|
|
Grafenový biosenzor dopaminu a vliv hradel
Krajíčková, Kateřina ; Šimšíková, Michaela (oponent) ; Bartošík, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání interakce biochemických látek (roztoků dopaminu) s grafenem pomocí senzoru založených na polem řízeném tranzistoru (FET). Grafen má jedinečné vlastnosti, včetně biokompatibility, vysoké mobility nosičů náboje a povrchové citlivosti, což ho činí ideálním materiálem pro biosenzory. V těchto senzorech je grafen využíván v FET jako vodivý kanál citlivý na povrchové změny. Použitím senzoru s FET uspořádáním je možné experimentálně stanovit dopování grafenu způsobené adsorbovanými atomy nebo molekulami prostřednictvím pozorování posunu polohy Diracova bodu. Měření lze provádět pomocí konfigurace s dolním hradlem nebo elektrolytické konfigurace s horním hradlem FET senzoru a tato práce zkoumá rozdíly mezi těmito dvěma uspořádáními. Dále se zkoumá vliv vzdálenosti mezi grafenem a elektrodou horního hradla na odezvu senzoru. Výsledky těchto měření jsou vyjádřeny pomocí přenosových křivek, které vykazují charakteristické vrcholy indikující stav grafenu s rovnovážným stavem náboje grafenu, známé jako Diracův bod.
|
|
|
Optimalizace anodické a katodické předúpravy povrchů borem dopovaných diamantových elektrod pro elektroanalýzu
Baudisová, Kateřina ; Fischer, Jan (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací anodické a katodické předúpravy BDD elektrod a následnou komplexní charakteristikou a porovnáním elektrochemických parametrů nemodifikovaných, O-terminovaných a H-terminovaných BDD elektrod. Studie byla prováděna pomocí cyklické voltametrie dvou modelových redoxních systémů vnitřní sféry [Fe(CN)6]4−/3− a dopamin/dopamin-o-chinon. Poměr boru a uhlíku v plynné fázi (B/C) při chemické depozici se pohyboval v rozmezí 500 ppm až 8000 ppm. O-terminovaného povrchu elektrody bylo nejefektivněji docíleno při vložení aktivačního potenciálu Eakt = +3,0 V po dobu 10 min v 0,5 mol l-1 H2SO4. U systému dopamin/dopamin-o- chinon docházelo na O-terminovaných BDD elektrodách ke zpomalování přenosu elektronu v porovnání s nemodifikovanými BDD elektrodami, což bylo doprovázeno zvyšováním rozdílu potenciálů s nejvyšším ΔEp na 500 ppm BBD elektrodě (ΔEp = 711 mV). Pro docílení H-terminovaného povrchu byla testována jednorázová a kumulativní redukce při vkládání Eakt = −3,0 V. Dostatečná doba jednorázové redukce pro systém [Fe(CN)6]3−/4− byla stanovena na 60 s, zatímco v případě dopaminu nedocházelo k ustálení elektrochemických parametrů při zvolených časech redukce, avšak signál katodického i anodického píku na H- terminované 1000 ppm BDD elektrodě byl až čtyřnásobně vyšší...
|
|
|
Hormonal synchronization of fetal circadian clocks in suprachiasmatic nuclei
Kapsdorferová, Viktória ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sehadová, Hana (oponent)
Rytmické nesvětelné mateřské signály, jako např. různé behaviorální, neurohumorální a metabolické faktory, mohou mít klíčové postavení v synchronizaci fetálních cirkadiánních hodin. Diplomová práce se blíže zaměřuje na možnou roli leptinu a dopaminu v hormonální synchronizaci fetálních centrálních hodin uložených v suprachiasmatických jádrech hypothalamu. Jako experimentální model byl využit transgenní myší fétus, který má fúzovanou luciferázu s hodinovým genem Period 2. To nám umožnilo sledovat chod fetálních centrálních hodin v reálném čase snímáním bioluminiscence tkáňových explantátů. Exogenní podání dopaminu během poklesu bioluminiscence v normalizovaném cirkadiánním čase 15 indukuje větší fázová zpoždění ve srovnání s vehikulem. Leptin se naopak může podílet na vývoji spontánních rytmů prostřednictvím stabilizace integrity cirkadiánního rytmu, projevující se zpomalením poklesu jeho amplitudy (z angl. dampening). Na úrovni jednotlivých buněčných oscilátorů nebyly pomocí bioluminiscneční mikroskopie pozorovány výrazné regionální rozdíly v amplitudě a periodě. Po podání dopaminu na poklesu bioluminiscence byla však pozorována mírná disperze fází buněk. V případě leptinu došlo k prodloužení periody rytmů souboru buněk. Výsledky mohou být ovšem ovlivněny menším počtem ošetřených explantátů a řadou...
|
|
|
Placentární transport dopaminu a noradrenalinu
Turková, Helena ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Helena Turková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Název diplomové práce: Placentární transport dopaminu a noradrenalinu Během těhotenství je striktní placentární homeostáza monoaminů serotoninu (5-HT), noradrenalinu (NA) a dopaminu (DA) klíčová pro správnou funkci placenty a vývoj plodu. Všechny monoaminy jsou důležité neuromodulátory, které zasahují do buněčné proliferace, diferenciace a neurální migrace. Vysoká sekrece monoaminů během gestace vyžaduje mechanismy zajišťující jejich clearance, jelikož porušení jejich rovnováhy může vést k dlouhodobým změnám ve struktuře a funkci mozku, vedoucí dále například k vyššímu riziku poruch pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), autismu či deprese. Nicméně, transport NA a DA skrze fetoplacentární jednotku nebyl dosud plně a podrobně popsán. Proto se v této diplomové práci zabýváme transportem NA a DA skrze ex vivo izolované vezikuly mikrovilózní (MVM) a bazální membrány (BM) ze zdravých lidských terminálních placent. Naše výsledky ukazují, že transport NA a DA je zprostředkován vysoko-afinitním a nízko- kapacitním serotoninovým (SERT) a noradrenalinovým transportérem (NAT) skrze MVM a nízko-afinitním a vysoko-kapacitním transportérem organických...
