|
|
Hranice odpadu: etnografie sběrného dvora
Vykoukalová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah odpadů a lidí na sběrném dvoře. Sběrný dvůr slouží pro tříděné vyhazování takových odpadů, které se kvůli velikosti či materiálu nemohou uložit do klasických popelnic. Jelikož je naše společnost orientovaná na spotřebu a konzum, vyhazuje se hodně věcí, které ovšem jiní lidé shledávají zajímavými či užitečnými, a tak si je odnáší ven. Ze sběrného dvora by se však nic odnášet nemělo, neboť odpad není bezprizorní, ale je vymezen vlastnickým právem. Zároveň hlavní princip odpadového hospodářství - odpadová hierarchie uvádí, že než se věc stane odpadem, měla by se jinak využít. Zabývám se tedy tím, jak toto pojetí odpadu podmiňuje pohyb věcí na sběrném dvoře, jak a kým může být odnesený odpad využitý a jakou roli hraje odnášení odpadů v naplňování odpadní hierarchie. To vše jsem se rozhodla zkoumat pomocí antropologických metod, a to zúčastněného pozorování na sběrném dvoře a rozhovory s jednotlivými aktéry. Z výzkumu vyplývalo, že na sběrném dvoře se zbytečně vyhazují věci, které by mohly ještě někomu sloužit. Lidé se rozhodují si je odnášet "na vlastní pěst" za neoficiální součinnosti zdejších zaměstnanců. Odnesené odpady poté využívají nejenom běžným spotřebním způsobem, ale například i pro sběratelské účely, pro uměleckou tvorbu nebo je věnují muzeím. Sběrný dvůr má...
|
|
|
Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí
Ondrůšková, Nela ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémem likvidace neustále narůstajícího odpadu (odprašků) z výroby stavebních hmot a zkoumá možnost odprašky recyklovat do cementové opravné malty. Cílem této práce bylo zjistit složení jednotlivých odprašků z výroby cementových směsí a určit jejich mechanické vlastnosti, dále zjistit ideální poměr odprašků vůči sobě při namíchání směsi z odprašků a její mechanické vlastnosti. Tato směs byla tvořena hlavně odprašky z výrobků na bázi portlandského cementu, hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Směs dále nahrazovala část cementové opravné malty a byl zjištěn dopad přídavku na mechanické vlastnosti cementové opravné malty. Pro zjištění prvkového složení byla použitá rentgenová fluorescenční spektrometrie a pro zjištění mineralogického složení byla použita rentgenová difrakční analýza. Byly připraveny zkušební tělesa podle normy ČSN EN 12390. U zkušebních těles byly provedeny mechanické zkoušky pevnosti. Značnou část zkušebních těles nebylo možné podrobit mechanickým zkouškám, protože zkušební těleso ani po delší době neztuhlo. Z jednotlivých měření, které bylo možné provést, vyplývá, že mechanické vlastnosti vzorků s odprašky vykazují hodnoty, které prokázaly, že odprašky nelze do výrobku recyklovat pro jejich nestálost. Odprašky mají příliš různorodé složení a v kombinaci s cementovou opravnou maltou nemají požadované vlastnosti. Problém činí zvlášť odběry z dat, které vůbec neztuhly a tím vyřadily i zbylé odběry s již dobrými vlastnostmi stejného vzorku. Při návrhu způsobu recyklace se musel brát v potaz to, jaký výrobek firmy je nejvíce žádaný, kde by tedy měla recyklace smysl i po ekonomické stránce, což je v dnešní době také důležitým ukazatelem pro chod firmy. Odprašky by se mohly možná osvědčit v jiném produktu, pro firmu by to ale nebylo nyní výhodné, proto se nyní nebude recyklace odprašků zahajovat a budou dále likvidovány stejnou cestou.
|
|
|
Využití polymerů do konstrukcí vozovek pozemních komunikací
Klusková, Jana ; Komenda, Radek (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností využití recyklovaných polymerů do asfaltových směsí. V teoretické části práce je přiblížena celosvětová problematika s plastovými odpady, včetně zkušeností zahraničních zemí, kde je již tato technologie zavedena a používá se. Praktická část je věnována návrhu využití recyklovaného plastu do asfaltové směsi, popisu použitých laboratorních zkoušek a samotnému zhodnocení vlivu nízkohustotního polymeru (LDPE) na asfaltovou směs typu AC. V laboratoři proběhly zkoušky pevnosti v příčném tahu, zkoušky na odolnost vůči vodě a stanovení modulů tuhosti (E). Výstupem této práce je vyhodnocení naměřených hodnot, zpracování výsledků a jejich interpretace v závislosti k možnému použití této technologie v ČR.
|
|
|
Možnosti recyklace PLA materiálu pro účely 3D tisku a vliv na mechanické vlastnosti
Sedláček, Vojtěch ; Krčma, Martin (oponent) ; Koutecký, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním mechanických vlastností 3D výtisků PLA v průběhu recyklace. Recyklační cyklus probíhal následovně: vytištěná zkušební tělesa technologii FDM z PLA byla nadrcena a znovu extrudována na filament. Tento proces se třikrát opakoval. V každém cyklu byly otestovány zkušební tělesa. Proběhly tahové zkoušky za pokojové i zvýšené teploty. Zvýsledků je patrné že došlo k mírnému zvýšení pevnosti. Měření indexu toku taveniny prokázalo degradaci materiálu a jeho depolymerizaci.
