|
|
Význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu
BEJČKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce je zaměřena na význam efektivní komunikace v ošetřovatelském týmu. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má komunikace na práci v ošetřovatelském týmu při vykonávání ošetřovatelských činností. Dále pak zjistit, jaký vliv má komunikace probíhající mezi personálem na jejich vzájemné vztahy. Posledním cílem bylo zjistit, zda efektivní komunikace minimalizuje pochybení v ošetřovatelské praxi. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část byla věnována obecné komunikaci, následně pak komunikaci ve zdravotnictví, členům ošetřovatelského týmu, osobnosti zdravotníka, konfliktům, syndromu vyhoření, péči o zdraví a v závěru byly uvedeny základní informace o resortních bezpečnostních cílech. V praktické části byl využit kvalitativní výzkum, který byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl následně zpracován do schémat. Výzkum byl realizován se členy ošetřovatelského týmu na různých odděleních nemocnice. Výsledky této práce odhalily, že dotazovaní informanti jsou si vědomi, jaký vliv má komunikace na jejich práci a vzájemné vztahy v kolektivu i s pacienty. Také uvedli nejčastěji řešené konfliktní situace a většina informantů uvedla jejich následné adekvátní řešení. Kromě jednoho informanta se všichni dotazovaní shodli, že personál neefektivní komunikací vystavuje pacienta riziku, ať už v souvislosti s jeho duševním nebo fyzickým zdravím. Cíle práce byly splněny a budou přínosem, jak pro personál pracující v nemocničním prostředí, tak i pro studenty studující tento obor. Výsledky práce by mohly také být ukazatelem kvality komunikace a motivací pro její zlepšení.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
FRANTA, Ondřej Darek
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu, zmapování specifik v komunikaci s těmito pacienty a dále na zhodnocení náročnosti péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu. Metodika a výzkumný soubor K dosažení výsledků bylo využito metody dotazování, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na onkologických odděleních standardního typu a také na jednotce intenzivní péče. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct sester. Zpracování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Analyzováním dat následně vznikly tři kategorie a osm podkategorií. Výsledky Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že sestry řadí mezi hlavní specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu především adekvátní tlumení bolesti s cílem minimalizovat utrpení a co nejvíce zvýšit kvalitu života. Dále respektování pacientovy potřeby být v kontaktu s blízkými. Stran specifik komunikace bylo zjištěno, že sestry považují za stěžejní empatický přístup s nastavením lidské tváře a vyjádřením podpory v nelehkých chvílích. Dále důkladnou informovanost, kterou lze předcházet případným konfliktům či nedorozuměním. Mimo jiné bylo zjištěno, že sestry vnímají jako nejnáročnější bezmoc při umírání pacienta, který trpí. V tomto ohledu následně vyplývá, že sestry kladou důraz na oddělení pracovního a soukromého života, což lze považovat za preventivní opatření hrozícího syndromu vyhoření. Dle získaných informací sestry v paliativní péči naplňuje remise pacientova onemocnění nebo dopomoc při důstojném odchodu. Výsledky pro praxi Výsledky byly využity pro vytvoření scénáře simulační výuky pro studenty, a to v oblasti komunikace s onkologickými pacienty v terminálním stadiu nemoci. Bakalářská práce tak může poskytnout náhled na specifika péče o dané pacienty a přispět ke zvýšení povědomí o této problematice.