|
|
|
Možná asociace polymorfismů genu COMT s psychiatrickými onemocněními
TOMANOVÁ, Aneta
Práce je zaměřena na souvislost polymorfismů genu COMT s psychiatrickými onemocněními, konkrétněji pak polymorfismu Val158Met. Teoretická část poskytuje definice genu COMT a jeho enzymu, katecholaminech které ovlivňuje a samotný popis polymorfismu Val158Met. Následuje výčet psychiatrických onemocnění, jejich popis a známý vztah ke zkoumanému polymorfismu. V praktické části bylo vypracováno vyšetření psychiatrických pacientů, u kterých byl za pomocí metody PCR RFLP zjištěn genotyp. Výsledky byly vyhodnoceny a propojeny s poznatky z teoretické částí.
|
|
|
Vliv pravidelného cvičení na zdravotní stav pacientů s Morbus Parkinson
DUBNOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá vlivem pravidelného cvičení na zdravotní stav pacientů s Morbus Parkinson. Tato nemoc je dosud nevyléčitelnou chorobou, která postihuje centrální nervový systém člověka a vede k jeho nenávratnému poškození. Léčbou nemoci je doposud možné pouze dlouhodobě mírnit jednotlivé příznaky a tím udržet kvalitu pacientova života. Důležitou součástí již od počátečních stádií je nejen léčba farmakologická, ale i rehabilitační. Teoretická část této práce se zabývá souhrnem informací o Parkinsonově nemoci, o jejím vzniku, klinickém obrazu, diagnostice a možnostech léčby. Praktická část práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, ten proběhl na základě vstupního a výstupního vyšetření, odběru anamnézy, rozhovoru a hodnocení chůze pacientů. Získaná data byla vypracována ve formě kazuistik. Zkoumanou skupinou byli 3 pacienti s diagnózou Parkinsonovy nemoci, kteří pravidelně jednou týdně docházeli na skupinová cvičení. Prvním cílem bylo zhodnotit stav kondice při pravidelném skupinovém cvičení a po 8 týdnech bez skupinového cvičení. Druhým cílem bylo sestavit cvičební jednotku pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Z důvodu malého počtu zkoumaných probandů nelze zcela jistě konstatovat, zda pravidelné cvičení jednou týdně bylo dostatečné při léčbě Parkinsonovy choroby. Zjevné ale bylo, že se pacienti během cvičení cítili dobře, pozitivně ovlivnilo jejich psychosociální stav a také jejích kondici. Přestože jsem nedospěla k jasným závěrům, domnívám se, že zvolená terapie byla přínosná.
|
|
|
Placentární transport dopaminu a noradrenalinu
Turková, Helena ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Helena Turková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Název diplomové práce: Placentární transport dopaminu a noradrenalinu Během těhotenství je striktní placentární homeostáza monoaminů serotoninu (5-HT), noradrenalinu (NA) a dopaminu (DA) klíčová pro správnou funkci placenty a vývoj plodu. Všechny monoaminy jsou důležité neuromodulátory, které zasahují do buněčné proliferace, diferenciace a neurální migrace. Vysoká sekrece monoaminů během gestace vyžaduje mechanismy zajišťující jejich clearance, jelikož porušení jejich rovnováhy může vést k dlouhodobým změnám ve struktuře a funkci mozku, vedoucí dále například k vyššímu riziku poruch pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), autismu či deprese. Nicméně, transport NA a DA skrze fetoplacentární jednotku nebyl dosud plně a podrobně popsán. Proto se v této diplomové práci zabýváme transportem NA a DA skrze ex vivo izolované vezikuly mikrovilózní (MVM) a bazální membrány (BM) ze zdravých lidských terminálních placent. Naše výsledky ukazují, že transport NA a DA je zprostředkován vysoko-afinitním a nízko- kapacitním serotoninovým (SERT) a noradrenalinovým transportérem (NAT) skrze MVM a nízko-afinitním a vysoko-kapacitním transportérem organických...
|
|
| |
|
|
Molekulární mechanismy vzniku drogových závislostí
Pallag, Gergely ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Užívání drog je součástí lidského života už od starověku. Vedle jejich rekreačního užívání může dlouhodobé zneužívání těchto látek vést k vývoji drogové závislosti zejména u náchylných jedinců a působit tak vážné zdravotní a sociální problémy. Cílem této práce je stručně představit mozkové struktury, které jsou místem účinků návykových látek, dále popsat některé mechanismy a molekuly přispívající ke vzniku závislosti. Důležitý systém v CNS spojený s intoxikací je systém odměny s hlavním neuropřenašečem dopaminem. V neuronech tohoto systému se po opakovaném užívání drog hromadí určité molekuly a epigenetické změny, které podporují chronickou povahu závislosti. Zvláště významná je vysoce stabilní transkripční faktor ΔFosB, který ve spolupráci s dalšími molekulami podporuje recidivu po několik měsíců nebo i let po posledním užívání drog. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.