|
|
Charakterizace ořechových olejů
Coufalová, Dominika ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných druhů ořechových olejů, konkrétně mandlového a pistáciového, za studena lisovaných. Teoretická část se zabývá popisem vybraných skořápkových plodů, charakterizací aromaticky aktivních látek, mastných kyselin a jejich obsahem ve vybraných ořechových olejích. Dále jsou popsány tukové charakteristiky, které slouží ke zhodnocení kvality tuků, a instrumentální metody použité pro jednotlivá stanovení. V experimentální části bylo za využití plynové chromatografie s hmotnostní detekcí ve spojení s mikroextrakcí pevnou fází ve vzorcích ořechových olejů identifikováno celkem 42 těkavých látek, z toho 35 sloučenin se nacházelo v mandlovém oleji a 24 sloučenin v pistáciovém oleji. Volné a vázané mastné kyseliny byly převedeny na methylestery kyselou esterifikací s methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru a stanoveny plynovou chromatografií s plamenově ionizační detekcí. V mandlovém oleji bylo identifikováno 12 a v pistáciovém oleji 14 mastných kyselin. V obou vzorcích výrazně převažovaly kyseliny olejová a linolová. Stanovením tukových charakteristik (číslo kyselosti, zmýdelnění, esterové, jodové podle Hanuše a peroxidové) byla posouzena kvalita a vlastnosti olejů. Byla zjištěna zvýšená hodnota peroxidového čísla u obou druhů olejů, což souvisí s povahou a délkou skladování vzorků.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého
Lukačková, Adéla ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého. V teoretické části je popsána charakteristika černého bezu zahrnující jeho druhy, vyšlechtěné odrůdy, obsahové látky a využití. Dále je zde zkráceně shrnuta výroba ovocných šťáv a metoda SPME-GC, která byla pro stanovení vybrána. V experimentální části byla provedena identifikace a kvantifikace aromatických látek v 11 vzorcích s různým obsahem bezové šťávy vždy v kombinaci s jiným typem ovocné šťávy, ředěné nebo neředěné vodou. K zachycení aromaticky aktivních látek bylo použito vlákno CARTM/PDMS 85 µm. Celkem bylo identifikováno 43 sloučenin: 5 aldehydů, 7 ketonů, 18 alkoholů, 5 esterů a 8 mastných kyselin. Nejvíce aromatických látek se nacházelo ve vzorku obsahujícím 10% bezinkové šťávy s 50% jablečné šťávy a 40% vody , ale všechny nebylo možné identifikovat. Nejvíce identifikovaných látek bylo přítomno ve vzorku komerčně získané koncentrované bezové šťávy z Rakouska.
|
|
|
Optimalizace a validace GC-MS metody pro stanovení těkavých aromatických látek v sýrech
Koubek, Miroslav ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zavedení metody stanovení těkavých aromaticky aktivních látek v různých typech přírodních a tavených sýrů. V teoretické části jsou popsány základní skupiny aromatických látek. Dále metody využívané pro jejich stanovení se zaměřením na mikroextrakci pevnou fází a plynovou chromatografii spojenou s hmotnostní spektrometrií. Experimentální část se zabývá především optimalizací vybraných parametrů metody. Pro extrakci těkavých látek z matrice vzorku bylo zvoleno vlákno DVB/CAR/PDMS 50/30 m, sloučeniny byly následně stanoveny plynovou chromatografií spojenou s hmotnostní spektrometrií. V rámci validace byla ověřena opakovatelnost metody, RSD retenčních časů
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Bazgerová, Petra ; Ürgeová,, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v bezu černém. V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho výskyt a ostatní známé druhy. Dále je tato práce zaměřena na chemické složení bezu černého, jsou zde podrobně popsány obsahové látky a stručně uvedena zmínka o léčivých účincích bezu černého. Další část teoretické práce popisuje přírodní zpracování této významné rostliny a technologickou výrobu ovocných šťáv. Druhá polovina teoretické práce se zabývá metodou stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou SPME, která je vhodná k identifikaci vonných látek. V experimentální části diplomové práce byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky bezu černého a na základě analýzy byly v jednotlivých vzorcích bezu stanoveny aromaticky aktivní látky.
|
|
|
Stanovení antimikrobiální a antioxidační aktivity vybraných bylinných extraktů
Čaková, Adriana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Migrénovník (Tetradenia spp.) je rostlina přirozeně se vyskytující v Africe patřící do čeledi Lamiaceae, která je využívána v tradiční medicíně k léčbě malárie, angíny nebo k ošetření tropických onemocnění kůže. Pro zisk bioaktivních látek byla z řad extrakčních metod vybrána macerace. Byla provedena optimalizace jejích podmínek, která se zaměřila na co možná nejvyšší zisk bioaktivních sloučenin. Jako optimální byla vybrána teplota 60 °C, doba extrakce 40 minut, rozpouštědlo 40% ethanol a poměr navážky a rozpouštědla 1:5. V takto získaném „optimálním“ extraktu bylo celkem identifikováno 63 aromaticky aktivních sloučenin. Největší zastoupení představovaly terpeny (88,60 %), z nich pak zejména kyslíkaté monoterpeny (55,65 %) a monoterpeny (29,52 %). Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly kafr (51,76 %), cis--ocimen (8,17 %), 3-oktanol acetát (7,71 %), trans--ocimen (6,76 %), -terpinen (4,93 %), o-cymen (3,81 %), terpinolen (1,33 %), limonen (1,33 %), kamfen (1,19 %) a borneol (1,20 %). Dále byl stanoven celkový obsah polyfenolů 0,31 ± 0,02 mgGAEml-1, který odpovídá 1,52 ± 0,11 mgGAEg-1 rostliny. Antioxidační aktivita činila 417,56 ± 32,84 gTEACml-1 a procento zhášení radikálu ABTS•+ 88,99 ± 7,00 %. Na závěr byla ověřena antimikrobiální aktivita optimálního extraktu vůči bakteriím Bacillus cereus, Escherichia coli a kvasince Candida glabrata. Vůči E. coli a C. glabrata nevykazoval extrakt žádnou antimikrobiální aktivitu. Vůči B. cereus byla pozorována slabá antimikrobiální aktivita. Získané výsledky potvrzují, že migrénovník obsahuje řadu zajímavých aromaticky aktivních látek, vykazuje antioxidační i antimikrobiální aktivitu a má tak dobrý potenciál pro využití jako přírodní zdroj nutričně i senzoricky cenných látek např. do různých potravin a pochutin.
