|
| |
|
|
Condition dependence of sexually selected ornaments in birds
Tomášek, Oldřich ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Verhulst, Simon (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Pohlavní ornamenty hrající u mnoha druhů důležitou roli při výběru partnera se mohly vyvinout jako kondičně závislé signály kvality jedince. Exprese ornamentů může asociována s věkem a přežíváním, a tím fungovat jako indikátor životaschopnosti jedince. V předkládané práci jsme testovali význam délky krajních ocasních per u vlaštovky obecné evropské (Hirundo rustica rustica) pro vnitropárový a mimopárový fertilizační úspěch a zda tento sekundární pohlavní znak signalizuje životaschopnost jedince. Naše výsledky na rozdíl o předchozích studií naznačují, že délka ocasních per nemá na fertilizační úspěch samce žádný vliv. Nejvýznamějším prediktorem schopnosti samce opatřit si mimopárovou partnerku byl jeho věk a přítomnost mimopárových mláďat v hnízdě nejlépe predikoval věk jeho sociální partnerky. Délka ocasních per se u samců i samic prodlužovala s věkem, což podporuje jejich funkci jako signálu životaschopnosti jedince. Nezaznamenali jsem žádný vliv stárnutí na tento znak. Signalizační funkci dále naznačuje lepší přežívání samců s delšími ocasy. Bylo navrženo několik mechanizmů, jak by mohla být zajištěna čestnost takové signalizace. Jedním z nejvíce studovaných mechanizmů je oxidační stres vyvolaný volnými radikály a dalšími reaktivními částicemi. Vzhledem k tomu, že nutnost bránit se oxidačnímu...
|
|
|
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Morfologie a motilita spermií u astrildovitých pěvců rodu Lonchura
Šárová, Markéta ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Pohlavní výběr hraje významnou roli v evoluci živočichů. Dnes již víme, že neprobíhá pouze před kopulací (prekopulační pohlavní výběr), ale také po kopulaci. Tento typ pohlavního výběru nazýváme postkopulační pohlavní výběr, a uplatňuje se převážně u promiskuitních druhů, kde se samice páří s více samci. V takovém případě dochází v samičím reprodukčním traktu ke kompetici spermií. Aby si samci zvýšili pravděpodobnost svého reprodukčního úspěchu, začali si vytvářet překvapivě rozmanité adaptace spermií na morfologické, fyziologické nebo behaviorální úrovni. Tyto adaptace často ovlivňují rychlost spermie (motilitu), která je klíčovým faktorem pro úspěšné oplození vajíčka. Avšak výsledek reprodukčního úspěchu mohou ovlivnit i samice, které mohou v procesu skryté volby samice upřednostňovat spermie s určitým fenotypem, a tím např. získat lepší geny pro potomky. U některých druhů mají samice dokonce schopnost třídit a ukládat spermie do specializovaných orgánů, ve kterých jsou nějakou dobu vyživovány, a následně jsou použity k oplození vajíčka. I v tomto případě často o uskladnění spermie rozhoduje její morfologie. Kvůli těmto mechanismům postkopulačního pohlavního výběru jsou spermie pod silným selekčním tlakem, který může vést k relativně rychlé divergenci v morfologii spermií mezi druhy a následné...
|
|
|
Alternativní reprodukční strategie a pohlavní výběr u vlaštovky obecné Hirundo rustica
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Svobodová, Jana (oponent)
Rozvoj molekulárních technik odhalil, že párovací systém u ptáků je mnohem složitější a komplexnější, než bylo původně předpokládáno. Jak samci, tak samice mohou využívat alternativní rozmnožovací strategie ke zvýšení svého vlastního reprodukčního úspěchu. V předložené práci jsme zdokumentovali výskyt hnízdního parazitismu (conspecific brood parasitism, CBP, 22 % hnízd), quasi-parazitismu (QP, 6.5 % hnízd) a mimo-párových paternit (extra-pair paternity, EPP, 51.2 % hnízd) u evropského poddruhu vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). Na rozdíl od EPP a CBP, je quasi-parazitismus poměrně vzácný a byl popsán jen u několika druhů. Naše výsledky naznačují nenáhodnou distribuci QP, což z něj může činit, vedle EPP a CBP, třetí alternativní reprodukční strategii. Samčí ornamenty se pravděpodobně vyvinuly jako kondičně-závislé signály kvality svého nositele. V daném kontextu by tedy měla exprese takových znaků pozitivně korelovat s přežíváním jedince. Evoluční teorie předpokládá, že samice si k mimo-párovým kopulacím vybírají kvalitnější (více ornamentované) samce a mimo-párové paternity byly následně navrženy jedním z možných protagonistů v evoluci samčích pohlavních znaků. Evidence pro podporu tohoto tvrzení je však poměrně slabá. I přes intenzivní výzkum role EPP v pohlavním výběru se stále...
