Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a mohou akumulovat znečišťující látky z atmosféry, což z nich činí cenné bioindikátory. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a navržení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu výzkumu by se mechy mohly stát ještě...
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
Výskyt a druhové zastoupení řádu brouci (Coleoptera) na Mohelenské hadcové stepi
Polášková, Alexandra
Diplomová práce se zabývá problematikou, která je zaměřena na posouzení rozdílu ve výskytu bezobratlých na sledované lokalitě v České republice a zhodnocením antropogenních vlivů a vlivů prostředí na bezobratlé. V úvodu práce je uvedena charakteristika řádu brouci, přehled nejvýznamnějších zástupců zkoumaného území a stručný popis antropogenních dopadů na biodiverzitu brouků. Sledovaným územím byla Mohelenská hadcová step, která se nachází v kraji Vysočina, odkud pochází posbíraný materiál. Sběr brouků probíhal na pěti sběrných lokalitách ve vegetačním období v letech 2016 a 2017. Brouci byli determinováni a zhodnoceni na základě jednotlivých lokalit a ekologických indexů. Výsledky byly porovnávány s naší i zahraniční literaturou. V závěru práce jsou uvedeny souvislosti a možné vlivy působící na výskyt bezobratlých.
Biomonitoring ekologického stavu rašelinišť - NCV index, acidifikace a eutrofizace
Henková Mauleová, Lucie ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
Biomonitoring je metoda stanovení vlastností ekosystému na základě jeho biologických vlastností, zejména složení bioty. Na základě různých biomonitorovacích systémů zaměřených na vodní ekosystémy je možné kvantifikovat například čistotu nebo úživnost vody pro potřeby vodního hospodářství nebo charakterizovat ekologický stav ekosystému pro vědecké a ochranářské účely. Zatímco biomonitorovací systémy zabývající se jakostí vody jsou velmi rozšířené a rutinně používané, systémy zabývající se charakteristikou ekologického stavu ekosystémů (např. sukcesní stadium, stabilita) jsou využívané méně a jejich širší využití v budoucnu by mohlo napomoct lepšímu pochopení a managementu některých vodních ekosystémů. Jedním z ekologicky zaměřených biomonitorovacích systémů je NCV index (natural conservation value index, index přírodní konzervační hodnoty), který je zaměřen na mokřady, k jejichž hodnocení využívá krásivková společenstva. Pomocí zhodnocení druhové diverzity, vzácnosti zastoupených druhů a vyspělosti ekosystému, pro který jsou tyto typické, se NCV index snaží zprostředkovaně popsat hodnotu ekosystému z hlediska jeho nahraditelnosti.
Floristicko-ekologický průzkum rozsivek Úslavy
HRUBÝ, František
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rozsivkových indexů. V práci jsou popsány principy 25 indexů využívajících rozsivky pro stanovení kvality vody. K vyhodnocení vlastních dat pocházejících z deseti odběrových míst na dolním toku řeky Úslavy bylo otestováno 17 recentně používaných indexů pomocí programu Omnidia. Nárostová společenstva rozsivek byla odebírána na podzim roku 2015 a na jaře a v létě roku 2016. Z rozsivkových vzorků byly vytvořeny trvalé preparáty, ve kterých bylo determinováno a následně počítáno vždy 400 valv. Pro každý vzorek bylo vypočteno celkem 17 indexů. Dle výsledků a literárních zdrojů byly vybrány vhodné či zamítnuty nevhodné indexy pro další použití.
Druhová diverzita a populační hustota zástupců čeledi střevlíkovití (Carabidae, Coleoptera) v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty
Velecký, Vlastimil
V roce 2015 proběhl v CHKO Bílé Karpaty (PP Horní louky) výzkum, který byl zaměřen na faunistický průzkum čeledi Carabidae. Odchyt probíhal metodou zemních pastí. Zemní pasti byly umístěny do lesního biotopu, na hranici lesa a louky a na suché a vlhké louce. Za celou dobu sběru dat (210 dnů) bylo zaznamenáno 562 jedinců, kteří byli zařazeni do 35 druhů. Nejhojněji se v oblasti vyskytovaly druhy, které preferují zastíněná a vlhká místa. Nejčastější výskyt byl detekován u druhů Carabus coriaceus, Poecilus cupreus a Carabus violaceus. Pro jednotlivé biotopy byla vypočítána dominance, index diverzity a ekvitability a stanovena druhová podobnost. Na tyto výsledky navazovalo posouzení aktuálního managementu v oblasti. Z výsledků vyplývá, že současný management svými zásahy nezpůsobuje nijak výrazné negativní změny aktuálního stavu biotopu.
Dopady antropogenního znečištění kadmiem na životní prostředí
Sedláková, Michaela ; Francová, Anna (vedoucí práce) ; Hudcová, Barbora (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat, jak se kadmium chová v našem životním prostředí a do jaké míry je jím naše prostředí znečištěno. K popisu této problematiky sloužila především odborná literatura, odborné články a výroční zprávy institucí zabývajících se znečištěním životního prostředí. Na základě zjištěných informací lze konstatovat, že znečištění kadmiem v Evropě za poslední roky klesá, ale stále existují kontaminované oblasti, na které je třeba se zaměřit a nalézt efektivní způsob odstranění znečištění. Další oblastí, na kterou by se měl výzkum zaměřit, je kontaminace půd čistírenskými kaly nebo hnojením fosforečnany, které jsou zdrojem nejenom kadmia, ale i dalších těžkých kovů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.