|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Franc, Tomáš ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt (ČJ) Právo na obhajobu je jedním ze základních lidských práv a jedním z nejdůležitějších práv spadajících pod právo na soudní a jinou ochranu přiznaných každému člověku Listinou základních práv a svobod. Součástí práva na obhajobu je jednak právo hájit se sám, právo na postup orgánů činných v trestním řízení, kterým bude zjištěn skutečný stav bez důvodných pochybností a zejména právo mít obhájce a radit se s ním. Obhájcem v trestním řízení může být v souladu s § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát, který se pro jednotlivé úkony trestního řízení může dát zastoupit koncipientem. Trestní řád předpokládá, že si osoba, proti které se trestní řízení vede, svého obhájce zvolí. V případě, že si obhájce nezvolí, ačkoli ho dle zákona mít musí, bude mu obhájce po dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby ustanoven. Případy nutné obhajoby stanoví § 36 trestního řádu a jsou jimi například řízení proti obviněnému, který je ve vazbě, nebo řízení proti uprchlému. Základní práva a povinnosti obhájce stanoví trestní řád ve svém § 41. Mimo to má obhájce, coby advokát, povinnost postupovat v souladu se zákonem o advokacii a příslušnými stavovskými předpisy vydávanými Českou advokátní komorou. Obhájce má po vykonání obhajoby nárok na náhradu nákladů řízení, a to i v případě, kdy...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Svoboda, Michal ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Cílem této diplomové práce je nejen analyzovat postavení obhájce a obviněného v trestním řízení včetně jejich práv a povinností vyplývajících z tohoto postavení, ale zejména vymezit limity, ve kterých může jak obviněný tak obhájce vykonávat právo na obhajobu. Obsah práce je rozdělen do úvodu, šest částí a závěru. V úvodu jsou shrnuty cíle, kterých má být v diplomové práci dosaženo. Je zde zdůrazněn význam práva na spravedlivý proces, jehož součástí je pak i právo na obhajobu a které jsou nedílnou součástí konceptu právního státu. První část se zabývá stručným historickým exkurzem do historie postavení obhájce a obviněného v trestním řízení zejména s důrazem na právní úpravu platnou na území současné České republiky. V druhé části jsou analyzována práva a povinnosti obviněného uplatňující se zejména, ale nejenom, v hlavním líčení. Důraz je přitom kladen na vymezení hranic práva obviněného na obhajobu a důvody, proč tato omezení v právním řádu vůbec existují. Třetí a čtvrtá část je pak věnována osobě obhájce, jeho právům a povinnostem vyplývajících z jeho postavení v trestním řízení a vykonávání obhajoby v hlavním líčení jako takovém. Tyto části znovu kladou důraz na vymezení limitů výkonu a způsobů vedení obhajoby. V páté části jsou rozebrány základní odlišnosti...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Zobelt, Denisa ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Obhájce v trestním řízení Abstrakt Obhájce v trestním řízení je velmi důležitým institutem trestního práva. Jeho prostřednictvím může být uplatněna jedna ze základních zásad trestního právo, právo na obhajobu. Tato diplomová práce se zabývá obhájcem v trestním řízení v České republice a ve Švýcarsku, jejich podobnostmi, ale také rozdíly. Práce je rozdělena na 7 částí, úvodu a závěru. První část práce se zabývá historickým vývojem tohoto institutu na českém území od 18. století po současnost. Zdůrazňuje především dopady historických událostí na změny v trestněprávních úpravách a dodržování psaných pravidel v praxi. Následující kapitola pojednává o pojmu obhájci v trestním řízen v české právní úpravě a možnostech jeho zvolení či ustanovení. Specifikuje podmínky pro výkon obhajoby, vysvětluje rozdíl mezi zvoleným a ustanoveným obhájcem a zmiňuje i možnost ustanovení Českou advokátní komorou. Následují kapitoly zabývající se nutnou obranou, právy a povinnostmi obhájce a taktikou obhajoby. Tyto kapitoly jsou vzájemně provázané a mají snahu o vystižení důležitosti a nepostradatelnosti obhájce v rámci trestního řízení. Zároveň však poukazují na hranice přípustné obhajoby, respektive jejích taktik a možnostmi kárného postižení advokáta při nedodržení svých práv a povinností daných mu zákonem. V další části práce je...