|
|
Studium fytoextrakce benzodiazepinů
Rychlovská, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo provedení experimentů s kukuřicí setou (Zea mays) za účelem zjištění účinnosti fytoextrakce vybraných léčiv z živného média. Rostliny byly hydroponicky kultivovány ve sterilním prostředí po 3 týdny, poté k nim byly přidány roztoky médií obohacených o vybrané benzodiazepiny (diazepam, flunitrazepam, nitrazepam a bromazepam) v koncentracích 5-10 mg/l. Odběry z jednotlivých rostlin byly prováděny po 24 hodinách a vzorky byly následně analyzovány pomocí metody HPLC/UV. Účinnost fytoextrakce byla hodnocena dvojím způsobem: jako procentuální úbytek koncentrace léčiva v médiu, a jako množství fytoextrahovaného léčiva v miligramech na gram biomasy rostliny. Z hlediska úbytku koncentrace léčiva byla jako nejúčinnější vyhodnocena fytoextrakce nitrazepamu (74,7 %), méně účinná diazepamu a bromazepamu (55,2 %, resp. 53,9 %) a nejméně účinná fytoextrakce flunitrazepamu (38,0 %). Při přepočtu na 1 g biomasy rostlin byla zjištěna nejlepší fytoextrakce bromazepamu (0,08 mg léčiva na 1 g biomasy rostliny), nižší účinnost u bromazepamu a diazepamu (0,02 mg) a nejnižší účinnost byla shledána opět u flunitrazepamu (0,01 mg). klíčová slova: fytoextrakce, benzodiazepiny, diazepam, flunitrazepam, nitrazepam, bromazepam
|
|
|
Fytoextrakce vybraných psychofarmak
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Fluvoxamin je v dnešní době hojně užívaným psychofarmakem. V těle je tato látka metabolizována na nejméně devět produktů, 4 % jsou z těla vyloučena v nezměněné podobě. Vzhledem k nadužívání a nesprávné likvidaci farmak se tato látka dostává do přírody a nebezpečně ji ohrožuje už při velmi nízkých koncentracích. V této bakalářské práci byla zkoumána účinnost fytoextrakce fluvoxaminu z vodného roztoku na in vitro kultivovaných rostlinách kukuřice seté (Zea mays) a hrachu setém rolním (Pisum sativum). Rostliny byly kultivovány na Murashige-Skoog mediu obohaceném fluvoxaminem. Výchozí koncentrace studované látky v mediu byla 15 mg · l-1 u kukuřice a 10 mg · l-1 pro hrách. Každých 24 hodin byl proveden odběr media a aktuální koncentrace fluvoxaminu byla stanovena pomocí HPLC s UV při 235 nm. Pokles koncentrace léčiva v případě fytoextrakcí kukuřicí setou činil v průměru 54,6 % během 72 hodin. V případě hrachu setého rolního byl tento pokles stanoven na 37,6 % během 72 hodin, přičemž koncentrace fluvoxaminu v mediích klesaly u všech kultivací přibližně lineárně. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, psychofarmaka, fluvoxamin, HPLC.
|
|
|
Fytoextrakce bromazepamu
Konečná, Markéta ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo zjištění možnosti fytoextrakce benzodiazepinu bromazepamu, jako široce využívaného léčiva s anxiolytickými účinky. Benzodiazepiny jsou látky s vysokou biologickou aktivitou a jsou spolu se svými metabolity vylučovány močí. Dostávají se tak do komunálních odpadních vod, přičemž stupeň odstranění v čistírnách odpadních vod nebývá vysoký a látky se tak dostávají do povrchových vod. Následně potom kontaminují celý ekosystém včetně potravních řetězců. Při dlouhodobém působení stopových koncentrací dochází k výraznému vlivu na vodní i suchozemské organismy. V práci byla studována fytoextrakce bromazepamu v in vitro kulturách kukuřice seté (Zea mays). Kultivační medium dle Murashiga a Skooga bylo obohaceno o bromazepam o koncentraci 10 mg·L-1 a byly prováděny odběry media ve 24 hodinových intervalech. Media byla potom analyzována pomocí HPLC/UV na reverzní fázi při 233 nm. Byl tak získán časový průběh koncentrací bromazepamu v mediu, který ukázal pokles koncentrace ca. 40 % během 168 hodin kultivace. Jednoznačně byla prokázána schopnost použitého kultivaru kukuřice zachycovat bromazepam z vodných roztoků. Množství extrahovaného bromazepamu odpovídá 0,03 miligramů na 1 gram čerstvé hmotnosti rostliny. I když testované koncentrace xenobiotika jsou podstatně vyšší než skutečné...
