BR pufru) o pH 7,0 pro techniku DCV, pro techniku DPV bylo zvoleno optimální prostředí BR pufru o pH 10,0. U obou technik je vhodné použít elektrochemickou regeneraci povrchu elektrody pomocí vkládání dvojice regeneračních potenciálů Ereg,1 = 0 mV, Ereg,2 = −800 mV. Proměřeno bylo koncentrační rozmezí 1·10−6 až 1·10−4 mol·l−1 a dosažená LQ na m-AgSAE byla 1,0·10−6 mol·l-1 pro techniku DCV a 1,5·10−6 mol·l−1 pro techniku DPV. Koncentrační závislosti 5-NI na BDDFE byly proměřeny technikou DCV v prostředí BR pufru o pH 3,0. Pro stanovení 5-NI technikou DPV na BDDFE byl jako optimální prostředí zvolen BR pufr o pH 2,0, ale z důvodu výskytu interferujícího píku v základním elektrolytu byly koncentrační závislosti naměřeny v prostředí 0,1 mol·l−1 acetátového pufru o pH...
|
|
|
Voltametrické stanovení genotoxických nitrobifenylů
Horáková, Eva ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením 4-nitrobifenylu (4-NBP) technikami DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní volumetrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE) v modelových vzorcích říční vody (v tomto bodě diplomová práce navazuje na předchozí bakalářskou práci, v rámci které byly vyvinuty DCV a DPV metody pro stanovení 4-NBP v deionizované vodě). Bylo dosaženo meze stanovitelnosti (LOD) 2·10-7 mol·l-1 metodou DCV a 4·10-7 mol·l-1 metodou DPV. K dosažení nižší LOD byla otestována technika adsorpční rozpouštěcí DPV (AdSDPV), nebyly však nalezeny podmínky, při nichž by se analyt významně akumuloval na povrchu m-AgSAE. Dále bylo studováno elektrochemické chování 2-nitrobifenylu (2-NBP) na m-AgSAE a hledány optimální podmínky pro jeho stanovení technikami DCV a DPV. Jako optimální prostředí pro obě techniky bylo zvoleno prostředí methanol-0,01 mol·l-1 LiOH (1:9), ve kterém byly proměřeny koncentrační závislosti v rozmezí 1·10-7 mol·l-1 až 1·10-4 mol·l-1 2- NBP (LOD ≈ 2·10-7 mol·l-1 pro DCV a 1·10-7 mol·l-1 pro DPV). Vyvinuté metody byly úspěšně aplikovány při stanovení 2-NBP v modelových vzorcích pitné a říční vody. Pro obě matrice bylo metodou DCV dosaženo LOD 2·10-7 mol·l-1 a metodou DPV 1·10-7 mol·l-1 . Dále byla testována technika AdSDPV k...
|
host ::
RSS.