|
|
|
Využití polymerů do konstrukcí vozovek pozemních komunikací
Klusková, Jana ; Komenda, Radek (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností využití recyklovaných polymerů do asfaltových směsí. V teoretické části práce je přiblížena celosvětová problematika s plastovými odpady, včetně zkušeností zahraničních zemí, kde je již tato technologie zavedena a používá se. Praktická část je věnována návrhu využití recyklovaného plastu do asfaltové směsi, popisu použitých laboratorních zkoušek a samotnému zhodnocení vlivu nízkohustotního polymeru (LDPE) na asfaltovou směs typu AC. V laboratoři proběhly zkoušky pevnosti v příčném tahu, zkoušky na odolnost vůči vodě a stanovení modulů tuhosti (E). Výstupem této práce je vyhodnocení naměřených hodnot, zpracování výsledků a jejich interpretace v závislosti k možnému použití této technologie v ČR.
|
|
|
Možnosti uplatnění odpadu z výroby cementotřískových desek ve stavebních hmotách
Bartoň, Andrej ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi uplatnění odpadu z výroby cementotřískových desek ve stavebních hmotách. V teoretické části práce jsou rozebrány jednotlivé složky a postupy při výrobě cementotřískových desek, výrobní procesy, při kterých se produkuje odpad, a v jaké formě a množství se odpad nachází. Teoretická část je zaměřena na způsob úpravy vzniklých forem odpadu a jeho další využití v upravené nebo neupravené formě. V praktické části byl ověřen vliv substituce části pojiva odpadním materiálem na vlastnosti cementové matrice. Pro výrobu zkušebních vzorků byl použitý jemný sypký odpad ze zařízení pro opracování cementotřískových desek.
|
|
|
Uchváceni odpadem: etnografická studie nejen okolo velkoobjemového kontejneru
Hájková, Zuzana ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám děním okolo velkoobjemových kontejnerů určených pro sběr rozměrného odpadu z domácností, které jsou pravidelně rozmisťovány ve veřejném prostoru v Praze. Zkoumám praktiky, ke kterým kontejner vybízí jako aktér, tedy hlídání, vyhazování a vybírání věcí z kontejneru. Pomocí metody multi-sited ethnography sleduji, jak se proměňuje hodnota vyhazovaných předmětů v závislosti na dění okolo kontejneru a na proměnách kontextu ve kterém se předmět nově ocitá. Identifikuji několik druhů hodnot, kterých odpad nabývá v rukou nových majitelů. Může se stát cenným z hlediska ekonomického (jako předmět či materiál, který lze prodat), z hlediska praktického dalšího využití (jako výbava či materiál pro další tvorbu), z hlediska estetického (jako ukazatel vkusu, nebo jako umělecký artefakt) nebo nabýt významu v angažovaném kontextu. Velkoobjemový kontejner lze chápat jako aktéra recyklace. Zkoumám, jak spolu interagují různé skupiny lidí, kteří se o znovuvyužití odpadových předmětů zajímají a jak jejich vztahy a praktiky zpětně konstituují realitu odpadu v prostředí kolem kontejneru, ale i mimo něj. Klíčová slova: velkoobjemový kontejner, vyhazování, odpad, znovuvyužití, hodnota, recyklace, multi-sited ethnography Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza vlivu recyklace práškové oceli na porozitu dílů vyráběných technologií Selective Laser Melting
Sůkal, Jan ; Hudák, Radovan (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem recyklace práškové oceli 1.2709 na porozitu dílů zpracovaných technologií SLM. Teoretická část práce uvádí náhled do problematiky vlivu vybraných procesních parametrů této aditivní technologie na tvorbu porozity ve vyráběných dílech. Přítomnost pórů v materiálu je hlavní příčinou horších mechanických vlastností ve srovnání s konvenčně vyráběnými materiály. Protože výhodou této technologie je možnost až bezodpadové produkce, je jednou z možných příčin tvorby pórů i degradace vlastností práškového materiálu vlivem standardně používané recyklace pomocí přesívání k odstranění kontaminantů vzniklých při stavbě. Tato práce srovnává charakter porozity dílů vyráběných pomocí dvou odlišných zařízení, analyzuje možné důsledky přesívání na vlastnosti prášku, stanovuje doporučení pro nastavení recyklačního procesu a porovnává míru vlivu vstupních parametrů na tvorbu porozity.
|
|
|
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.
|
|
|
Prvky pro lokální soběstačnost obytných souborů
Grmela, Daniel
Příspěvek je úvodem do disertační práce na téma lokální soběstačnost obytných souborů. Je prvotní základní úvahou na toto téma, vyjadřuje motivaci, stanovuje cíl a meze v nichž má být řešen a podává přehled základních prvků, pomocí kterých je možné zajistit lokální soběstačnost co do stavebních materiálů a prací, zásobování elektrickou energií, teplem pro vytápění a ohřev vody, hospodaření s pitnou a užitkovou vodou, odpady a zásobování potravinami.
|
host ::
RSS.