|
|
|
Fytoextrakce metforminu
Kovářová, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Zedník, Jiří (oponent)
Skupina látek zahrnující humánní a veterinární prostředky, kosmetické přípravky a parfémy, drogy, detergenty a hnojiva je souhrnným názvem označována jako Farmaka a Produkty Osobní Péče (Pharmaceuticals and Personal Care Products - PPCPs). Do skupiny PPCPs patří i metformin, hojně předepisované léčivo k léčbě diabetu mellitu 2. typu. Metformin není v lidském těle metabolizován a je vyloučen ledvinami v původní formě. Tímto způsobem kontaminuje komunální odpadní vody. Čistírny odpadních vod nejsou obvykle schopny kompletně odstranit znečištění farmaky a část přechází do povrchových vod. V bakalářské práci byla studována schopnost odstranění nízkých koncentrací metforminu pomocí fytoextrakce kukuřicí setou (Zea mays). Media rostlin byla kontaminována dvěma koncentracemi metforminu a během kultivace rostlin byly odebírány vzorky media v intervalech 24 hodin V těchto vzorcích byl zkoumán pokles koncentrace metforminu pomocí HPLC s UV detekcí při 233 nm. Pokles činil asi 15 - 20 % denně. Dále byla analyzována extrahovatelná rezidua pomocí TLC a bylo zjištěno, že metformin byl extrahován pouze kořenovou částí rostliny. Schopnost použitých rostlin extrahovat metformin byla stanovena na 0,01 g metforminu na 1 g rostliny za 24 hodin.
|
|
|
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
|
|
|
Vliv diklofenaku na fytoextrakci naproxenu.
Urbánková, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
P ítomnost organických slou enin ze skupiny farmaceutických substancí v povrchových vodách je v posledních letech pova ována za pseudo-perzistentní kontaminaci s mo nými negativními biologickými ú inky. Jednou z metod omezení vstupu t chto látek do ekosystému je pou ití biotechnologických metod k do i ování výtok z istíren odpadních vod. V modelových in vitro experimentech byla sledována fytoextrakce naproxenu a diklofenaku rostlinami kuku ice, slune nice a epky v podmínkách monokomponentního a multikomponentního zne i t ní. V p ípad jednotlivých substancí byla nalezena fytoextrak ní schopnost. Narozdíl od kuku ice, slune nice rozli uje testované substance v závislosti na pou itém kultivaru (80% a 34% extrahovaného naproxenu a diklofenaku po 24 hodinách), v p ípad epky nejsou rozdíly tak významné (50% naproxenu, 33% pro diklofenak). Obecn je naproxen extrahován z media snadn ji, p ítomnost diklofenaku sni uje záchyt naproxenu u v ech testovaných kultivar .
|
|
|
Vliv duální mykorhizy na příjem těžkých kovů vybranými dřevinami čeledi Salicaceae
Kuchár, Michal ; Mrnka, Libor (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
3.1. Abstrakt Kontaminace půd těžkými kovy představuje značné riziko jak pro zdraví lidí, tak pro samotné životní prostředí. Perspektivní metoda, jak tento problém vyřešit, spočívá v remediaci kontaminovaných půd rychle rostoucími dřevinami na plantážích s krátkým obmytím. Jelikož dřeviny využívány tímto spůsobem (hlavně topoly a vrby) , tvoří symbiózu se dvěma hlavními skupinami mykorrhizních hub, je důležité zkoumat interakce mezi rostlinami, houbami a těžkými kovy, a neomezovat se jenom na interakce rostlin a těžkých kovů. Cílem této práce je přispět k dosud nasbíraným informacím, hledáním vhodných mykorhizních partnerů pro topol a vrbu, tolerantních k zátěži, kterou těžké kovy představují. Toto hledání je založeno na posuzování aktivity klíčového antioxidačního enzymu u vybraných hub, a taky na studiu fyziologické odezvy rostlin k přítomnosti mykorhizního partnera na půdách s vyšším obsahem těžkých kovů. První experiment v podmínkách in vitro byl zaměřen na morfometrické charakteristiky mykorhizních hub, pěstovaných na růstových médiích s přídavkem "koktejlu" těžkých kovů. Na základě výsledků bylo vybráno několik tolerantních izolátů pro pozdější inokulaci rychle rostoucích dřevin, s ohledem na fytoextrakční a fytostabilizační strategii. Druhý experiment analyzoval interakce hub a rostlin (vrb a topolů)...
|
|
| |
host ::
RSS.