|
|
Y Soft Campus - poloopuštěný areál Střelnice v Brně-Pisárkách
Žáková, Michaela ; Hýl, Petr (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Projekt se nachází v Brně - Pisárkách, za muzeem Anthropos a podél řeky Svratky. Návrh zahrnuje sídlo rychle rostoucí firmy Y Soft, které již nestačí stávající plochy. Kromě plochy se zde nachází další firmy a služby jako obchod, školka.. Dále bydlení a velký sportovní areál. Samotná firma je členěna do více budov, které jsou spojeny prosklenou organicky tvarovanou halou.
|
|
|
Stavba-Prostor-Město "Dostavba městského bloku"
Vik, Ondřej ; Vašut, Štěpán (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá dostavěním městského bloku mezi ulicemi Milady Horákové, Francouzské a Černopolní, konkrétně pak zastavěním proluky na ulici Francouzská v Brně bytovým domem. Principy navrhování se opírají o pilíře udržitelného rozvoje. Navržený objekt nabídne prostorné nájemní byty pro rodiny s dětmi v těsné blízkosti historického centra Brna.
|
|
|
Vliv architektonického konceptu na potřebu tepla na vytápění energeticky úsporných budov pro bydlení.
Křeček, David ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Vaverka, Jiří (oponent) ; Ing.arch.Lorant Krajcsovics,PhD. (oponent) ; Chybík, Josef (vedoucí práce)
Lidské úsilí pro zvýšení komfortu, zvyšování hustoty osídlení v přetížených městských oblastech, silný nárůst dopravy a zvyšující se elektrický smog směřují ke stále rostoucímu stresu v bezprostřední blízkosti člověka. To vše, spolu s častými zprávami o globálních klimatických změnách, postupně vede ke změně smýšlení celé společnosti, která musí nést důsledky ekonomických škod způsobených klimatickými změnami. Pokud chceme i nadále udržitelným způsobem zabezpečit přiměřené hospodářské a sociální podmínky života, musíme v mnohem větší míře uplatňovat uvědomělejší přístup k životnímu prostředí. V souladu s trendem udržitelného rozvoje pro zvýšení kvality životního prostředí v oblasti stavebnictví je logická orientace na stavby, které jsou konceptuálně zaměřeny na šetření energiemi, a to jsou energeticky úsporné stavby. Cesta k udržitelné výstavbě není v hledání jednoho nebo několika univerzálních technických řešení, nýbrž v uplatňování nových principů navrhování, vývoji nových materiálů a technologií jejich zpracování a nových technologií výstavby. Pro efektivní tvorbu koncepce budovy je potřebný takový nástroj, který rychle reaguje na změny návrhu, umožňuje snadno pracovat v různých variantách a přináší co nejpřesnější výsledky. Především u návrhu energeticky šetrného domu je nutné důsledně uplatnit tzv. metodiku energetické optimalizace. Počátek návrhu úsporné stavby je nejvíce „abstraktní složkou návrhu s velmi nejistými vstupy“, neboť spousta parametrů v té chvíli je ještě zcela neznámá. Při navrhování pasivního domu se uplatňuje spousta navzájem propojených faktorů, např. trajektorie Slunce a vliv stínění okolím, hledisko oslunění a osvětlení interiéru, energetická kvalita konstrukcí, atd. V současné době architektovi nezbývá, než využívat všeobecně známých pouček, jako je například orientace velkých oken na jih, ale ze severu nikoliv apod. Bohužel tyto „empirické vzorce“ pro návrh skutečného pasivního domu nestačí. A přitom první náčrt domu nejvíce ovlivní nejen jeho tvar, formu, ale i uživatelský komfort, cenu, realizovatelnost a budoucí energetické chování stavby a s tím související provozní náklady domu. Je zcela zřejmé, že tato etapa nesmí být podceněna, neboť již „při malé změně počátečních vstupů je velkou měrou ovlivněn výsledek“. Díky tomuto uvažování se práce zaměřuje na prvotní rozhodovací fázi návrhu, tj. na architektonický koncept pasivního domu (ideu, vizi). Cílem práce je zjednodušení problematiky do srozumitelné formy, tj. zpracování relativně jednoduchých a názorných zobrazení, která problematiku přijatelně zobecňují a ukazují chování jednotlivých parametrů (prosklení, stínění, tvar, velikost, atd.) a jejich změnu na potřebu tepla na vytápění pasivního domu. Výsledky práce budou užitečné, když architekt vezme do ruky tužku a začne přemýšlet nad svým budoucím domem. V tuto chvíli bude mít po ruce skici, které mu dají orientační představu a dokážou usměrnit jeho další návrh. Hlavním cílem je vytvořit pomocí výpočetního nástroje nové závěry a poznat energetické chování stavby. Výzkum pracuje s matematickým virtuálním idealizovaným modelem v software PHPP 2007 CZ a využívá „fenomén“ parametrických rovnic a citlivostní analýzy.