|
|
|
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s gastrickou sondou
Ziková, Tereza ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o gastrickou sondu u novorozenců hospitalizovaných v perinatologických centrech na odděleních resuscitační, intenzivní a intermediární péče. Teoretická část této práce přináší ucelený přehled relevantních poznatků týkajících se gastrických enterálních sond, indikací a technik pro zavedení. Cílem empirické části této práce je zmapování ošetřovatelské péče a postupů, které sestry používají při zavádění a kontrole polohy gastrických sond. Výzkumnou metodou bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci dotazníku vlastní konstrukce. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v šesti perinatologických centrech z celkového počtu dvanácti center na území České republiky. Jedná se o tyto pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Gynekologicko- porodnická klinika 1.LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice České Budějovice, a.s., Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Most o.z., Fakultní nemocnice v Motole, Krajská zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. Analyzováno bylo celkem 156 dotazníků z původních 270 distribuovaných, návratnost tedy činila 58%. Z výsledků vlastního výzkumného šetření je patrné, že postupy při zavádění a kontrole polohy gastrické sondy na neonatologických odděleních nejsou jednotné. Na závěr je...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s hemodialyzačním katétrem v chronické dialyzačním programu
Horniková, Renata ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřování hemodialyzačních katétrů. Hemodialyzační katétr je nedílnou součástí každé eliminační metody a bez funkčního hemodialyzačního katétru není hemodialýza možná. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jak se liší péče o hemodialyzační katétry na jednotlivých pracovištích. Teoretická část práce předkládá poznatky o anatomii a fyziologii ledvin, patofyziologii ledvin, eliminačních metodách, cévních přístupech a konkrétně popisuje hemodialyzační katétry a ošetřovatelskou péči o ně. Empirická část práce představuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které probíhalo na vybraných pracovištích Fakultní nemocnice Motol a na vybraných střediscích Fresenius Medical Care. Cílovou skupinou respondentů byly sestry pracující na těchto pracovištích. Do statistického zpracování dat bylo v závěru šetření zahrnuto 75 řádně vyplněných dotazníků. Získaná data jsou prezentována ve výsečových a sloupcových grafech a tabulkách a tyto data jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na typ pracoviště a na stupeň dosaženého vzdělání respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že byly statisticky významné rozdíly, zejména ve znalostech v oblasti výměně krytí, odběrů krve z dvojcestného hemodialyzačního katétru, odstraňování katétru,...
|
|
|
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
|
|
|
Znalosti sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou
Zemanová, Veronika ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá znalostmi sester v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s enterální výživou. Práce je rozdělena do dvou částí část teoretickou a empirickou Cílem závěrečné práce oblasti enterální výživy. Případně zvýšit informovanost prostřednictvím odborných školení sester a zabránit nežádoucím účinkům podávání enterální výživy, které mohou nastat při nevhodných ošetřovatelských pacientů s enterální výživou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá umělé výživy, způsoby aplikace, její indikace i kontraindikace a možné komplikace, které mohou nastat při podávání enterální výživy pacientům. Empirická část závěrečné práce je zpracována kvantitativním výzkumem obsahuje výsledky výzkumného šetření a následné porovnání s výsledky podobných prací. otazníkové šetření na základě nestandardizovaného dotazníkového šetření, které anonymizován Výsledky: Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků. Celého šetření se nakonec zúčastnilo 102 respondentů Návratnost z celkového počtu dotazníků byla 72,85 Většina dotazovaných 99 (97,06%) má správnou představu o tom, co znamená pojem enterální výživa. Skupina respondentů v počtu má znalosti v otázce jaká je počáteční rychlost kontinulání výživy. Taktéž 3,73%) dotazovaných odpověděla správně v otázce proplachu sondy. Sestry nemají dostatečné znalosti v postpyloricky...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra
PRÁŠKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra. Výskyt rozštěpových vad se zásluhou moderní prenatální diagnostiky snížil, ale stále je rozštěp patra a rtu na začátku žebříčku mezi nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Práce se dělí na dvě části, teoretickou část a empirickou část. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie oronasální oblasti, prenatální péče, klasifikace rozštěpů rtu a patra, historie léčby a současná chirurgická léčba, ošetřovatelský proces a multidisciplinární péče. V této bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči v oblasti výživy u dětí s rozštěpovou vadou rtu a patra. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči po operaci dítěte s rozštěpovou vadou. Posledním třetím cílem bylo zjistit informovanost rodičů o rozštěpové vadě rtu a patra u jejich dětí. Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou případové studie. Případová studie obsahuje popis situace, popis faktorů, které situaci způsobily, popis použitých postupů a jejich dopady na řešení situace, a zejména vyhodnocení řešení situace, popřípadě návrhy na další opatření. Obsahovou strukturou se staly kazuistiky: charakteristika klienta a jeho výchozí situace. Pro získání těchto informací byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, ošetřovatelské dokumentace, sledování dítěte a ošetřovatelského procesu k vytvoření podrobné ošetřovatelské kazuistiky dětí s danou problematikou za pomocí Nanda taxonomie II. Ošetřovatelský plán jsme sestavily na podkladě získaných informací a vytvořily jsme ošetřovatelský plán pro dvě děti s chirurgickou korekcí této vady. Byla provedena kategorizace případové studie. Dle podrobné analýzy ošetřovatelských kazuistik jsme vytvořily kategorie a podkategorie, které podrobně rozebíráme a popisujeme pod jednotlivými schématy. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaném pracovišti zaměřeném na léčbu vývojových vad rtu a patra u dětských pacientů. Výzkum probíhal od února do poloviny dubna roku 2023. Pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči dětí s rozštěpovými vadami. Všechny tyto informace, které byly zjištěny, jsou zcela anonymní. Rozhovor obsahoval celkem 23 předem připravených otázek. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na mobilní telefon a následně doslovně přepsány do programu Microsoft Word. Poté byla provedena analýza a kategorizace rozhovorů rodičů metodou tužka papír. Na základě výzkumného šetření vyplynulo, že je péče poskytována individuálně, dle vrozeného defektu v oblasti rtu a patra a rozsahu jeho poškození. Od toho se odvíjí včasnost operační léčby a s tím spojená výživa. Byla provedena podrobná analýza ošetřovatelského procesu a vytvoření ošetřovatelských diagnóz vztahujících se ke konkrétnímu pacientovi s vrozenou vadou v oblasti rtu a patra. Z výzkumu vyplynulo, že se dbá na pečlivou odbornou informovanost rodičů. Přes to, že matky sdělily dostatečnou informovanost, některé vyhledávaly další informace na internetu anebo v letácích od lékaře. Z hlediska ošetřovatelské péče u dětí po operaci, jsou tyto děti hospitalizovány co nejdříve po narození. Tyto časné operace se uskutečňují z důvodu rychlejšího hojení a z psychického hlediska. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické výuce v ošetřovatelském procesu zaměřeném na chirurgickou problematiku. Dle mého názoru by tato práce mohla být využita i pro rozšíření povědomí o rozštěpových vadách zdravotníků v praxi.
|
|
|
Úloha sestry v dárcovství orgánů u dětských pacientů
Votavová, Kateřina ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Téma diplomové práce jsem zvolila problematiku ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů před odběrem orgánů na resuscitačním oddělení. Považuji toto téma za společensky velmi aktuální, protože počet čekatelů na transplantačních listinách se stále zvyšuje. Vzhledem k tomu, že právě dětští čekatelé na transplantaci jsou nejvíce ohroženou skupinou, zaměřila jsem se na dětského dárce orgánů. V teoretické části se zabývám koncepcí smrti a jejím stanovením, včetně vyšetřovacích metod, které ve- dou k potvrzení smrti mozku. Představuji činnost Koordinačního střediska transplantací a úlohu koor- dinátora v dárcovském programu, která se zároveň prolíná do programu transplantačního. Podstatnou složkou je právní legislativa a etická hlediska, která jsou nedílnou součástí dárcovského systému v ČR. Studijní materiály jsem vyhledávala v databázích NLK, SVKKL, Medvik, Embase, PubMed, Wiley Online Library, Medscape. Vodítkem mi byla také vypracovaná rešerše z Národní lékařské knihovny a rešerše ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Statistické údaje jsem získala z internetových zdrojů, především z KST. Metodika: Volba případové studie nejlépe plní požadavky nutné k zmapování...
|
host ::
RSS.