|
|
Porovnání vybraných nástrojů Evropské centrální banky a Federálního rezervního systému
Bartošková, Karolína ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Pfeifer, Lukáš (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnocení použití běžných i mimořádných nástrojů monetární politiky Federálního rezervního systému a Evropské centrální banky, se zaměřením na reakci obou institucí po vypuknutí hospodářské krize v roce 2007. V úvodní části jsou definovány obě centrální banky, popsány základní principy monetární politiky a nezávislost těchto bank. V rámci praktické části jsou zanalyzovány hlavní programy použité centrálními bankami a vysvětlen možný dopad jejich působení. Výčet záchranných opatření obsahuje vymezení nákladů vynaložených na poskytnutí finanční pomoci. Závěrem dokazuji, že kvantitativní uvolňování bylo financováno dodatečně vytvořenými prostředky a že kroky Evropské centrální banky i Federálního rezervního systému mají stejný charakter přímého financování dluhu.
|
|
|
Vztah nezávislosti a odpovědnosti centrálních bank na příkladu FEDu a ČNB.
Hýblová, Monika ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním míry ekonomické a politické nezávislosti s úspěšností uskutečňované měnové politiky centrálních bank. Je založena na příkladu Fedu a ČNB. Definicí nezávislosti a odpovědnosti na základě literatury ukazuji, že klíčovým faktorem je definování cenové stability jako primárního cíle. Pokud je cíl stanoven více ukazateli, otevírá se prostor pro politický tlak a úspěšnost měnové politiky klesá. Určitá míra nezávislosti je tedy nutná pro zdravý vývoj ekonomiky, avšak absolutní nezávislost nemůže být cílem. Odpovědnost centrální banky potom k nezávislosti funguje jako systém pro získání legitimity, nikoli jako substitut. Důležitým faktorem pro udržení cenové stability je i averze společnosti k inflaci.
|
|
| |
|
|
LIQUIDITY MANAGEMENT PROBLEMS OF FED DURING BANKING PANIC 1929 - 1933
Titze, Miroslav ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Jakl, Jakub (oponent)
Diplomová práce zkoumá problematiku řízení likvidity FED v kontextu bankovní krize 1929 -- 1933. Řízení likvidity U. S. bankovního systému v podobě implicitního cílení rezerv nebylo vhodné v čase prudkého nárůstu poptávky po rezervách. FED na základě Real-bills a Rielfer-Burgess doktríny nedostatečně akomodoval poptávku po rezervách a přispěl k prohloubení bankovní paniky. Na základě vývoje úrokových sazeb na peněžním trhu i poptávky po operacích na volném trhu FED považoval měnové podmínky za uvolněné. První výraznější nákupy cenných papírů uskutečnil v roku 1932, no po krátké době program nákupů opustil. Měnová politika FED v období bankovní paniky se dostávala i do potenciálního konfliktu mezi udržitelností zlatého výměnného standardu a stabilitou U. S. bankovního systému.
|
|
|
Význam ropy, rublu a dolaru v geoekonomických procesech
Sukhoverkhov, Mikhail ; Džbánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent)
V rámci dané práce se nabízí pohled na řadu mezinárodních procesů z hlediska geoekonomiky, čili z pozic ekonomické síly jednotlivých států a organizací. Cílem předložené práce je vymezení pozic dolaru, rublu a ropy v geoekonomických procesech. Především analýza aktuálního stavu dolarového systému Spojených států, posouzení míry působení tohoto systému na ostatní země, zjištění skutečné role Federální rezervní systém USA a současného postavení rublu a Centrální banky Ruské Federace. Velká část práce je věnována základní surovině současnosti -- ropě a její vazbě na dolar. Nakonec jsou zhodnoceny perspektivy dolaru v 21. století a navržena možná řešení, kteráby pomohla odstranit negativní následky dalšího použití dolarového systému jako dominujícího finančního systému ve světě.
|
|
|
Velká hospodářská krize v USA - průběh, příčiny a poučení
Dvořák, Jan ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Dobrylovský, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Velké hospodářské krizi v USA. Práce popisuje hospodářskou a politickou situaci během 20. a 30. let 20. století. První část práce pojednává o období, které vedlo ke vzniku krize. Druhá část řeší politické kroky Franklina Delano Roosevelta, které měly ozdravit ekonomiku, a analyzuje dopad těchto kroků na ekonomiku. Práce hledá příčiny vzniku této krize a pokouší se najít řešení, jak předejít obdobné krizi v budoucnosti.
|
|
|
Měnová politika Federálního rezervního systému ve finanční a hospodářské krizi 21. století
Zemanová, Lenka ; Houštecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá měnovou politikou, kterou aplikoval Federální rezervní systém v období finanční krize, za jejíž počátek se považuje rok 2007. V teoretické části je zmíněna definice měnové politiky a jejích nástrojů, dále fakta o Federálním rezervním systému. Práce stručně popisuje i vznik krize. Dále je věnována pozornost samotným nástrojům, a to nástrojům pro dodávání likvidity do finančního sektoru a komunikaci s veřejností. V práci je rovněž rozebíráno kvantitativní uvolňování, jeho principy, etapy a dopady na bilanci Federálního rezervního systému. V poslední části práce je stručně analyzován vliv měnové politiky na ekonomiku Spojených států amerických.
|
|
|
Lessons for ECB from the Fed policy with respect to quantitative easing after 2008
Pagáč, Peter ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce se zabývá získáváním poznatků z analýzy politiky kvantitativního uvolňování, využité Federálním rezervním systémem ve snaze snížit dlouhodobé úrokové sazby. Práce se detailněji zaměřuje na růst produktu a inflace v spojitosti s kvantitativním uvolňováním. Prozkoumaný je také tzv. "portfolio balance channel" jako jeden z možných kanálů kvantitativního uvolňování. V práci se podařilo prokázat pozitivní vliv na úroveň produktu americké ekonomiky. V neposlední řadě jsou v práci nastinené možné účinky této monetární politiky v eurozóně, což je také hlavním cílem této práce, vzhledem k aktuálnímu využívání této politiky Evropskou centrální bankou.
|
|
|
Predikce dopadů politiky kvantitativního uvolňování v eurozóně na základě komparace s podmínkami a dopady uvolněné měnové politiky v USA v letech 2008 až 2014
Malina, Michal ; Štekláč, Jiří (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na politiku kvantitativního uvolňování. Je zde teoreticky vysvětlen transmisní mechanismus tohoto nestandardního nástroje měnové politiky včetně transmisních kanálů, skrze které působí na ekonomiku. Dále jsou diskutovány přístupy vybraných ekonomických škol či směrů k tomuto nástroji a měnové politice obecně. Další část práce analyzuje podmínky a realizaci kvantitativního uvolňování v USA a v eurozóně. Hlavním cílem této práce je predikce dopadů kvantitativního uvolňování v eurozóně na základě komparace s podmínkami a realizací této politiky v USA. Výsledky práce ukazují, že tato politika by měla mít slabší pozitivní efekty na ekonomiku eurozóny než v případě USA a je tedy méně vhodným nástrojem pro současné podmínky eurozóny. Důvodem je hlavně rozdílný odstup mezi propuknutím krize a spuštěním tohoto nástroje v USA a v eurozóně, ekonomika a finanční trhy jsou nyní v lepší kondici než těsně po bankrotu Lehman Brothers. Dále kapitálový trh v eurozóně není tak významný jako v USA.
|
|
| |
host ::
RSS.