|
|
Stalking - criminological aspects
Bólová, Katarína ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Nebezpečné pronásledování - kriminologické aspekty Abstrakt Tématem diplomové práce jsou kriminologické aspekty trestného činu nebezpečné pronásledování podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První část je zaměřená na charakteristiku pojmu stalking, který v sobě zahrnuje i nebezpečné pronásledování, jeho kriminalizaci a analýzu trestného činu nebezpečné pronásledování z pohledu trestního práva hmotného a procesního. Druhá část obsahuje poznatky o osobnosti pachatelů stalkingu, několik vybraných typologií pachatelů a praktické rady a doporučení v souvislosti s pomocí obětem stalkingu. Poslední část pojednává o posuzování nebezpečí, které pachatel stalkingu představuje pro oběť. Dále se v ní nachází těžiště diplomové práce, kterým je analýza pojmu "důvodné obavy" v kontextu skutkové podstaty trestného činu nebezpečné pronásledování. Poslední kapitola této části je věnovaná rozboru 4 případů nebezpečného pronásledování z kriminologického hlediska. V závěru diplomové práce shrnuje autorka nejdůležitější poznatky, které získala v rámci její tvorby. Klíčová slova: nebezpečné pronásledování/ důvodné obavy/ posuzování rizika
|
|
|
Problematika nebezpečného pronásledování v moderní době
Novak, Olivia ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
"Problematika nebezpečného pronásledování v moderní době" Nebezpečné pronásledování nepředstavuje nový fenomén, avšak moderní doba, a zejména velmi dynamický vývoj moderních technologií, které se postupně staly součástí našeho života, posouvá tento druh trestné činnosti do zcela jiných rozměrů. Tato rigorózní práce pojednává především o přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku a s ním spojenou problematiku zneužití moderních technologií při pronásledování oběti, rovněž se zaměřuje na motivaci pachatele i chování oběti dané trestné činnosti. Teoretická část práce shrnuje legislativní zakotvení nebezpečného pronásledování, popisuje způsoby možného využití dostupných technologií k pronásledování oběti. Rovněž se zabývá typologií pachatelů nebezpečného pronásledování a jejich kriminální motivací. Praktickou část práce tvoří sedm případových studií tohoto negativního fenoménu z českého prostředí. První případová studie je zaměřena na soudní spor, který řešil Městský soud v Praze začátkem roku 2008. Popsaný případ nemohl být právně kvalifikovaný jako trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku, avšak měl zcela zásadní vliv na právní úpravu stalkingu v České republice. Navazující případové studie popisují případy, ve kterých již pachatelé byli pravomocně...
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty stalkingu
Daniel, Tomáš ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Název rigorózní práce Trestněprávní a kriminologické aspekty stalkingu Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá moderním fenoménem stalkingu. Cílem práce je představit tuto problematiku komplexně z trestněprávních a kriminologických aspektů. Rigorózní práce se skládá celkem z 16. kapitol, které lze rozdělit na dva velké celky - kriminologickou a trestněprávní část. V zahraniční odborné literatuře má zkoumání tohoto jevu poměrně bohatou tradici, kdy bylo provedeno několik desítek empirických výzkumů. Rovněž zahraniční právní řády reagovaly na fenomén stalkingu přijetím příslušných anti- stalkingových právních předpisů již v 90. letech 20. století. V České republice byl stalking kriminalizován až v roce 2010 a to v návaznosti na zavedení nové skutkové podstaty trestného činu nebezpečného pronásledování do zákona č.40/2009 Sb. V kriminologické části rigorózní práce využívám poznatky z forenzní psychologie, psychiatrie, sociologie a dalších společenských věd. Tam, kde to je vhodné, se snažím ilustrovat popisovanou problematiku na příkladech z praxe. V úvodních kapitolách jsou uvedeny pojmové znaky stalkingu, krátký historický exkurz a je zde reflektována prevelanece stalkingu na základě empirických výzkumů. Rozebírám některé jevové podoby stalkingu, kterým není, dle mého názoru, v české odborné literatuře...