|
|
|
Postkopulační pohlavní výběr
Kivader, Tomáš ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Pohlavní výběr je klíčový evoluční proces, který ovlivňuje míru přenášení alel genů do dalších generací. Dá se rozdělit na prekopulační, ke kterému dochází před samotnou kopulací, a postkopulační, který se odehrává až po kopulaci, resp. po inseminaci. Při pohlavním výběru spolu jednak soupeří jedinci jednoho pohlaví, obvykle samci, o možnost rozmnožovat se, a dále dochází k výběru samců samicemi. Samci a samice mají odlišné priority ohledně svých strategií rozmnožování. Samci upřednostňují kvantitu potomstva, kdežto samice kvalitu. Proto mezi sebou neustále soupeří ve vytváření nových strategií, jak si zvyšovat biologickou zdatnost. Pohlavní výběr tak často vede ke koevoluci mezi samci a samicemi, což má v konečném důsledku vliv na oddělování jednotlivých populací a speciaci neboli vznik nových druhů. Pro vznik postkopulačního pohlavního výběru je potřeba, aby se v populaci daného druhu množilo více samců s jednou samicí. To je v rámci různých párovacích systémů zajištěno promiskuitou nebo mimopárovými kopulacemi. Existují dva základní procesy, díky kterým je postkopulační pohlavní výběr realizován. Jedná se o kompetici spermií a skrytou samičí volbu. Konkrétní mechanismy postkopulačního pohlavního výběru nejsou zatím dopodrobna prozkoumány. Problematické je jednak sledování postkopulačních procesů...
|
|
|
Signalizace personality a stresové odpovědi prostřednictvím druhotných pohlavních znaků u sociálně monogamního pěvce
Tesař, David ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Sekundární pohlavní znaky hrají nenahraditelnou roli v rozmnožování celé řady živočichů a předpokládá se, že by tyto znaky mohly fungovat jako signály kvality a kondice, na základě kterých se jedinci párují. Exprese těchto znaků, chceme-li ornamentů, může také souviset s personalitou a behaviorálními strategiemi jedince. U melaninových ornamentů se navíc uvažuje nejen o souvislosti s personalitou jedince, ale také o možné souvislosti s odolností vůči stresu a s mírou stresové odpovědi. Tato hypotéza vznikla především díky pleiotropickému efektu melanokortinového systému, který se uplatňuje nejen během melanogeneze ale také při tvorbě hormonů, které se podílejí na spuštění stresové odpovědi. Cílem práce bylo objasnění vztahů mezi ornamenty jedince, jeho stresovou odpovědí a personalitou u vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). V rámci práce byl testován vztah mezi vybranými ornamenty a stresovou reakcí organismu, v podobě stresové hladiny glukózy měřené po 15 minutách od setkání jedince se stresovým podnětem. U obou pohlaví byla prokázána korelace mezi velikostí bílých ocasních skvrn a stresovou odpovědí. Pouze u samců se navíc objevil vztah s délkou krajních ocasních per a naopak u samic byl objeven vztah se sytostí zbarvení peří na hrdle. Druhá část práce se zabývá experimentem testujícím...
|
|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a atraktivitou obličeje
Slámová, Žaneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Řada studií ukazuje, že fyzický vzhled je jednou z důležitých součástí výběru partnera. Při výběru partnera jsou v obličeji jako atraktivní hodnoceny mimo jiné znaky, které odkazují ke kvalitě, resp. vysokému reprodukčnímu potenciálu a zdraví jedince, který nám pomůže úspěšně předat geny do dalších generací či poskytne dostatek zdrojů své partnerce a potomkům. Párování se s jedincem s reaktivnějším imunitním systémem by mohlo vést k vyššímu reprodukčnímu úspěchu, a proto je možné, že selekční tlak podpořil vznik vodítek usnadňující detekci takových znaků. Hlavním cílem této práce bylo testovat především souvislost reaktivity imunitního systému na cizorodé antigeny (stimulovanou vakcinací) s hodnocenou atraktivitou obličeje vnímanou opačným pohlavím u člověka. Dále jsme zjišťovali, zda se bude v mužských obličejích odrážet aktivace imunitního systému. Naše výsledky neprokázaly žádný vztah mezi reaktivitou imunitního systému a atraktivitou obličeje. Nicméně muži s aktivovaným imunitním systémem (indikátor možného onemocnění), byli signifikantně hodnoceni jako méně atraktivní a byli signifikantně bledší. Naše výsledky naznačují, že lidé jsou citliví vůči vizuálním vodítkům spjatým se zdravotním stavem, nikoli však obecné kvalitě jedince. Klíčová slova Atraktivita obličeje; výběr partnera; pohlavní...
|
|
|
Condition dependence of sexually selected ornaments in birds
Tomášek, Oldřich ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Verhulst, Simon (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Pohlavní ornamenty hrající u mnoha druhů důležitou roli při výběru partnera se mohly vyvinout jako kondičně závislé signály kvality jedince. Exprese ornamentů může asociována s věkem a přežíváním, a tím fungovat jako indikátor životaschopnosti jedince. V předkládané práci jsme testovali význam délky krajních ocasních per u vlaštovky obecné evropské (Hirundo rustica rustica) pro vnitropárový a mimopárový fertilizační úspěch a zda tento sekundární pohlavní znak signalizuje životaschopnost jedince. Naše výsledky na rozdíl o předchozích studií naznačují, že délka ocasních per nemá na fertilizační úspěch samce žádný vliv. Nejvýznamějším prediktorem schopnosti samce opatřit si mimopárovou partnerku byl jeho věk a přítomnost mimopárových mláďat v hnízdě nejlépe predikoval věk jeho sociální partnerky. Délka ocasních per se u samců i samic prodlužovala s věkem, což podporuje jejich funkci jako signálu životaschopnosti jedince. Nezaznamenali jsem žádný vliv stárnutí na tento znak. Signalizační funkci dále naznačuje lepší přežívání samců s delšími ocasy. Bylo navrženo několik mechanizmů, jak by mohla být zajištěna čestnost takové signalizace. Jedním z nejvíce studovaných mechanizmů je oxidační stres vyvolaný volnými radikály a dalšími reaktivními částicemi. Vzhledem k tomu, že nutnost bránit se oxidačnímu...
|
host ::
RSS.