|
|
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987
Sehnálková, Jana ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fürst, Rudolf (oponent) ; Suchý, Petr (oponent)
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987 Jana Sehnálková Abstrakt Práce je věnována vztahům mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem v kontextu čínsko-amerických vztahů. Sleduje, jakým směrem se tyto vztahy vyvíjely poté, co Tchaj-wan započal proces demokratizace na konci 80. let, který vnesl do čínsko-tchajwanských, americko-tchajwanských a také do americko-čínských vztahů zcela novou dynamiku. Práce také sleduje, které fenomény, události a která témata rozvoj vzájemných vztahů ovlivnily a jak na ně Spojené státy reagovaly. Mezi tyto události patří například Pekingský masakr, krize v Tchajwanské úžině v letech 1995- 1996 nebo vzestup Číny, který ovlivňuje postoj Číny vůči Tchaj-wanu a na který Spojené státy musí reagovat. Práce se zaměřuje na tyto hlavní otázky: Jaká je motivace Spojených států Tchaj- wan nadále podporovat? Jak na tuto podporu reaguje Peking a jakým způsobem spolupráce mezi Tchaj-wanem a USA ovlivňuje čínsko-americké vztahy? Práce dochází k závěru, že Spojené státy podporují Tchaj-wan z ideologických a strategických důvodů. Použitím analytického rámce "pivotal deterrence" práce ukazuje, že Washington působí jako pomyslný pivot a svou politikou vůči Tchaj-peji a Pekingu udržuje rovnováhu v Tchajwanské úžině s cílem zajistit pokračování statu quo, který pro...
|
|
|
Frenemies: Analýza americko-čínských vojenských vztahů během Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou přístupu Bushovy a Obamovy administrativy k americko-čínským vojenským vztahům. Cílem práce je pomocí teorie opatření na budování důvěry (Confidence Building Measures) nalézt a pospat trendy a témata, která formovala americko-vojenské čínské vztahy během obou administrativ. Bilaterální vztah mezi Pekingem a Washingtonem je nejdůležitějším vztahem na začátku 21. století a ovlivňuje celosvětové dění. Z historického hlediska sužovaly americko-čínské vztahy nejrůznější spory, které se vyskytují i v 21. století. Otázka amerického vyzbrojování Tchaj-wanu, čínská vesmírná a kyberprostorová militarizace jsou hlavními důvody pomalého vývoje americko-čínských vojenských vztahů. Pro mezinárodní i regionální stabilitu je důležité, aby obě tyto světové mocnosti hledaly způsoby, jak udržet napětí mezi nimi na minimální úrovni a ideálně hledaly oblasti spolupráce. Tato práce dochází k závěru, že během Bushovy administrativy procházely společné vojenské vztahy nestabilním vývojem, nejen kvůli způsobu jejich vytváření, ale také kvůli již zmíněné americké podpoře vůči Tchaj-wanu. Obamova administrativa byla o poznání úspěšnější ve vývoji americko-čínských vojenských vztahů, neboť vedla procesy jejich vytváření ze shora dolů. I přes Obamovy úspěchy v budování stabilních vojenských...
|
|
|
Geopolitický význam Jihočínského moře
Volf, Dominik ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Geopolitický význam Jihočínského moře" se zabývá problematikou sporu o Jihočínské moře s ohledem na to, jaký ekonomický a strategický význam tento region má. Hlavním cílem je analyzovat nároky jednotlivých zemí a pokusit se zjistit, zda tento spor má potenciál přerůst až v ozbrojený konflikt. Tento spor vznikl na základě překrývajících se teritoriálních nároků, jež si státy nacházející se v tomto regionu začaly činit po skončení druhé světové války. Jedná se pak především o různé mořské útvary, v jejichž blízkosti se nalézají značné zásoby surovin. Právě zájem na zajištění si surovinové bezpečnosti představuje hlavní problematiku sporu. Dodnes tato situace nebyla vyřešena a naopak vyvolala reakci od států nacházejících se mimo tento region. Především se pak jedná o Spojené státy americké a Japonsko. Za účelem dosažení cíle této diplomové práce je nejprve představen teoretický rámec, jímž je geopolitika a kritická geopolitika. Dále je pak představen obecný význam moří a oceánů se současnou právní úpravou. Na tomto základě jsou pak provedeny případové studie jednotlivých zemí s cílem vytvoření komparace, jež by měla objasnit současnou podobu sporu a potenciál sporu přerůst v ozbrojený konflikt.