|
|
|
Vybrané validační parametry metody stanovení aromatických látek bezu černého
Christovová, Silvia ; Ürgeová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část informuje o jeho složení, vlastnostech a léčivých účincích. Dále pojednává o možnostech zpracování v potravinářském průmyslu i o tradičním domácím využití. V druhé polovině popisuje metodu stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce tuhou fází (SPME-GC) a její validaci. Cílem experimentální části bylo ověřit vybrané validační parametry metody SPME-GC, konkrétně linearitu, meze detekce (LOD), meze stanovitelnosti (LOQ) a opakovatelnost. Poté byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky šťáv z plodů bezu černého. Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 37 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 15 alkoholů, 9 aldehydů, 5 ketonů, 5 esterů, 1 kyselina a 2 jiné sloučeniny. Složení jednotlivých vzorků se lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky najednou.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek v plodech rybízu
Lišková, Michaela ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v plodech rybízu (Ribes spp.). Teoretická část byla zaměřena na základní charakteristiky a látkové složení rybízu, a základní principy použitých metod: mikroextrakce tuhou fází (SPME), plynové chromatografie (GC) a senzorické analýzy. Cílem experimentální části bylo pomocí metody SPME-GC-FID stanovit aromaticky aktivní látky obsažené v plodech rybízu, pro hodnocení senzorické kvality a chutnosti plodů byl použit profilový test a hodnocení podle stupnice. Celkem bylo analyzováno 18 odrůd, z toho 6 odrůd bílého, 6 červeného a 6 černého rybízu. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 50 aromatických sloučenin, 21 alkoholů, 10 aldehydů, 2 kyseliny, 8 ketonů a 9 esterů. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí analýzy hlavních komponent (PCA) pro zkoumání vlivu jednotlivých látek na senzorickou kvalitu plodů.
|
|
|
Charakterizace bylin rodu Plectrantus pro využití v potravinářství
Chmelová, Nikola ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo stanovit optimální extrakční podmínky pro zisk extraktu z rostliny Plectranthus amboinicus. Plectranthus amboinicus, nazývaný také rýmovník, je aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých obsahující velké množství bioaktivních sloučenin. Díky tomu vykazuje celou řadu biologických účinků – antimikrobiální, protizánětlivé, antioxidační, analgetické aj. Pro zachování maxima senzoricky a nutričně cenných složek rýmovníku byla jako optimální zvolena jednoduchá macerace čerstvé nasekané byliny za těchto podmínek: 40 minut při 40 °C, rozpouštědlo 40% ethanol, navážka 20 g rýmovníku na 100 ml rozpouštědla. Extrakt připravený za uvedených optimálních podmínek byl komplexně charakterizován z hlediska obsahu celkových polyfenolů, jejichž koncentrace byla stanovena na 0,08 ± 0,02 mgGEA·ml-1, což odpovídá 0,40 ± 0,07 mgGEA·g-1 rostliny. Antioxidační aktivita extraktu byla 241,24 ± 29,24 µgTEAC·ml-1 a zhášení radikálu ABTS•+ bylo určeno na 49,29 ± 5,97 %. Antimikrobiální aktivita extraktů byla ověřena difúzní jamkovou metodou. Pro ověření byly vybrány dva druhy bakterií – grampozitivní Bacillus cereus, gramnegativní Escherichia coli a kvasinka Candida glabrata. Z výsledků bylo zjištěno, že extrakty mají nejvyšší antimikrobiální aktivitu proti B. cereus. V extraktu bylo identifikováno celkem 64 těkavých aromatických sloučenin, dominantní zastoupení měly monoterpeny a seskviterpeny. Získané výsledky potvrzují, že rýmovník, resp. jeho připravený extrakt, má dobrý potenciál pro využití jako nová a netradiční příchuť do různých potravin a pochutin, která zároveň může zvýšit jejich nutriční hodnotu.
|
|
|
Studium aromatického profilu vybraných odrůd moravských vín
Gross, Michal ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo stanovení profilu těkavých aromatických látek odrůdových vín a následná statistická analýza, kladoucí si za cíl nalézt odrůdové markery vybraných odrůd – jednotlivé látky, jejich typické obsahy, vzájemné korelace apod. Pro stanovení aromatického profilu byla použita technika HS-SPME-GC-MS. Hlavím záměrem této práce byla analýza odrůd Pálava, Hibernal, Johanniter a Solaris. Získaná data byla statisticky zpracována pomocí metod deskriptivní a vícerozměrné statistiky. Na základě těchto analýz byly vytvořeny modely, které z obsahů 14 vybraných sloučenin aromatického profilu umožňují rozeznat Piwi odrůdy Hibernal, Johanniter a Solaris; tyto odrůdy rozlišit od odrůdy Pálava a u vín odrůdy Pálava určit jejich původ ve znojemské nebo mikulovské podoblasti.
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
host ::
RSS.