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Svobodová, Pavla ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá právem na obhajobu v rámci trestního řízení v České republice. Práce je členěna do několika kapitol, které vymezují právní úpravu práva na obhajobu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Práce se v první kapitole zaobírá historickým vývojem práva na obhajobu s vymezením určitých odlišností dřívějších právních úprav až do současnosti. V další části práce je rozebrán institut práva na obhajobu z hlediska mezinárodní a vnitrostátní právní úpravy, včetně úpravy na úrovni Evropské unie. Třetí kapitola se zabývá postavením obviněného, jaké označení nese v jednotlivých stádiích trestního řízení a jaká jsou jeho jednotlivá práva na obhajobu včetně obhajoby materiální a formální. Na třetí kapitolu navazuje kapitola rozebírající postavení obhájce v trestním řízení. Zaměřuje se na jeho historický vývoj, substituci advokáta, práva a povinnosti obhájce a jednotlivé způsoby volby obhájce včetně institutu nutné obhajoby. Pátá kapitola se věnuje samostatné skupině osob, kterým náleží zákonem stanovená obhajovací práva. Závěrem je zhodnocena právní úprava práva na obhajobu včetně návrhů de lege ferenda. Práce rovněž zahrnuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky.
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Sýkorová, Nikola ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu je jedním z nejdůležitějších základních práv osoby, proti níž se trestní řízení vede. Úloha obhájce v přípravném řízení je naprosto zásadní. Obhájcem může být pouze advokát a člen České advokátní komory, tudíž osoba s právnickým vzděláním a kvalifikací pro tuto práci. Obhájce musí hájit práva obviněného všemi povolenými způsoby a vystupovat v jeho prospěch. Ve své práci jsem upřela svou pozornost na právní postavení obhájce podle současné české právní úpravy, na problematiku nutné obhajobu, na právní postavení zvoleného obhájce, soudem ustanoveného obhájce a obhájce ustnoveného Českou advokátní komorou, na jednotlivá práva a povinnosti obhájce. Dále jsem se zaměřila na přípravné řízení a na různé aspekty účasti obhájce v přípravném řízení a jeho jednotlivé úkoly v něm.
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Blaškovanová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na postavení obhájce v přípravném řízení, neboť účast obhájce v trestním řízení je z pohledu teorie i praxe velmi aktuální téma. V práci je popsána geneze postavení obhájce, jakož i jeho posílení nejen v světle historického vývoje, ale též v důsledku vývoje judikatury. Samotným těžištěm práce je vymezení osoby obhájce a jeho práv a povinností v přípravném řízení. Osoba obhájce má přiznaná "obhajovací" práva pro všechny fáze trestního řízení, neboť je z pohledu obhajoby nedílnou součástí práva obviněného na obhajobu. Téma práce je přínosné (zejména z pohledu potenciálního využití) pro každého, neboť postavení obhájce a jeho účast již v předsoudní fázi trestního řízení je stěžejní nejen pro řádné uplatnění práva obviněného na obhajobu, ale též pro další fáze trestního řízení. Přípravné řízení slouží k prověření prvotní informace o tom, že byl spáchán trestný čin, zda je tato informace pravdivá, a k vypátrání osoby důvodně podezřelé z takového činu a ke shromáždění důkazních prostředků použitelných v řízení před soudem k podpoře obžaloby.1 Vzhledem k důležitosti této fáze řízení je pak zcela zásadní i postavení obhájce v něm. 1 Fryšták, M.: Přípravné řízení de lege ferenda. Trestněprávní revue 6/2015, 133 s. a násl.
