|
Graptoliti šáreckého souvrství (střední ordovik, pražská pánev) a jejich stratigrafický význam
Strossová, Zuzana ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Bruthansová, Jana (oponent)
Graptoliti patří mezi vůdčí stratigrafické skupiny, které pomáhají stanovit hranice geologických jednotek staršího paleozoika a korelovat je biostratigraficky i chronostratigraficky v regionálním i globálním měřítku. Šárecké souvrství, které je součástí vulkanosedimentární výplně pražské pánve, reprezentuje střednoordovickou jednotku, která obsahuje dobře zachovanou graptolitovou faunu. Od prvních výzkumů, provedených bezmála před 100 lety, bylo postupně shromážděno mnoho údajů, které ovlivnily vývoj a často zásadní změny graptolitové taxonomie i stratigrafie. Významné nálezy byly získány především díky průzkumu ložisek železné rudy v okolí Rokycan, Ejpovic a Krušné hory u Hudlic. Předložená práce shrnuje dosavadní poznatky o graptolitech v šáreckém souvrství a jejich vyžití ve stratigrafii. Klíčová slova: graptoliti, ordovik, šárecké souvrství, stratigrafie
|
| |
| |
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
Belemniti spodní křídy a jejich výskyt v ČR
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je základní přehled spodnokřídových belemnitů a jejich výskyt v českých zemích se zaměřením na lokalitu Štramberk. První část je věnována úvodu do spodní křídy a morfologii belemnitů s hlavním akcentem na nejčastěji zachovanou část vnitřní schránky - rostrum. Krátce je zmíněna mofrometrika, která je jedním z hlavních ukazatelů rozdílů mezi taxony. Následuje systematický a taxonomický přehled a paleoekologická charakteristika belemnitů jako důležitých indikátorů paleoteploty. Dále se práce zabývá výskytem a migracemi určitých taxonů belemnitů a jejich stratigrafickým záznamem v geologické minulosti spodní křídy. V závěru práce je zmíněna lokalita Štramberk, ve které jako jedné z mála v České Republice byly nalezeny rostra spodnokřídových belemnitů. Klíčová slova : Belemniti , spodní křída , systematika, paleobiogeografie, paleoekologie, Štramberk
|
|
Chitinozoa nejvyššího ludlow pražské pánve a jejich význam pro korelace a vývoj faun napříč kozlowskii/lau eventem
Vodička, Jakub ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Štorch, Petr (oponent)
Dva profily, Všeradice a Kosov, představují sedimentární sledy s kontinuální sedimentací situované v pražské pánvi. Detailní výzkum, zaměřený na skupinu chitinozoa, v úrovni graptolitové zóny N. kozlowskii, dosud chyběl nejen v pražské pánvi, ale vzácný je i celosvětově. Vápencové polohy, odkud byla chitinozoa izolována, nejsou příliš produktivní. Při kompilaci obou odebraných profilů potvrzují chitinozoová data reakci na vymírání. Pre-exktinkční společenstvo je charakaterizováno hlavně chitinozoami z čeledi Conochitinidae, společenstvo následné obnovy faun rodem Eisenackitina. Vzorky z post-exktinkčního intervalu produktivní nebyly. V intervalu následné obnovy faun je potvrzena globální zóna stanovená pro nejvyšší ludford E. barrandei. Indexový druh předcházející zóny E. philipi nebyl dosud nalezen v pražské pánvi, což potvrzuje i tato práce. E. lagenomorpha se vyskytuje stratigraficky jen nepatrně níže, než E. barrandei a nelze ji proto využít jako taxon, nahrazující zónu E. philipi, jak je tomu v oblasti Baltiky. chitinozoa, pražská pánev, kozlowskii, lau, vymírání, ludford, stratigrafie
|
| |
| |
| |
| |