|
| |
|
|
Folklor v zrcadle individuálních a společenských zájmů (na příkladu českého etnologa Františka Pospíšila)
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
František Pospíšil (1885–1958), a noted ethnologist from Brno, was one of the scholars whose research aims and interpretations of the topics which he studied were determined both by his individual interests as well as by social context. The paper attempts to demonstrate it. Pospíšil, who was interested in modern research methods (using phonograph, camera, and film camera) and was ambitious, stretched his research from his home region of Haná in Moravia to Native Americans (within his sword dance study and weapon dance study); his findings were quoted by many respected scholars of the period. Within the Czech environment, Pospíšil was one of the first scholars who used a phonograph to record folk singing; within the international context, Pospíšil was one of the first scholars who used a film camera to research dances. In fact, anything that Pospíšil did in the field of ethnology was unique; he covered a very broad range of themes and geographical areas, he also explored cultural phenomena which were on the margin of interest of others, and he employed an agile manager like approach. Due to some unfavourable historical circumstances, Pospíšil’s name was almost forgotten especially in the Czech context, and there is almost no mention of him in the texts on the history of Czech and Slovak folkloristics.
|
|
| |
|
|
Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze
Šmídová, Ludmila ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
disertační práce Klavírní koncert g moll, op. 33, Antonína Dvořáka - raná a konečná verze Kritická edice notového textu // Studie ke vzniku, vydání a provozování díla Práce je věnována Koncertu pro klavír Antonína Dvořáka z roku 1876, výjimečnému dílu jak v české hudební tvorbě 19. století, tak v evropském kontextu, jež bylo po velmi dlouhou dobu zatracováno pro svůj klavírní part. Disertace shrnuje veškeré dosavadní poznatky v oblasti historie vzniku a recepce Dvořákova Klavírního koncertu. Ty dále na základě dobových písemných pramenů (korespondence a dobového tisku, mnohdy dosud neznámých) prověřuje, opravuje zkreslené a mylné informace a doplňuje o nová zjištění (týkající se provedení, interpretů, úprav). Díky nim předkládá nový pohled na historii recepce této kompozice od vzniku až do začátku našeho století. Jako první detailně zkoumá i všechny notové prameny a vyhodnocuje vztahy mezi nimi (autograf s revizemi mezi lety 1876 - 1883, opis, který si pořídil Leoš Janáček v letech 1878/9 a materiály prvního tisku J. Hainauera z roku 1883). Kriticky se staví k vydání z roku 1956 Společnosti Antonína Dvořáka v Praze a ve svazcích II a III disertace předkládá editorské manuskripty nové kritické edice - a to jak definitivní verze z roku 1883, tak i nedávno objevené, dosud nepublikované rané verze díla...
|
|
|
Klavírní dílo Leoše Janáčka a možnosti jeho interpretace
Landkammerová, Veronika ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
díla Bakalářská práce Klavírní dílo Leoše Janáčka a možnosti jeho interpretace pojednává o životě, skladatelském stylu a hudebním přínosu Leoše Janáčka a o jeho klavírním díle. V první části se práce zabývá především Janáčkovým moravským původem, jeho vztahu k hudbě, studiemi a skladatelskými úspěchy i neúspěchy. Krátce popisuje i jeho rodinný život, který velice ovlivnil tvorbu a mistrovu životní filozofii. Dále práce shrnuje nejdůležitější rysy mistrova skladatelského slohu, především co se týče klavírních skladeb, a uvádí návod, jak skladby studovat z interpretačního hlediska. Druhá část je věnována čistě klavírnímu dílu. Skladba po skladbě je zkoumána, jsou hledány možnosti její interpretace a objevovány její interpretační problémy. Jejich řešení je nacházeno na nahrávkách významných českých interpretů Janáčkova díla. Bakalářská práce dochází k závěru, že Leoš Janáček byl originálním, jedinečným skladatelem světového formátu. Byl unikátem, který neměl a dosud nemá ve světě obdoby a jeho dílo bylo velkým přínosem do hudebního světa a života. Klavírní dílo je vesměs intimního charakteru a při jeho zkoumání zjišťujeme, že možnosti, jak jej pojmout, jsou téměř nevyčerpatelné. Důležité je, aby tóny "procházely výhní srdce", jak mistr sám řekl. Dokladem toho je fakt, že i ti největší mistři hrají...
|
|
|
Glagolská mše od Karla Douši
Lišková, Marie ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Glagolské mši Karla Douši. Doušova skladba je zasazena do kontextu dobových kompozičních přístupů k žánru glagolské mše a srovnána s dalšími podobnými díly Doušových současníků. Součástí práce je stručný Doušův životopis a seznam jeho děl. Práci doplňuje přiložený kompaktní disk s první - a zatím jedinou - nahrávkou Doušovy mše.
|
|
|
Věc Makropulos. Od myšlenky k provedení
Mudrová, Jitka ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává komplexně o Janáčkově opeře Věc Makropulos, zabývá se její genezí (a genezí opery obecně), představuje osobnost Leoše Janáčka z různých úhlů pohledu a nabízí didaktické zpracování této tematiky. Práce zahrnuje dvě roviny - teoretickou a didaktickou. Nahlížíme-li na text z teoretického pohledu, pak jsou zde uvedeny informace o operní tvorbě Janáčka z hlediska námětů, úprav, inscenací a inspirace ženami. Dále obecné informace o rysech libreta, libretistické praxi, roli režiséra, Janáčkově osobnosti, tvůrčích obdobích, hudební řeči a vstupu prózy na operní pole. Didaktické hledisko vidíme v uspořádání práce i v množství informací. Učitel může využít práci jako východisko pro výuku, včetně poslední kapitoly, která je věnovaná pouze praktickým úkolům a námětům. Tato diplomová práce by měla sloužit jako pomůcka pro učitele, který se bude chtít zaměřit na operu nebo na osobnost Leoše Janáčka při výuce.
|
|
|
Libreto versus divadelní hra s využitím textu Karla Čapka Věc Makropulos
Mudrová, Jitka ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
V diplomové práci jsem se pokusila doložit shodné rysy dramatu a libreta. Využila jsem k tomu text dramatu Věc Makropulos Karla Čapka a text libreta Věc Makropulos Leoše Janáčka. Cílem bylo představit nejen shodné dramatické rysy, ale také specifické postupy libretistické praxe, kterých musel Janáček využít při přepracování Čapkovy hry v operní libreto. Ukázalo se, že dramatické prvky se projevují v libretu především v rovině struktury, libretistické potom v oblastech týkajících se děje, charakterizace postav a vyjádření vztahů mezi postavami. Rozborem byly potvrzeny úvodní hypotézy.
|
|
|
Leoš Janáček : Glagolská mše
Kružík, Robert ; MÁTL, Lubomír (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
|
|
| |
host ::
RSS.