Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 234 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Geopolymery na bázi elektrárenských popílků a cihelného střepu
Řezník, Bohuslav ; Lang,, Karel (oponent) ; Příhoda,, Jiří (oponent) ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
V souladu se současnými trendy využívání vedlejších produktů různých výrob jako zdroje surovin pojednává disertační práce o alkalické aktivaci vedlejších produktů – popílků a cihelného střepu, která vede ke vzniku geopolymerních látek. Byl studován průběh geopolymerizační reakce popílku z vysokoteplotního spalování hnědého uhlí z elektrárny Chvaletice, popílku ze spalování černého uhlí z elektrárny Dětmarovice, popílku ze spalování biomasy a fluidního popílku z elektrárny Hodonín. Experimenty byly zaměřeny na faktory ovlivňující tvorbu geopolymeru, tj. na složení alkalického aktivátoru, poměr aluminosilikátu k aktivátoru a na vliv teploty při vytváření pevné struktury. U připravených produktů byla studována mikrostrukturu a fázové složení, odolnost vůči agresivnímu prostředí, mechanické vlastnosti, u vybraných typů popílkových geopolymerů pak navíc lomově-mechanické vlastnosti. Cílem práce bylo optimalizovat proces geopolymerace tak, aby výsledný geopolymer byl výhodný jak ekonomicky, tak i ekologicky. Jako nejvhodnější pro přípravu geopolymerů se jeví popílek z elektrárny Chvaletice, kde u výsledného produktu bylo dosaženo nejlepších užitných vlastností. Popílek z černého uhlí, fluidní popílek a popílek ze spalování biomasy nevedly při geopolymerizaci k uspokojivým výsledkům. V další části je práce zaměřena na možnost alkalické aktivace odpadů z cihlářské výroby, zejména z broušení kalibrovaných tepelně izolačních cihel. Cihelný střep, který obsahuje odvodněné aluminosilikáty, vesměs v amorfní formě, jsou vhodným zdrojem surovin pro alkalickou aktivaci. Výsledky výzkumu ukázaly, že alkalická aktivace cihelného střepu poskytuje produkty o vysokých pevnostech. Směsná pojiva popílku s cihelným střepem nevykázala synergický efekt, vlastnosti produktů alkalické aktivace byly vesměs horší, než u čistých složek.
Studium účinnosti polymerní přísady EVA v závislosti na ošetřovacích podmínkách malty
Hlawiczka, Jakub ; Sokola, Lubomír (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou polymerem modifikovaných malt (PMM) a jejich vlastnostmi v závislosti na ošetřovacích podmínkách. V teoretické části jsou popsány důvody a vybrané využití polymerních přísad k modifikaci cementového kompozitu a taktéž je rozebrán mechanismus vytvrzování cementového kompozitu, respektive malty, s důrazem na modifikaci polymerní přísadou a v závislosti na podmínkách ošetřování. V posledních částech teoretické rešerše jsou představeny poznatky o spolupůsobení zejména kopolymeru ethylenu a vinylacetátu (EVA) s portlandským cementem. V návaznosti následuje praktická část práce, kde je sledován vliv kopolymeru EVA na fyzikální a mechanické vlastnosti PMM v závislosti na dávkování polymerní přísady a exogenních faktorech. Za účelem poznání mikrostruktury PMM bylo provedeno studium mikrostruktury v závislosti na podmínkách ošetřování pomocí vysokotlaké rtuťové porozimetrie a rastrovací elektronové mikroskopie. Zkoušky a stanovení jsou popsány a vyhodnoceny.
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
Povrchové kalení ocelí výkonovým polovodičovým laserem
Bazalová, Lucie ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Práce se zabývá technologií povrchového kalení pomocí polovodičového laseru. V rámci diplomové práce je provedení experimentu povrchového kalení na oceli 12 050 při různých parametrech rychlosti pohybu laserové hlavy a použitého výkonu. Zpočátku se práce zabývá možnými technologiemi povrchového kalení, průmyslovými lasery a možnými metodami pro měření tvrdosti. Dále je popsán použitý materiál a vyhodnocení makrostruktury a mikrostruktury vzorků a vyhodnocena dosažená tvrdost v závislosti na vzdálenosti od povrchu. Výsledky jsou použity pro posouzení vhodnosti použitých parametrů při kalení.