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty nebezpečného pronásledování
Kopalová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce jsou "Trestněprávní a kriminologické aspekty nebezpečného pronásledování". S fenoménem známým ve světě coby stalking se setkáváme ve společnosti od nepaměti, nicméně teprve před několika lety začal být kriminalizován. Česká republika zavedla novou skutkovou podstatu nebezpečného pronásledování do ustanovení § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, s účinností od 1. 1. 2010. Nebezpečné pronásledování představuje široké spektrum možných předem nepředvídatelných forem obtěžujícího jevu, tudíž je nutné k němu přistupovat interdisciplinárně. Předkládaná diplomová práce je vnitřně členěna do 6 kapitol, jež na sebe vzájemně logicky navazují. V úvodní kapitole je vymezena problematika definování samotného pojmu nebezpečného pronásledování, jsou zde uvedeny obecné informace o stalkingu, jež jsou nezbytné pro hlubší pochopení tohoto jevu, je popsána historie nebezpečného pronásledování a důvody přijetí antistalkingových zákonů nejen v českém právním řádu. Kriminologická část přináší pohled na osobu pronásledovatele a jeho oběti a dále je blíže vymezena jejich typologie. Cílem této části je nastínění základních charakteristických rysů osob, které se stávají potencionálními pachateli pronásledování, ale i jeho oběťmi, současně s pohledem na důsledky nebezpečného pronásledování...
|
|
|
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii
Hütterová, Olivia ; Marešová, Alena (vedoucí práce) ; Zoubková, Ivana (oponent)
A Abstrakt diplomové práce Osobnost pachatele představuje soubor různých aspektů ovlivňujících chování v souvislosti s kriminálním jednáním. Tato diplomová práce se zaměřuje především na kriminologické a psychologické aspekty osob, páchajících násilné trestné činy. Shrnuje různé typologie a třídění pachatelů, teorie příčin trestné činnosti, různé aspekty osobnosti, a zabývá se prevencí kriminality v České republice. Je výrazně zaměřena na trestný čin nebezpečného pronásledování z teoretického i praktického hlediska v rozsáhlé případové studii. Případová studie je zaměřena na soudní spor, který řešil Městský soud v Praze začátkem roku 2008. Popsaný případ nemohl být právně kvalifikovaný jako trestný čin nebezpečného pronásledování dle § 354 trestního zákoníku, avšak měl zcela zásadní vliv na právní úpravu stalkingu v České republice. Zásadními otázkami, kterým se věnuje tato diplomová práce jsou: "Proč lidé páchají násilné trestné činy?" a "Jaké jsou hlavní příčiny kriminálního jednání pachatele?", s hlubší porozumění osobnosti pachatele a jeho motivace. Případová studie popsaná v této práci se snaží demonstrovat, jak důležité je uzákonění nebezpečného pronásledování, jako trestného činu v České republice. Stalking byl zařazen mezi skutkové podstaty trestných činů necelé dva roky poté, co byl zmíněný případ...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zák.
Kuřinová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé v českém jazyce Tématem diplomové práce je trestný čin nebezpečného pronásledování upravený v § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jež kriminalizuje jednání všeobecně známé pod označením stalking. Práce si klade za cíl osvětlit nejen trestněprávní aspekty tohoto trestného činu, ale představit jej v komplexnějším pojetí. Je proto rozdělena do tří částí, jež tvoří celkem sedm kapitol. První část tvořená prvními dvěma kapitolami pojednává o stalkingu a jeho obětech. Zabývá se současným pojetím i historickým vývojem nahlížení na tento patologický jev, četností jeho výskytu, jeho možnými projevy, dopadem na pronásledované osoby a riziky, jež jim ze stalkingu plynou. Druhá část tvořená třetí, čtvrtou a pátou kapitolou se věnuje samotné problematice trestného činu nebezpečného pronásledování. Zabývá se procesem jeho zavedení do českého trestního práva a také jeho trestněprávními aspekty. Je v ní tedy rozebrána skutková podstata tohoto trestného činu a pojednává i o možnostech jeho souběhu s jinými trestnými činy a různých prostředcích ochrany poskytovaných pronásledovaným osobám v rámci celého právního řádu. Poslední třetí část tvoří šestá a sedmá kapitola. V nich se pojednává o osobách, jež se pronásledování dopouští, jejich demografii, typologiích, podle nichž je lze členit, a také o problematice...
