|
|
Vyučování pod širým nebem na 1. stupni ZŠ
Zmátlo, Daniel ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Diplomová práce hledá možnosti pro tvorbu a úpravy školních zahrad, které by zvýšily jejich výchovně-vzdělávací potenciál. Opírá se o argumenty, podporující dosahování očekávaných výstupů Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání právě v prostředí zahrad. Prezentované možnosti dělí podle převládajícího účelu na 3 kategorie: prvky s převládající funkcí naučnou, herní a pracovní. Vlastní výzkum se zabývá současným výchovně-vzdělávacím potenciálem školních zahrad ve vybraných běžných školách v okresech Rakovník, Louny a Kladno. V rámci vlastního výzkumu je kromě výměry zahrady zjišťováno, které naučné, herní nebo pracovní prvky se na zahradě vyskytují a jsou aktivně využívány. Druhá část výzkumné části má za cíl odpovědět na stejné otázky u škol, které svou školní zahradu několik let aktivně budují.
|
|
|
Posouzeni permakultury v kontextu soudobých poznatků aplikovaných při hospodaření v konvenčním a ekologickém zemědělství
Tkáčová, Anežka ; Soukup, Josef (vedoucí práce) ; Petrů, Martina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je porovnání konvenčního a ekologického systému zemědělského hospodaření na půdě z různých aspektů. Důraz je kladen zejména na aspekty produkční, ekologické a socio-ekonomické. Následně jsou pak výsledky porovnány s přístupem a principy permakultury jakožto druhu alternativního zemědělství zaměřeného primárně na dosažení trvalé udržitelnosti ve veškerých oblastech lidské činnosti. V závěru jsou pak tato porovnání vyhodnocena z hlediska použitelnosti a efektivnosti pro aplikaci do současného stavu zemědělského hospodaření. Permakultura je nejefektivnější při využití v malých měřítcích jako zahrady a farmy. Velký přínos má také pro krajinné plánování a hospodaření s vodou. Není příliš vhodná pro systémy vystavené rychlým a krátkodobým změnám z důvodu delší doby potřebné k ustálení samoregulačních funkcí. Přesto by se některé z principů daly zakomponovat i při velkoplošném hospodaření a to zejména ochrana biodiverzity a používání kombinací rostlin s mutualistickými vztahy.
|
|
|
Prvky pro lokální soběstačnost obytných souborů
Grmela, Daniel
Příspěvek je úvodem do disertační práce na téma lokální soběstačnost obytných souborů. Je prvotní základní úvahou na toto téma, vyjadřuje motivaci, stanovuje cíl a meze v nichž má být řešen a podává přehled základních prvků, pomocí kterých je možné zajistit lokální soběstačnost co do stavebních materiálů a prací, zásobování elektrickou energií, teplem pro vytápění a ohřev vody, hospodaření s pitnou a užitkovou vodou, odpady a zásobování potravinami.
|
|
|
Příklady lokálně soběstačných obytných souborů
Grmela, Daniel
Příspěvek navazuje na téma mé disertační práce „Lokální soběstačnost obytných souborů“. Předkládá přehled základních, v tuzemských podmínkách reálně uplatnitelných prvků a řešení, pomocí kterých je možné zajistit lokální soběstačnost co do stavebních mate
|
|
|
Příspěvek permakultury k udržitelnému způsobu života
GAJDUŠKOVÁ, Alena
Vztah člověka k hmotnému světu je určujícím a výchozím vztahem při zkoumání vývoje trvale udržitelného rozvoje.Lidé se intenzivně problematikou životního prostředí zabývají od šedesátých let minulého století, neboť v té době se začaly projevovat závažné změny životního prostředí. Jedním z alternativních konceptů je i permakultura, která původně vznikla jako systém zemědělské produkce, později zahrnula i další aspekty života -kulturní, ekonomický a sociální.Tato práce se skládá z několika částí: v první jsem vyhodnotila a shrnula návrh jedlé zahrady navržené v bakalářské práci z roku 2011, v další jsem na vybraných plodinách aplikovala doporučované permakulturní postupy pěstování a zhodnotila klady i zápory jednotlivých postupů. V poslední části jsem podle tradičních technologických postupů zpracovala vybrané základní druhy potravin.
|
|
|
Možnosti aplikace permakulturního systému hospodaření na rodinné farmě
GAJDUŠKOVÁ, Alena
V posledních desetiletích jsme svědky nebývalého vývoje negativních změn životního prostředí, ke kterým přispívá intenzivní konvenční zemědělství. Odpovědí na tento způsob zemědělské výroby může být právě permakultura, která původně vznikla jako systém setrvalého zemědělství, později v sobě zahrnula i ostatní aspekty života ? kulturní, ekonomický i sociální. Permakultura se stala konceptem pro navrhování trvale udržitelných systémů.Tato práce na konkrétním příkladu ukazuje, jak by mohlo vypadat trvale udržitelné hospodaření na rodinné farmě,vycházející z principů permakultury.
|
host ::
RSS.