|
|
|
Právo na obhajobu v českém trestním řízení
Klofáčová, Anna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu je ústavně garantované právo obviněného a jako takové představuje jednu z podmínek spravedlivého procesu. Spravedlivého rozhodnutí ve věci je možné docílit pouze pokud je obviněnému po celou dobu řízení zajištěno řádné uplatnění práva na obhajobu. Cílem mé diplomové práce je přiblížit jednotlivá práva obviněného, které ve svém souhrnu tvoří právo na obhajobu. V celé diplomové práci se snažím o předložení aktuální právní úpravy, upozorňuji na její nedostatky, které se ukazují v praxi a popisuji vzájemný vztah obviněného a obhájce. V první části diplomové práce se věnuji obecnému vymezení práva na obhajobu tak, jak je upraveno na zákonné úrovni a ústavní úrovni v České republice a zároveň uvádím jeho zakotvení v mezinárodních úmluvách, jejichž zněním je Česká republika vázána dle čl. 10 Úmluvy. Ve druhé kapitole popisuji postavení obhájce a obviněného v trestním řízení a osoby, které mohou v trestním řízení vystupovat na straně obhajoby. Třetí kapitola tvoří meritum diplomové práce a zabývá se třemi složkami práva na obhajobu, kterými jsou materiální obhajoba, formální obhajoba a povinnosti ogránů činných v trestním řízení. Čtvrtá kapitola přibližuje status obhájce v trestním řízení, popisuje postavení zvoleného, ustanoveného a určeného obhájce a blíže se věnuje problematice...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Dvořáčková, Eva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby je součástí práva na obhajobu - základního práva v demokratických zemích, které je uvedeno ve článku 40 Listiny základních práv a svobod a také v různých mezinárodních úmluvách. Role obhájce je v trestním řízení nezastupitelná. Své služby poskytuje ve všech stadiích trestního řízení, v této práci se však věnuji pouze úloze obhájce v přípravném trestném řízení. Obhájce svému klientovi pomáhá od počátku trestního stíhání, ale advokát může poskytovat pomoc i před zahájením trestního stíhání při podávání vysvětlení. Mezi prostředky, kterými obhájce svého klienta může hájit, a kterými může ovlivňovat průběh trestního řízení, patří právo obhájce vyhledávat, předkládat a navrhovat důkazy. Dále právo účastnit se jednotlivých vyšetřovacích úkonů a právo nahlížet do spisu. Další práva obhájce jsou uvedena v § 41 trestního řádu. Má práce je strukturovaná do šesti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje právu na spravedlivý proces a právu na obhajobu. Další kapitoly popisují přípravné řízení a roli obhájce v jednotlivých formách trestního řízení - ve standardním a rozšířeném vyšetřování a zkráceném přípravném řízení. Ve třetí kapitole se věnuji úloze obhájce při procesních návrzích, konkrétně sjednávání dohody o vině a trestu, navrhování podmíněného zastavení trestního...
|
|
|
Postavení obhájce v přípravném řízení
Nevařil, Vít ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
v českém jazyce Práce "Postavení obhájce v přípravném řízení" zkoumá postavení obhajoby v přípravném řízení, tj. v předsoudní fázi trestního řízení. Text nejprve pojednává o významnějších novelách trestního řádu a o vývoji přípravného řízení, účelu přípravného řízení a jeho jednotlivých formách. Následně práce podává stručný nástin (model) průběhu přípravného řízení, nabízí elementární vymezení základních institutů přípravného řízení. Druhá část práce se nejprve věnuje rozboru základních zásad trestního řízení a z těchto zásad je pak nejpodrobněji zkoumána zásada práva na obhajobu a její jednotlivé složky. Ve třetí části pak práce pokračuje popisem požadavků na obhájce, popisem jeho práv a povinností, institutu nutné obhajoby a v posledku pak nejzásadnějším zásahem do práva obviněného na svobodnou volbu obhájce - vyloučením obhájce. V této části práce je také pojednáno podrobněji mlčenlivosti obhájce a jsou analyzována specifika obhajoby právnických osob. V práci je na různých místech pojednáno také například o advokátním tarifu. Často je polemizováno se zákonodárcem, autor se snažil předkládat k diskutabilním bodům současné či historické právní úpravy rozdílné názory odborníků a citovat k těmto judikaturu jak českých soudů, tak Evropského soudu pro lidská práva.
|
host ::
RSS.