Cementotřískové desky s využitím alternativních surovin
Urbánek, Libor ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na efektivní využití aktuálně produkovaných alternativních surovin při výrobě cementotřískových desek. Důraz je primárně kladen na odřezky a prach vznikající při opracování cementotřískových desek, dále pak teplárenskou škváru a vápenec. Teoretická část obsahuje průzkum aktuálních poznatků týkajících se dané problematiky. V rámci experimentální části byly alternativní suroviny podrobně analyzovány a dále pak zkoumán jejich vliv (jako modifikační složky matrice i plniva) na vlastnosti cementotřískových desek. Výzkum a vývoj probíhal s využitím fyzikálně-mechanických, termických i mikrostrukturních metod.
Využití odpadního skla u alkalicky aktivovaných aluminosilikátů
Novák, Václav ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Bayer, Patrik (vedoucí práce)
Teoretická část práce se bude zabývat nejznámějšími materiály z kterých se vyrábějí geopolymery, jejich alkalickou aktivací a vlastnostmi. Dále se práce bude věnovat sklu jako takovému a alkalické aktivaci skla. Práce bude zkoumat možnosti vytvoření geopolymerů z tohoto materiálu, či směsného geopolymeru s přídavkem skla. V experimentální části budou vyrobeny geopolymery a jejich základní surovina se nahradí částí skla. Budou se zkoumat mechanické vlastnosti a mikrostruktura těchto směsných geopolymerů a jak ovlivňuje sklo výsledné vlastnosti těchto geopolymerů.
Vliv výroby a legování na mechanické vlastnosti hořčíkových slitin
Jakl, Tomáš ; Remešová, Michaela (oponent) ; Horynová, Miroslava (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou porovnávány mechanické vlastnosti hořčíkových slitin v závislosti na výrobě a složení. První část se zabývá čistým hořčíkem a jeho vlastnostmi. Druhá část obsahuje popis jednotlivých legur a přehled metod výroby. Třetí část se zabývá vybranými slitinami. Práce obsahuje fotografie mikrostruktur slitin, údaje o mechanických vlastnostech a jejich vzájemné srovnání.
Syntéza feroelektrických a dielektrických keramických kompozitních materiálů
Čípová, Eva ; Salamon, David (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je příprava feroelektrických a dielektrických kompozitních materiálů, konkrétně se práce zabývá přípravou barium stroncium titanitu (BST). V teoretické části jsou popsány možnosti syntéz BST prášků a jejich další zpracování. Experimentální část se věnuje precipitační syntéze barium stroncium titanitu, připravené prášky byly charakterizovány z hlediska morfologie a fázového složení. Dále bylo pro přípravu hutné keramiky využito beztlakého slinování a izostatického lisování za horka (HIP). Sol-gel precipitační syntézou byly připraveny čisté BST prášky, které byly tvarovány a slinovány. Nejvyšší hustoty byly dosaženy při slinování zpomaleným cyklem (pomalé nárůsty teplot a prodleva během slinování) a doslinováním pomocí HIP.
Příprava a vlastnosti bezolovnatých piezokeramických materiálů
Tásler, Jan ; Částková, Klára (oponent) ; Maca, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem bezolovnatých piezokeramických materiálů, s detailním zaměřením na materiál označovaný jako BCZT. Na vzorcích tohoto materiálu o chemickém složení (Ba0,85Ca0,15)(Zr0,1Ti0,9)O3 je zkoumán vliv rozdílné doby mletí keramických prekurzorů a teploty slinování keramického polotovaru na relativní hustotu a velikost zrn finálního keramického produktu. Dále je zkoumán vliv těchto parametrů na piezoelektrické vlastnosti. Jak doba mletí, tak teplota slinování se ukázaly jako důležité faktory ovlivňující výslednou mikrostrukturu. Vliv mikrostruktury na piezoelektrické vlastnosti se prokázal především u piezoelektrických veličin d33 a kp.
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku připravených metodou SPS
Pleskalová, Kateřina ; Hutařová, Simona (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním hořčíkových práškových materiálů s přídavkem zinku metodou slinování jiskrovým výbojem. Cílem je posouzení vlivu parametrů přípravy a obsahu zinku na strukturu materiálu a jeho mechanické vlastnosti. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola popisuje materiály na bázi hořčíku a je zmíněno také jejich využití v oblasti medicíny. Druhá pak rozebírá práškovou metalurgii, konkrétně hořčíkové prášky a metodu slinování jiskrovým výbojem. V experimentální části byly vzorky slinuty při teplotách 300 °C a 400 °C a podrobeny analýze pomocí světelného a skenovacího elektronového mikroskopu, EDS analýze a měření tvrdosti, mikrotvrdosti a pevnosti v ohybu. Byl pozorován nárůst tvrdosti se zvyšujícím se obsahem zinku a se zvyšující se teplotou slinování. Pevnost v ohybu dosahovala vyšších hodnot pro materiály slinované při teplotě 400 °C.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 234 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.