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Administrativa Baracka Obamy a otázka Tchaj-wanu
Kaňková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá otázkou vztahů Spojených států amerických vůči Tchaj- wanu během administrativy prezidenta Baracka Obamy. Konkrétně je otázka zkoumána z pohledu analýzy politiky Baracka Obamy vůči Tchaj-wanu, velká pozornost je věnována prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu. V práci je nejprve uvedeno historické pozadí, které dokresluje vývoj americko-tchajwanských vztahů, čímž představuje základ pro vztahy současné, tyto informace jsou pak dále využívány pro komparaci právě s Obamovou administrativou. Následně je charakterizován politický postoj prezidenta Baracka Obamy vůči Tchaj-wanu a dalším politickým tématům, která vztahy s Tchaj- wanem ovlivňují. Zvláštní důraz je věnován politice rebalancování do Asie (Pivot to Asia) a jaký vliv to mohlo mít právě na vztahy s Tchaj-wanem. Nakonec jsou analyzovány obchodní vztahy Tchaj-wanu a Spojených států během administrativy Baracka Obamy. Hlavní důraz je především kladen na obchod se zbraněmi, což je jeden z hlavních atributů podle, kterých jsou vztahy Spojených států k Tchaj-wanu v této práci posuzovány. Obchod se zbraněmi je vybrán z toho důvodu, že má podstatně širší význam, jedná se o součást bezpečnostní otázky a americké zahraniční politiky nejen k Tchaj-wanu ale i celému regionu. Práce dochází k závěru, že i když se ze začátku zdálo, že...
|
|
|
Význam elektronického průmyslu pro tchajwanskou ekonomiku
Ďurovcová, Soňa ; Vlčková, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o významu elektronického průmyslu pro tchajwanskou ekonomiku. Jejím cílem je zhodnocení současného postavení tchajwanského elektronického průmyslu v rámci domácí i světové ekonomiky a nastínit jeho potenciální vývoj. V práci je využito metod analýzy a syntézy k určení klíčových prvků, které vedou k rozvoji ekonomiky i odvětví. Dále je využita metoda komparace při srovnání postavení šesti vybraných tchajwanských firem. Na základě získaných informací je pak sestavena SWOT analýza tohoto odvětví.
|
|
|
Daňový systém Tchaj-wanu
Cháňová, Veronika ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Kouba, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza daňového systému Tchaj-wanu. První část se věnuje obecnému seznámení se zemí a jsou popsány historické, geografické, politické a ekonomické informace o Tchaj-wanu. Dále ve druhé a třetí části charakterizuje jednotlivé daně, které jsou vybírány na státní a municipální úrovni. Ve čtvrté části je provedena komparace daňového systému Tchaj-wanu a České republiky. V závěrečné části je daňový systém analyzován jako celek a jsou vymezeny nejdůležitější charakteristiky tohoto daňového systému.
|
|
|
Čína v globální a regionální politice v 21.století - geopolitický střet s Japonskem, Indií, USA, Ruskem a Evropou
Petrtýl, Martin ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent) ; Andělová, Petra (oponent)
VÝTAH ČÍNA V GLOBÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITICE V 21. STOLETÍ - GEOPOLITICKÝ STŘET S JAPONSKEM, INDIÍ, USA, RUSKEM A EVROPOU Mgr. Martin Petrtýl Školitel: Doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, PhD. Institut politologických studií FSV UK Tato disertační práce pojednává o aktuální a budoucí roli Čínské lidové republiky v 21. století. K myšlence zpracovat podrobnou analytickou studii této země ve vztahu k jejímu okolí i k jejímu vnitřnímu prostředí jsem se systematicky, byť s mnohými přerušeními, vracel po několik let. Rozmýšlel jsem především způsob, jak skutečně vědecky, tj. věrohodně, v maximální možné míře ověřitelně, vypracovat plnohodnotnou práci, která by obstála před kolegy z vědecké obce i přede mnou samým. Logicky bylo a je mou snahou umožnit minimální možnost případné kritiky této práce za její formální, obsahové či jiné nedostatky. Nejdříve jsem se rozhodl poměrně detailně zanalyzovat aktuálně známé teoretické přístupy a metody studia a to nejen v rámci politických věd, zejména pak ty používané politickými geografy, avšak i v rámci ostatních příbuzných oborů, především z oboru studia mezinárodních vztahů, sociologie, obecné politologie či bezpečnostních studií. Nechtěl jsem totiž studium problematiky potenciálu budoucího vývoje Číny krátkozrace omezit pouze na použití teoretických přístupů a metod známých v...
|
|
| |
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
host ::
RSS.