|
|
|
Stalking celebrit
Kolínská, Viktorie ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Krulichová, Eva (oponent)
Jak říká Meloy (1998: 4) "Stalking je staré chování, ale nový zločin." Postmoderní společnost, vyvíjecí se nejen v reálném prostředí, ale i v multimediálním kyber-prostoru, navíc nabízí mnohem více prostředků a směrů, v nichž se může realizovat. Bakalářská práce je zaměřena na specifický typu stalkingu, kdy oběťmi pronásledování jsou celebrity, tzv. stalking celebrit. Odborné výzkumy týkající se stalkingu většinou souvisí s domácím násilím, pracovním prostředím či různými druhy šikany. Ale stalking celebrit je známý především jen z konkrétních případů jednotlivých hlavně zahraničních celebrit, v první řadě prezentovaných jako další kuriózní články v bulvárním tisku. Ve své práci proto analyzuji společné formy a souvislosti stalkingu celebrit na základě 5 kvalitativních rozhovorů právě s oběťmi ze světa celebrit. Pokouším se odhalit vztah dotazovaných osobností k jejich fanouškům se zaměřením na zlomový okamžik proměny fanouška v pronásledovatele. Dále uvádím projevy stalkingu celebrit v porovnání s "běžným stalkingem". A Taktéž zkoumám reakce obětí na pronásledování a vliv medií na jednotlivé případy. Klíčová slova: Stalking celebrit, nebezpečné pronásledování, celebrity, media, fanoušci
|
|
|
Nebezpečného pronásledování
Procházková, Lucie ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá trestným činem nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku. Nebezpečné pronásledování je poměrně novým trestným činem, který se objevil až v novém trestním zákoníku účinném od 1. ledna 2010. Zavedení trestného činu nebezpečného pronásledování umožnilo trestněprávní postih stalkingu. V minulosti, ještě za účinnosti starého trestního zákona se objevilo několik tragických případů stalkingu, které byly smutným důkazem toho, že dosavadní právní úprava neumožňovala adekvátní trestní postih stalkingu, ani neposkytovala efektivní ochranu jeho obětem. V současné době uplynuly od kriminalizace nebezpečného pronásledování tři roky, což představuje ideální časový odstup k projevení případných nedostatků skutkové podstaty, k zhodnocení účelnosti nového trestného činu a k předložení návrhů de lege ferenda. Práce se dělí na tři části, které jsou dále rozčleněny na kapitoly a podkapitoly. První část práce, obsažená v první až páté kapitole, se zaměřuje na obligatorní znaky skutkové podstaty. Každá z kapitol nejprve analyzuje názory prezentované v odborné literatuře a judikatuře Nejvyššího soudu a následně je porovnává s rozhodnutími nižších soudů za účelem zjištění, nakolik se názory teorie a praxe překrývají či naopak liší. Práce se pokouší překlenout...
|
|
|
Nebezpečné pronásledování
Babčaník, Michal ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato práce se zabývá komplexním pojetím pojmu nebezpečného pronásledování. Nebezpečné pronásledování je názvem skutkové podstaty trestného činu nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 1. 2010. Tato skutková podstata trestného činu nebezpečného pronásledování má za úkol postihnout psychologický a společenský jev známý pod pojmem "stalking". Téma je uvedeno krátkým historickým exkurzem s cílem objasnit důvody právní regulace. Následuje popis jevu tak, jak je chápán jinými než právními obory, zejména forenzní psychologií, aby bylo možné později kriticky zhodnotit, zdali skutková podstata trestného činu tento jev efektivně postihuje. V rámci této části je věnována pozornost nejen různým typologiím, které se v praxi vyskytují, ale i klinicky uznávaným možnostem nápravy pachatele. Toto široké pojetí je poté konfrontováno se současnou právní úpravou, nejprve průřezem specifiky zahraničních úprav, následně je domácí právní úprava podrobně zkoumána dle jednotlivých ustanovení skutkové podstaty v účinném trestním zákoníku a klíčové prvky jsou nejen vykládány dle dostupné odborné literatury, judikatury, ale i povahy stalkingu, tedy jevu, který se tento trestný čin snaží postihnout. Některé prvky jsou i porovnávány s ustanoveními zahraničních úprav obsahujících podobné elementy s...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 TZ
Kubaričová, Sarah ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé v českém jazyce Diplomová práce je zaměřena na trestný čin nebezpečné pronásledování podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, postihující společensky nežádoucí jednání známé rovněž pod pojmem "stalking" a poskytuje ucelený pohled na problematiku stalkingu, respektive trestného činu nebezpečné pronásledování, v širších než jen českoprávních a trestněprávních souvislostech. Jelikož se jedná o nový trestný čin, neboť skutková podstata nebezpečného pronásledování byla do českého právního řádu zavedena právě až trestním zákoníkem účinným od 1.1.2010, tato práce má aktuální charakter a reaguje na současnou situaci v právním prostředí. Tato práce je rozdělena do tří hlavních částí - stalking, historická geografie právní úpravy a trestný čin nebezpečné pronásledování. První část je věnována fenoménu stalkingu z pohledu jeho vymezení a historie termínu, vybraných typů dle závažnosti chování stalkerů, osoby oběti, moderních prostředků použitých při pronásledování a expartner stalkingem jako nejčastější formou pronásledování vůbec. Následuje roztřídění stalkerů do kategorií na základě společných jmenovatelů, kterými jsou například osobnost pachatele a nebezpečnost pachatele. Podkapitola 1.4. se věnuje posuzování nebezpečnosti stalkingu, jenž je důležité při jeho řešení a odvracení. Historická...
|
host ::
RSS.