|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Láníková, Jaroslava ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem zadání diplomové práce je návrh architektonické studie koncertního sálu pro město Brno v městské části Brno-střed. Ústřední částí objektu je sál o kapacitě 540 diváků. Cílem bylo vytvořit reprezentativní objekt splňující veškeré provozní požadavky, kde se pojí krása s funkčností. Do návrhu byla snaha vetknout a tak i celkově propojit architekturu s hudbou. To se podařilo použitím bílé barvy na fasádě a dále vytvořením rytmicko-dynamické plastiky pomocí lamel s lehkým pootočením. Celkový ráz dynamiky pak dotváří umístění díla od Alexandera Caldera nad hlavním vstupem. Při návrhu byla snaha o jednotlivé propojení prvků stavby a jejich ideový význam.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Jaroň, Ján ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Diplomová práce má téma „Hudební scéna“ – koncertní sál pro město Brno. Práce se zabývá architektonickou studií koncertního sálu včetně foyeru, provozních a servisních prostor. Sál má kapacitu 724 díváků ve třech podlažích hlediště a dokáže hostovat až 85 hudebníků orchestru a 50 úřastníků sboru. Návrh vytváří architektonické řešení, které respektuje okolní výstabu a zároveň vytváří zajímavý prostor.
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
|
|
Vltavská filharmonie
Mikel, Jakub ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Filharmonie je stavbou, která svou provozní, ale i pomyslnou podstatou tvoří velmi komplexní objekt, jež umožňuje architektovi vyzkoušet celou řadu situací. Taktéž nelze opomenout její vizuální podstatu, protože filharmonie, obzvláště když se jedná o tu v hlavním městě, se stává jedním z architektonických symbolů země. Tímto úkolem v pozadí proběhlé soutěže, a tedy reálných zadávacích podmínek, se ve své práci zabývám. Důležitým středobodem práce se stává propojení filharmonie a veřejnosti, a to jak velkým množstvím veřejných ploch přímo ve stavbě, tak i vytvořením pobytových ploch v jejím okolí. S tím je i spjato propojení veřejného prostoru a řeky, kdy veřejný prostor kolem stavby je přímo napojen na břeh řeky.
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
|
|
Prostor cyklické změny
Pavlíčková, Tereza ; Jakšík, Petr (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Hledání ideální funkce a formy jako reakce na cyklickou proměnlivost místa nabízí několik možností, každý se však k této problematice postaví jinak. Během mé práce jsem vycházela z analýz místa a studování divadelních a koncertních sálů. V neposlední řade jsem se zabývala studování literatury od Rema KoolhaaseJunkspace a textů od Maxim Gorky díky, kterým jsem dostala k vytvoření polootevřené rastrové struktury a získala tak nový pohled na hmotu a její proměnlivost.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Zatloukalová, Veronika ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh konceptu architektonické studie koncertního sálu, konkrétně se jedná o návrh „HUDEBNÍ SCÉNY“ – koncertní sál pro město Brno. V rámci této studie je tedy navržen sál pro 591 návštěvníků. Sál umožňuje účinkování až 90 ti členného orchestru nebo pěveckého sboru. Součástí řešení jsou také provozní a servisní prostory nutné jako zázemí sálu. Hlavní důraz byl však kladen na akustické řešení, dále pak na celkovou přehlednost provozu v budově a návaznost objektu na okolní zástavbu a hlavně na stávající komunikační systém, který se snaží respektovat.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Jaroň, Ján ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Diplomová práce má téma „Hudební scéna“ – koncertní sál pro město Brno. Práce se zabývá architektonickou studií koncertního sálu včetně foyeru, provozních a servisních prostor. Sál má kapacitu 724 díváků ve třech podlažích hlediště a dokáže hostovat až 85 hudebníků orchestru a 50 úřastníků sboru. Návrh vytváří architektonické řešení, které respektuje okolní výstabu a zároveň vytváří zajímavý prostor.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Láníková, Jaroslava ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem zadání diplomové práce je návrh architektonické studie koncertního sálu pro město Brno v městské části Brno-střed. Ústřední částí objektu je sál o kapacitě 540 diváků. Cílem bylo vytvořit reprezentativní objekt splňující veškeré provozní požadavky, kde se pojí krása s funkčností. Do návrhu byla snaha vetknout a tak i celkově propojit architekturu s hudbou. To se podařilo použitím bílé barvy na fasádě a dále vytvořením rytmicko-dynamické plastiky pomocí lamel s lehkým pootočením. Celkový ráz dynamiky pak dotváří umístění díla od Alexandera Caldera nad hlavním vstupem. Při návrhu byla snaha o jednotlivé propojení prvků stavby a jejich ideový význam.
|
|
|
Marketingová komunikace kulturních organizací na Českobudějovicku
Pouzarová, Jana ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Orban, Karol (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá tématem marketingové komunikace kulturních organizací na Českobudějovicku. Věnuje se čtyřem největším kulturním institucím v okrese, které jsou zároveň největšími v kraji ve svých oborech působnosti, a to Jihočeskému divadlu, Jihočeskému muzeu, Alšově jihočeské galerii a Jihočeské komorní filharmonii. Vzhledem k mnoha změnám, k nimž v daných subjektech v posledních letech došlo, je období analýzy stanoveno na roky 2014 a 2015. Práce je rozdělena na čtyři části. První část vymezuje marketingové pojmy, popisuje marketingový mix, jeho jednotlivé nástroje a specifika marketingu v kultuře. Další část práce definuje zkoumané organizace z hlediska jejich historie, struktury a změn v posledních letech. Třetí část práce se zabývá podrobnou analýzou komunikačních aktivit těchto organizací, vymezuje použité nástroje marketingové komunikace. SWOT analýzou odhaluje silné a slabé stránky komunikace institucí, jejich příležitosti a hrozby. Poslední část se věnuje komparaci komunikace těchto čtyř subjektů a zároveň shrnuje zjištěné poznatky v oboru marketingové komunikace kultury na úrovni kraje.
|
host ::
RSS.