|
|
|
Tvorba konceptu energeticky soběstačných obytných budov
Hlavsa, Tomáš ; Horák, Petr (oponent) ; Chlup, Jan (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Tvorba koncepce domů je prvořadý úkol architektů projektantů v oboru architektury a stavitelství. I když základní požadavky zůstávají napříč časem stále stejné, možnosti jejich řešení se neustále vyvíjí a mění. Navíc s rostoucí globalizací se na architekturu kladou a nabalují nové požadavky přesahující horizont zájmů stavebníka a projektanta. Globální pohled na každý projekt a zhodnocení jeho stopy zanechané v našem prostředí a společnosti je sice mnohokrát diskutovaný, ovšem málokdy zohledněný, či dokonce jen branný v úvahu. V této souvislosti jsme svědky vývoje nových trendů konceptů staveb, spočívajících v používání přírodních materiálů, ve snižování ekologické zátěže okolí, ve snižování energetické náročnosti, či dokonce ve snaze dosažení energetické nezávislosti, tedy trendy, jejichž společným jmenovatelem je trvale udržitelné stavitelství, potažmo trvale udržitelný rozvoj obecně. Tvorba konceptů energeticky soběstačných domů tak nespočívá pouze v precizním vyřešení zadaného úkolu z pohledu projektanta či stavebníka, ale také v hledání takového řešení, které při použití nových trendů a principů nepůjde, i když nechtíc, proti prvotní myšlence samotné. Předkládaný nástroj zpracovaný a prezentovaný v rámci této dizertační práce má ambici snížit globální pohled na projekt i do perspektivy konkrétní individuální tvorby a přispět tak malou měrou k tvorbě kvalitnějších projektů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Energeticky soběstačné domy nejsou jednoznačný pojem. Pro práci s nimi bylo nutné stanovení jejich základní definice, která popisuje jejich různorodé koncepční varianty a umožňuje tak přesně vymezit řešenou oblast. Pro správné zvolení optimálního řešení z hlediska trvale udržitelného rozvoje je nutné již od začátku jejich posouzení a vzájemné porovnání. Jako základní nástroj pro toto posouzení byl použit a částečně modifikován SBTool, který je postaven na třech základních pilířích trvale udržitelného rozvoje – SOCIÁLNÍ (SPOLEČENSKÝ) – ENVIRONMENTÁLNÍ – EKONOMICKÝ. Snaží se zjistit míru zanechané stopy zvoleného konceptu z pohledů těchto tří hledisek a vyhodnotit efektivitu vybraného řešení z pohledu trvale udržitelného stavitelství. Takto konstruovaný nástroj umožní porovnat různé koncepty stejného projektu mezi sebou, ale i různé projekty navzájem. Rovněž dovolí posuzovat nejen celý koncept, ale i jeho dílčí části, a to vše samozřejmě i s ohledem na vývoj jednotlivých aspektů v čase.
|
|
| |
|
|
Územní plánování v praxi
Pravdík, Petr ; Čech, Josef (oponent) ; Superatová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce přibližuje územní plánování a udržitelný rozvoj. Seznamuje s nízkoenergetickou výstavbou a jejími typy. Blíže se zaměřuje na soběstačný dům, popisuje jeho vlastnosti, principy a výběr vhodné lokality. Závěr práce řeší legislativu spojenou s umístěním soběstačného domu na vhodný pozemek.
|
|
|
Reporting udržitelného rozvoje
Mlejnek, Tomáš ; Zuzana, Zapletalová (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá reportingem udržitelného rozvoje a jeho způsobu podávání pravidelných zpráv. První část obsahuje údaje o trvale udržitelném rozvoji a shrnutí přístupu ze strany OSN a EU k udržitelnému rozvoji, který ovlivnil podnikatelské postoje ke zveřejňování pravidelných výsledků pomocí standardizovaných zpráv o udržitelnosti. Ve druhé části je provedena analýza situace podávání reportu podniků v pivovarnictví o udržitelnosti rozvoje a společenské odpovědnosti. Cílem je vytvořit doporučení pro vytvoření reportu o udržitelném rozvoji a společenské odpovědnosti na základě předchozích analýz a zhodnocení jejich vývoje.
|
|
|
Genius loci a nová městská struktura
Kozubíková, Aneta ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je návrh nové městské struktury, která zapadá do kontextu svého okolí. Řešené území se nachází v centru města Třebíč v městské části Stařečka. Je vymezeno ulicí Sucheniova, Hasskova a Vítěslava Nezvala. Kvůli asanaci v 80. letech zmizela většina velmi živé původní zástavby. V současné době je prostor z velké části nezastavěný, což je pro centrum města nezvyklé. Území má jedinečný potenciál pro vybudování nové lokality s prvky moderního života. Velkou část území zabírá autobusové nádraží, povrchové parkování a frekventovaná komunikace. V návrhu jsem se snažila lokalitu vrátit zpět pro pěší a uzpůsobit tomu veřejný prostor. Díky silné občanské vybavenosti okolí Karlova náměstí bylo důležité nekonkurovat funkčním uspořádáním a doplnit jej v jeden funkční celek. Navržené městské struktury a veřejný prostor vycházejí z pozice historické zástavby. Součástí diplomové práce je i území Polanka, která disponuje podobnými znaky jako část Stařečka. Tato část je řešena pouze jako vize.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
| |
host ::
RSS.